Paul Klee
Paul Klee v roce 1911
Narozeni	18. prosince 1879 Munchenbuchsee , ?vycarsko ?vycarsko
Umrti	29. ?ervna 1940 (ve v?ku 60 let) Muralto , ?vycarsko ?vycarsko
P?i?ina umrti	sklerodermie
Misto poh?beni	Schosshalden cemetery
Narodnost	N?mec
Vzd?lani	soukroma ?kola Heinricha Knirra Mnichov, Akademie Mnichov (1 rok)
Alma mater	Statni hudebni vysoka ?kola ve Stuttgartu Akademie vytvarnych um?ni v Mnichov?
Povolani	vytvarnik, pedagog
Man?el(ka)	Lily Stumpfova
Hnuti	expresionismus , Der Blaue Reiter , surrealismus , konstruktivismus (v?e jen okrajov?)
Vyznamna dila	V Ostermundinskem kamenolomu, dva je?aby (1907); P?ed branami Kairuanu (1914); Kamenolom v Ostermundingenu (1915)
Mecena?i	Hans Goltz, Alfred Flechtheim (galeriste)
Ovlivn?ny	Francisco Goya , Paul Cezanne , Robert Delaunay
Vliv na	Jean Dubuffet , Joseph Beuys , abstraktni expresioniste
Podpis
Webova stranka	http://paulklee.com/
Citat P?iroda si m??e dovolit byt ve v?em marnotratna, um?lec musi byt st?idmy a? do posledniho detailu.
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Paul Klee ( 18. prosince 1879 , Munchenbuchsee u Bernu ? 29. ?ervna 1940 , Muralto ) byl ?vycarsky mali? , grafik a ilustrator . Ovlivnil vyvoj vytvarneho um?ni ve druhe polovin? 20. stoleti.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv se Paul Klee narodil ve ?vycarsku , m?l n?meckou statni p?islu?nost. Otec Hans byl N?mec , matka Ida rozena Frickova ?vycarka. Paul m?l je?t? o t?i roky star?i sestru Mathildu. Kleeovi byla hudebni rodina. Otec u?il v Bernu hudbu, matka vystudovala na konzervato?i zp?v. Jako sedmilety za?al Klee se studiem hry na housle a brzy se natolik zdokonalil, ?e u? v jedenacti mohl hrat v bernske filharmonii. Blizky vztah k hudb? mu z?stal po cely ?ivot ? dlouho se nemohl rozhodnout, zda se stane profesionalnim hudebnikem nebo vytvarnikem. ^[1]

V roce 1880 se rodina natrvalo usadila v Bernu, kde Klee chodil do zakladni ?koly a maturoval na tamni M?stske literarni ?kole. Po maturit?, v roce 1898 , se rozhodl, ?e se stane mali?em a odjel studovat do Mnichova . ^[2] Na prvni pokus se na tamni Akademii nedostal, zapsal se proto do soukrome ?koly Heinricha Knirra .

V Mnichov? se Klee od po?atku pohyboval take v hudebnich kruzich. Na jednom hudebnim ve?eru poznal klaviristku Lily ?tumpfovou (1876?1946). V roce 1901 se s ni tajn? zasnoubil a v za?i 1906 si ji v Bernu vzal. O rok pozd?ji se narodilo jejich jedine dit?, syn Felix (1907?1990). ^[3] V prvnich letech man?elstvi se Klee staral o domacnost i o syna, zatimco Lily ?ivila rodinu hodinami klaviru.

Na mnichovskou akademii byl p?ijat v roce 1900 . V Mnichov? se seznamil s Vasilijem Kandinskym , Alexejem Javlenskym , Marianne Werefkinovou a dal?imi ?leny budouci skupiny Der Blaue Reiter (Modry jezdec). ^[4] Konzervativni zp?sob vyuky v?ak Kleeovi nevyhovoval a u? roku 1901 akademii opustil. Od ?ijna a? do kv?tna 1902 cestoval se svym p?itelem ze studii, socha?em Hermannem Hallerem , po Italii . V letech 1903 ? 1905 ?il u rodi?? v Bernu. Obnovil sve u?inkovani v houslove sekci tamniho orchestru, psal divadelni kritiky a pracoval na serii grafickych list? s nazvem Inventionen . V roce 1905 odjel do Pa?i?e . Se soudobou tvorbou do kontaktu nep?i?el, poznal ale dila impresionist? , Daumiera a Ensora , kte?i ho zaujali. ^[5] Prvni samostatnou vystavu mu v roce 1910 uspo?adalo Muzeum um?ni v Bernu. O rok pozd?ji, kdy? u? ?il v Mnichov? , navazal kontakty se ?leny tamni um?lecke skupiny Der Blaue Reiter , kam pat?ili mj. jeho davni znami Kandinsky, Javlensky, Werefkinova, ale i litom??icky rodak Alfred Kubin , Franz Marc ?i August Macke . V roce 1912 se 17 pracemi zu?astnil druhe kolektivni vystavy skupiny konane v Mnichov?. ^[6] Zarove? znovu nav?tivil Pa?i?. Tato cesta byla pro jeho vytvarny vyvoj d?le?ita. Vid?l obrazy Pabla Picassa a Henri Matisse . Osobn? se poznal s Robertem Delaunayem , jeho? pou?ivani barev na n?j zap?sobilo.

