Pedagogika

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Platon . Mramorova kopie busty od Silania kolem roku 370 p?. Kr. zhotovene pro athenskou Akademii .
Opera didactica , m?dirytinovy p?edtitul sebranych didaktickych spis? Jana Amose Komenskeho , vydanych v  Amsterdamu roku 1657
Johann Friedrich Herbart , zakladatel moderni pedagogiky

Pedagogika je spole?enska v?da, ktera zkouma podstatu, strukturu a zakonitosti vychovy a vzd?lavani jako zam?rne, cilev?dome a soustavne ?innosti formujici osobnost ?lov?ka v nejr?zn?j?ich sferach ?ivota spole?nosti. Studuje a kriticky hodnoti my?lenkove d?dictvi minulosti, sleduje vyvoj ?kolstvi, vychovy a vzd?lavani v zahrani?i a ve spolupraci s dal?imi v?dnimi disciplinami formuluje nove vyvojove trendy pro r?zne oblasti vychovy a vzd?lavani. [1] [2] [3]

Pedagogika jako obecny obor se dale d?li na konkretni pedagogiky (nap?. hudebni nebo vytvarna pedagogika) a specializace jako didaktiky konkretnich obor? (nap?. didaktika matematiky) se svymi metodikami. Uzce spolupracuje s psychologii, zejmena pedagogickou, ale take v posledni dob? s neurov?dami a psychologii osobnosti.

V?decka pedagogika studovana v doktorskem studiu na filozofickych fakultach (Ph.D.) vychazi historicky z filozofie vychovy, na fakultach pedagogickych se zam??uje hlavn? na konkretni didaktiky ?kolnich obor?. Hlavnim rozdilem je, ?e filozoficka pedagogika hleda, srovnava a analyzuje smysl a pojeti jednotlivych filozofickych kategorii pro vychovu a u?eni obecn? v ?ivot? (Filozoficka fakulta UK), ale pedagogika u?itelska je zam??ena spi?e prakticky, p?edev?im pro ?kolni prost?edi a vzd?lavaci soustavu (Pedagogicka fakulta UK).

Probiha spor, nakolik ma byt pedagogika normativni v?dou, tzn. nakolik se ma zam??ovat na definovani cil?, obsahu a u?elu vychovy a nakolik ji ma jit p?edev?im o neutralni popis a objas?ovani vychovnych jev? a proces?. Nap?. Pr?cha definuje pedagogiku jako v?du, ktera ? se zabyva (1) v?im tim, co vytva?i a determinuje n?jake eduka?ni prost?edi, (2) procesy, je? se v t?chto prost?edich realizuji, (3) vysledky a efekty t?chto proces?. “ [4]

V sou?asnosti (2009) neexistuje jednotne pojeti pedagogiky, ani shoda v hlavnim u?elu pedagogiky. R?zna pojeti se li?i podle jednotlivych autor?, teoretickych sm?r? i podle kulturni orientace charakteristicke pro ur?itou zemi. [5]

Za zakladatele pedagogiky jako v?dy o vychov? byva pova?ovan Jan Amos Komensky , [6] za zakladatele moderni pedagogicke teorie lze pova?ovat J. F. Herbarta . [7]

P?vod a etymologicky vyznam slova [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo pedagogika pochazi z antickeho ?ecka . Zde byl slovem paidagogos (?ecky: παιδαγωγ?ω; paidos : dit?, agein : vest, doprovazet) ozna?ovan otrok , ktery pe?oval a doprovazel syna (divky nebyly ve?ejn? vzd?lavany) sveho pana na cvi?eni a do ?koly . Podle dochovanych ?eckych a ?imskych spis? se v anticke latin? slovo paedagogus ji? objevuje ve vyznamu u?itele a vychovatele. Ten, a? byl otrokem, disponoval zvla?tni kvalifikaci pro vykonavani profese pedagoga. Z latiny bylo slovo paedagogus p?evzato do v?t?iny indoevropskych i jinych jazyk?. V  ?eskem jazyce pedagogika ozna?uje v?du o vychov? a vzd?lavani ?lov?ka.

