Richard Meier

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Richard Meier
Narozeni 12. ?ijna 1934 (89 let)
Newark
Alma mater Fakulta architektury, um?ni a planovani Cornellovy univerzity
Kolumbijska st?edni ?kola
Povolani architekt a socha?
Ocen?ni ?imska cena (1974)
Pritzkerova cena (1984)
Kralovska zlata medaile (1988)
Zlata medaile AIA (1997)
Praemium Imperiale (1997)
… vice na Wikidatech
Web www .richardmeier .com
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Richard Meier (* 12. ?ijna 1934 , Newark , New Jersey ) je americky architekt pat?ici do skupiny zvane ? New York Five “.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1953?1957 studoval architekturu na Cornellov? Univerzit? v Ithace ve stat? New York . Od roku 1958 pracoval v New Yorku nejd?ive pro Skidmore, Owings and Merrill , potom na t?i roky s Marcelem Breuerem a v roce 1963 si otev?el vlastni atelier.

Jeho prvnim kompletnim samostatnym projektem byl rodinny d?m pro jeho rodi?e v Essex Fells v New Jersey . V roce 1970 ziskal prvni velkou ve?ejnou zakazku ? rozvoj v uzemi centra Bronxu v New Yorku.

P?ed sv?tem se zviditelnil v roce 1972, kdy? vy?la kni?ni publikace FIVE ARCHITECTS popisujici praci a projekty skupiny architekt?: Richarda Meiera, Petera Eisenmana , Johna Hejduka , Michaela Gravese a Charlese Gwathmeyho . Roku 1975 p?edna?el na Univerzit? v Yale , za?al pracovat na Atheneum, New Harmony v Indian? .

V roce 1984 byla Meierovi ud?lena Pritzkerova cena . V tomte? roce ziskal presti?ni zakazku ? navrhnout Getty Centre v kaliforniskem Los Angeles , v hodnot? 1 miliardy americkych dolar?.

Charakter tvorby [ editovat | editovat zdroj ]

Meierova rana tvorba je charakteristicka kubistickou kompozici a komplexem vertikalnich sekci, pou?iva jemn?j?i formy a materialy. V sve kompozici se soust?e?uje na hlavni hmotu, ke ktere p?idava a odebira geometricke ?asti hmoty. V pozd?j?i tvorb? pracuje s vice hmotami, ktere se p?etinaji a prolinaji do jedne komplexni skladby.

Hlavnim znakem Meierovych staveb je jejich bila barva. Jeho bila neni nikdy bila, je subjektem konstantni zm?ny skrz sily p?irody: oblohu, po?asi, vegetaci , oblaky a samoz?ejm? sv?tlo. Z?eteln? vytva?i hmotu budov, zalo?enou na t?ch samych navrhovacich konceptech a udr?uje si vlastni designerskou filozofii . Jak sam hovo?i: ? Mym p?anim je vytvo?it ur?ity prostorovy lyrismus v ramci zasady ?iste formy “. Obvykle pou?iva neo- corbusierovske tvary se smaltovanymi panely vlo?enymi do m?i?ky a velkymi plochami skla, ktere ladi s linearnimi rampami a zabradlimi. V?echny prvky, i kontrastni tvary, kompozice harmonicky slu?uje v celek a utva?i jasne proporce . T?i nejd?le?it?j?i prvky jeho dila jsou sv?tlo, barva a misto. O bile barv? tvrdi: ? Bila je pro m? nejkrasn?j?i barva, proto?e se v ni daji poznat v?echny barvy duhy... Bila byla v?dy symbolem dokonalosti, ?istoty, jasnosti... Na bilem povrchu se da nejlepe pochopit hra sv?tla a stinu, ploch a za?ez? “. Bilou barvu zd?raz?uje opticky vjem v architektu?e a zesiluje moc vizualnich forem.

Hlavni my?lenka, na kterou se Richard Meier zam??uje (jak ji sam nazval): ? Mistovost “... ? Je to, co d?la prostor mistem “. Bilou barvou dob?e odd?luje budovu od mista, kde se nachazi, zd?raz?uje p?itomnost budovy jako nezavisleho p?edm?tu.

Nejznam?j?i projekty [ editovat | editovat zdroj ]

Barcelonske muzeum sou?asneho um?ni
New Harmony's Atheneum , Indiana , Spojene staty americke

V?echny tyto projekty ziskaly narodni ocen?ni od Americkeho institutu architekt? ( AIA ):

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Realizace a projekty [ editovat | editovat zdroj ]

Museum of Television and Radio, Beverly Hills, Kalifornie
City Green Court a za nim City Tower , dv? pra?ske stavby Richarda Meiera.
Meier spolu s Vaclavem Aulickym navrhoval rekonstrukci pra?ske City Tower v roce 2010
Muzeum J. Paula Gettyho v Los Angeles

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Richard Meier na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]