Pripja? Прип'ять
M?sto Pripja? Po sm?ru hodinovych ru?i?ek po?inaje obrazkem naho?e vpravo: Pohled na m?sto a elektrarnu z bytoveho paneloveho domu, Ruske kolo v mistnim zabavnim parku , opu?t?na sportovni hala v prostorach bazenu Lazurnyj , pohled na mikrorajon (sidli?t?) IVa, vstupni napis m?sta s rokem zalo?eni, pohled na hlavni nam?sti z hotelu Polesi
znak
Poloha
Sou?adnice	51°24′23″ s. ?. , 30°3′27″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	120 m n. m.
?asove pasmo	UTC+2
Stat	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Kyjevska
Rajon	Vy?horodsky
Administrativni d?leni	5 mikrorajon? (sidli??)
Pripja?
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8 km²
Po?et obyvatel	0
Hustota zalidn?ni	0 obyv./km²
Sprava
Status	M?sto
Vznik	1970
Telefonni p?edvolba	+380 4499
PS?	07215 (do roku 1986, 255614)
Ozna?eni vozidel	KI, AI / 10
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pripja? ( ukrajinsky При?п'ять Prypja? , rusky При?пять Pripja? ) je opu?t?ne m?sto v Polesi v Kyjevske oblasti na Ukrajin? , na b?ehu ?eky Pripja? , t?i kilometry severozapadn? od ?ernobylske jaderne elektrarny . Budovani Pripjati oficialn? zapo?alo 4. unora 1970 , m?sto m?lo slou?it jako?to sidli?t? pro p?ibli?n? 50 000 lidi, p?eva?n? pracovnik? elektrarny a jejich rodin. Statut m?sta ziskala Pripja? v roce 1979 na zaklad? na?izeni Vrchniho sov?tu Ukrajinske SSR № 1264/686. Dne 27. dubna 1986 , den po havarii jaderne elektrarny , byla cela Pripja? evakuovana. Opu?t?ne m?sto se nachazi uvnit? uzav?ene zony .

Jednalo se o ?m?sto mladych“ ? pracovnik? jaderne elektrarny, v?kovy pr?m?r obyvatel nedosahoval ani 30 let. ?lo p?eva?n? o technicke in?enyry a jaderne v?dce pro novou elektrarnu, kte?i sem p?i?li kv?li vy??im plat?m a rychlej?i mo?nosti ziskat vlastni byt i auto, ne? bylo tehdy obvykle. ^[1]

Podle posledniho s?itani lidu provedeneho p?ed evakuaci ?inila v listopadu 1985 populace m?sta 47 500 obyvatel, p?i?em? mezi n? pat?ilo vice ne? 25 narodnosti. Ro?ni popula?ni r?st ?inil v te dob? vice ne? 1500 lidi, z toho asi 800 tvo?ili novorozenci. V?t?ina nazv? ulic se nesla v sov?tskem socialistickem ideologickem duchu, nap?. Leninova t?ida , ul. Dru?by narod? , ul. Stalingradskych hrdin? , k vid?ni zde byly v?ak i ul. Nab?e?ni , t?ida Budovatel? , ul. Nad?enc? nebo nap?iklad Kur?atova ul. ?i ul. ser?anta Lazareva .

Jednalo se o prvni ukrajinske a zarove? devate sov?tske atomove m?sto (typ uzav?eneho m?sta ).

Jaderna havarie v ?ernobylu [ editovat | editovat zdroj ]

Po vybuchu jaderne elektrarny ?ernobyl , ke kteremu do?lo v sobotu v noci 26. dubna 1986 , za?ala evakuace celeho m?sta, ktera trvala od odpolednich hodin 27. dubna n?kolik dal?ich dni. Byly odstaveny dodavky plynu, vody, dalkove vytap?ni a elekt?ina. Pripjati za?aly proji?d?t specialni miliciona?ske jednotky dohli?ejici na kolony autobus? a nakladnich aut odva?ejicich obyvatelstvo m?sta. ^[2] Evakuace m?la podle prvnich plan? trvat nejdele t?i dny, vlada SSSR a m?stske zastupitelstvo v?ak obyvatel?m zatajily skute?ny stav a evakuace de facto trva dodnes. ?ada obyvatel m?sta zem?ela na nemoci z oza?eni , ^[2] ostatni byli p?est?hovani zejmena do Kyjeva a  Slavuty?e ? noveho m?sta vybudovaneho a? po tragedii, v  ?ernihivske oblasti , asi 50 km na vychod od Pripjati.