Pojem pedagogika v zahrani?i [ editovat | editovat zdroj ]

Pedagogy v angli?tin? neznamena pedagogika , ale spi?e odpovida ?eskemu pojmu obecna didaktika , zatimco ?eskemu pedagogika odpovida svym obsahem anglicky termin educational sciences , v p?ekladu eduka?ni v?dy . Eduka?ni v?dy potom ozna?uji velkou skupinu souvisejicich disciplin, co? je mnohem bli??i modernimu pojeti pedagogiky , proto nap?iklad Jan Pr?cha preferuje ve svych pracich termin eduka?ni v?dy. V novych publikacich se proto take setkavame s pojmy edukace , edukant , edukator , eduka?ni realita a dal?imi.

Historie pedagogiky [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku D?jiny pedagogiky a ?kolstvi .

Pedagogika ma sve ko?eny ve filozofii , ze ktere se odd?lila a? v 19. stoleti . Pedagogice se v?novali nap?iklad Sofiste , z filozof? pak Sokrates , Platon , Aristoteles a dal?i. Mezi nejvyznamn?j?i teoretiky pedagogiky pat?i Jan Amos Komensky , John Locke , Jean Jacques Rousseau , Friedrich Frobel , Adolf Diesterweg , Johann Heinrich Pestalozzi , Johann Friedrich Herbart , Gustav Adolf Lindner , Konstantin Dmitrijevi? U?inskij , Lev Nikolajevi? Tolstoj , Herbert Spencer a dal?i. [6]

Moderni versus tradi?ni pedagogika [ editovat | editovat zdroj ]

Tradi?ni pedagogika byla pojimana jako p?edev?im aplikovana (u?ita) v?da a zd?raz?ovala se jeji normativni funkce, tzn. jeji teorie byla zam??ovana hlavn? na to, aby vyty?ovala nebo p?edpisovala idealni podobu toho, ?eho se ma vychovou jedinc?, skupin, naroda dosahnout. [5] [4]

Moderni pedagogika se naproti tomu zam??uje na neutralni popis toho, jak funguji eduka?ni mechanismy, klade d?raz na v?deckou deskripci (popis), analyzu a explanaci (vysv?tleni a pochopeni) problem? eduka?ni reality. Vyznamnou charakteristikou moderni pedagogiky je realizace a rozvoj pedagogickeho vyzkumu . [5] [4]

Antipedagogika a postpedagogika [ editovat | editovat zdroj ]

Postpedagogika je p?istup k d?tem takovy, aby nebyl ani invazni, ani nalehavy, nenutili je, ale abychom byli p?itomni v takove vzdalenosti, z jake je mo?ne akceptovat dit? takovym, jakym je  ?tady a ted". [8]

Tento postoj v??i dit?ti vy?aduje specificky prostor a ?as. Tento p?istup lze nazvat amikaci .  Je to prost?edni cesta mezi nasilim a uplnou rezignaci . Je to konec vychovy a zarove? za?atek druheho proudu antipedagogiky v oblasti vychovy [9] .

Zakladni pojmy pedagogiky [ editovat | editovat zdroj ]

Eduka?ni prost?edi ( eduka?ni realita ) je jednodu?e prost?edi, v kterem probihaji eduka?ni procesy . Eduka?ni procesy jsou takove ?innosti lidi, p?i nich? dochazi k u?eni na stran? n?jakeho subjektu ( edukant ), jemu? je exponovan n?jakym jinym subjektem ( edukator ) p?imo nebo zprost?edkovan? (nap?. textem) ur?ity druh informace. [4] [2]

Pedagogickou v?dou jsou nejvice probadany eduka?ni procesy, ktere obsahuji ?izene u?eni , kterym se rozumi u?eni, ktere je zvn?j?ku n?jak regulovano a organizovano tak, aby bylo u?inne (typicky se s nimi m??eme setkat nap?. ve ?kole). Jako procesy s ne?izenym u?enim se ozna?uji procesy, kdy dochazi k v?dome autoregulaci u?eni (nap?. p?i samostudiu). Pro oba druhy vy?e zmin?nych proces? je spole?na intencionalita ? subjekt usiluje o to, aby se u?il; jedna se o zam?rne u?eni. Bezd??nym (nahodnym, spontannim) u?enim se pedagogika n?jak hloub?ji nezabyva. [4] [2]

