Restaurovani nebo restauratorstvi (z franc. restaurer , obnovit) znamena zachranu a odborne opravovani um?leckych d?l a staro?itnosti. Um?lec zabyvajici se touto ?innosti se nazyva restaurator .

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Um?lecka dila, historicke pamatky a staro?itnosti podlehaji jednak p?sobeni ?asu a p?irodnich vliv?, jednak lidskym zasah?m, ktere je cht?ly neodborn? opravit nebo zdokonalit. ?innost restauratora za?ina d?kladnym pr?zkumem dila, v?etn? nap?iklad rentgenoveho pr?zkumu obraz?, zji?t?nim jeho provenience a historie. Dilo se musi pe?liv? dokumentovat a popsat ve stavu, v n?m? je restaurator dostal. Dokumentace musi obsahovat konkretn? nap?iklad: informace o pou?itych materialech, informace o sta?i a informace o druhu a mi?e po?kozeni. Zarove? by m?lo byt uvedeno, co je p?i?inou po?kozeni. Standardn? se m??e jednat nap?iklad o mechanicke nebo chemicke po?kozeni. ^[1]

Na zaklad? pr?zkumu si restaurator vytvo?i plan nasledujici ?innosti. Ten by m?l zohled?ovat i p?i?inu po?kozeni, aby je bylo mo?ne trvale napravit. U obraz? a soch, ktere byly p?emalovany, se musi nap?iklad rozhodnout, ktere nov?j?i vrstvy odstrani a kterou bude obnovovat. Po p?ipadnem odstran?ni nov?j?ich uprav musi zajistit ?i fixovat p?vodni vrstvu, zejmena pokud popraskala nebo se odlupuje, u d?ev?nych soch musi odstranit ?ervoto?e a stopy jeho ?innosti, obrazy na platn? musi ?asto ?na?ehlit“ na novy podklad a podobn?.

Zav?re?nou fazi restaurovani tvo?i retu?ovani, dopl?ovani chyb?jicich ?asti a povrchova uprava t?ch partii, ktere byly zni?eny, a to pokud mo?no tak, aby neru?ily celkovy dojem. Nakonec se vysledek op?t dokumentuje, zabali do ochranneho obalu, ktery zamezi op?tovne degradaci a o provedene praci se vypracuje zprava.

Restaurator [ editovat | editovat zdroj ]

Restaurator musi p?edev?im s pokorou slou?it danemu dilu. Musi um?t potla?it svou osobnost, svoji vlastni tv?r?i invenci a napady, ktere jsou ne?adouci. Nap?. ?kret?v obraz musi z?stat ?kretovym obrazem, a po osobnosti restauratora v n?m nesmi byt ani stopa. Ne ka?dy um?lec m??e byt restauratorem. Na restauratora se kladou velmi rozmanite po?adavky a restaurovani tak vy?aduje r?zne kvalifikace, jak um?lecke, tak technicke. Musi mit vytvarne schopnosti, aby dokazal dilo obnovit a p?ipadn? doplnit, dobre znalosti d?jin um?ni a ov?em um?leckych a ?emeslnych technik starych dob. To plati zvla?t? pro restaurovani staro?itnych p?edm?t? z r?znych material?, ktere vy?aduji poka?de jine techniky (kov, sklo, d?evo, papir, keramika, textil, kamen atd.). Restauratorstvi s r?znym zam??enim je proto studijni obor na r?znych st?ednich i vysokych ?kolach, jak um?leckych, tak take technickych.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Restauratorstvim se ve star?i dob? zabyvali p?islu?ni um?lci a ?emeslnici a teprve v 19. stoleti pod vlivem historismu se ukazalo, ?e vy?aduje je?t? jine znalosti. Cilem restaurovani v 19. stoleti, jak jej formuloval ?otec zakladatel“ obnovy pamatek, francouzsky architekt Eugene Viollet-le-Duc , bylo obnovit dilo v p?vodni podob?, p?ipadn? doplnit a zdokonalit. Tato puristicka snaha siln? po?kodila zejmena stare stavby, kde se lehkomysln? v?echno po?kozene vym?nilo, tak?e obnovena stavba p?sobi jako nova. Proti tomu vystoupil anglicky spisovatel John Ruskin , ktery napsal, ?e takova stavba nebo um?lecky p?edm?t je ?le? od za?atku do konce“.

Novou koncepci ?konservovat, ne restaurovat“ prosadil n?mecky historik um?ni Georg Dehio . V pr?b?hu 20. stoleti p?evladla tato opa?na tendence pouze o?istit a fixovat p?vodni povrch dila, co? vedlo nap?iklad u nast?nnych maleb k vysledku, ktery je pro divaka velmi neuspokojivy: mezi kusy zachovane malby byly plochy hole omitky, ktere celkovy dojem rozbijely. V sou?asne dob? se proto hledaji vhodne kompromisy mezi po?adavkem historicke ?etrnosti a v?rnosti a na druhe stran? um?leckeho p?sobeni dila. Dopl?ky a retu?e maji byt ?etrne, rozli?itelne od p?vodnich ?asti a op?t odstranitelne. ^[2]

?esko [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi vyzna?ne osobnosti ?eske restauratorske ?koly p?i Akademii vytvarnych um?ni pat?ili restaurato?i mali?skych d?l Bohuslav Slansky a jeho nasledovnik a zakladatel Asociace restaurator? Karel Stretti .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Kubi?ka, Zelinger, Vykladovy slovnik: mali?stvi, grafika, restauratorstvi . Praha: Grada, 2004 ? 341 s. ISBN   80-247-9046-7
• B. Slansky, Technika malby I./II . Praha: Paseka 2003.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny um?ni
• Kulturni pamatka
• Pamatkova pe?e

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu restaurovani na Wikimedia Commons
• Restaurovani v  ?eske terminologicke databazi knihovnictvi a informa?ni v?dy (TDKIV)
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem je restauratorstvi
• CAMEO: Conservation and Art Materials Encyclopedia OnLine
• Conservation OnLine (CoOL) Resources for Conservation Professionals , Stanford University Libraries and Academic Information Resources.
• museumkids/What is Art Conservation? - The Metropolitan Museum of Art, 2001.
• Research Resources Getty Conservation Institute
• Caring for Heritage Collections Online Course.