Ve spole?nosti mali?? Louise Moillieta a Augusta Macka nav?tivil v dubnu 1914 Tunisko , ktere ho okouzlilo barevnosti: ?Barva se mne zmocnila; u? se za ni nemusim honit, vim, ?e m? dr?i nav?dycky. To je smysl ??astneho okam?iku: Barva a ja jsme jedno. Jsem mali?.“ ^[7] P?atele postupn? nav?tivili Tunis a Kairouan , kde v?ichni t?i spole?n? malovali. Pro Kleea m?l pobyt v Tunisu zasadni vyznam, pro Macka byly obrazy zde vytvo?ene jedny z poslednich, proto?e n?kolik m?sic? nato padl na front?.

Povolavaci rozkaz dostal Klee v b?eznu 1916 , ve stejny den, kdy se dozv?d?l o umrti sveho p?itele z ?ad mali??, Franze Marca. P?i?in?nim sveho otce a vlivnych p?atel ale nebyl poslan na frontu, nybr? k rezervni jednotce do Schleißheimu u Mnichova, kde maloval na letadla maskovani. Od ledna 1917 byl p?elo?en do letecke ?koly v Gersthofenu, kde byl za?azen jako pokladnik?v pisa?. Na obou p?sobi?tich mohl malovat. Kratce p?ed Vanoci 1918 byl Klee demobilizovan a vratil se do Mnichova.

Po prvni sv?tove valce se Klee sbli?il se surrealisty . V roce 1919 se prost?ednictvim Maxe Ernsta seznamil s tvorbou de Chirica . Roku 1924 ho v Prvnim manifestu surrealismu uvedl Andre Breton jako jednoho z vytvarnik?, kte?i maji k surrealismu blizko. ^[8] Kdy? v listopadu 1925 prob?hla v pa?i?ske Galerii Pierre prvni velka vystava mali??, kte?i se k surrealismu hlasili, nechyb?l mezi vystavovanymi ani Klee. ^[9] Klee ov?em, podobn? jako nap?. Picasso, ktery byl na vystav? rovn?? zastoupeny, se za surrealistu nikdy nepova?oval.

Rok 1920 byl pro Kleea vyznamny. V kv?tnu prob?hla v mnichovske galerii Hanse Goltze jeho prvni retrospektiva, na ni? p?edstavil 362 svych praci. Doprovazena byla obsahlym katalogem. Zarove? o n?m vy?la prvni monografie z pera jeho obdivovatele Leopolda Zahna. ^[10] A kone?n? v ?ijnu obdr?el dopis od Waltera Gropiuse , v n?m? ho tento architekt ?adal, aby nastoupil jako pedagog do jim zalo?ene ?koly s nazvem Bauhaus . Klee dorazil do Vymaru v lednu 1921 . Jeho syn Felix se stal nejmlad?im ?akem ?koly.

V Bauhausu, kde se op?t se?el s Kandinskym, byl Klee za?azen do sboru mistr?. M?l na starosti nauku o vytvarnych formach. ^[11] Zpo?atku se Klee s ideovymi cili Bauhausu zcela identifikoval a p?esidlil s nim do Dessau , kam byla ?kola nucena se p?est?hovat. V edi?ni ?ad? Bauhausu take publikoval n?ktere teoreticke prace, zejmena Pedagogicky skica? . Spole?n? s Jawlenskym a kolegy z Bauhausu Kandinskym a Lyonelem Feiningerem zalo?il roku 1924 Modrou ?ty?ku , s ni? vystavoval v USA. ?asem ale za?al citit, ?e mu vyti?enost v Bauhausu brani ve vlastni tv?r?i ?innosti. Postupn? vyuku omezoval, a? v kv?tnu 1930 podal vypov??.

