Phoenix
COSPAR	2007-034
Katalogove ?islo	32003
Start	4. srpna 2007
Kosmodrom	Cape Canaveral Air Force Station LC-17A
Nosna raketa	Delta 7925-9.5
Stav objektu	mimo provoz
P?istani	25. kv?tna 2008 , Vastitas Borealis , Mars
Provozovatel	USA , NASA ? JPL USA, University of Arizona
Vyrobce	USA, LMSS
Druh	planetarni sonda
Program	Mars Scout Program
Hmotnost	vzletova 670 kg p?istavaci modul 350 kg
Oficialni web	Oficialni web
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Phoenix byla roboticka sonda , ktera usp??n? p?istala na povrchu planety Mars v polarni oblasti Vastitas Borealis . V?dci ?idici Phoenix vyu?ivali nastroje na palub? sondy, aby zjistili, jestli byly p?irodni podminky na Marsu vhodne pro mikroskopicky ?ivot . Sonda zde take zkoumala historii vody . 31. ?ervence 2008 sonda Phoenix potvrdila p?itomnost vody, ve form? ledu, ktery na?la n?kolik centimetr? pod povrchem Marsu. ^[1]

Za?izeni bylo vypu?t?no 4. srpna 2007 pomoci rakety Delta II. . P?istani na Marsu prob?hlo 25. kv?tna 2008 . Phoenix p?istal pobli? severni polarni ?epi?ky Marsu v oblasti bohate na vodni led . Sonda disponuje robotickou rukou schopnou odb?ru vzork? zmrzle p?dy .

Program byl ?izen Arizonskou univerzitou pod dohledem NASA . Jednalo se o spole?ny projekt univerzit z USA , Kanady , ?vycarska a N?mecka , NASA , Kanadske kosmicke agentury a leteckeho pr?myslu. Posledni data na Zemi ze sondy dorazila 2. listopadu 2008. Od te doby se kontakt nepoda?ilo navazat, proto ji NASA pova?uje za nezv?stnou.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V srpnu 2003 zvit?zila Arizonska univerzita v sout??i o navrh sondy na Mars pro start v roce 2007 jako prvni v nove ?ad? malych, levnych sond programu Mars Scout . Vyb?r byl vysledkem intenzivni dvoulete sout??e s navrhy jinych instituci. Ocen?ni v hodnot? 325 milion? dolar? je vice ne? ?estkrat v?t?i ne? jakykoliv vyzkumny grant v cele historii University of Arizona .

Peter H. Smith z Lunarni a planetarni laborato?e University of Arizona byl pov??en vest tuto misi. Nazev mise je vtipny dvojsmysl: Prvnim vyznamem je Phoenix hlavni m?sto Arizony, a druhym je Fenix , mytologicky ptak, ktery se stale znovu rodi z popela. Jako tento ptak, take Phoenix obsahuje ji? d?ive vyrobene komponenty. P?istavaci modul pro misi v roce 2007 je upraveny modul mise Mars Surveyor 2001 Lander (zru?ena v roce 2000 po nehod? sondy Mars Polar Lander ). Lockheed Martin pote ulo?il dva tem?? kompletni moduly do klimatizovaneho skladu.

Popis sondy [ editovat | editovat zdroj ]

V?decke vybaveni [ editovat | editovat zdroj ]

Informace ?erpany z ^[2] .

RA (Robotic Arm)

Roboticke rameno o delce 2,35 m se ?ty?mi stupni volnosti ? nahoru a dol?, do stran, dop?edu a dozadu a kolem sve osy. Na jeho konci je mala radlice, ktera umo?ni odebirani vzork? p?dy a? do hloubky 50 cm. Vyhodnoceni vzork? prob?hne v analyzatorech TEGA a MECA. Rameno RA je tak jedno z nejd?le?it?j?ich za?izeni na sond? Phoenix, proto?e je prav? jedinou mo?nosti, jak odebrat vzorky pro vy?e zmin?ne analyzatory.

RAC (Robotic Arm Camera)

Kamera umist?na na robotickem rameni RA. Hlavnim ukolem je po?izovat barevny obrazovy material odebiranych vzork?, mista odb?ru a okoli p?istavaciho modulu. K osv?tleni snimane oblasti slou?i dva bloky LED diod ? horni jich obsahuje 36 modrych, 18 zelenych a 18 ?ervenych, spodni 16 modrych, 8 zelenych a 8 ?ervenych. P?esn? definovana vlnova delka sv?tla emitovaneho LED diodou bude vyu?ita ke zkoumani slo?eni povrchu a odkrytych podpovrchovych vrstev se zam??enim na detekci vody a vodniho ledu. CCD snimaci prvek bude po?izovat snimky ve velmi vysokem rozli?eni a? 23 μm na pixel.

SSI (Surface Stereoscopic Imager)

Panoramaticka stereoskopicka kamera s vysokym rozli?enim. Vyu?iva pokro?ily opticky system s 12 filtry, ktere umo??uji multispektralni snimani jak ve viditelne, tak infra?ervene oblasti. Vysledna data budou vyu?ita k ziskani informaci o prostorovem uspo?adani krajiny kolem p?istavaciho modulu, m??eni koncentrace prachu a p?itomnosti mrak? v atmosfe?e. Samoz?ejmosti je vytva?eni, v dne?ni dob? popularnich, virtualnich 3D snimk?.

