RBMK

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Schema reaktoru RBMK

Reaktor typu RBMK ( rusky реактор большой мощности канальный , reaktor bol?oj mo??nosti kanalnyj , ?esky kanalovy reaktor velkeho vykonu ), ekvivalent americke koncepce LWGR ( anglicky Light Water Cooled Graphite-moderated Reactor , [1] vodou chlazeny reaktor s grafitovym moderatorem), je sov?tsky jaderny reaktor , ktery se stav?l jen na uzemi byvaleho SSSR .

Jedna se o grafitem moderovany a vodou chlazeny varny reaktor , ve kterem jsou palivove ty?e se slab? obohacenym uranem ulo?eny v kanalech. Jimi proudi voda, ktera slou?i krom? chlazeni po p?em?n? na paru k pohonu turbiny . Jeho podstatnou nevyhodou je nestabilita v p?ipad? p?eh?ati. Existovaly dokonce navrhy pou?ivat ?ist? p?irodni uran, ale nikdy k tomu nedo?lo.

P?edch?dcem tohoto typu byl nap?iklad reaktor prvni jaderne elektrarny v Obninsku nebo reaktory v ?ernobylu . Dal?i reaktory tohoto typu se ji? nestavi.

Ke kv?tnu 2021 je stale v provozu 9 reaktor? RBMK a 3 male EGP-6.

D?leni RBMK [ editovat | editovat zdroj ]

D?leni typ? RBMK
Model RBMK - 1000 (gen. 1 a 2) RBMK - 1000 (gen. 3) RBMK - 1500 RBMKP - 2400 MKER - 1000
Vykon 930 MWe 950 MWe 1500 MWe 2260 MW 950 MW
P?itomnost kontejnmentu Ne Ne Ne Ne Ano
P?iklad ?ernobyl 1-4, Kursk 1-4... Smolensk 3, ?ernobyl 5... Ignalina... - -

Nedokon?eny paty blok v Kursku je jedine?ny tim, ?e obsahuje osmihranne grafitove bloky, co? byl jeden z prvk? reaktoru MKER , av?ak nejedna se o plnohodnotny MKER z d?vodu, ?e ten u? m?l mit kontejnment , co? Kursk 5 neobsahuje. [2] MKER reaktor m?l byt nastupce RBMK reaktor? po jejich odstaveni, nap?iklad v Leningrad?, ale po rozpadu SSSR byla up?ednostn?na dal?i evoluce reaktor? VVER-1000 - AES 91 a pozd?ji VVER-1200 - AES-2006. RBMKP-2400 bylo planovano postavit v Kostromske , zname te? jako Centralni jaderne elektrarn?.

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Reaktor RBMK je charakteristicky tim, ?e palivove kazety jsou ulo?eny ve vzajemn? nezavislych kanalech. Do t?chto kanal? je ?erpana voda , ktera se teplem z jaderne reakce oh?iva a jeji vysledna sm?s s parou proudi do separator?, odkud je samotna para vedena do turbin . Po vykonani prace a ochlazeni se op?t v kapalne form? ?erpa zp?t do reaktoru.

Smolenska jaderna elektrarna v roce 2008

Voda primarn? p?sobi jako chladivo a medium pro p?enos energie , ne jako moderator jaderne reakce. K tomu slou?i grafitova vyzdivka ? grafitove nitro reaktoru. K regulaci vykonu jsou pou?ity ?idici ty?e (obsahujici bor a v n?kterych implementacich s konci z grafitu ), ktere se zasouvaji do aktivni zony a reguluji tok neutron? . Grafitove konce byly zamy?lene pro umo?n?ni pozitivni regulace (lehke zvy?eni vykonu) a a? pote se p?ipadn? uplatnila borova ?ast pohlcujici neutrony ? tim se naopak sni?uje reaktivita . Tento typ reaktoru ma v?ak v n?kterych specifickych podminkach kladnou hodnotu reaktivity, co? znamena, ?e reaktor m??e zvy?ovat sv?j vykon bez zasahu z vn?j?ku. To je zp?sobeno tim, ?e jak se voda m?ni v paru, p?estava pohlcovat neutrony, ?t?pna reakce se diky moderujicimu grafitu zrychluje, teplota dale stoupa a stale vice vody se m?ni na paru.

Po?et palivovych kanal? tohoto typu reaktoru je variabilni a zavisi na konstrukci a zamy?lenem celkovem vykonu. Dale jsou v jad?e umist?ny p?idavne chladici kanaly a kanaly regula?nich ty?i. V?echny tyto kanaly jsou vlastn? dutiny v masivni grafitove vyzdivce reaktoru. Z toho vyplyva, ?e cele ?e?eni ma velke naroky na prostor ? v p?ipad? ?ernobylske elektrarny pr?m?r cca 12 m a vy?ka cca 7 m.