Charakter eduka?nich proces? ma uzky vztah k charakteru eduka?niho prost?edi, v kterem se tyto procesy odehravaji. Z hlediska pedagogiky jsou zajimave p?edev?im fyzikalni parametry prost?ed (osv?tleni, prostorove dispozice, vyu?iti barev), psychosocialni parametry prost?edi (vztahy mezi edukanty a edukatory) a druh subjekt?, kte?i jsou v danem prost?edi p?itomni (nap?. rodi?e, d?ti, sourozenci, p?ibuzni v rodinnem prost?edi versus d?stojnici, podd?stojnici, vojaci ve vojenskem prost?edi). [4] [2]

Dal?im vyznamnym pojmem pedagogiky jsou eduka?ni konstrukty , co? jsou r?zne teorie, plany, modely, p?edpisy a jine teoreticke vytvory, ktere n?jakym zp?sobem ur?uji ?i ovliv?uji realne eduka?ni procesy (tzn. nap?. u?ebni plany, didakticke testy, vysv?d?eni ?i r?zne certifikaty, u?ebnice, vyukove filmy, programy, ale i ve?kere produkty pedagogicke teorie, jako monografie, referaty na konferencich apod.). [4] [2]

Pojem edukace vyznamov? zahrnuje pojmy vychova i vzd?lavani . Vychova je zam?rne p?sobeni na osobnost jedince s cilem dosahnout zm?n v r?znych slo?kach jeho osobnosti, pojem ma eticko-normativni nadech, mluvi se o vychov? mravni, vlastenecke, esteticke, citove, vychov? k rodi?ovstvi a man?elstvi, vychov? k miru, apod. Vzd?lavani je proces zam?rneho a organizovaneho osvojovani poznatk?, dovednosti, postoj? aj., realizovany prost?ednictvim eduka?niho procesu. Vysledek tohoto procesu by mohl byt ozna?en vyrazem ?nau?enost“. Vychova i vzd?lavani jsou sou?asti socializace . [4] [2]

Struktura pedagogiky [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Struktura pedagogiky a vztah k jinym v?dam .

Pedagogika zahrnuje jak teorii, tak vyzkum. Jedna se o zakladni i aplikovanou, multiparadigmatickou a ?asto interdisciplinarni v?du (?erpa p?edev?im z psychologie, sociologie, filozofie a dal?ich v?d).

Rozd?leni pedagogiky podle Brezinky [ editovat | editovat zdroj ]

Brezinka rozd?lil pedagogiku na t?i samostatne discipliny, a to: V?da o vychov? , Filozofie vychovy a Prakticka pedagogika .

V?da o vychov? obsahuje vychovu samotnou a take vzd?lavani, ktere je zam?rne osvojovani si poznatk?, dovednosti ?i kompetenci. Netyka se v?ak ji? hodnot, ale pouze v?domosti a schopnosti. P?edm?tem v?dy o vychov? je realita jako vychova, co? je zkoumani bez zam?ru. [10] Dale specifi?nost pedagogiky, kde se v?e porovnava a hleda se u?elovy vztah. Podle Pa?izka je vychova chapana jako jev, jeho? podstatnym znakem je zam?rne, soustavne a organizovane p?sobeni na ?lov?ka. Vychovu nam popisuji vyroky, ktere jsou t?i druh?. Prvnim je vyrok deskriptivni, ktery popisuje p?esn? dane v?ci a lze jej verifikovat, tzn. ov??it jeho spravnost. Dal?im je vyrok hodnotovy, ktery se ji? neda ov??it a je v n?m zobrazena norma, jak by n?co m?lo byt, ?i zachycuje hodnoceni. Poslednim je vyrok normativni, ktery se tyka norem, hodnot nebo take ideji.

Filozofii vychovy se da shrnout jako n?co, ?jak by to m?lo byt“. P?edm?tem filozofie vychovy jako normativni discipliny jsou hodnota, mravnost, dobro, norma a vira. Otokar Chlup v?ak ?ika: ?Pedagogika jako v?da o vychov? studuje a stanovi normy v?estranneho chovani, didaktika jako teorie vyu?ovani normy spravneho vyu?ovani... Jako v?da normativni stanovi pedagogika bu? celistve nebo kone?ne ?i jednotlive a ?aste?ne cile, k nim? maji sm??ovati ?innosti a pochody vychovy a vyuky.“ V sou?asne dob? je ale utlum teto discipliny.

