Pius IV.

Pius IV.
Jeho Svatost ; Pius IV.
	224. pape?
Zvoleni	25. prosince 1559
Uveden do u?adu	6. ledna 1560 ( intronizace )
Pontifikat skon?il	9. prosince 1565
P?edch?dce	Pavel IV.
Nastupce	Pius V.
Znak
Sv?ceni
Kn??ske sv?ceni	1546
Biskupske sv?ceni	20. dubna 1546 ; sv?titel Filippo Archinto ; 1. spolusv?titel Marcantonio Bobba ; 2. spolusv?titel Giovanni Domenico D’Anna
Kardinalska kreace	8. dubna 1549 ; kreoval Pavel III.
Titul	kardinal-kn?z
Vykonavane u?ady a funkce
Zastavane u?ady	arcibiskup dieceze Dubrovnik (Ragusa) (14.12.1546?1553) ; kardinal-kn?z v ?imskem kostele Santa Pudenziana (instalovan 10.5.1549?1550) ; kardinal-kn?z v ?imske bazilice Sant'Anastasia (1.9.1550?1552) ; kardinal-kn?z v ?imskem kostele Santa Pudenziana (23.3.1552?1557) ; arcibiskup (osobni titul) dieceze Cassano all'Ionio (1.3.1553?1556) ; kardinal-kn?z v kardinalske titulatu?e Santo Stefano al Monte Celio (11.12.1553?1557) ; arcibiskup (osobni titul) dieceze Foligno (25.6.1556?7.5.1557) ; kardinal-kn?z v ?imskem kostele Santa Prisca (20.9.1557?1559) ; arcibiskup milanske arcidieceze (20.7.1558?25.12.1559) ;
Zu?astnil se	pape?ske konzisto?e 1549 (kreovan kardinalem); konklave : 1549/1550, duben a kv?ten 1555, 1559, 1560, 1561, 1563 a 1565 ;
Osobni udaje
Rodne jmeno	Giovanni Angelo de Medici di Marignano
Datum narozeni	31. b?ezna 1499
Misto narozeni	Milan , Milanske vevodstvi
Datum umrti	9. prosince 1565 ; (ve v?ku 66 let)
Misto umrti	?im , Pape?sky stat
Misto poh?beni	Bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri
P?ibuzni	Karel Boromejsky ( synovec ) ; Carlo Gesualdo (prasynovec)
	Seznam pape?? nosicich jmeno Pius ; multimedialni obsah na Commons ; citaty na Wikicitatech
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pape? Pius IV. ( italsky : Pio IV ; 31. b?ezna 1499 , Milan ? 9. prosince 1565 , ?im ), rozeny Giovanni Angelo de Medici , byl od 25. prosince 1559 a? do sve smrt 9. prosince 1565 hlavou katolicke cirkve a vladcem Pape?skeho statu . Narodil se v Milan? , jeho rodina se pova?ovala za v?tev rodu Medicejskych a pou?ivala stejny erb . A?koli moderni historici nena?li ?adny d?kaz potvrzujici toto tvrzeni, Medicejove z Florencie uznali naroky Medicejskych z Milana na po?atku 16. stoleti. ^[2]^[3]

P?edsedal zav?re?nemu zasedani Tridentskeho koncilu . Jeho synovec, kardinal Karel Boromejsky , byl jeho blizkym poradcem. Jako pape? inicioval Pius IV. ?adu stavebnich projekt? v ?im?, v?etn? jednoho ke zlep?eni zasobovani vodou.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Gian Angelo se narodil v milanske rodin? de Medici (kte?i se slavnym florentskym rodem nemaji krom? jmena nic spole?neho), vystudoval prava a jako jediny z rodiny se sna?il uchytit v pape?skych slu?bach , co? se mu zahy poda?ilo. (V letech 1546 ? 1547 dokonce val?il v pape?skem pomocnem sboru na stran? cisa?e v Uhrach proti Turk?m a v roce 1547 byl apo?tolskym komisa?em v pape?skem pomocnem sboru ve valce ?malkaldske ). V roce 1546 ziskal kn??ske sv?ceni a stal se arcibiskupem dubrovnickym . O t?i roky pozd?ji ( 1549 ) ho Pavel III. jmenoval kardinalem . Jako kardinal se hlasil spi?e ke skupin? hledajici spi?e dialog ne? konfrontaci, m?l blizko ke kardinalu Moronemu . Mo?na i proto byl po smrti Pavla IV. na bou?live konklave , ktera trvala t?i a p?l m?sice, zvolen pape?em . Vybral si jmeno Pius IV.

