Podoli (zem?)

Podoli ( ukrajinsky Под?лля [podil’l’ja]) je historicky kraj na Ukrajin? a v Moldavsku (ve vychodni Evrop? ). Ukrajinsky se nazyva Под?лля (Podillja), rumunsky Podolia , polsky Podole , rusky Подолье , turecky Podolya . Nazev pochazi od ?dol?“, tedy hlubokych udoli mistnich ?ek. Historicky se oblast ozna?ovala v?t?i 82?94 tisic km². Dnes je oblast Podoli velka 61,5 tisic km², populace je 4?5 milionu lidi (pro p?edstavu ?eska republika ma nyni rozlohu 78 871 km²).

Poloha a geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Rozklada se na jihozapad? dne?ni Ukrajiny a zasahuje i do severniho Moldavska (cele Severni Podn?st?i take pat?i k Podoli). Protekaji jim ?eky Ji?ni Bug a Dn?str , jen? tvo?i ji?ni hranici. Na severu sousedi s Volyni , na zapad? s Hali?i , na jihu s Besarabii ( Moldavii ) a na vychod? s centralni Ukrajinou. Na Ukrajin? zaujima nyn?j?i Vinnyckou , Chmelnyckou oblast , velkou ?ast Ternopilske oblasti a male ?asti n?kterych dal?ich oblasti. V?t?inu regionu tvo?i pahorkatina a? vyso?ina s hlubokymi zalesn?nymi udolimi ?ek.

Vyznamna m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Tradi?nim centrem regionu je historicke m?sto Kamenec Podolsky (ukrajinsky Кам'янець-Под?льський/Kam'janec-Podilskyj) s velkym hradem nad ka?onem ?eky Smotry? .

na Ukrajin? [ editovat | editovat zdroj ]

Kamenec Podolsky ? historicke hl. m?sto
Vinnycja ? dnes nejv?t?i, ozna?ovano za hlavni m?sto Podoli (krasne m?sto)
Chmelnyckyj ? do roku 1954 Proskuriv (druhe nejv?t?i), hlavni m?sto podoli, jako Proskuriv
Podilsk ? nejv?t?i m?sto na severu Od?ske oblasti
Balta ? vznikla v 17. stoleti na hranici mezi Republiky obou narod? a Osmanskou ?i?i
Mohyliv-Podilskyj ? v okoli m?sta jsou mista Gogolovych roman?
?merynka ? vyznamny ?elezni?ni uzel
Chotyn ? m?sta s velkym hradem na hranici Republiky obou narod? a Osmanskou ?i?i
Hajsyn ? podle legeny zalo?eno Turky (Haisin v ture?tin? znamena ?stat na kopci“.)
Bar ? historicke m?sto pln? kostel? a kla?ter? (nap?iklad Kla?ter karmelitan?), od roku 2016 tvo?i s okolnimi m?sty a vesnicemi M?stskou komunitu Bar City
Braclav ? historicke m?sto s mnoha pamatkami
Lety?iv ? historicke m?sto s mnoha pamatkami

v Moldavsku [ editovat | editovat zdroj ]

Ribnica ? je jednim z m?st, kde po?et Ukrajinc? p?eva?uje nad ostatnimi (i mistnimi) narodnostmi
Kamenka ? Nabokovovy povidky obsahuji zminky o letnich dnech stravenych na kamennem panstvi s vinicemi, kde se odehravaly p?ib?hy se sestrami a sest?enicemi, umist?nem v okoli m?sta.

V historii byla oblast v?t?i (82?94 tisic km²), v dne?ni dob? se jako oblast Podoli ozna?uje 61,5 tisic km² (pro srovnani ?R ma nyni rozlohu 78 871 km²).

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Prav?k, starov?k, st?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Podoli bylo osidleno n?kolika kulturami ji? v neolitu . Ze 4. a 3. tisicileti p?. n. l. pochazeji nalezy artefakt? Tripolske kultury . Ve starov?ku zde sidlili Skytove (zmi?uji se o nich Herodotovy D?jiny), nasledn? Dakove a Getove . Na obranu proti nim byla zde po?atkem 2. stoleti z?izena jedna z v?tvi Trajanova valu . Na?as bylo Podoli sou?asti ?i?e Hun? , v 6. stoleti se zde usadili Slovane : podle Nestora zde sidlili Bu?ane , Ulici a Doudlebove ; ve st?edov?ku vystaveni ?astym najezd?m Avar? , posleze Ma?ar? a Mongol? .