Prakticka pedagogika je deskriptivni i normativni formou, ur?uje jak vyu?ovat a opira se tak o ob? p?edchozi discipliny. ?e?i, jak by m?lo vypadat idealni vyu?ovani, a ma prakticky u?el. V ramci prakticke pedagogiky je nepostradatelnou sou?asti vyu?ovani. Vyu?ovani je disciplina o p?edavani obsahu, tzv. ?izeny proces. [10] Podle Hirsta je vyu?ovani intencionalni aktivita, kdy je dosa?eno u?eni. Existuje n?kolik pohled? na vyu?ovani. Prvnim z nich je, ?e vyu?ovani je aktivita zdraveho rozumu. Tento termin byl p?evzat z anglosaskych vod, vylu?uje odbornou stranku a nejsou pot?eba specificke postupy. Dal?im pohledem je vyu?ovani jako um?ni, kde je podstatna osobnost u?itele. Vyu?ovani jako ?emeslo, je t?etim pohledem a je zalo?eno na zku?enosti a zdokonalovani se v n?m lety ziskanou praxi a nabytymi intuicemi a informacemi. Dale je vyu?ovani jako aplikovana v?da, kde se jedna o technicky zp?sob nahledu. U?itele by m?li dodr?ovat p?esn? dane vyzkoumane normy. Poslednim pohledem je vyu?ovani jako reflektivni praxe, ktere je zalo?eno na evaluaci. Vede k tomu, ?e u?itele nad sebou musi p?emy?let.

Discipliny pedagogiky [ editovat | editovat zdroj ]

Strukturovani pedagogiky se li?i autor od autora. Pr?cha uvadi nasledujici discipliny (obory) pedagogiky:

  • D?jiny pedagogiky a ?kolstvi
  • Obecna pedagogika ? zakladni pedagogicka disciplina, ktera usiluje o systematizaci a interpretaci zakladnich pedagogickych jev? a zakonitosti, ?e?i te? metodologicke otazky a zakladni terminologii pedagogiky.
  • Srovnavaci pedagogika (komparativni pedagogika) ? popisuje a porovnava pedagogicke teorie, vychovn?-vzd?lavaci systemy a ?kolske soustavy v r?znych zemich ?i regionech a to v kontextu historickem, socialnim, ekonomickem, politickem, kulturnim, apod.
  • Filozofie vychovy ? zabyva se smyslem a u?elovosti edukace (vychovy a vzd?lavani), hodnotami v edukaci, otazkou ?izeni a kontroly edukace, etickymi otazkami vychovy, mo?nostmi a mezemi lidskeho poznani a jeho p?edavani z generace na generaci, ?lov?kem a jeho vychovatelnosti atd.
  • Teorie vychovy
  • Sociologie vychovy ? zabyva se socialnimi aspekty edukace, mistem a funkci edukace ve spole?nosti, v dane kultu?e, vztahy mezi edukaci a socialni strukturou a socialni mobilitou , podminkami a socialnimi d?sledky ?innosti vychovnych a vzd?lavacich instituci. Mezi hlavni temata sociologie vychovy pat?i nap?. rovnost vzd?lavacich p?ile?itosti, jazykova a socialni podmin?nost vzd?lavatelnosti, postoje ke vzd?lavani, vztahy rodina-?kola-komunita aj.
  • Pedagogicka antropologie ? sna?i se objas?ovat edukaci a jeji vyvoj v celistvem pohledu na ?lov?ka na zaklad? biologickych a socialnich poznatk? o lidskem rodu, nap?. ve vztahu k r?znym omezenim i mo?nostem ?lov?ka danym rozdily v my?leni a komunikaci, zp?sobech chovani, ve zvycich, v tradicich, ritualech, nabo?enskem p?esv?d?eni, sdilenem pravu, hodnotach atd. mezi jednotlivymi socialnimi, etnickymi , rasovymi a jinymi skupinami populace (zkouma nap?. i genderove rozdily ).
  • Ekonomie vzd?lavani ? zkouma vzajemnou souvislost mezi ekonomickymi a eduka?nimi procesy (nap?. rozvoj vzd?lanostni struktury populace a tvorba HDP ). Typicke otazky oboru se tykaji kvality vystup? eduka?niho systemu ve vztahu k vlo?enym naklad?m, financovani ?kolstvi , vztah? mezi vzd?lanim, kvalifikaci lidi a jejich uplatn?ni na trhu prace, otazek marketingu ?kol apod.
  • Pedagogicka psychologie ? zabyva se vyu?itim psychologickych poznatk? v pedagogice. Psychologicky analyzuje p?edpoklady, pr?b?h a vysledky edukace, zkouma nap?. psychicky vyvoj dit?te v souvislosti s jeho schopnosti osvojovat si r?zne poznatky a dovednosti, kognitivni procesy , ktere edukant vyu?iva p?i u?eni, socialni vztahy, komunikaci i celkove klima ve ?kole a dal?ich eduka?nich prost?edich, strategii a styl vyuky v zavislosti na v?ku ?ak?, vyu?ovacim p?edm?tu, jejich motivaci , schopnostech , vzajemne kooperaci apod., zm?ny osobnosti navozene vychovn?-vzd?lavacim procesem atd.
  • Specialni pedagogika ? zabyva se edukaci osob s ohledem na jejich specialni vychovne a vzd?lavaci pot?eby v oblasti fyzicke, psychicke nebo socialni. Zkouma jejich pracovni a spole?enske mo?nosti, usiluje o jejich integraci do spole?nosti a sleduje komplexni rozvoj jejich osobnosti. Specialni pedagogika se d?li do nasledujicich podobor?:
  • Socialni pedagogika
  • Pedagogika volneho ?asu
  • Pedagogika sportu
  • Andragogika ? zabyva se vzd?lavanim dosp?lych osob
  • Obecna didaktika
  • Oborove a p?edm?tove didaktiky
  • Technologie vzd?lavani
  • Pedagogicka evaluace
  • Pedagogicka diagnostika
  • Pedeutologie ? zabyva se vyzkumem ?innosti pedagoga
  • Teorie ?izeni ?kolstvi
  • Vzd?lavaci politika
  • Pedagogicka prognostika

