Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Konkretni problemy:
obrazky
Tento ?lanek nebo jeho ?ast pot?ebuje p?im??en?
doplnit
wikiodkazy
na ostatni ?lanky.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vhodn?
vylep?ite
.
Protiletecky kryt
je zvla?tni typ
stavby
(?i adaptovany stavebni prostor stavajicich budov ?i podzemnich objekt?) ur?eny pro ochranu osob p?ed
leteckymi utoky
. Protiletecke kryty poskytuji mo?nost ukryti p?ed tlakovou vlnou, po?ary, bojovymi plyny, pronikavym radioaktivnim za?enim, radioaktivnim spadem, st?epinami t?i?tivych pum, ulomky trosek budov p?i leteckych naletech.
N?ktere typy kryt? jsou dimenzovane i na p?imy zasah leteckou pumou velke
ra?e
. N?ktere stavby protileteckych kryt? jsou z?izovany jako trvale ?i viceu?elove stavby, jine jen jako provizorni ?i
improvizovane
. Stavby protileteckych kryt? mohou byt r?zneho provedeni od nadzemnich masivnich staveb, adaptovanych ?i pro tyto u?ely vybudovanych suteren? a sklep?, m?lce zalo?enych podpovrchovych objekt? a? po hluboko (a? desitky metr?) v podzemi umist?ne protiletecke ?toly.
Jako prostor pro ukryti osob slou?i i jejich rozptyleni do les?, poli ?i zvla?tnich zon, kde se neprovadi letecke udery.
Protiletecky kryt v
Berlin?
slou?i jako soukrome muzeum sou?asneho um?ni
V
?eskoslovensku
1935-1938 se PL stavby d?lily:
- kryty CPO (civilni protiletecka ochrana)
- kryty ZPO (zavodni protiletecka ochrana)
Za valky se kryty d?lily obdobn?
- kryty LS (civilni protiletecka ochrana, Luftschutz)
- kryty WLS (zavodni protiletecka ochrana, Werkluftschutz)
V ?eskoslovensku 1945-1990 se zakladni stavby protileteckych ukryt? d?lily na:
- kryty CO (
civilni ochrana
)
- kryty ZCO (zavodni civilni ochrana)
- chran?na pracovi?t?
- velitelska stanovi?t?
- viceu?elove stavby
Podle stavebniho provedeni se kryty ?lenily v letech 1935-1945
- protiletecke v??e nap?. typ
Winkelturm
- protiletecke masivni budovy
(za 2. sv. valky tzv. Hochbunkern)
- schodi??ove kryty (v budovach)
- kryty domovni (ve sklepich a suterenech)
- kryty ?tolove (za 2. sv. valky:
Luftschutzstollen
, zkratka LSS)
- kryty zakopove
- a.) kryte protiletecke zakopy (
Luftschutzdeckungsgraben
)
- b.) otev?ene protiletecke zakopy
(
Luftschutzgraben
)
- kryty kruhove
(LS-RdB = Luftschutz - Rundbau)
- kryty ostatni
- velitelska stanovi?t?
- o?et?ovny
- dal?i
Pozd?ji podle dal?ich kriterii (stavebni ?e?eni)
Podrobn?ji
- ?tolove kryty (STOU)
- Monoliticke stavby (STOU)
- Vrstvene stavby (STOU)
- Trubicove kryty (obdoba zakopovych kryt?. STOU)
- Domovni kryty (STOU, ?asto sklepy, n?kdy jen protiradia?ni kryty)
- Viceu?elove stavby (Velkokapacitni STOU, Metro, gara?e, biografy, atp)
- Dal?i
Nebo
Nebo
- Velkokapacitni kryty
- Malokapacitni kryty
- Viceu?elove stavby
Podle ur?eni jako:
- Ukryty pro civilni obyvatelstvo
- Ukryty pro po?adkove jednotky a jednotky CO
(po?arnici, zdravotnici, asana?ni slu?ba, obnovovaci slu?ba, po?adkove jednotky atp)
- O?et?ovny
- Velitelska stanovi?t? (?TOK)
- Dal?i
?ipka ozna?ujici Protektoratni "Luftschutzraum" ve sklep?
Sudetske
vily, v
Teplicich
.
