한국   대만   중국   일본 
Paavo Haavikko ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Paavo Haavikko

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Paavo Haavikko
Rodne jmeno Paavo Juhani Haavikko
Narozeni 25. ledna 1931
Helsinky
Umrti 6. ?ijna 2008 (ve v?ku 77 let)
Helsinky
Misto poh?beni h?bitov Hietaniemi
Pseudonym Anders Lieksman
Povolani basnik , spisovatel , dramatik a vydavatel
?anr modernisticka literatura
Ocen?ni Eino Leino Prize (1963)
Cena Aleksise Kiviho (1966)
Pro Finlandia (1967)
Neustadtska mezinarodni cena za literaturu (1984)
Nordicka cena ?vedske akademie (1993)
… vice na Wikidatech
Man?el(ka) Marja-Liisa Vartio (1955?1966)
Ritva Haavikko (1971?2008)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Paavo Juhani Haavikko ( 25. ledna 1931 , Helsinky , Finsko ? 6. ?ijna 2008 , Helsinky) byl finsky basnik a dramatik modernismu padesatych let 20. stoleti. Je pova?ovan za jednoho z nejlep?ich finskych spisovatel?. V roce 1984 ziskal Neustadtskou mezinarodni cenu za literaturu a v roce 1993 Severskou cenu ?vedske akademie za literaturu ( Svenska Akademiens nordiska pris ). Od roku 1989 byl vlastnikem a ?editelem nakladatelstvi Art House .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni studii a absolvovani zakladni vojenske slu?by v roce 1951 za?al pracovat jako realitni makle? . Vedle teto prace se za?al po vikendech zabyvat literaturou. Paavo Haavikko byl p?esv?d?en, ?e ?lov?k, ktery se v?nuje vylu?n? literarni ?innosti a nema dal?i zam?stnani, ztraci spojeni s realitou. Tento jeho postoj je patrny i v jeho poezii, kde je autor jakoby p?imo v d?ni a neni jen pasivnim divakem. Koncem ?edesatych let se stal literarnim redaktorem v nakladatelstvi Otava a literarnim konzultantem n?kolika tiskaren.

V roce 1955 se o?enil se spisovatelkou a basni?kou Marja-Liisa Vartio, ktera ale po jedenacti letech man?elstvi zem?ela. Jeho druhou ?enou se v roce 1971 stala literarni histori?ka Ritva Rainio Hanhineva.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Napsal n?kolik basnickych sbirek, roman?, divadelnich, rozhlasovych a televiznich her, a takte? napsal i n?kolik d?l literatury faktu. Pat?i do generace basnik?, kte?i p?inesli do Finska v padesatych letech modernistickou revoluci. Take ve Finsku v roce 1958 p?edstavil absurdni drama svou hrou Munchhausen . [1]

Debutoval v roce 1951 knihou Tiet etaisyyksiin ( Cesty do dalek ). Sv?j debut vydal po odchodu z Helsinske univerzity. Ve sbirce se ale nachazely take basn? z jeho studentskych dob (nejstar?i z roku 1949).

Cela jeho rana tvorba je zavr?ena sbirkou Talvipalatsi ( Zimni palac ). Tato sbirka je pova?ovana za nejvyznamn?j?i metapoetickou sbirku finske literatury z povale?neho obdobi. [2] Jeho rana tvorba se vymyka finske literarni tradici tim, ?e autor nepou?iva tradi?ni basnicke formy; pou?iva novy jazyk, rytmus a volnou juxtapozici. Paavo Haavikko se ze za?atku zabyval metafyzickymi otazkami: vztahem mezi literarni tradici a novou poezii, procesem tvorby, jazykem. Zpo?atku byla jeho tvorba pova?ovana za zvla?tni, ale dnes je klasickou sou?asti finske literatury.

Dal?i basnickou sbirku Puut, kaikki heidan vihreytensa (p?ekl.: Stromy, ve?kera jejich zele? ) vydal Paavo Haavikko a? v roce 1966. Sbirka se vyzna?uje velkou kritikou nedavne finske historie, kdy se autor zabyva ulohou Finska ve 2. sv?tove valce . S poezii pokra?oval i po jejim vydani, ale za?al psat take beletrii a literaturu faktu. Jeho sbirky basni byly p?elo?eny do 12 jazyk?.