(Pr?cha [5] , s. 26, pouze seznam disciplin, nikoliv popisy)

Studium pedagogiky [ editovat | editovat zdroj ]

Pedagogika jako aplikovana disciplina se v ?eske republice vyu?uje na st?ednich pedagogickych ?kolach nebo vy??ich odbornych ?kolach s pedagogickym zam??enim a p?edev?im na vysokych ?kolach v oborech s pedagogickym zam??enim.

Konkretni didaktiky obor? se studuji hlavn? na pedagogickych fakultach (nap?. didaktika ?eskeho jazyka, u?itelstvi biologie apod.) jako p?tilety obor u?itelstvi pro Z? a S? v mgr. studiu nebo jako t?ilete a ?ty?lete doktorske studium didaktiky. Krom? pedagogickych fakult se pedagogika na V? vyu?uje na vice ne? 30 jinych fakultach, obvykle v ramci studia u?itelstvi pro S? (nap?. u?itelstvi matematiky na Matematicko-fyzikalni fakult? UK nebo u?itelstvi latinskeho jazyka na Filozoficke fakult? UK apod.).

Studium pedagogiky jako v?decke discipliny vychazejici z filozofie vychovy poskytuji ve t?etim stupni studia ? t?iletem a ?ty?letem doktorskem studiu (Ph.D.) v mezinarodnim m??itku Univerzita Karlova , Filozoficka fakulta, Katedra pedagogiky, a Univerzita Karlova , Pedagogicka fakulta, Katedra pedagogiky. Obor akreditovala i Masarykova univerzita , Filozoficka fakulta, Ustav pedagogickych v?d.

Specialni pedagogiku lze studovat na Univerzit? Karlov? , Pedagogicke fakult?, Kated?e specialni pedagogiky, v bakala?skem, magisterskem a doktorskem studiu.

Primarni pedagogiku lze studovat na Univerzit? Karlov? , Pedagogicke fakult?, Kated?e primarni pedagogiky, v bakala?skem, magisterskem a doktorskem studiu.

Socialni pedagogiku lze studovat na Univerzit? Karlov? , Filozoficke fakult?, Kated?e pedagogiky, v bakala?skem a magisterskem studiu.

Andragogiku (pedagogiku dosp?lych) lze studovat na Univerzit? Karlov? , Filozoficke fakult?, Kated?e andragogiky a personalniho ?izeni, v bakala?skem, magisterskem a doktorskem studiu.