Pape? [ editovat | editovat zdroj ]

I kdy? Pius IV. nebyl fakticky sp?izn?n s rodem Medicejskych , p?esto s jejich tichym souhlasem pou?ival jejich rodovy erb. P?ed novym pape?em stal nesnadny ukol stabilizovat pape?skou politiku, ted jinymi slovy navratit pape?skou politiku do koleji, po kterych jela p?ed pontifikatem Carafy . Jako jeden z prvnich ukol?, ktere si novy pape? vyty?il, bylo obnoveni diplomatickych styk? s cisa?em. To se poda?ilo pom?rn? rychle, a tak ji? na Velikonoce 1560 p?ijel do Vidn? pape?sky nuncius Stanislav Hosius . V dal?im roce dokonce obnovil i arcibiskupstvi pra?ske , ?im? ukon?il sedisvakanci dlouhou celych 140 let ( 1421 ? 1561 ). Ov?em nejv?t?i ukol na n?j teprve ?ekal. Tridentsky koncil byl 28. dubna 1552 v d?sledku Spiknuti ?i?skych kni?at pozastaven a dosud nebyl obnoven. Proto u? rok po svem zvoleni vydal pape? bulu Ad Ecclesiae regimen , ji? op?t zahajil p?eru?ene jednani v Tridentu . To se nakonec s mirnym zpo?d?nim poda?ilo a 18. ledna 1562 se koncil se?el. Po tem?? dvou letech byla Moroneho reforma katolicke cirkve p?ijata a v prosinci 1563 koncil slavnostn? skon?il. Pape? potom 26. ledna 1564 bulou Benedictus Deus v?echny tridentske kanony a dekrety potvrdil. Je?t? p?ed smrti stihl roku 1564 povolit na ?adost Ferdinanda I. p?ijimani podoboji pro Zem? Koruny ?eske a v prosinci p?i?tiho roku pape? Pius IV., tento velky obdivovatel Benatske republiky , zem?el.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ ^a ^b Dostupne online .
↑ PIO IV in "Enciclopedia dei Papi". www.treccani.it [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupne online . (italsky)
↑ CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: List of Popes. www.newadvent.org [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupne online .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Wierusz Kowalski, Encyklopedie pape?stvi . Praha 1994
Miroslav Hroch, Anna Skybova ? Kralove, kaci?i, inkvizito?i . Praha 1987
Ale? Sk?ivan, Lexikon sv?tovych d?jin , Praha 2002, heslo "Tridentsky koncil (Tridentinum)".
?usta Josef , Pius IV. p?ed pontifikatem a na po?atku pontifikatu , Praha, Bursik & Kohout 1900 ( Biblioteka historicka dopl?kem k ?eskemu ?asopisu historickemu , 3 ).

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pius IV. na Wikimedia Commons
Encyklopedicke heslo Pius v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
(anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church ? Pope Pius IV

Pahyl

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

Arcibiskup milansky ? administrator
P?edch?dce: Filippo Archinto	1559 ? 1560 Pius IV.	Nastupce: Karel Boromejsky

Pape? Pape?
P?edch?dce: Pavel IV.	1559 ? 1565 Pius IV.	Nastupce: Pius V.

[b4d53b3aa05b037534c92f00e21dccfd2f7d1f6f-1] Dostupne online .

[2] PIO IV in "Enciclopedia dei Papi". www.treccani.it [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupne online . (italsky)

[3] CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: List of Popes. www.newadvent.org [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupne online .

[1]

[2]

[3]

Pape?ove

Seznam pape??

1.?4. stoleti	Petr Linus Anaklet Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncian Anterus Fabian Kornelius Lucius I. ?t?pan I. Sixtus II. Dionysius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.?8. stoleti	Inocenc I. Zosimus Bonifac I. Celestyn I. Sixtus III. Lev I. Veliky Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifac II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. ?eho? I. Veliky Sabinianus Bonifac III. Bonifac IV. Deusdedit Bonifac V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Ev?en I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin ?eho? II. ?eho? III. Zacharia? ?t?pan II. Pavel I. ?t?pan III. Hadrian I. Lev III.

9.?12. stoleti	?t?pan IV. Paschal I. Ev?en II. Valentin ?eho? IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikula? I. Veliky Hadrian II. Jan VIII. Marinus I. Hadrian III. ?t?pan V. Formosus Bonifac VI. ?t?pan VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. ?t?pan VII. Jan XI. Lev VII. ?t?pan VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. ?eho? V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. ?eho? VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. ?t?pan IX. Mikula? II. Alexandr II. ?eho? VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestyn II. Lucius II. Ev?en III. Anastasius IV. Hadrian IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. ?eho? VIII. Klement III. Celestyn III. Inocenc III.

13.?16. stoleti	Honorius III. ?eho? IX. Celestyn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. ?eho? X. Inocenc V. Hadrian V. Jan XXI. Mikula? III. Martin IV. Honorius IV. Mikula? IV. Celestyn V. Bonifac VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. ?eho? XI. Urban VI. Bonifac IX. Inocenc VII. ?eho? XII. Martin V. Ev?en IV. Mikula? V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrian VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. ?eho? XIII. Sixtus V. Urban VII. ?eho? XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. stoleti?sou?asnost	Lev XI. Pavel V. ?eho? XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. ?eho? XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. Franti?ek

Nejsou zde uvedeni vzdoropape?ove . Pape?ove vyzna?eni tu?n? jsou katolickou cirkvi titulovani jako svati .