Piktorialismus
je fotograficky sm?r, ktery se objevil kolem roku
1885
a usiloval o p?ibli?eni
fotografie
malb?
nebo
grafice
. Nejv?t?iho rozmachu dosahl na po?atku
20. stoleti
a za?al ustupovat po roce
1914
v souvislosti s nastupem
modernismu
.
Nazev tohoto um?leckeho sm?ru je odvozen od my?lenek
Henryho Peache Robinsona
vyjad?enych v jeho praci
Pictorial Effect in Photography
, ktera byla vydana v
Londyn?
roku
1869
.
[1]
Charakteristickym znakem piktorialismu bylo zhotovovani fotografii procesy
u?lechtilych tisk?
a pou?ivani m?kce kreslicich
objektiv?
a
p?edsadek
.
Piktorialismus lze ?lenit podle vyvojovych obdobi na anglicky, impresionisticky, secesni a puristicky.
P?edstaviteli anglickeho piktorialismu byli
Oscar Gustave Rejlander
,
Henry Peach Robinson
a
Julia Margaret Cameronova
. Nam?tem byly portrety, figuralni alegorie a um?le vytva?ene sceny. Auto?i pou?ivali techniku
fotomonta?e
(Rejlander, Robinson) a objektivy s m?kkou kresbou (Cameronova).
[2]
George Davison
roku
1890
vytvo?il snimek nazvany
Cibulove pole
(
The Onion Field
), bez ostrych kontur na drsnem papi?e, tak?e vyvolaval dojem, ?e jde o malbu. Byva pova?ovan za prvni impresionistickou fotografii.
[3]
[4]
Davison na?el dal?i nasledovniky, kte?i dale sni?ovali ostrost svych fotografii pou?itim nekorigovane optiky nebo specialnich objektiv? nebo p?edsadek vytva?ejicich neostrou kresbu, p?ipadn? neostrosti dosahovali nanesenim vazeliny na objektiv, zam?rn? nep?esnym zaost?enim nebo pohybem fotografickeho p?istroje b?hem expozice. Impresionisti?ti piktorialiste se inspirovali
impresionismem
v
mali?stvi
s cilem zobrazit nejen prostou realitu, ale take sv?tlo, naladu, atmosferu, a dosahnout kvality um?leckeho dila, co? bylo v rozporu s dosavadnim pojetim fotografie s ostrou kresbou a p?irozenou
tonalitou
. Roku
1892
se od?t?pila skupina tv?r?ich fotograf? v ?ele s Davisonem od
Fotograficke spole?nosti
. ?leny
Fotograficke spole?nosti
z?stali p?eva?n? fotografove s v?deckym zam??enim. Novy spolek,
The Linked Ring Brotherhood
, sdru?oval britske fotografy s vytvarnym zam??enim ve stylu impresionistickeho a secesniho piktorialismu, a b?hem t?i let se rozrostl o vyznamne fotografy z
Francie
,
N?mecka
,
Rakouska
a
Spojenych stat?
.
[5]
Dal?i auto?i, nap?.
Robert Demachy
nebo
Constant Puyo
, navic za?ali od roku
1895
vyu?ivat ji? d?ive zname techniky
u?lechtilych tisk?
, zejmena
uhlotisku
,
olejotisku
a
gumotisku
, ?asto s p?im?semi barevnych pigment?, a spolu s ru?nimi zasahy do snimk? vytva?eli fotografie obti?n? rozeznatelne od malby.
[6]
Secesni piktorialismus vychazel ze
secese
a
symbolismu
. Charakteristickym znakem byla p?edev?im m?kka kresba a u?iti u?lechtilych tisk?. Mnozi auto?i se ov?em nevyhybali ani ru?nim zasah?m do negativ? nebo pozitiv?. N?kte?i fotografove byli ovlivn?ni sou?asn? nebo postupn? impresionismem i secesi. Rovn?? secesni piktorialiste byli ?leny spolku
The Linked Ring Brotherhood
. P?edstaviteli secesniho piktorialismu byli
Hugo Erfurth
,
Alfred Stieglitz
,
Edward Steichen
,
Frank Eugene
,
Clarence H. White
,
[7]
z ?eskych fotograf?
Vladimir Jind?ich Bufka
[8]
a
Franti?ek Drtikol
.
[9]
Pro puristicky piktorialismus bylo p?izna?ne u?ivani prost?edk? zm?k?ujicich fotograficky obraz s cilem vystihnout atmosferu motivu. U?ivalo se m?kce kreslicich objektiv? a specialnich p?edsadek, uplat?ovalo se protisv?tlo, sv?telne kontrasty, zam?rna neostrost, neobvykla sv?telna atmosfera a ?erosvit. Snimky p?sobily mlhavym, rozplyvavym ?impresionistickym“ dojmem.