Jeho novym profesnim p?sobi?t?m se od podzimu 1931 stala akademie v Dusseldorfu . Klee zde nem?l tak velky uvazek jako v Dessau, ale take zde p?sobil ? nikoliv vlastni vinou ? jen mnohem krat?i dobu. Roku 1933 byl nacisty ozna?en za zvrhleho um?lce a v kv?tnu teho? roku na hodinu z akademie propu?t?n. Jeho obrazy se nesm?ly vystavovat. Klee tu?il, ?e by mohl byt pro sve levicove nazory uv?zn?n. Je?t? v listopadu proto i s man?elkou a synem odjeli do ?vycarska a op?t se usadili v Bernu. Zde mu roku 1935 mistni Kunsthalle uspo?adala velkou vystavu. V roce 1936 Kleeovi diagnostikovali progresivni sklerodermii , pom?rn? vzacnou a ?ivotu nebezpe?nou nemoc. Jedna se o systemove autoimunitni onemocn?ni pojivove tkan? , jeho? podstatou je abnormalni reakce imunitniho systemu proti latkam t?lu vlastnim. Roku 1937 p?ijal Klee v Bernu postupn? nav?t?vy t?i vyznamnych um?lc?: Kandinskeho, Picassa a Braqua . V ?ervenci teho? roku byla v Mnichov? otev?ena vystava Entartete Kunst (Zvrhle um?ni) , v ni? nacisticky re?im vystavil obrazy um?lc?, kte?i netvo?ili v duchu re?imnich estetickych kriterii. Klee zde byl zastoupeny 17 obrazy. V ramci akce, p?i ni? bylo ze sbirek ve?ejnych galerii odstra?ovano v?e, co odporovalo nacistickemu vkusu, bylo statem zabaveno 102 Kleeovych obraz?.

Kdy? Klee zjistil, jakou trpi nemoci, jeho produktivita prudce poklesla. V poslednich dvou letech ?ivota v?ak, v tu?eni blizkeho konce, pracoval s velkou intenzitou. Seznam jeho praci z roku 1939 ?ita 1254 polo?ek. ^[12] Na ja?e 1940 se Klee?v zdravotni stav zhor?il a mali? musel byt hospitalizovan. Zem?el 29. ?ervna 1940 na klinice sv. Ane?ky v Muraltu pobli? Locarna . A? po smrti man?elky Lily byl v roce 1946 poh?ben na Schlosshaldenskem h?bitov? v Bernu, kde je dnes jeho muzeum. Je?t? v roce jeho umrti mu galerie v Bernu, Curychu a New Yorku uspo?adaly velke vzpominkove vystavy.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1911 , kdy rovn?? za?al p?episovat svoje deniky z mladi, se Klee rozhodl zavest podrobnou evidenci svych praci. V?echny za?al ?islovat, p?i?em? ka?dy rok m?l svou samostatnou ?iselnou ?adu. Soupis po?idil take zp?tn?, kdy? do n?j za?adil i n?ktere kresby z d?tstvi, ktere pova?oval za d?le?ite. Uvnit? jednotlivych ro?nich ?iselnych ?ad pak dila ozna?oval je?t? pismeny, ozna?ujicimi tematiku obrazku nebo vyznam, ktery mu Klee p?ikladal. Velmi tim usnadnil praci budoucim autor?m kompletniho soupisu jeho praci. ^[13]

Kleeovo dilo nelze jednozna?n? za?adit do ?adneho vytvarneho slohu. Odra?i se v n?m vyvoj mali?stvi prvni poloviny 20. stoleti ( expresionismus , kubismus , surrealismus , konstruktivismus , abstraktni um?ni ) a ve 30. letech dokonce experimentoval s pointilismem . Zpo?atku se citil byt vice kresli?em ne? mali?em, vytva?el lepty a podmalby na skle . Jak rozmanite jsou jeho obrazy, tak r?zne jsou i techniky, ktere pou?ival, velmi ?asto je kombinoval na jednom obraze. I podklady pou?ival r?zne. Jednou to byl oby?ejny papir, jindy lepenka, n?kdy juta, jindy zase platno. N?kdy lepil papir na lepenku. Na jednom obraze kombinoval nap?. temperu a olej, akvarel a kva? , akvarel a ?inskou tu? , dekalk a akvarel, jeho invence a vynalezavost byla velika.

