Konkretni problemy:
jazyk, p?eklad, nazvy silnic
Panamericana od
Prudhoe Bay
(
Alja?ka
,
USA
) do
Ushuaie
(
Argentina
)
Panamericana
je si? silnic p?ibli?n? 47 000 kilometr? dlouha. Bez 87 kilometr? dlouheho p?eru?eni v de?tnem pralese v Panam? spojuje v?echny pevninske narody
[
zdroj?
]
obou
Amerik
a jejich silni?ni systemy. Je to nejdel?i dalni?ni si? na sv?t?.
Panamericky silni?ni system je tem?? kompletni a tahne se od
Fairbanks
na
Alja?ce
v
Severni Americe
a? k nejji?n?j?imu konci
Ji?ni Ameriky
.
N?ktere kon?iny jsou na silnici zavisle, jako nap?.
Puerto Montt
a
Quellon
v
Chile
nebo
Ushuaia
v Argentin?. Panamericana neni oficialn? ustanovena v
USA
a v
Kanad?
. Panamericana prochazi mnoha rozdilnymi klimatickymi oblastmi a ekosystemy od hustych d?ungli a? po vysokohorske pr?smyky. Panamericana prochazi velkym po?tem stat?, proto ma daleko do jednoty. N?ktere useky jsou pr?jezdne pouze v obdobi sucha a v mnoha oblastech je n?kdy pr?jezd nebezpe?ny. Mezi nejznam?j?i ?asti Panamericany pat?i
Alja?ska dalnice
a
Interamericana
, nov?j?i usek mezi
Spojenymi staty
a
Panamskym pr?plavem
(znama mezi americkymi turisty jedoucimi do
Mexika
).
V roce 2006 popsal
Jake Silverstein
Panamericanu jako ?system tak rozsahly, nekompletni a nepochopitelny, ?e neni tolik jako silnice, ne?
my?lenka Panamerikanismu samotneho…“ (
Jake Silverstein
, str. 71)
Mapa Alja?ske dalnice (?erven?)
Panamericana vede p?es nasledujicich 14 stat?:
D?le?ite odbo?ky take vedou do
Bolivie
,
Brazilie
,
Paraguaye
,
Uruguaye
a
Venezuely
.
Pro turisticke u?ely je jako sou?ast Panamericany severn? od
Latinske Ameriky
pova?ovana
Alja?ska dalnice
, dale dalnice vedouci po zapadnim pob?e?i Kanady a Spojenych stat?, a? vychodn? od
San Diega
(
Kalifornie
) odbo?uje k
Nogales
v Arizon?.
Prvnim ?echem, ktery projel celou Panamericanu na kole, se stal
Vit?zslav Dostal
, ktery ale vynechal usek v Darienskem pralese. Na cestu se vydal 29. 7. 2006 z
Anchorage
, do
Ushuaiy
dorazil 8. 3. 2007.
D?le?ity usek, ktery chybi ke kompletnimu dokon?eni Panamericany mezi Panamou a Kolumbii, le?i v provincii
Darien
(
Darien Gap
). Jedna se o 87 km dlouhy usek prochazejici hustym tropickym pralesem. A?koliv byl prales ji? n?kolikrat p?ekro?en dobrodruhy na kole (prvni p?ejezd na kole -
Chris Bechard
v roce
1981
), motorce, terennimi vozidly i p??ky, cestovatele se musi potykat s
d?ungli
,
pohyblivymi pisky
, rozlehlymi
ba?inami
a
hmyzem
, a jsou ohro?ovani pronikanim ozbrojenych skupin z Kolumbie.
[1]
Mnoho lidi, skupin, domorodc? a vlad protestuje proti dokon?eni Darienskeho useku Panamericany. Oponuji d?vody jako t?eba snaha zachranit prales, ochranit ?ivobyti domorodych lidi v oblasti a zabranit roz?i?eni
slintavky a kulhavky
do Severni Ameriky. Mezi zku?enosti z prodlu?ovani v poslednim desetileti a? do
Yavizy
pat?i i va?ne
odles?ovani
podel silnice.
Bio-Pacifico
ve sve studii navrhuje vytvo?it novou trajektovou linku z
Kolumbie
do nov? zbudovaneho p?istavu v
Panam?
a prodlou?it existujici silnici, co? by dokon?ilo Panamericanu bez poru?eni t?chto ekologickych zajm?.
Trajekt
by p?ekonanim
zalivu Uraba
z kolumbijskeho
Turba
do noveho panamskeho p?istavu (t?eba
Carreto
) spojil oba konce silnice. U?inna oklika by pravd?podobn? zp?sobila poni?eni stavajici silnice do
Yavizy
na status druhe t?idy.
Prvni navrh trasy z jednoho konce Ameriky na druhy byl p?edlo?en na
Prvni Panamericke konferenci
v roce
1889
jako ?elezni?ni tra?. Nicmen? tento navrh nebyl nikdy uskute?n?n. My?lenka vybudovat Panamerickou dalnici se objevila na
Pate mezinarodni konferenci americkych stat?
v roce
1923
, kde byla nejprve naplanovana jako oby?ejna silnice. Prvni
Konference o Panamericke dalnici
byla svolana
5. ?ijna
1925
v
Buenos Aires
. Mexiko bylo prvni latinskoamerickou zemi, ktera dokon?ila svoji ?ast silnice - v roce
1950
.