Doktorske studium [ editovat | editovat zdroj ]

Doktorske studium Ph.D. pedagogickych v?d p?edstavuje nejvy??i mo?nou kvalifikaci pro pedagogy-vyzkumniky, kte?i jsou p?ipraveni nejen pro oblast vyzkumu a vyvoje, ale rovn?? pro akademickou drahu na univerzitach. Realizuje se na Univerzit? Karlov? v Praze na filozoficke fakult? ve studijnim programu Pedagogika jak v oboru Andragogika tak v oboru Socialni pedagogika a oboru Pedagogika a na Masarykov? univerzit? v Brn? na Filozoficke fakult? na Ustavu pedagogickych v?d v oboru Pedagogika a Andragogika. Ve v?ech p?ipadech se opira primarn? o filozofii vychovy s interdisciplinaritou psychologie osobnosti, sociologie vychovy a neurov?d s navaznosti na predchozi studijni magisterskou specializaci. Dale se na FF UK realizuje v programu Historicke v?dy v oboru Didaktika d?jepisu a v programu Filologie a v oboru Didaktika konkretniho jazyka a to v navaznosti na konkretni obor a jeho metodologii. Na FFUK se jedna o nejstar?i pedagogicke stufium od zalo?eni tzv. artisticke fakulty.

Na pedagogicke fakult? UK se realizuje v programu Pedagogika v oboru Pedagogika a v oboru Primarni pedagogika , v oboru Didaktika ?eskeho jazyka , v oboru Didaktika matematiky a v oboru Hudebni teorie a pedagogika . Ve studijnim programu Specializace v pedagogice se realizuje v oboru Vytvarna vychova a Vzd?lavani v biologii .

Na p?irodov?decke fakult? UK se realizuje v oboru Didaktika chemie a v oboru Vzd?lavani v chemii . Na matematicko-fyzikakni fakult? se realizuje v oboru Didaktika fyziky a obecne otazky fyziky . Na Akademii muzickych um?ni v Praze , na divadelni fakult? se realizuje program Teorie a praxe dramaticke vychovy .

Na Masarykov? univerzit? v Brn? na pedagogicke fakult? se v programu Specializace v pedagogice realizuje obor Didaktika geografie . Na Univerzit? Palackeho v Olomouci , na pedagogicke fakult? se v programu Specializace v pedagogice realizuje obor Didaktika literatury a obor Didaktika informatiky .

?asopisy [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere ?eske odborne pedagogicke ?asopisy [5]

nazev ?asopisu vydavatel frekvence poznamka
Aula Centrum pro studium vysokeho ?kolstvi, v.v.i. 4× ro?n? publikuje ?lanky a studie z oblasti vysoko?kolskeho vzd?lavani, vysoko?kolske politiky, socialniho postaveni student?, uplatn?ni absolvent? apod.
e-Pedagogium PedF UP 4× ro?n? (2 anglicka a 2 ?eska ?isla) Nezavisly recenzovany odborny ?asopis pro interdisciplinarni vyzkum v pedagogice, specialni pedagogice a didaktikach obor?.
Komensky PedF MU 4× ro?n? ?asopis pro Z?; nejstar?i pedagogicky ?asopis u nas (vychazi od roku 1873)
Pedagogicka orientace ?eska pedagogicka spole?nost 6× ro?n? zam??uje se na obecn?j?i, aktualni problemy pedagogicke teorie a praxe, pedagogickeho vyzkumu, ?kolske politiky a p?ipravy budoucich u?itel?
Socialni pedagogika FHS UTB ve ZLin? 2 x ro?n? ?asopis pojima socialni pedagogiku v ?irokem ramci jako oblast zkoumajici socialni aspekty vychovy a rozvoje d?ti, mlade?e a dosp?lych. Socialni pedagogika je interdisciplinarni v?da, ktera spolupracuje se ?irokym spektrem dal?ich disciplin.
Pedagogika PedF UK 4× ro?n? uve?ej?uje odborne texty z filozofie vychovy a z pedagogickych disciplin ? a to jak ze zakladnich v?d, tak z aplikovaneho vyzkumu
Orbis scholae spole?n? PedF UK a PedF MU 3× ro?n? zam??eny na problematiku ?kolniho vzd?lavani v jeho ?ir?ich sociokulturnich souvislostech; jedno ?islo v?dy v angli?tin?
Studia paedagogica Ustav pedagogickych v?d FF MU 4x ro?n? teoreticke, ale p?edev?im empiricke p?isp?vky tykajici se vzd?lavani, vychovy a u?eni ve v?ech sferach ?ivota spole?nosti; 2 ?eska ?isla a dv? anglicka ?isla ro?n?; plne verze ?lank? jsou dostupne online; ?asopis usiluje o interdisciplinarni otev?enost; ?asopis je za?azen do databaze SCOPUS
Specialni pedagogika PedF UK 5× ro?n? ur?en p?edev?im pedagog?m na ?kolach a za?izenich pro mentaln? retardovane, sluchov?, ?e?ov?, zrakov? a t?lesn? posti?ene, na ?kolach p?i nemocnicich a ozdravovnach a na ?kolach a za?izenich pro obti?n? vychovatelne
JTIE PedF UP 2x ro?n? zam??uje se na publikovani vyzkumnych vysledk?, teoretickych studii a odbornych praci z oblasti oborovych didaktik; svym ?len?nim pokryva v celem rozsahu oborovou didaktiku technickych (in?enyrskych) p?edm?t?, oborovou didaktiku informatiky a digitalnich technologii, a dale oborovou didaktiku p?irodov?dnych disciplin (chemie, fyzika, geografie, p?irodopis, ekologie), v?. matematiky; v ramci ostatnich oborovych didaktik (nap?. vytvarna vychova, d?jepis, hudebni vychova, cizi jazyky, ?esky jazyk a literatura…) jsou publikovany ?lanky orientovane na vyu?ivani digitalnich technologii (ICT) ve vzd?lavani.

