한국   대만   중국   일본 
?ad premonstratskych ?eholnich kanovnik? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?ad premonstratskych ?eholnich kanovnik?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
(p?esm?rovano z Premonstratsky ?ad )
Premonstrati
?ad premonstrat?
Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis ( la ) OPraem''
Zakladni informace
Aktivita 1120
Kategorie ?ad ?eholnich kanovnik?
Zalo?il Svaty Norbert z Xantenu
Sv. Augustin p?edava sv. Norbertovi svou ?eholi, kolem 1140

?ad premonstratskych ?eholnich kanovnik? ( Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis , zkratka OPraem ) je duchovni ?ad ?eholnich kanovnik? (tedy nikoli mni?sky ?ad ). Ma take svou ?enskou v?tev ( ?eholni kanovnice premonstratskeho ?adu ) a sou?asti premonstratske rodiny je i Kongregace sester premonstratek . Jeho ?lenove se nazyvaji premonstrati , norbertini ?i (podle barvy od?vu) bili brat?i .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev premonstrati vznikl podle jejich mate?skeho kla?tera ve francouzskem Premontre , ktery zalo?il v lesnim udoli pobli? burgundskeho Laonu roku 1120 Norbert z Xantenu (p?sobil nejprve jako kanovnik, pozd?ji jako putujici kazatel). Jako samostatny ?ad potvrdil premonstraty roku 1126 pape? Honorius II (zpo?atku se nazyvali norbertini ).

Premonstratsky ?ad se stejn? jako cisterciaci rychle ?i?il po Evrop?. Oba ?ady vytvo?ily pevne a vlivne organizace, ?izene z jedineho centra ? z p?vodnich kla?ter? . Jejich p?edstavitele vyznamn? zasahovali i do politickeho ?ivota. Roku 1126 se Norbert stal arcibiskupem v  Magdeburgu , ktery byl misijnim arcibiskupstvim pro vychodni Evropu. Premonstrati pote p?sobili jako misiona?i mezi Polabskymi Slovany , Prusy , Zemgaly a Litevci . Ur?itou roli hrali take p?i kolonizaci. Do druheho vatikanskeho koncilu u?ivali premonstratsky ritus .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Premonstrati se ?idi ?eholi sv. Augustina . Mezi hlavni zasady jejich ?ehole pat?il asketicky zp?sob ?ivota (ov?em ne tak p?isny jako u  cisterciak? ?i kartuzian? zalo?enych o malo d?ive), konani kn??skych povinnosti mezi v??icimi (kazani, zpovidani), charita, rozvijeni vzd?lani a v?dy. Hlavni ?innosti ?adu je kazatelstvi, prace v duchovni sprav?, v?d? a ?kolstvi. Brat?i premonstrati maji bily ?eholni od?v, skladajici se z bile tuniky , ?kapuli?e , biretu a take cingula . Proto byli v minulosti nazyvani ?bili brat?i“, dnes [ kdy? ] se s nim lze setkat jen minimaln?. Bile premonstratske habity jsou vyrab?ny nap?iklad klauzurovanymi sestrami premonstratkami v  Doksanech . Tento od?v p?ijal sv. Norbert udajn? z rukou Panny Marie , ktera mu take ?schvalila“ jeho umysl zalo?it kla?ter v udoli Premontre . Po vstupu do kla?tera dostane ka?dy bratr sve ?eholni jmeno . Premonstratskym heslem je ? Ad omne opus bonum parati “, ktere v ?e?tin? znamena ?P?ipraveni ke ka?demu dobremu dilu“. Znakem brat?i jsou dv? zk?i?ene zlate nebo st?ibrne pasty?ske hole (opatske berle) na modrem ?titu posetem zlatymi ?i st?ib?itymi liliemi.

V ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Premonstrat?ti ?eholnici p?i spole?nem zp?vu, Gradual loucky , strana 353

Prvni premonstratsky kla?ter v ?echach byl zalo?en roku 1143 na Strahov? olomouckym biskupem Jind?ichem Zdikem , ktery premonstraty p?ivedl do ?eskych zemi. Strahovsky kla?ter je dosud hlavnim centrem premonstrat? v ?echach. V ?ele strahovske kanonie stal po obnoveni ?eholniho ?ivota opat Michael Josef Pojezdny , v r. 2018 byl jeho nastupcem zvolen Daniel Peter Jana?ek. Pod pravomoc strahovske kanonie spada kla?ter Milevsko , dale jsou v ?eske republice premonstratske kla?tery Tepla , Nova ?i?e a ?eliv . Premonstrati p?sobi ve farnostech po cele ?eske republice, strahov?ti nap?iklad na Svatem Kope?ku Olomouce , v  Praze , Jihlav? , Bechyni , Holi?i , Louckem kla?te?e Znojma , ?i?anech , nebo v  Doksanech , kde byl v roce 1998 obnoven kla?ter premonstratek, jim? premonstrat?ti kn??i ze Strahova obstaravaji duchovni spravu.

?lenove [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1990 m?l ?ad 73 kla?ter? s 1349 ?leny, z nich? m?lo 979 kn??ske sv?ceni .

N?kte?i vyznamni ?lenove ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Hlava?ek, Ivan: Die Anfange der Pramonstratenser im hochmittelalterlichen bohmischen Staat im Kontext der damaligen Ordensgeistlichkeit , in: Studien zum Pramonstratenserorden, Irene Crusius (Hg.), Gottingen 2003, s. 297 an. ISBN   3-525-35183-6
  • Lawrence, Hugh: D?jiny st?edov?keho mni?stvi , Praha 2001, s. 166?169, ISBN   80-85959-88-7
  • Foltyn, Du?an (ed.): Encyklopedie moravskych a slezskych kla?ter? , Praha 2005, s. 107?108, ISBN   80-7277-026-8
  • Grassl, Wolfgang: Culture of Place: An Intellectual Profile of the Premonstratensian Order , Nordhausen: Bautz, 2012, ISBN   978-3-88309-691-9 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]