Konstruk?ni vlastnosti je mo?nost vyrazne kolisavosti rozlo?eni neutronoveho toku v reaktoru ? za ur?itych podminek mohou sou?asn? existovat oblasti, kde probiha bou?liva ?t?pna reakce a oblasti s prakticky nulovou aktivitou. To m??e byt vyhodou, kdy p?i vym?n? paliva neni nutna kompletni odstavka. Vyho?ele palivove kazety se ?jednodu?e“ vytahnou a nahradi novymi. Na druhou stranu tato vlastnost zvy?uje reak?ni nestabilitu reaktoru a zvy?uje naroky na obsluhu. Dal?i vyhodou je, ?e reaktor je tzv. plodiveho typu, ?ili p?i reakci vznika, krom jinych produkt?, plutonium , ktere je mo?ne z vyho?eleho paliva extrahovat a pou?it pro vyrobu jadernych zbrani . Dale reaktor nema zasadni po?adavky na stupe? obohaceni paliva izotopem U-235 a existovaly i plany pro pou?iti ?ist? p?irodniho uranu .

Dal?i d?le?itou vlastnosti je p?ipojeni turbiny na primarni chladici okruh. To sice umo??uje levn?j?i stavbu a efektivn?j?i vyu?iti vznikleho tepla, ale v p?ipad? poruchy na turbinove sekci m??e dojit daleko snaze k uniku radioaktivnich latek do objektu elektrarny, p?ipadn? do okoli, ne? je tomu u elektrarny (reaktoru) typu VVER .

Typicke parametry reaktoru RBMK s vykonem 1000 MW:

  • obohaceni uranu izotopem U-235 na 1,8 %
  • rozm?ry aktivni zony ? 11,8 m v pr?m?ru a 7 m na vy?ku
  • po?et kanal? 1693, z toho 211 kanal? s borovymi (d?ive s grafitovou ?pi?kou) ty?emi
  • tlak nasycene pary 6,9 MPa
  • teplota parovodni sm?si na vystupu z reaktoru 284 °C

Seznam reaktor? [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici seznam zahrnuje lehkou vodou chlazene reaktory s grafitovym moderatorem ? reaktory typu RBMK, jeho men?i verzi EGP-6 a p?edch?dce AM a AMB . S vyjimkou nedokon?enych reaktor? lze detailn?j?i udaje v?etn? statistik vyu?iti a mno?stvi dodane elektricke energie najit v informa?nim systemu PRIS spravovanem Mezinarodni agenturou pro atomovou energii (ze ktereho udaje v tabulce pochazeji).

Legenda:

v provozu uzav?en zni?en vystavba zru?ena
Nazev Typ reaktoru Zahajeni stavby P?ipojeni k siti Stav ?isty vykon (MW e ) Hruby vykon (MW e ) Tepelny vykon (MW t )
Rusko APS-1 Obninsk AM-1 1. ledna 1951 27. ?ervna 1954 uzav?en 29. dubna 2002 5 6 30
Rusko B?lojarsk-1 AMB-100 1. ?ervence 1958 26. dubna 1964 uzav?en 1. ledna 1983 102 108 286
Rusko B?lojarsk-2 AMB-200 1. ledna 1962 29. prosince 1967 uzav?en 1. ledna 1990 146 160 530
Rusko Bilibino-1 EGP-6 1. ledna 1970 12. ledna 1974 uzav?en 14. ledna 2019 11 12 62
Rusko Bilibino-2 EGP-6 1. ledna 1970 30. prosince 1974 uzav?en 2019, znovu spu?t?n 2020 a licence prodlou?ena do 2025 [3] 11 12 62
Rusko Bilibino-3 EGP-6 1. ledna 1970 22. prosince 1975 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2020) 11 12 62
Rusko Bilibino-4 EGP-6 1. ledna 1970 27. prosince 1976 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2021) 11 12 62
Ukrajina ?ernobyl-1 RBMK-1000 1. b?ezna 1970 26. za?i 1977 uzav?en 30. listopadu 1996 740 800 3200
Ukrajina ?ernobyl-2 RBMK-1000 1. unora 1973 21. prosince 1978 uzav?en 11. listopadu 1991 (po?ar v turbinove hale) 925 1000 3200
Ukrajina ?ernobyl-3 RBMK-1000 1. b?ezna 1976 3. prosince 1981 uzav?en 15. prosince 2000 925 1000 3200
Ukrajina ?ernobyl-4 RBMK-1000 1. dubna 1979 22. prosince 1983 zni?en p?i havarii 26. dubna 1986 925 1000 3200
Ukrajina ?ernobyl-5 RBMK-1000 1981 - vystavba zastavena v roce 1988; definitivni ukon?eni projektu v roce 1991 950 1000 ?
Ukrajina ?ernobyl-6 RBMK-1000 1983 - vystavba zastavena v roce 1988; definitivni ukon?eni projektu v roce 1991 950 1000 ?
Litva Ignalina-1 RBMK-1500 1. kv?tna 1977 31. prosince 1983 uzav?en 31. prosince 2004 1185 1300 4800
Litva Ignalina-2 RBMK-1500 1. ledna 1978 20. srpna 1987 uzav?en 31. prosince 2009 1185 1300 4800
Litva Ignalina-3 RBMK-1500 1985 - vystavba zru?ena v roce 1988 (rozebran) 1380 1500 ?
Litva Ignalina-4 RBMK-1500 - - plan zru?en v roce 1988 1380 1500 ?
Rusko Kostroma-1 RBMK-1500 1980 - vystavba zru?ena v roce 1986 (v 90. letech neusp??ne pokusy o restart) 1380 1500 ?
Rusko Kostroma-2 RBMK-1500 1980 - vystavba zru?ena v roce 1986 (v 90. letech neusp??ne pokusy o restart) 1380 1500 ?
Rusko Kursk-1 RBMK-1000 1972 19. prosince 1976 uzav?en 19. prosince 2021 [4] 925 1000 3200
Rusko Kursk-2 RBMK-1000 1973 28. ledna 1979 uzav?en 31. ledna 2024 [5] 925 1000 3200
Rusko Kursk-3 RBMK-1000 1978 17. ?ijna 1983 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2033) [6] 925 1000 3200
Rusko Kursk-4 RBMK-1000 1981 2. prosince 1985 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2035) [6] 925 1000 3200
Rusko Kursk-5 RBMK-1000 1. prosince 1985 - prototyp RBMK s n?kolika vylep?enimi; vystavba zru?ena v roce 2012 [7] 925 1000 3200
Rusko Kursk-6 RBMK-1000 1. srpna 1986 - vystavba zru?ena v roce 1993 [7] ; okolo roku 2000 uva?ovano o dostavb? [8] 925 1000 3200
Rusko Leningrad-1 RBMK-1000 1. b?ezna 1970 21. prosince 1973 uzav?en 21. prosince 2018 [9] 925 1000 3200
Rusko Leningrad-2 RBMK-1000 1. ?ervna 1970 11. ?ervence 1975 uzav?en 10. listopadu 2020 925 1000 3200
Rusko Leningrad-3 RBMK-1000 1. prosince 1973 7. prosince 1979 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2025) 925 1000 3200
Rusko Leningrad-4 RBMK-1000 1. unora 1975 9. unora 1981 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2026) 925 1000 3200
Rusko Smolensk-1 RBMK-1000 1. ?ijna 1975 9. prosince 1982 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2028) 925 1000 3200
Rusko Smolensk-2 RBMK-1000 1. ?ervna 1976 31. kv?tna 1985 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2030) 925 1000 3200
Rusko Smolensk-3 RBMK-1000 1. kv?tna 1984 17. ledna 1990 v provozu (planovane uzav?eni v roce 2035) 925 1000 3200
Rusko Smolensk-4 RBMK-1000 10. ledna 1984 - vystavba zru?ena v roce 1993 [7] ; okolo roku 2000 uva?ovano o dostavb? [8] 925 1000 3200

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Archivovana kopie. www.paks2.hu [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-02-06.  
  2. ↑ World Nuclear Association - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupne online .  
  3. ↑ Prodlou?eni licence k provozu do roku 2025 https://www.rosatom.ru/journalist/news/bilibinskaya-aes-poluchila-litsenziyu-rostekhnadzora-na-prodlenie-sroka-ekspluatatsii-energobloka-2/ Archivovano 27. 12. 2019 na Wayback Machine .
  4. ↑ ГТРК ≪КУРСК≫. На Курской АЭС остановили первый энергоблок. ГТРК ≪Курск≫ [online]. 2021-12-19 [cit. 2021-12-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-12-19. (rusky)  
  5. ↑ Kursk's second unit retires after 45 years operation : Corporate - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupne online .  
  6. ↑ a b Атом задерживается. Коммерсантъ [online]. 2022-10-28 [cit. 2023-05-14]. Dostupne online . (rusky)  
  7. ↑ a b c Russia 2019. www-pub.iaea.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupne online .  
  8. ↑ a b RUSSIAN. www-pub.iaea.org [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupne online .  
  9. ↑ https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nejstarsi-reaktor-rbmk-45-letech-provozu-uzavren

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Ruske jaderne reaktory
Tlakovodni
Varne
Mno?ive
Jine
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RBMK&oldid=23808479 “