[10]
[11]
- Sarah Hall Laddova
(1860?1927) byla americka piktorialisticka fotografka, ?lenka oregonskeho Oregon Camera Clubu, spolku
Fotosecese
. Zname jsou jeji snimky, ktere po?idila b?hem cesty po
?ece Columbii
s fotografkou Lillyi Whitovou na hausbotu
Raysark
, ktery obsahoval na palub? vlastni
temnou komoru
.
[12]
Do spolku
Vide?sky trojlistek
(
1897
?
1903
) pat?ili rakou?ti fotografove
Heinrich Kuhn
, profesor
Hans Watzek
a
Hugo Henneberg
. Hlasili se k piktorialismu a byli zastanci uznani
fotografie
jako
um?leckeho vyrazoveho prost?edku
. Vylep?ili kombinovanou techniku vicenasobne vrstvene gumy ?
gumotisk
, co? umo?nilo d?ive netu?enym zp?sobem tv?r?i vliv na obraz a barevnou manipulaci. Vysledne tisky m?ly bohatou a zajimavou texturu a davaly dojem prostorove hloubky. Pro jejich dila je ?asto typicka mali?ska neostrost, obzvla?t? u jejich naladovych snimk? krajin.
Auto?i pou?ivali techniku
u?lechtileho tisku
, co? je historicka technika zhotovovani fotografickych tisk?.
[13]
Spo?iva v zasad? v u?inku na sv?tlo citlivych soli
chromu
ve spojeni s koloidnimi latkami, v?t?inou organickeho p?vodu (
?elatina
,
arabska guma
). Doba jejich pou?ivani je teoreticky od roku
1852
, prakticky od roku
1890
dodnes. Auto?i u?lechtilych tisk? obvykle kladli d?raz na naladu a atmosferu p?ed popisnym vyjad?enim. Tisky byly stalej?i a odoln?j?i v ?ase ne? klasicke materialy zalo?ene na halogenidech st?ibra. Mezi u?lechtile techniky se ?adi
uhlotisk
(karbonotisk nebo pigmentovy tisk) ? historicky nejstar?i u?lechtily fotograficky tisk pou?ivany v letech
1890
?
1900
,
gumotisk
(chromovana klihovina nebo
arabska guma
),
olejotisk
,
bromolejotisk
a
carbro
(nep?imy uhlotisk).
Dal?i pou?ivane metody:
Dale se pou?ivaly takzvane tvarne fotograficke procesy, mezi ktere pat?i:
[14]
- HLAVA?, ?udovit
.
Dejiny fotografie
. Martin: Osveta, 1987. (slovensky)
- SCHLEGEL, Franz-Xaver. Pictorialism. In: WARREN, Lynne.
Encyclopedia of Twentieth-Century Photography
. New York: Routledge, 2006. Svazek 3. S. 1262?1266. (anglicky)
- SCHLEGEL, Franz-Xaver.
Das Leben der toten Dinge ? Studien zur modernen Sachfotografie in den USA 1914?1935
. Stuttgart: [s.n.], 1999.
ISBN
3-00-004407-8
. (n?mecky) 2 Bande.
- ↑
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/752375/Pictorialism
- ↑
HLAVA?, ?udovit
.
Dejiny fotografie
. Martin: Osveta, 1987. S. 82?84. (slovensky)
- ↑
HLAVA?, s. 183.
- ↑
GERNSHEIM, Helmut
.
Creative photography
. New York: Dover Publications, 1991.
Dostupne online
.
ISBN
0-486-26750-4
. S. 122?123. (anglicky)
- ↑
HLAVA?, s. 183?184.
- ↑
HLAVA?, s. 185?187.
- ↑
HLAVA? s. 201, 202, 205-207.
- ↑
Vladimir Jind?ich Bufka
[online]. Moravska galerie [cit. 2009-06-07].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2007-09-27.
- ↑
BURGUS, Vladimir; BRANY, Antonin.
Franti?ek Drtikol
. 2. vyd. Praha: Odeon, 1989.
ISBN
80-207-0648-8
. S. 46.
- ↑
Bran?, Neostra fotografie na p?elomu stoleti, ITF Opava.
- ↑
SCHEUFLER, Pavel
.
?esky piktorialismus 1895?1928
[online]. [cit. 2009-05-25].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2007-10-07.
- ↑
GLAUBER, Carol.
Eyes of the Earth: Lily White, Sarah Ladd, and the Oregon Camera Club
[online]. [cit. 2009-01-02].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2008-05-06.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Mala encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 57
- ↑
SCHEUFLER, Pavel
.
Historicke fotograficke techniky
. [s.l.]: Artama Praha, 1993.
ISBN
80-7068-075-X
.
- ↑
William Willis
[online]. [cit. 2009-08-28].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2004-12-25. (anglicky)