한국   대만   중국   일본 
Patricij ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Patricij

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
(p?esm?rovano z Patricius )

Patricij nebo patricius (z lat. pater , otec ; doslova ?potomek urozeneho otce“) byl potomek stare ?imske rodiny a p?vodn? pouze patricijove byli plnopravnymi ob?any ?ima. Ve st?edov?ku a ranem novov?ku hlava bohate a respektovane m?stske rodiny, ktera se mohla podilet na samosprav? m?sta. Odtud se ekonomicky a socialn? nejsiln?j?i vrstva m???an? ozna?ovala jako patriciat . Tato skupina obvykle dr?ela silny podil na lokalni moci v ramci m?stske autonomie a v n?kterych p?ipadech i aspirovala na podil na zemske moci.

V p?enesenem vyznamu je p?islu?nik vy??i zamo?ne a privilegovane vrstvy i v sou?asnosti ozna?ovan jako patricij. Termin se odra?i i v moderni kultu?e, nap?. v knihach Terry Pratchetta o Zem?plo?e ozna?uje vladce m?sta a v Ankh-Morporku jim je lord Havelock Vetinari .

Starov?ky ?im [ editovat | editovat zdroj ]

Patricijove nebo take optimati (tj. nejlep?i) se pokladali za p?ime potomky rod?, ktere m?sto zalo?ily, a tvo?ili v n?m privilegovanou vy??i vrstvu. P?vodn? pouze patricijove bojovali ve vojsku, volili a mohli byt voleni do m?stskych u?ad?, mohli uzavirat plnopravne s?atky a zastavat kn??ske funkce. Do jejich rodin ?i domacnosti pat?ili vedle otrok? take nesvobodni chran?nci ?i klienti , kde?to svobodni ob?ane mimo rodiny a rody byli plebejove . O p?vodu patricij? sv?d?i skute?nost, ?e pat?ili ke t?em p?vodnim kmen?m ( tribus ) ? Ramnes, Tities a Laceres ? z nich? ka?dy tvo?ilo deset kurii po deseti rodech ( gens ). Rody se pak d?lily na jednotlive rodiny ?i hospoda?stvi ( familia ). Proto?e patricijove byli p?vodn? take bojovnici, po?et jejich rod? ?asem klesal, a tak vznikly snad u? v kralovske dob? t?i dal?i kmeny se stejnymi jmeny, ale s p?izviskem secundi (?druzi“). Po ob?anskych valkach klesl po?et patricij? snad pod padesat a za cisa?stvi se titul patricije ud?loval jednotlivym osobam jako d?di?ne vyznamenani. Patricijove se tak podobali rodove ?lecht? a po staleti hou?evnat? branili sve vysady proti plebej?m. [1]

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Ve st?edov?kych m?stech byli patricijove p?edstavitele zamo?nych a dlouho usedlych rodin, kte?i si obvykle vymohli na panovnikovi nebo ?lechtici m?stskou samospravu a aspo? zpo?atku ji take pln? ovladali. [1] Teprve v pozdnim st?edov?ku museli p?ipustit i u?ast ?emeslnik? a men? zamo?nych ob?an?, p?ipadn? i p?ist?hovalc?.

Termin patriciat je p?esto um?ly, poprve sice dolo?eny pro skute?nost st?edov?kych m?st v Bruselu roku 1306 , ale vice roz?i?eny a? v 16. stoleti v zavislosti na v?t?i znalosti anticke vzd?lanosti a s odkazem na anticky patriciat. Z t?chto d?vod? je n?kdy historiky odmitan jako nedostate?ny pro vysti?eni situace ve star?ich obdobich, resp. jako ahistoricky.

Patriciat v ?eskych st?edov?kych m?stech [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Historicky vyvoj ?eskych m?st .

Patriciat v ?eskych m?stech se za?al tvo?it ve 13. stoleti , kdy se vlivem podnikatelskych a obchodnich ?innosti spojenych se vznikem novych m?st, objevenim st?ibra (p?edev?im Jihlava , Kutna Hora ) a vzestupem obchodu vytvo?il na Starem M?st? pra?skem a v Brn? tzv. stary patriciat . Podobn? vznikl a je historicky dolo?ena existence patriciatu i v Kutne Ho?e , Jihlav? , Chebu . Nov?ji se uva?uje o existenci patricialni vrstvy i v Most? a St?ib?e . U ostatnich men?ich m?st naopak k potvrzeni existence teto vrstvy nedo?lo.