Jeho nejran?j?i dochovane prace jsou tu?kou nakreslene studie krajin, na kterych je mo?ne vycitit vliv impresionismu . Do roku 1912 vytvo?il mno?stvi ?ernobilych lept? . Nadech fantazie a satiry t?chto obrazk? nazna?uje vliv jak soudobeho expresionismu , tak takovych mistr? grafiky , jakymi byli Francisco Goya a William Blake . Opravdovy zlom v jeho dile znamenala cesta do Tunisu v roce 1914 . Tamni sv?telne pom?ry ho zna?n? ovlivnily p?i nakladani s barvou. Tuniska cesta znamena za?atek zrale faze Kleeovy tvorby, v ni? byl podle svych vlastnich slov " posedly barvou ". Jeho malby a akvarely v p?i?tich 20 letech se vyzna?uji mistrovskym zvladnutim jemnych, zasn?nych barevnych harmonii , ktere pou?ival k vytva?eni plochych, poloabstraktnich kompozic. N?ktere z nich dokonce p?ipominaji mozaiku . Klee byl take mistrovskym kresli?em. Mnohe z jeho praci jsou slo?itymi kresebnymi liniemi, jejich? p?edm?t postupn? vyr?stal z mali?ovy fantazie nebo sn?ni . O teto sve technice ?ikaval, ?e si ?ary bere na prochazku.

Po roce 1935 se, z?ejm? v d?sledku nemoci, Klee?v styl zm?nil. Podklad maleb a kreseb tvo?i tlumene barvy, na nich? se nachazeji silne tmave linie. Obrazy mnohdy navozuji atmosferu neklidu a vnit?niho nap?ti. Po celou dobu mali?ovy tvorby byla v podtextu jeho praci hudba. Sna?il se uplatnit pravidla hudebni kompozice na konstrukci obraz?. Jeho obrazy take inspirovaly vznik n?kolika hudebnich skladeb. Kleeovo dilo ovlivnilo pozdni surrealisty 2. poloviny 20. stoleti, stejn? jako abstraktni expresionisty v USA a cely ?iroky proud abstraktniho um?ni .

Klee a ?echy [ editovat | editovat zdroj ]

Kleeovo dilo se do ?ech dostalo prost?ednictvim n?kolika vystav a reprodukci v ?asopisech. Poprve m?la ?eska ve?ejnost mo?nost vid?t Kleeovy obrazy na t?eti vystav? Tvrdo?ijnych , konane v lednu 1921 v Praze. Klee zde vystupoval v ramci um?lecke skupiny Dra??anska secese , jejim? ?lenem sice nebyl, ale s ni? p?ile?itostn? vystavoval. ^[14]

V roce 1928 zalo?ili n?mecky hovo?ici pra??ti vytvarnici skupinu Prager Secession . Klee na jejich vystavach v letech 1931 a 1937 p?edstavil n?kolik akvarel?. ^[15] Jinou mo?nost spat?it Kleeovy prace v originalu p?edstavovala velka vystava Poesie 1932 , po?adana Spolkem vytvarnych um?lc? Manes . Byla sice orientovana na domaci a zahrani?ni surrealismus , tolerantni koncepce vystavy v?ak umo?nila vystavit i takova dila, ktera se surrealismem souvisela jen okrajov?. ^[16] Kleeovy obrazy byly reprodukovany i v Revue Dev?tsilu , kterou za?al Dev?tsil vydavat v roce 1927 .

N?kte?i ?e?ti mali?i v Kleeovi nachazeli inspiraci nebo jim byl blizky jeho vytvarny pohled na sv?t. Tak nap?iklad n?ktere obrazy Josefa ?apka z 20. let se Kleeov? tvorb? bli?i, tote? lze ?ici o ranych obrazech Franti?ka Hude?ka z po?atku 30. let. Mali? Vaclav Chad dokonce jeden ze svych obraz? z roku 1943 , ulo?eny nyni ve zlinske galerii , nazval Autoportret, voln? podle Kleea .

Kleem byli vice ?i men? ovlivn?ni i soudobi ?e?ti um?lci. ?etba Kleeova Pedagogickeho skica?e po?atkem 60. m?la podle vlastnich slov Zde?ka Sykory zna?ny vliv na jeho uva?ovani o d?litelnosti vytvarne struktury. ^[17] Na Kleea navazoval ve sve tvorb? Pavel Sukdolak , hlasi se k n?mu i Ji?i Anderle . ^[18] Jeho obrazy and?l? inspirovaly architekta Zde?ka Franka p?i tvorb? projektu Modlitebny cirkve bratrske v ?erno?icich .