TEGA (Thermal and Evolved Gas Analyzer)

Kombinuje vysokoteplotni pec a hmotnostni spektrometr . Vzorky p?dy odebrane robotickym ramenem RA budou dopraveny do uzke komory velke asi jako napl? kuli?koveho pera, kde se vzorek postupn? zah?eje a? na teplotu 1 000 °C. Odpa?ene latky jsou pak odvedeny do hmotnostniho spektrometru, kde jsou podrobeny analyze. Rozli?ovaci schopnost m??eni koncentrace vybranych molekul a atom? je a? neuv??itelna ? 10 ?astic z miliardy.

MECA (Microscopy, Electrochemisty and Conductivity Analyzer)

Jedna se o soubor n?kolika v?deckych p?istroj? pro analyzu odebranych vzork? marsovske p?dy. Vyhodnoceni vzorku bude zaji?t?no na zaklad? jeho elektrochemickych a vodivostnich charakteristik. Pomoci mikroskopu budou pozorovany ?aste?ky p?dy pro ur?eni zp?sobu jejich vzniku a slo?eni.

MARDI (Mars Descent Imager)

?irokouhla kamera pro snimani povrchu Marsu p?i p?istani. Po odhozeni tepelneho ?titu, ve vy?ce kolem 8 km, za?ne snimkovani p?istavaci oblasti sondy Phoenix. Snimky budou slou?it ke zkoumani polarni oblasti Marsu hlavn? k p?esnemu geografickemu za?azeni mista p?istani. Kamera bude mit mo?nost po?idit snimek ka?de 4 ms a jeji sou?asti bude i mikrofon. Po p?istani bude sestupova kamera MARDI vypnuta.

MET (Meteorological Station)

Jak ji? nazev napovida, bude naplni tohoto za?izeni m??eni a zaznamenavani zakladnich meteorologickych prvk? jako je teplota , vlhkost a tlak pomoci konven?nich ?idel. Mimoto bude pou?ita technologie LIDAR (Light Detection and Ranging) pro zkoumani zejmena vlastnosti atmosfery. LIDAR funguje na obdobnem principu jako radar s tim rozdilem ?e misto radiovych vln se vyu?iva sv?telneho (laseroveho) paprsku.

Pr?b?h mise [ editovat | editovat zdroj ]

Vypu?t?ni sondy [ editovat | editovat zdroj ]

Sonda Phoenix byla vypu?t?na 4. srpna 2007 09:26:34 UTC na raketovem nosi?i Delta 7925 z Cape Canaveral . Odstartovani prob?hlo bez technickych odchylek. Vypu?t?ni prob?hlo b?hem startovaciho ?asoveho okna dostupneho od 3. srpna do 24. srpna 2007 . Nosi? 7925 byl vybran s ohledem na usp??nou historii, ktera zahrnovala starty mise Mars Exploration Rover v roce 2003 a start sondy Mars Pathfinder v roce 1996 .

P?eletova faze [ editovat | editovat zdroj ]

?esty den prob?hla prvni drahova korekce, proto?e sonda po startu nesm??ovala zam?rn? p?imo k Marsu. ^[3] Stejnym sm?rem se toti? pohyboval i posledni stupe? nosne rakety. Pokud by sonda zami?ila rovnou ke svemu cili, na planetu by krom? sondy dopadla i nesterilizovana ?ast rakety, ktera by mohla kontaminovat povrch. Po korek?nim manevru tedy sonda zami?ila spravnym sm?rem k Marsu, nosna raketa mine planetu zhruba o jeden milion kilometr?.

V pr?b?hu dal?iho letu technici testovali funk?nost jednotlivych p?istroj? umist?nych na sond?, zvla?t? p?istavaciho radaru a UHF radia, ktere bude udr?ovat komunikaci s dru?icemi na ob??ne draze po p?istani. ^[4] V?echny testy prob?hly usp??n?.

P?istani [ editovat | editovat zdroj ]

Phoenix na Marsu usp??n? p?istal 25. kv?tna kolem 23:38 GMT ( 26. kv?tna 2008 01:38 SEL? ). P?istani bylo o 15 minut pozd?ji potvrzeno ?izenim letu. Poprve se poda?ilo ziskat snimek (z jine sondy), jak robot - sonda p?istava s padakem na jine planet?.

?innost na Marsu [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem n?kolika dni sonda za?ala pracovat. Byly odeslany prvni fotografie, pomoci mechanicke ruky za?alo zkoumani vlastnosti povrchu. Data byla odesilana k Zemi pomoci dal?ich sond obihajicich Mars.

Posledni data na Zemi ze sondy dorazila 2. listopadu 2008. Od te doby se kontakt nepoda?ilo navazat, proto ji NASA pova?uje za nezv?stnou.

DVD [ editovat | editovat zdroj ]

Phoenix nese na Mars DVD ^[5] vyrobene ze specialnich k?emennych skel. Ta odolaji nep?iznivym marsovskym podminkam po stovky, ne-li tisice let. DVD bylo zkompilovano Planetarni spole?nosti . Obsahuje mimo jine text Wellsovy Valky sv?t? a Bradburyho Mar?anske kroniky . Jsou na n?m nahrane vzkazy takovych osobnosti jako byl astronom Carl Sagan nebo spisovatel sir Arthur C. Clarke . Disk rovn?? obsahuje tem?? ?tvrt milionu jmen lidi, kte?i se zaregistrovali na webu Planetarni spole?nosti, a ktere vybral po?ita?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Phoenix na Wikimedia Commons
• (?esky) Phoenix na IAN Archivovano 28. 9. 2007 na Wayback Machine .
• (anglicky) Stranky mise
• (?esky) Pr?b?h mise