Obyvatele p?i evakuaci dostali pokyn, vzit si pouze nejzakladn?j?i v?ci, nap?iklad doklady a malou zasobu potravin, ostatni v?ci tedy z?staly le?et ladem v budovach tak, jak byly p?i evakuaci ponechany. Po evakuaci bylo zaznamenano n?kolik p?ipad? krade?i a vloupani , na?e? mezi vladnimi organizacemi panovaly obavy, ?e by odva?eni kontaminovanych v?ci mimo m?sto mohlo zp?sobit nekontrolovane ?i?eni onemocn?ni v populaci. Do m?sta v reakci na to byly vyslany skupiny vojak?, ktere dostaly za ukol nejd?ive odstranit ze v?ech domacnosti a obchod? v?echny potraviny , posleze se vratily zp?t aby odstranily i nabytek a osobni v?ci obyvatel. Ve m?st? tak z?staly na svem p?vodnim mist? pouze nepotravina?ske produkty vystavene ve vylohach obchod? a vybaveni ?kol, technicke vybaveni jako automaty na napoje nebo dodnes je dominantou m?sta opu?t?ne velke ruske kolo . ^[3]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Dnes je Pripja? ?m?sto duch?“ ? mrtva a neobydlena zona, technicky stav zna?ne ?asti dom? i ob?anskeho vybaveni za?ina byt velmi ?patny. Roku 2005 nap?iklad do?lo vlivem pov?trnostnich podminek a prosakujici vody k ?aste?nemu zhrouceni budovy byvale 1. zakladni ?koly. ^[4] Zona je dnes chran?na vojaky, kte?i maji zabranit rabovani, ktere se v ni za?alo po havarii objevovat. V?echny dve?e jsou otev?ene, aby se sni?ilo riziko pro nav?t?vniky.

Okoli m?sta je stale siln? zamo?ene, v dne?ni dob? p?edev?im cesiem a bude muset uplynout nejmen? 22 000 let od havarie, ne? dojde k poklesu radioaktivity na urove?, ktera je pro lidsky organizmus unosna. Samotna Pripja? neni p?ili? kontaminovana , mimo jine proto?e po havarii byla provedena dekontaminace, v?etn? vym?ny 20cm ornice v m?stskych zelenych plochach. Byl p?edpoklad, ?e se do m?sta lide vrati. Na n?kterych mistech se da zdr?ovat ur?ity ?as, zale?i na velikosti zamo?eni. Na silnici a podobnych zpevn?nych plochach se tem?? ?adna vrstva radioaktivnich latek ?kodicich zdravi nenachazi, naopak vysoce radioaktivni jsou zelena mista, kde ne?lo provest vym?nu ornice technikou. V blizkosti jaderne elektrarny ?ernobyl hladina kontaminace stoupa. V samotnych domech, kde se tolik neprojevuji pov?trnostni podminky, je v?ak situace o n?kolik stup?? hor?i ne? na zpevn?nych plochach. ^{[ zdroj? ]}

Pokud zamo?eni ustoupi, pak bude mo?ne nap?iklad zbytky m?sta zbourat a postavit m?sto nove. Problem potencialni obnovy m?sta samotneho je dnes vice ekonomicky ne? samotneho zamo?eni. Neni d?vodne p?edpokladat, ?e by desitky tisic lidi na?ly v rozumne vzdalenosti uplatn?ni. V poslednich letech sili snahy o p?em?nu tohoto m?sta na skanzen ? jako v??nou vystrahu p?ed lidskou nezodpov?dnosti a neuctou k p?irodnim zakon?m. ^{[ zdroj? ]}

Panorama opu?t?neho m?sta Pripja?