Domovni kryty jsou budovany v podsklepenych ?astech ?in?ovnich, rodinnych dom? atp.
Mnohdy se zesiluji dodate?nymi
pili?i
, vlo?enymi pr?vlaky a p?eklady, pop?. ocelovymi stropnicemi a stojkami ?i d?ev?nou vyd?evou
Budovaly se ji? p?ed valkou (i v ?eskoslovensku), ?asto take otev?ene typy nebo s d?ev?nou vyd?evou. Principialn? vychazely ze zku?enosti se zakopy z
1. sv?tove valky
. Za 2. sv. valky se zakopove kryty nejprve budovaly z
cihel
a ?elezobetonovych
prefabrikat?
, pozd?ji z dusaneho betonu a ?b. prefabrikat? a jejich kombinaci nebo jako otev?ene zakopy ?i d?evozemni stavby.
Tvar chodeb zakopovych kryt? byl zprvu rovne st?ny s
valenou klenbou
, pozd?ji elipticky ?i vej?ity profil s rovnou podlahou, ?asto budovane z ?b. prefabrikat? a dusaneho betonu. Pozd?ji zesilovane r?zn? silnymi rozpraskovymi deskami proti p?imemu zasahu
leteckych pum
malych ra?i ?i proti p?imemu zasahu segment? (submunici)
kontejnerovych pum
.
Po?et ukryvanych ve druhovale?nych zakopovych krytech nem?l p?esahnout po?et 300 osob a byly rozd?leny do jednotlivych a? 6 sekci. Realizovalo se n?kolik zakladnich p?dorysnych typ?: p?ime varianty s odsko?enim ka?de sekce, lomene varianty (typ zig-zag) ve tvaru velkeho dvojiteho W, ve tvaru pismene L, a r?zne kombinace. Ukryvani do krytu nastupovali ve spo?adanem tvaru (dvojstupu) a obsazovali lavi?ky po stranach chodby. Filtroventilace nebyla z?izovana, ka?dy ukryvany m?l mit p?i nastupu do krytu svoji plynovou masku, v p?ipad? pot?eby se v?traci otvory ucpavaly d?ev?nym ?palkem s t?sn?nim, dve?e do krytu byly zpravidla z masivnich fo?en, tento typ krytu byl ur?en na ukryti v ?adu desitek minut po dobu naletu, ihned po ukon?eni naletu by se ukryvani za?ali podilet na odstra?ovani ?kod zp?sobnych naletem. Toalety (kbeliky) byly ve vyklencich v mistech lomeni sekci. Zakopove kryty ZPO se p?vodn? stav?ly v t?sne blizkosti vyrobnich objekt?, ?asto podel tovaren ?i na nadvo?i zavod?, tovarnich t?idach atp. Pozd?ji se budovaly ve v?t?im perimetru (do 1500 m) od tovaren, ve skupinach 5-15 objekt? v pom?rn? t?sne blizkosti, s jednim velkym spole?nym stavebnim dvorem. Ve?ejne zakopove kryty se budovaly na ve?ejnych prostranstvich,
parcich
?i domovnich dvorech, podel ulic, podle mo?nosti. U? v dob? kratce po jejich vystavb? byly mnohdy zanedbane, bez lavi?ek a nez?idka poslou?ily jako WC. Na uzemi ?R se vybudovaly tisice zakopovych kryt?, jen v Praze jich bylo cca 200. T?sn? po valce se zakopove kryty za?aly likvidovat, ale s ohledem na vyvoj situace byla jejich likvidace zastavena a n?ktere byly reaktivovany jako improvizovane (protiradia?ni) kryty n?ktere byly dokonce vybaveny FV aparaturou. Koncep?n? z nich vychazeli povale?ne trubicove kryty. Po uvoln?ni mezinarodni situace koncem
50. let
byla v?t?ina zakopovych kryt? CO ve m?stech reaktivovana, ale ?ada se jejich udr?ovala jako protiradia?ni pro zavodni CO, ale p?edev?im proto, aby se splnily kondice na po?ty ukryvanych.
Opu?t?ne a pozd?ji zasypane zakopove kryty zd?ne, betonove ?i d?evozemni jsou ?asto zam??ovany za r?zne "tajne chodby" - viz p?ipad "tajne" chodby u zamku v Ostrav? - Porub?.