V n?kterych ?eskych m?stech jsou pro 13. a 14. stoleti krom? ekonomicke, politicke a socialni vylu?nosti dolo?eny i pravni vyhody spojovane s patriciatem (nap?. Brno nebo Cheb ). O sebev?domi a moci patriciatu sv?d?i i jejich brzka u?ast na celozemskem rozhodovani. Prvni vlna takovych rozsahlych politickych aktivit spada do obdobi po smrti P?emysla Otakara II. , kdy je dolo?eno, ?e se zastupci m?st u?astnili zemskeho sn?mu v roce 1282 . Za vlady Vaclava II. zasedali n?kte?i jeho ?lenove v kralovske rad? . O dal?i mocensky vzestup se patriciat pokusil op?t v dob? praktickeho bezvladi po roce 1306 , kdy se znovu u?astnil zemskych sn?m?. V roce 1309 se pokusil nakonec neusp??nym tlakem na ?lechtu o posileni vlivu na kutnohorskou urburu; o deset let pozd?ji se dostali starom?st?ti m???ane do sporu s kralem Janem Lucemburskym a ani zde neusp?li.

Vlivem vzniku prvnich cechovnich organizaci v 1. polovin? 14. stoleti , roz?i?eni se ?eskeho narodniho uv?dom?ni a v neposledni ?ad? i odchodu n?kterych vyznamnych rod? z m?st na venkov a jejich postupnemu splynuti s mistni ?lechtou do?lo k oslabeni moci patriciatu, resp. se na jejich misto protla?ily nove klany, tentokrat ji? ?eskeho p?vodu a podle n?kterych naznak? se zda, ?e i oproti situaci na p?elomu 13. a 14. stoleti podstatn? chud?i. Snad jen v Kutne Ho?e a Jihlav? si p?vodni rody uchovaly svou moc a? do po?atku 15. stoleti . Kutnohorsky patriciat byl z m?sta vyhnan husity, jeho ?ast se uchylila do Jihlavy.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Ott?v slovnik nau?ny , heslo Patriciove.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Encyklopedie antiky . Praha: Academia 1973. Heslo Patriciove, str. 457.
  • Ott?v slovnik nau?ny , heslo Patriciove. Sv. 19, str. 326.
  • ?echura, J. Patriciat ve struktu?e ?eskych a moravskych m?st 14.?16. stoleti , ?asopis Narodniho muzea ? ?ada hist. 157, 1988, ?
  • ?echura, J. M?stska ?lechta ? sou?ast pra?skeho patriciatu? Documenta Pragensia VII, 1987.
  • Kej?, J. Vznik m?stskeho z?izeni v ?eskych zemich . Praha 1998, s. 289?293.
  • Mendl, B. Socialni krise a zapasy ve m?stech ?trnacteho v?ku . Praha 1926.
  • Meznik J. Venkovske statky pra?skych m???an? v dob? p?edhusitske a husitske . Praha 1965 (Rozpravy ?SAV ro?. 75, ?. 2)
  • Meznik J. Karel IV., patriciat a ?echy . ?eskoslovensky ?asopis historicky 13, 1965, s. 202?217.
  • Meznik J. K otazce struktury ?eskych m?st v dob? p?edhusitske . SPFFBU C12, 1973.
  • Meznik J. Praha v dob? p?edhusitske . Praha 1990.
  • ?usta J. Dv? knihy ?eskych d?jin I., II. Praha 1926.
  • WINTER, Zikmund . V ohrad? m?st a m?stskych zdech . Svazek 7. Praha: Otto, [asi 1914]. (Sebrane spisy Zikmunda Wintra). Dostupne online .  
  • WINTER, Zikmund . V ohrad? m?st a m?stskych zdech . Svazek 9. Praha: Otto, 1916. (Sebrane spisy Zikmunda Wintra). Dostupne online .  
  • WINTER, Zikmund . Ze starodavnych radnic . Svazek 11. Praha: Otto, [asi 1917]. (Sebrane spisy Zikmunda Wintra). Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Symboly a atributy sv?tovych monarchii
Hlavni tituly
Ostatni tituly
Duchovni a nabo?enske tituly
Vojenske a u?ednicke tituly
Ideologie a politika
Uzemi a mista
Souvisejici pojmy
Vyrazy, symboly a p?edm?ty
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Patricij&oldid=23993792 “