Podolske kni?ectvi [ editovat | editovat zdroj ]

Kni?ectvi vzniklo v d?sledku boj? o d?dictvi Hali?sko-voly?skeho kni?ectvi. Zalo?il ji princ Jurij Koriyatovych (syn Mychajla Korijata Gedyminovi?e). Existovalo v letech 1363?1434. Uzemi kni?ectvi pokryvalo uzemi od soutoku ?ek Strypa a Zolot na zapad? po Dn?pr na vychod?, na jihovychod? byla p?irozenou hranici ?eka Dn?str . Na jihu byla hranice hranici stepni zony, tehdy pod kontrolou Zlate hordy. Na severu sousedila s Voly?skou a Kyjevskou zemi. Ve 14. stoleti anektovalo vychodni ?ast Podoli Litevske velkokni?ectvi ; zarove? sem za?ali pronikat Polaci , kte?i kraj ziskali po smrti litevskeho kni?ete Vytautase roku 1430 . V roce 1434 byla Podolska zem? rozd?lena mezi Polske kralovstvi a Litevske velkovevodstvi podel ?eky Murafa . Na polskem uzemi vzniklo Podolske vojvodstvi.

Podolske vojvodstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Existovala v letech 1434?1793 a byla to administrativn?-uzemni jednotka Polskeho kralovstvi a Polske koruny v Polsko-Litevske unii. Byl vytvo?en na zaklad? ?asti zemi Podilskeho kni?ectvi. Bylo sou?asti provincie Malopolska. Nachazelo se v ji?ni ?asti Polsko-litevskeho spole?enstvi. Hlavnim m?stem byl Kamenec Podolsky.

Od roku 1435 se oficialni prameny nov? vznikleho vojvodstvi objevuji v pisemnych pramenech misto kni?ectvi, Vznika u?ad vojvody, Podolsky kastelan, soudce, pisa?, podkomo?i. Uzemi Podolskeho vojvodstvi se nakonec zformovalo po vyprav? generala Kamiance a Starosty Teodorika z Bucha?e (Jazloveckeho) v roce 1447, v d?sledku jeho vyprav byly k uzemi p?idany severovychodni kraje s hrady Lety?iv a Chmilnyk .

Od novov?ku po sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

V 16. a 17. stoleti zde probihaly krute boje s Turky (jedna z nejv?t?ich bitev byla svedena u Chotyna ). Mnoho podolskych obci bylo zni?eno take p?i povstani Bohdana Chmelnickeho .

V 18. a 19. stoleti se v Podoli zrodil vychodoevropsky chasidismus , mohutne ?idovske nabo?enske hnuti, ktere se rychle roz?i?ilo dale po tehdej?im Polsku; jeho zakladatel Ba'al ?em Tov (1698?1760) se narodil v Kamenci Podolskem a p?sobil v Med?ybi?i , kde se narodil mj. jeho pravnuk Nachman z Braclavi . Podoli byvavalo ozna?ovano, jako centrum vychodnich ?id?.

Podoli pod vladou Rakouska-Uherska a Ruska [ editovat | editovat zdroj ]

V d?sledku rozd?leni polsko-litevskeho spole?enstvi V roce 1793 byly zem? Podoli p?ipojeny k Ruske ?i?i a byly z nich byly vytvo?eny Bratslavske a Izyaslavske fary, ktere byly v roce 1795 rozd?leny na dv? nove ? Voly? a Podil. Podolska fara se skladala ze 7 poviat? a Bratslavska fara (9 poviat?). Kralovskym dekretem z 12. prosince 1796 byly op?t sjednoceny do provincie Podilsk (1797) s centrem v Kamiance.

Po d?leni Polska ( 1793 ) byla ?ast Zapadniho Podoli p?ipojena k Rakousku (konkretn? ?ervonohorodsky okres podel ?eky Zbruch p?e?el do Rakouska), tim ziskalo v?t?inu oblasti Ruske imperium a u?inilo z ni Podolskou gubernii ; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kteremu take zbyl cip regionu. Podoli, jako samostatny odministrativni celek zanika (v Podolskem vojvodstvi bylo 12 ?up).

V letech 1820?1830 se v Podilsku konaly rolnicke demonstrace pod vedenim Ustyma Karmaljuka .

Prvni sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Po I. sv?tove valce zde sousedily Ukrajinska narodni republika a Zapadoukrajinska lidova republika ; jeji mala ?ast Podoli p?ipadla Polsku, zatimco v?t?ina uzemi se stala roku 1922 sou?asti SSSR . V letech 1924?1940 existovala v jihovychodnim Podoli autonomni republika Moldavan? v ramci Ukrajinske SSR . ?ast Zapadniho Podoli podel ?eky Zbruch byla v letech 1921?1939 sou?asti Polska.

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Za II. sv?tove valky bylo Podoli t??ce zasa?eno n?meckou invazi a okupaci; mnoho obyvatel a tem?? v?ichni ?ide skon?ili v koncentra?nich taborech. Po valce bylo cele Podoli sou?asti Ukrajinske SSR, nyni nale?i samostatne Ukrajin? .

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Podoli nebylo industrializovano tak t??ce jako ostatni regiony a dodnes zde ma silnou pozici zem?d?lstvi, zejmena p?stovani ovoce a zeleniny. Je slavne mistnimi viny (n?ktere odr?dy byly vyvezeny do Moldavska) a vyrobou liker? ( ko?ak , brandy a horilka ). Dnes je oblast Podoli asi 61 000 km², populace je asi 4,8 milionu lidi. Cela oblast ma spoustu pamatek a? z doby Litevske, Ruske nebo Rakousko-Uherske.