N?ktere ?eske popularni pedagogicke ?asopisy [5]

nazev ?asopisu vydavatel frekvence poznamka
U?itelske noviny Gnnosis, s.r.o. tydenik
Moderni vyu?ovani AISIS 10× ro?n? zam??en na inova?ni trendy v ?eskem i zahrani?nim ?kolstvi
Informatorium 3-8 Portal, s.r.o. 10× ro?n? ?asopis pro vychovu d?ti od 3 do 8 let v mate?skych ?kolach a ?kolnich dru?inach

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ PETRA?KOVA, V., et al. : Velky slovnik cizich slov [CD-ROM]. Ver. slovniku 2.0, ver. programu 3.21. Voznice : LEDA, 2005
  2. ↑ a b c d e f PR?CHA, J. - WALTEROVA, E. - MARE?, J. : Pedagogicky slovnik . Praha : Portal, 2009. 395 p. ISBN   978-80-7367-647-6 .
  3. ↑ ?VARCOVA, I. : Zaklady pedagogiky pro u?itelske studium . 1. vyd. Praha : V?CHT, 2005 [cit. 2009-06-12 . ISBN   80-7080-573-0 .]
  4. ↑ a b c d e f g h PR?CHA, J. : Moderni pedagogika . 3rd ed. Praha : Portal, 2005. 481 p. ISBN   80-7367-047-X .
  5. ↑ a b c d e f PR?CHA, J. : P?ehled pedagogiky : uvod do studia oboru . 3rd ed. Praha : Portal, 2009. 271 p. ISBN   978-80-7367-567-7 .
  6. ↑ a b ECLER, P. : Stru?ny p?ehled d?jin pedagogiky . In HODNY, J., et al. Vybrane kapitoly z psychologie a pedagogiky. 1st ed. Brno : Vojenska akademie v Brn?, 2000, p. 78-113.. uzivatel.unob.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2005-05-18.  
  7. ↑ GRECMANOVA, HOLOU?OVA. Olomouc: UP Olomouc, 2006. ISBN   80-244-1470-8 . Kapitola 1, s. 9.  
  8. ↑ PROKOP, Ji?i. Schoenbeckova postpedagogika. Pedagogicka orientace . 2018-11-09, ro?. 9, ?is. 1, s. 3?18. Dostupne online [cit. 2021-03-16]. ISSN 1805-9511 .  
  9. ↑ BAUMAN. Postpedagogicky slovni?ek [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-03-20.  
  10. ↑ a b PR?CHA, Jan. P?ehled pedagogiky: uvod do studia oboru. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portal, 2006, 271 s. ISBN   80-717-8944-5 .
  11. ↑ SLOMEK, Z.: Zaklady specialni pedagogiky . Zdravotn? socialni fakulta Jiho?eske Univerzity v ?eskych Bud?jovicich, 2006.. www.zsf.jcu.cz [online]. [cit. 2007-12-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-12-23.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pedagogika&oldid=22567558 “