D?jiny Anglie
prehistoricka Britanie (do 43 )
?imane ( 43 ? 410 )
Anglosasove ( 410 ? 1066 )
Normane ( 1066 ? 1154 )
Plantagenetove ( 1154 ? 1485 )
Lancasterove ( 1399 ? 1471 )
Yorkove ( 1461 ? 1485 )
Valky r??i ( 1455 ? 1485 )
Tudorovci ( 1485 ? 1603 )
Stuartovci ( 1603 ? 1642 )
Protektorat ( 1653 ? 1659 )
Republika ( 1642 ? 1660 )
Obnova monarchie ( 1660 )
Slavna revoluce ( 1688 )
Sjednoceni se Skotskem ( 1707 )

Restaurace Stuartovc? nebo jen restaurace je obdobi anglicke historie, ktere za?alo roku 1660 , kdy byla v Anglii , Skotsku a Irsku , po obdobi mezivladi v d?sledku ob?anske valky , obnovena monarchie . Kralem byl jmenovan Karel II. Jako restaurace je ozna?ovan samotny akt obnoveni monarchie i obdobi bezprost?edn? nasledujici po nastupu Karla II.

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Obdobi protektoratu , ktere p?edchazelo obnoveni monarchie, mohlo pokra?ovat, pokud by syn Olivera Cromwella Richard , ktery byl po Oliverov? smrti jmenovan lordem protektorem, byl schopen pokra?ovat v otcov? politice. Jeho hlavnim problemem byla ned?v?ra armady v??i jeho osob?. Po sedmi m?sicich byl armadnimi ?initeli odvolan a 6. kv?tna 1659 bylo obnoveno zasedani parlamentu ( Rump Parliament ).

Charles Fleetwood byl jmenovan ?lenem bezpe?nostniho vyboru a statni rady a jednim ze sedmi zmocn?nc? armady. 9. ?ervna byl jmenovan vrchnim velitelem armady. Nicmen? jeho moc byla podkopana parlamentem, ktery se sna?il omezit moc armady ve stat?. Dolni sn?movna 12. ?ijna 1659 degradovala generala Johna Lamberta a n?ktere jine d?stojniky a ustanovila Fleetwooda jako p?edsedu vojenske rady podlehajici mluv?imu Dolni sn?movny. P?i?ti den na?idil Lambert, aby dve?e Dolni sn?movny z?staly zav?eny a poslanci tak nemohli zasedat. 26. ?ijna byl jmenovan bezpe?nostni vybor, jeho? ?leny se stali i Fleetwood a Lambert. Lambert byl jmenovan vrchnim velitelem vojsk v Anglii a Skotsku a Fleetwood generalem. Lambert byl vyborem poslan s velkou armadou naproti Georgi Monckovi, ktery byl velitelem anglickeho vojska ve Skotsku.

Monck sm??oval se svym vojskem ze Skotska na Londyn . Lambertova armada se postupn? rozprchla a on se vratil do Londyna tem?? sam. 24. prosince armada obnovila jednani parlamentu ( Long Parliament ). Fleetwood byl zbaven pravomoci a musel se dostavit na sch?zi parlamentu vysv?tlit sve jednani. Lambert byl 3. b?ezna 1660 uv?zn?n v Toweru , odkud asi po m?sici unikl. Sna?il se obnovit ob?anskou valku za obnovu republiky, ale byl Richardem Ingoldsbym zajat. Ingoldsby byl u?astnikem kralovra?dy Karla I. a doufal v to, ?e si touto akci vyslou?i odpu?t?ni noveho re?imu. Lambert byl uv?zn?n a zem?el roku 1684 .

Karel II. [ editovat | editovat zdroj ]

Karel II. vydal 4. dubna Bredskou deklaraci, kde stanovil podminky, za kterych by byl ochoten stat se anglickym kralem. Monck svolal parlament ( Convention Parliament ), ktery se poprve se?el 25. dubna . 8. kv?tna vydal prohla?eni, ve kterem uvedl, ?e Karel II. byl pravoplatnym kralem od popravy p?edchoziho krale Karla I. Karel II. se vratil z exilu do Londyna 29. kv?tna a 23. dubna 1661 byl ve Westminsterskem opatstvi korunovan.

Parlament ( Cavalier Parliament ) se poprve se?el 8. kv?tna 1661 a jeho funk?ni obdobi trvalo vice ne? 17 let do jeho rozpu?t?ni 24. ledna 1679 . Podobn? jako p?edchozi parlament byl i tento ovladan royalisty. Z exilu se vratili i jini p?iznivci monarchie.

Obnova Britanie [ editovat | editovat zdroj ]

Zakon z 29. dubna ( Indemnity and Oblivion Act ) prominul v?echny p?e?iny proti monarchii, ale vylou?il z tohoto odpu?t?ni konkretni osoby, ktere se podilely na odsouzeni a poprav? Karla I. Jednalo se o 31 z 59 soudc?, kte?i podepsali Karl?v rozsudek smrti. Ti, kte?i byli je?t? ?ivi, byli odsouzeni a popraveni nebo ob??eni. Podobn? byly exhumovany ostatky ji? zem?elych rebel? (nap?iklad Olivera Cromwella) a posmrtn? ob??eny.

Divadla, uzav?ena v dob? protektoratu, kdy p?eva?ovalo puritanstvi, byla znovu otev?ena a ?enam bylo poprve povoleno, aby p?sobily jako here?ky.

Psana ustava anglicke republiky umo?nila Cromwellovi ud?lovat ?estne tituly, na zaklad? ?eho? jmenoval vice ne? 30 novych ryti??. Jejich jmenovani Karel II. zru?il. N?kte?i pozd?ji obdr?eli ?estny titul od Karla samotneho, ale tento titul nebyl d?di?ny.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku English Restoration na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Kova?, Martin. Z anglickych d?jin 17. stoleti. Od protektoratu k restauraci. Historicky obzor , 1995, 6 (2), s. 26-30.
• KOVA?, Martin . At the Turn of Two Epochs: Internal Policy and Foreign Policy Affairs during the Stuart Restoration, 1658-1661. Prague Papers on the History of International Relations . 1997, ro?. 1, s. 54?71. Dostupne online . ISBN   80-85899-24-8 .