Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Ratibo?ice
(
n?mecky
Ratoborschitz
) jsou mistni ?ast
m?sta
?eska Skalice
v
okrese Nachod
, v turistickem regionu
Kladske pomezi
. Le?i v udoli
Upy
a je znama zejmena diky
spisovatelce
Bo?en? N?mcove
, ktera zde pro?ila sve d?tstvi. To ovlivnilo jeji budouci tvorbu a jeji nejznam?j?i dilo,
Babi?ka
, je mistem zasazeno prav? do Ratibo?ic.
Zdej?i zamek
, Stare b?lidlo ?i Rudr?v mlyn (n?kdy chybn? ozna?ovan jako Ludr?v) jsou ?astym cilem turist?.
Letecky pohled na zamek
Prvni zminka o Ratibo?icich je z roku 1388, kdy zde stavala tvrz
Va?ka ze ?ampachu
. V roce 1582 koupil tvrz Ratibo?ice spolu s panstvim Jaroslav
ze Smi?ic
a p?ipojil je k panstvi nachodskemu. Spolu s nachodskym panstvim se Ratibo?ice roku 1634 dostaly do majetku rodu
Piccolomini?
. Zajem Piccolomini? se soust?edil na
nachodsky zamek
a teprve
Vav?inec Piccolomini
dal v letech 1702?1712 postavit barokni zame?ek s kapli a p?izemnim lokajskym k?idlem. Zamek m?l po dokon?eni v zasad? stejnou podobu i vnit?ni rozvrh, jako ma dnes, a to v?etn? st?e?niho altanu.
V roce 1792 koupil nachodske panstvi vevoda
Petr Biron
a po n?m na za?atku 19. stoleti zd?dila nachodske panstvi
Kate?ina Vilemina Zaha?ska
. Ta si zamek oblibila a zvolila si jej za letni sidlo, zatimco zimni m?sice travila ve
Vidni
. V letech 1825?1826 si nechala barokni zamek upravit v duchu pozdniho
empiru
. Interiery byly nov? vy?e?eny, vytapetovany a p?epychov? vybaveny. V p?izemi zamku byla z?izena bohata knihovna, kam m?la v div?im v?ku p?istup take
Barunka Panklova
. Zamek slou?il pouze pot?ebam panstva. Pro ?etne hosty z diplomatickych, um?leckych i v?deckych kruh? bylo postaveno samostatne staveni, tzv.
Kavalierhaus,
spolu s rozlehlymi stajemi a senikem. Upravy se v?ak neomezovaly pouze na zamek. Cele udoli od
?eske Skalice
po
Ryzmburk
bylo v duchu osvicenskeho romantismu p?em?n?no v malebny krajinny park se vzacnymi d?evinami, jezirkem a loveckym zame?kem. Podoba krajiny a jednotlivych objekt? se nezm?nila ani za dal?ich vlastnik?, kterymi byl rod
Schaumburg-Lippe
. Adaptace v roce 1862 se omezila spi?e na interierove upravy a nastavbu prvniho patra lokajskeho k?idla.
Podel vychodni hranice katastralniho uzemi proteka ?eka
Upa
, jeji? udoli zde je sou?asti narodni p?irodni pamatky
Babi??ino udoli
.
Obrazky v galerii jsou ?azeny ve sm?ru prochazky Ratibo?icemi od
kostela Nanebevzeti P. Marie v ?eske Skalici
. Nejprve projdeme vilovou ?tvrti k
Up?
a po jejim b?ehu jdeme parkem a? k Viktor?inu splavu, p?ipadn? a? na Ryzmburk. Kavalierhaus stoji v blizkosti zamku, ale mimo zamecky park, p?i p?ijezdove silnici z ?eske Skalice do Ratibo?ic. Byt Pankl? byl v?dy v p?izemi velke hospoda?ske budovy za sklenikem. Byly to jen dv? nevelke mistnosti a chodba. Je?t? za Piccolomini? byl pro Panklovy postaven domek na levem b?ehu Upy (p?i pohledu od mlyna za ?ekou ve strani), ale tento domek nikdy neobyvali. Stejn? tak nikdy neobyvali Stare b?lidlo. To je jen roztomila fabulace Bo?eny N?mcove. V domku bydlel
hrazny
, ktery reguloval mno?stvi vody na mlyn. Je?t? dnes je nedaleko b?lidla sm?rem k Viktor?inu splavu
stavidlo
, kterym se reguluje mno?stvi vody na mlyn; nadbyte?na voda se odpou?ti zp?t do Upy. B?lidlo skute?n? fungovalo jako
b?lidlo
. Pradelna, ?i spi?e b?lirna, byla v onom vy??im dom? stojicim vedle Stareho b?lidla. Horni ?aluziova okna v pat?e jsou od su?arny.
Mandl
u
Rudrova mlyna
je nov?j?i stavba. Mechanicky mandl byl pohan?n vodnim kolem jako mlyn, vodou ze stejneho nahonu. Koryto nahonu je t?sn? p?ed mlynem rozdvojeno.