[2]
Mapa
Interamericany
z roku
1933
?adna trasa nebyla oficialn? ustanovena v
USA
a
Kanad?
, a proto Panamericana za?ina na americko-mexicke hranici. P?vodn? vedla z m?sta
Nuevo Laredo
(naproti m?stu
Laredo
v Texasu) a pokra?ovala ji?n? p?es
Ciudad de Mexico
. Pozd?j?i v?tve byly vybudovany k hranici v
Nogales
v
Sono?e
(u
Nogales
v Arizon?),
Ciudad Juarez
(u
El Pasa
),
Piedras Negras
(
Eagle Pass
,
Texas
),
Reynosa
(
Pharr
,
Texas
), a
Matamoros
(
Brownsville
,
Texas
).
Na druhe stran? hranic bylo n?kolik americkych dalnic lokaln? pojmenovano po Panamerican?. Kdy? byla vybudovana ?ast I 35 v
San Antoniu
, byla pojmenovana jako
Pan Am Expressway
, co? bylo napojeni na p?vodni silnici z
Lareda
. I 25 v
Albuquerque
se nazyva
Pan-American Freeway
, jako prodlou?eni trasy z
El Pasa
.
U.S. 85
severn? od El Pasa se nazyva
CanAm Highway
. Pokra?uje do kanadskeho
Saskatchewanu
, kde kon?i v
La Ronge
.
Z
Lareda
vede silnice po mexicke
Federal 85
do
Mexico City
. Vedlej?i trasy:
Z
Ciudad de Mexico
na hranici s
Guatemalou
vede Panamericana po
Federal 190
. P?es st?edoamericke staty sleduje
Central American 1
a kon?i v
Yavize
na okraji
Darienu
. Konec silnice byl d?ive v
Canit?
, 178 km (110 mil) severn? od
Yavizy
. V letech, kdy byl
Panamsky pr?plav
pod spravou
USA
, byla finan?ni podpora USA vyhradn? zam??ena na vystavbu vysokeho mostu
Puente de las Americas
p?es pr?plav.
Socha indiana stojiciho u vchodu do
Fusagasuga
,
Kolumbie
nad Panamericanou
Ji?ni ?ast silnice za?ina v severozapadni
Kolumbii
v
Turbu
, odkud vede po
Colombia 52
do
Medellinu
. Z Medellinu vede
Colombia 54
do
Bogoty
, ale
Colombia 11
mi?i ji?n? p?im?j?i cestou.
Colombia 72
se jihozapadn? od
Bogoty
spojuje s
Colombia 11
v
Murillu
. Colombia 11 pokra?uje a? k ekvadorskym hranicim.
Ecuador 35
p?edstavuje Panamericanu po celou cestu
Ekvadorem
, co? plati i o
Peru 1
vedouci a? na chilske hranice.
Znameni
Via PanAm
ozna?uje n?ktere chilske a argentinske silnice spojene s Panamericanou.
V
Chile
sleduje Panamericana
Chile 5
a? k obci
Llay Llay
severn? od
Santiaga
, kde odbo?uje po
Chile 60
p?es
San Felipe
a
Los Andes
. Tato silnice se na hranicich s Argentinou m?ni na
Argentina National Route 7
vedouci do
Buenos Aires
, konce hlavni ?asti Panamericany. Silni?ni si? dale pokra?uje po
Argentina National Route 3
sm?rem k
Ushuaie
a
mysu Horn
Dal?i v?tve vedou do Venezuely, Paraguaye, Uruguaye a Brazilie.
V Chile se za Panamericanu pova?uje cela silnice 5, tj. i ?ast ji?n? od
Santiaga
vedouci m?sty
Rancagua
,
Curico
,
Talca
,
Chillan
,
Los Angeles
,
Temuco
,
Osorno
a
Puerto Montt
. Sou?asti silnice 5 je i usek vedouci na ostrov
Chiloe
, tak?e nejji?n?j?im bodem chilske Panamericany je m?sto
Quellon
.
- ?pan?lsky
Carretera Panamericana
,
Autopista Panamericana
nebo
Via PanAmericana
- Anglicky
Pan-American Highway
- Portugalsky
Estrada Panamericana
- Nizozemsky
Pan-Amerikaanse Snelweg
- Francouzsky
Autoroute Panamericaine
- Italsky
Autostrada Panamericana
- Plan federalni dalni?ni sit?,
New York Times
15. kv?tna 1932, strana XX7
- Reporta? ze sv?ta automobilismu,
New York Times
26. ledna 1936, strana XX6
- Silnice zapadni polokoule je blizko reality,
New York Times
7. ledna 1953, strana 58
- Mapa Karibiku, St?edni a Severni Ameriky
Americke automobilova asociace
(1997/8)
- Jake Silverstein, ?Highway Run“,
Harper's
, ?ervenec 2006, str. 70?80.