Ramadan (arabsky: ????? Rama??n) je m?sic islamskeho lunarniho kalenda?e . P?st (saum, sawn, sijam), ktery pat?i k tomuto m?sici, je p?vodni semitsky zvyk p?ebrany od ?id? a k?es?an?. V islamu pat?i p?st mezi p?t pili?? islamu a je aktem viry, vyrazem o?isty, prohloubeni sebeobrazu ve vi?e, p?ipomenutim bo?i moci a duchovniho spojeni s ni. ^[1]

Geneze [ editovat | editovat zdroj ]

Muslimove b?hem m?sice ramadanu slavi prvni bo?i zjeveni, ktere udajn? v tomto m?sici prorok Mohamed obdr?el. Bylo to prvni zjeveni Koranu . Na pam?? toho dr?i muslimove cely m?sic zvla?tni p?st. Ten se nazyva saum a jeho smyslem je p?ibli?it se vice k duchovni podstat? islamu. U?ivaji k tomu do?asne z?eknuti se n?kterych pozemskych pot?eb. ^[1]

Kdy nastava Ramadan [ editovat | editovat zdroj ]

Slaveni tohoto svatku se odviji od islamskeho kalenda?e . Islamsky kalenda? neni solarni, jako b??n? pou?ivany gregoriansky kalenda?, ale lunarni, ktery je tvo?en dvanacti m?sici po dvaceti deviti ?i t?iceti dnech. Je tedy krat?i o 11 dni. V d?sledku toho je ramadan ka?dy rok v jiny ?as. A?koliv lze p?ibli?ny za?atek toho svatku vypo?itat, pro jeho p?esny za?atek je nutne po?kat na spat?eni srpku noveho m?sice na obloze. Nap?iklad v roce 2009 p?ipadl ramadan na obdobi od 21. srpna do 19. za?i, p?i?em? v Severni Americe za?al o den pozd?ji.

Terminy ramadanu 2018 - 2030 ^[2]

• 2018: 16. kv?tna - 14. ?ervna
• 2019: 6. kv?tna - 4. ?ervna
• 2020: 24. dubna - 23. kv?tna
• 2021: 13. dubna - 12. kv?tna
• 2022: 3. dubna - 2. kv?tna
• 2023: 23. b?ezna - 21. dubna
• 2024: 11. b?ezna - 9. dubna
• 2025: 1. b?ezna - 30. b?ezna
• 2026: 18. unora - 19. b?ezna
• 2027: 8. unora - 9. b?ezna
• 2028: 28. ledna - 26. unora
• 2029: 16. ledna - 14. unora
• 2030: 6. ledna - 4. unora

B?hem p?stu [ editovat | editovat zdroj ]

P?st trva od usvitu do zapadu Slunce. Jeho hodinove trvani je tedy zavisle na ro?nim obdobi Ramadanu a na tom, kde na sv?t? se muslim nachazi. V roce 2017 nap?iklad nejdel?i p?st ?ekal na muslimy v Reykjaviku (20 hodin), v Helsinkach (19 hodin a 28 minut) a ve Stockholmu , Oslu a Kodani (asi 19 hodin). Ale nap?iklad v muslimske Indonesii , ktera se nachazi blizko rovniku, trval p?st pouhych 13 hodin. ^[3]

Muslimove za?inaji sv?j p?st se svolavanim na ranni modlitbu, fad?r , ktera probiha p?i usvitu. Posledni jidlo, ktere je servirovano p?ed za?atkem p?stu, se nazyva suhur . P?st je ukon?ovan svolavanim na ve?erni modlitbu, maghrib .

B?hem p?stu neni muslim?m povoleno jist ani pit nebo se p?ibli?it ke svym man?elkam a man?el?m. Doporu?uje se take zdr?et se v?ech nereligioznich projev?, smyslovych vzru?eni a rozptyleni, vyvarovat se hn?vu, pomluv, vulgarni mluvy, l?i, zavisti a ostatnich nectnosti. Toto obdobi je take ?asem k urovnani spor? a ?patnych vztah?.