Infrastruktura a statistiky [ editovat | editovat zdroj ]

Statistika platna do dne evakuace m?sta ze dne 27. dubna 1986

• Obyvatelstvo : Po?et obyvatel Pripjati p?ed nehodou v ?ernobylske jaderne elektrarn? ze dne 26. dubna 1986 ?inil 49,4 tisic s pr?m?rnym v?kem 26 let. Celkova zastav?na plocha ? 658 700m², z toho 160 adres se 13 414 byty, 18 ubytoven s 7621 l??ky, 8 rodinnych dom? a dom? hoteloveho typu s kapacitou 1206 osob. Poznamka: 9 bytovych dom? (324 byt?) bylo vyhrazeno pro svobodne zam?stnance.
• Vzd?lavaci system : Mate?ske ?koly ? 15 pro 4980 d?ti, zakladni ?koly ? 5 s kapacitou 6786 student?, jedno odborne technicke u?ili?t? s kapacitou 600 student? a zakladni um?lecka ?kola.
• Zdravotnicka pe?e : 1 nemocnice s kapacitou 410 osob, dale 3 kliniky.
• Komer?ni za?izeni : 25 maloobchod? a obchodnich dom?; ob?erstvovaci za?izeni sestavala ze 27 kavaren ?i restauraci s celkovou kapacitou 5535 osob; k uskladn?ni zbo?i slou?ilo 10 skladi?? s celkovou kapacitou 4430 tun zbo?i.
• Kultura : Palac kultury a polyfunk?ni kinosal.
• Sport : 10 t?locvi?en, 3 kryte bazeny, 10 st?elnic a 2 sportovni stadiony.
• Rekreace : 1 ve?ejny park, 35 d?tskych h?i??.
• Pr?mysl : 4 tovarny s celkovym ro?nim obratem 477 000 000 rubl? .
• Dopravni obsluha : Pripja?sky ?i?ni nakladni p?istav , ?elezni?ni nadra?i Janov , 167 m?stskych autobus?, dale pak byl zam?stnanc?m JE ?ernobyl k dispozici podnikovy vozovy park.
• Telekomunikace : Ve m?st? bylo registrovano 2926 soukromych telefonnich linek obsluhovanych Pripja?skou telefonni spole?nosti, dal?ich 1950 slu?ebnich linek vlastnily spole?n? JE ?ernobyl a m?stsky odbor architektury a uzemniho rozvoje.

Pripja? v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

• Prost?edi tohoto m?sta bylo pou?ito ve h?e Counter-Strike: Global Offensive , Warface , Call of Duty 4 , Call of Duty Modern Warfare 2 a Call of Duty Modern Warfare 3 , m??eme vid?t Hotel Polesi , Sportovni centrum, velke ruske kolo , mnoho byt? a okoli m?sta v?etn? kostela a p?ilehlych dom?.

• Prost?edi tohoto m?sta bylo pou?ito take ve h?e S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat a S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl a to v?etn?: Palace kultury , polyfunk?niho kinosalu, velkeho ruskeho kola , ?elezni?niho nadra?i Janov , tovarny Jupiter , kina Promjetej a dal?ich...
• Prost?edi m?sta a elektrarny bylo te? pou?ito v DLC hry Spintires . ^[5]

• Dale bylo prost?edi tohoto m?sta pou?ito i v modifikaci do po?ita?ove hry Battlefield 2 zvane Point of Existence 2 . M??eme zde vid?t ruske kolo, hotel Polesi , Sportovni centrum, Palac kultury a mnoho dal?iho.

• V roce 2021 vznikla modifikace m?sta Pripja? a jeho okoli v?etn? m?sta ?ernobyl do ?eske po?ita?ove survival hry DayZ , tato propracovana modifikace byla vytvo?ena herni komunitou.

• Pro televizni serial ?ernobyl (2019) byly sceny z Pripjati nata?eny v litevskem Vilniusu .

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Toto je vy?et vyznamnych osob narozenych v Pripjati:

• Vja?eslav Nikolajevi? Vorona (1981?2014) ? aktivista, hra? baseballu, v roce 2014 mu byl ud?len posmrtn? titul Hrdina Ukrajiny .
• Maxim Viktorovi? Mikitas (* 13. za?i 1980) ? ukrajinsky podnikatel, politik, ?len nejvy??i rady Ukrajiny , byvaly prezident Ukrajinske statni stavebni spole?nosti .
• Igor Ivanovi? Umanskij (* 9. ledna 1975) ? ukrajinsky ekonom, v letech 2009 a 2010 ministr financi Ukrajiny, v roce 2020 ?len Rady narodni bezpe?nosti a obrany Ukrajiny.
• Olga Zakrevskaja (* 11. dubna 1986) ? fotografka, autorka sbirky fotografii p?vodnich obyvatel Pripjat?.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Vjezdovy napis ozna?ujici m?sto
• 
  Pripja? v zim?
• 
  Zam?stnanci ?ernobylske JE u vjezdu do Pripjati, rok 2000
• 
  Palac kultury Energetik
• 
  Ruske kolo v zabavnim parku za palacem kultury Energetik
• 
  Autodrom v zabavnim parku
• 
  Hotel Polesi
• 
  Obytny d?m na k?i?ovatce Leninovy t?idy a Kur?atovy ulice
• 
  Plavecky bazen Lazurnyj , ?ijen 1996
• 
  Tribuny fotbaloveho stadionu Avanhard
• 
  Molo na ?ece Pripja?, rok 2019
• 
  T?ida v opu?t?ne ?kole
• 
  M?stsky u?ad v Pripjati
• 
  Panorama centra Pripjati

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ??ERBAK, Jurij. ?ernobyl . Praha: Prace, 1990. 142 s. ISBN   80-208-0708-X .  
• BERANEK, Jan. ?ernobyl po 11 letech : tragedie, ktera nekon?i . Brno: Hnuti DUHA - P?atele Zem? ?R, 1997. 41 s. ISBN   80-902056-4-X .  
• ALEKSIJEVI?OVA, Sv?tlana. Modlitba za ?ernobyl . Brno: DOPLN?K, 2002. 229 s. ISBN   80-7239-082-1 .  
• Robert Polidori, Elizabeth Culbert. Zones of exclusion: Pripyat and Chernobyl . Gottingen: Steidl, 2004. 104 s. ISBN   9783882439212 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pripja? na Wikimedia Commons
• www.pripyat.com ? web v?novany m?stu ( rusky , anglicky , n?mecky )
• Filmove zab?ry Pripjat? po?izene v den katastrofy [online]. elenafilatova.com [cit. 2010-04-06]. Dostupne online . (rusky)  
• Pripyat (Chernobyl) ? filmove zab?ry sou?asne Pripjati [online]. [cit. 2010-04-06]. Dostupne online .  

Kyjevska oblast
Rajony	Bilocerkevsky ? Boryspilsky ? Brovarsky ? Bu?sky ? Fastivsky ? Obuchivsky ? Vy?horodsky
M?sta	Bereza? ? Bila Cerkva ? Bohuslav ? Bojarka ? Boryspil ? Brovary ? Bu?a ? ?ernobyl ? Fastiv ? Irpi? ? Jahotyn ? Kaharlyk ? Myronivka ? Obuchiv ? Perejaslav ? Poliske ? Pripja? ? R?y??iv ? Skvyra ? Slavuty? ? Tara??a ? Tetijiv ? Ukrajinka ? Uzyn ? Vasylkiv ? Vy?horod ? Vy?neve
Sidla m?stskeho typu	Babynci ? Bary?ivka ? Boro?anka ? Borova ? ?abany ? Doslidnycke ? Dymer ? Hlevacha ? Hostomel ? Hrebinky ? Ivankiv ? Kalynivka (Brovarsky rajon) ? Kalynivka (Fastivsky rajon) ? Kalyta ? Klavdijevo-Tarasove ? Kodra ? Kocjubynske ? Kozyn ? Ko?anka ? Krasjaty?i ? Makariv ? Nemi?ajeve ? Piskivka ? Rokytne ? Stavy??e ? Terezyne ? Velyka Dymerka ? Volodarka ? Vorzel ? Zhurivka
Byvale rajony	Bary?ivsky ? Bohuslavsky ? Boro?ansky ? Chmelnyckoperejaslavsky ? Ivankivsky ? Jahotynsky ? Kaharlycky ? Kyjevskosvjato?ynsky ? Makarivsky ? Myronivsky ? Polisky ? Rokytensky ? Skvyrsky ? Stavy??sky ? Tara??sky ? Tetijivsky ? Vasylkivsky ? Volodarsky ? Zhurivsky ? ?ernobylsky
Poznamka: Administrativnim centrem oblasti je Kyjev , ktery nepat?i do Kyjevske oblasti, nybr? je m?stem se specialnim statusem na urovni oblasti.