Vystavy za ?ivota (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

• 1910 Kunstmuseum Bern ? prvni samostatna vystava.
• 1912 2. vystava skupiny Der Blaue Reiter v galerii Hanse Goltze v Mnichov?. Klee vystavil 17 praci.
• 1916 Galerie Der Sturm v Berlin? ? Kleeovo dilo se poprve dob?e prodavalo.
• 1920 Galerie Hanse Goltze v Mnichov? ? retrospektiva s 362 obrazy.
• 1926 1. skupinova vystava surrealist? v Galerii Pierre v Pa?i?i.
• 1929 Kronprinzenpalais (Palac korunniho prince) v Berlin? ? velka vystava p?i p?ile?itosti 50. narozenin.

Galerie Alfred Flechtheim Berlin ? 150 obraz?.

• 1935 Kunsthalle Bern.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Der Goldfisch ( Zlata rybka ), 1925
• 
  Was fehlt ihm? ( Co mu chybi? ), 1930
• 
  Revolution des Viadukts ( Revoluce viaduktu ), 1937
• 
  Ru?ni loutka bez nazvu (autoportret), 1922

Citaty [ editovat | editovat zdroj ]

?Zd?raz?ovat jen to krasne mi p?ipada, jako kdyby si matematika v?imala jen kladnych ?isel.“ ^[19]

??im hrozn?j?i je tento sv?t (jako nap?iklad nyni), tim abstraktn?j?i je na?e um?ni, kde?to ??astny sv?t produkuje um?ni tady a te?.“ ^[20]

?Um?ni nereprodukuje viditelne, nybr? ?ini viditelnym.“ ^[21]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Vlastni spisy [ editovat | editovat zdroj ]

• Klee, Paul, ?ary , Odeon, Praha 1990, ISBN   80-207-0112-5 .
• Klee, Paul, Deniky , Obelisk, Praha 1969.
• Klee, Paul, Pedagogicky na?rtnik , Triada, Praha 2013, ISBN   978-80-87256-83-1 .
• Klee, Paul, Vzpominky, deniky, esej , Arbor vitae, Praha 2000, ISBN   80-901964-9-7 .
• Regel, Gunther (ed.), Paul Klee. Kunst-Lehre. Aufsatze, Vortrage, Rezensionen und Beitrage zur bildnerischen Formlehre , Reclam Verlag Leipzig, Leipzig 1991, ISBN   978-33-79002-17-2 .

Monografie, sborniky a vystavni katalogy [ editovat | editovat zdroj ]

• Dennison, Lisa, Paul Klee at the Guggenheim Museum , Guggenheim Museum, New York 1993, ISBN   978-08-92071-07-4 .
• Geelhaar, Christian, (ed.), Paul Klee: Das Werk der Jahre 1919-1933, Gemalde, Handzeichnungen, Druckgraphik , Museen der Stadt Koln, Koln 1979 (vystavni katalog).
• Glaesemer, Jurgen (ed.), Paul Klee: Leben und Werk , Verlag Gerd Hatje, Stuttgart 1987, ISBN   3775702415 .
• Grohmann, Will, Paul Klee , DuMont-Literatur-und-Kunst-Verlag, Koln 2003, ISBN   978-38-32172-84-8 .
• Huggler, Max, Paul Klee: Die Malerei als Blick in den Kosmos , Huber Verlag, Frauenfeld 1969.
• Kruszynski, Anette (ed.), Paul Klee ? im Zeichen der Teilung: Die Geschichte zerschnittener Kunst Paul Klees 1883?1940 , Verlag Gerd Hatje, Stuttgart 1995, ISBN   978-37-75705-48-6 (vystavni katalog).
• Schulz-Hoffmann, Carla (ed.), Paul Klee: Wachstum der Nachtpflanzen, Vogelarten , Staatsgalerie Moderner Kunst Munchen, Munchen 1992 (vystavni katalog).
• Paul Klee: Catalogue Raisonne . Uplny soupis Kleeova dila vydavala od roku 1998 Nadace Paula Klee v Bernu. Zav?re?ny 9. dil vy?el v roce 2014.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Museum of Modern Art
• Vasilij Kandinskij
• Bauhaus (vytvarna ?kola)
• Der Blaue Reiter

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Paul Klee na Wikimedia Commons
• Osoba Paul Klee ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Paul Klee
• Zentrum Paul Klee ? Muzeum Paula Klee v Bernu (n?mecky)
• Klee na artmuseum.cz, reprodukce Archivovano 29. 1. 2021 na Wayback Machine .
• Vyhledava? grafiky Paula Klee v Museum of Modern Art (MoMA)
• Stranka v?novana Kleeovi ? ?ivotopis, reprodukce (anglicky)
• Jina stranka v?novana Kleeovi ? ?ivotopis, reprodukce (anglicky)
• Klee v Guggenheimov? muzeu (anglicky)
• Paul Klee (francouzsky)