Ramadan je obecn? nazyvan m?sicem radosti a ma byt obdobim, kdy se v??ici nav?t?vuji, jsou k sob? laskavi a vlidni, jsou ?t?d?i k t?m nejpot?ebn?j?im a upev?uji svou sounale?itost u?asti na nepovinnych modlitbach. ^[4]

Prvni pokrm, ktery muslimove po skon?eni p?stu jedi, se nazyva iftar . Zakladem iftaru jsou datle a voda/mleko. Timto jidlem p?eru?oval sv?j p?st prorok Muhammad , je to tedy sunna . Po modlitb? maghrib je servirovano mnoho pokrm?, jejich? druhy se li?i oblast od oblasti. Pro zem? Perskeho zalivu je typicke ku?e s ry?i, nesmi chyb?t ovoce, sladkosti. V dne?ni dob? se b?hem iftaru mnoho muslim? sna?i dohnat jidlo, ktere b?hem dne zame?kali, av?ak je sunnou stravovat se st?idm?.

Muslimove take b?hem ramadanu konaji vice modliteb ne? obvykle, a? u? dobrovolne modlitby b?hem dne ?i no?ni modlitbu tarawih . B?hem ramadanu by m?l ka?dy muslim p?e?ist cely Koran . Ten je rozd?len na stejn? dlouhe ?asti ozna?ovane d?uz , ka?dy den je ur?ena ke ?teni jedna ?ast, to napomaha ke snaz?imu p?e?teni cele knihy.

Kdo se nemusi postit [ editovat | editovat zdroj ]

Od p?stu jsou osvobozeny t?hotne a kojici ?eny, nemocni lide, lide cestujici na dlouhou vzdalenost. Neposti se take d?ti do doby, ne? dosahnou puberty. Dale je zakazano postit se menstruujicim ?enam a ?enam v ?estined?li.

Lajlat al-Qadr [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?im ?asem v ramadanu je Lajlat al-Qadr. Muslimove v??i, ?e b?hem teto noci byl poprve proroku Muhammadovi zjeven Koran . P?esne datum neni znamo, je ?e?eno, ?e je to jedna z lichych noci na konci ramadanu, nejpravd?podobn?ji noc na 27. ramadan ? v islamske ?asomi?e za?ina den zapadem slunce.

Id al-Fitr [ editovat | editovat zdroj ]

Ramadan kon?i veselym svatkem Id al-fitr , svatkem p?eru?eni p?stu, ktery v roce 2017 podle kalenda?e pou?ivaneho v Mekce za?al se zatm?nim slunce 24. ?ervna. P?ipada na prvni den desateho m?sice lunarniho kalenda?e a na rozdil od ramadanu v n?m muslimove nesm?ji dr?et p?st. Id al-fitr se v?t?inou slavi t?i dny a je p?i n?m povinnost poskytnout pomoc chudym. Nejpozd?ji prvni den svatku p?eru?eni p?stu ma v??ici muslim darovat almu?nu ( zakat ), ktera ma vyva?it jeho neumyslna pochybeni b?hem ramadanu.

Jak se chovat b?hem ramadanu [ editovat | editovat zdroj ]

Ramadan slavi cely islamsky sv?t, kam pat?i zejmena staty Blizkeho vychodu a Severni Afriky . Mezi nej?ast?j?i zem?, kde se p?st dodr?uje, pat?i Egypt , Tunisko , Spojene arabske emiraty a Turecko (ne tak striktn?).

Cizinci a v??ici jinych nabo?enstvi by v t?chto zemich m?li dodr?ovat ur?ita pravidla. P?edev?im by na ve?ejnosti nem?li v dob? p?stu jist ani pit, kou?it, ?vykat, ani se nevhodn?, vyzyvav? oblekat. V hotelech ?i dal?ich ve?ejnych za?izenich jsou obvykle vytvo?eny takove podminky, aby se bylo mo?no najist v ustrani. Pokud turiste na ve?ejnosti tato pravidla nerespektuji, mohou byt upozorn?ni, pokutovani, a hrozi jim i v?zeni. ^[2]

V dob? ramadanu mohou mit n?ktere podniky a no?ni kluby omezenou otviraci dobu. P?es den nikde nehraje ?adna hudba a alkohol se podava a? po zapadu slunce. Ve m?stech muslimskeho sv?ta tedy panuje relativni klid, naopak po zapadu slunce jsou v ulicich m?st b??ne oslavy, hostiny a jine ?no?ni dychanky“, nez?idka v?etn? ?ive hudby a va?nivych konverzaci na r?zna temata.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Saum
• Islamske svatky

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ramadan na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo ramadan ve Wikislovniku
• ?lanek na Islamweb.cz

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.