Haavikkovym prvnim romanem je Yksityisia asioita (p?ekl.: Soukrome obavy ), ve kterem se zabyva kritikou socialnich, politickych pom?r? a egoismu. V knize se take stavi proti totalitnim ideologiim.

B?hem cele sve tvorby se v jeho dilech objevuje opakovan? motiv historie. ?asto pou?iva historicke udalosti nebo osobnosti k tomu, aby reflektoval p?itomnost. Nejvice patrne je to v jeho dramatech, nap?.: Kuningas lahtee Ranskaan (p?ekl.: Kral jde do Francie ), ktera byla nam?tem na stejnojmennou operu od Aulise Saallinena . Historicky nam?t je z?ejmy i ve sbirkach basni, nap?.: Synnyinmaa (p?ekl.: Domovina ) se zabyva kritickym pohledem na finskou historii; Lehdet lehtia (p?ekl.: Listy list? ) zase popisuje Zimni valku proti SSSR p?es memoary ministra obrany. [2]

Dal?i z temat d?l Paava Haavikka byl finsky folklor , o kterem pi?e v dile Kaksikymmenta ja yksi (p?ekl.: Dvacet a jeden ). Pi?e zde o kouzelnem mlynku Sampo . Motiv folkloru z Kalevaly je pou?it v televizni h?e Rauta-aika (p?ekl.: Doba ?elezna ) a postavy z tohoto eposu vystupuji v romanu Kullervon Tarina (p?ekl.: Kullerv?v p?ib?h ). Propojeni folkloru a finske historie lze najit ve h?e Agricola ja kettu ( Agricola a li?ka ).

V osmdesatych letech Paavo Haavikko pokra?oval v psani poezie, ale i her a aforism? , nap?.: Puhua, vastata, opettaa (p?ekl.: Mluvit, odpov?d?t, u?it ), kde se zastava drobnych podnikatel? proti byrokracii moci a bezohlednosti velkych spole?nosti. [2] . V tomto obdobi z?stava v?rny nam?t?m z historie, ale take pou?iva nam?ty z literatury, politiky, ?i ekonomiky.

Haavikko byl znam svym skepticismem , realismem a pesimismem v??i sv?tu. [1]

Seznam d?l [ editovat | editovat zdroj ]

Sbirky basni [ editovat | editovat zdroj ]

  • Tiet etaisyyksiin (1951)
  • Tuulioina (1953)
  • Synnyinmaa (1955)
  • Lehdet lehtia (1958)
  • Talvipalatsi (1959)
  • Puut, kaikki heidan vihreytensa (1966)
  • Neljatoista hallitsijaa (1970)
  • Runoja matkalta salmen ylitse (1973)
  • Kaksikymmenta ja yksi (1974)
  • Viinia, kirjoitusta (1976)
  • Toukokuu, ikuinen (1988)
  • Rakkaudesta ja kuolemasta (1989)
  • Talvirunoja (1990)
  • Puiden ylivertaisuudesta (1993)
  • Prosperon runot (2001)

Proza [ editovat | editovat zdroj ]

  • Yksityisia asioita : roman (1960)
  • Toinen taivas ja maa : roman (1961)
  • Vuodet : roman (1962)
  • Lasi Claudius Civiliksen salaliittolaisten poydalla : t?i novely (1964)
  • Barr-niminen mies : roman (1976)
  • Rauta-aika (1982)
  • Eraan opportunistin iltapaiva (1988)
  • Fleurin koulusyksy (1992)
  • Anastasia ja mina (1994)
  • Yksityisia asioita (1995)
  • Fantastisia kertomuksia: Proosa 1976?1995 (1996)
  • Pahin ja paras : roman (1996)
  • Mustat kantarellit : t?i novely (2004)

Hry [ editovat | editovat zdroj ]

  • Munchausen; Nuket (1960)
  • Ylilaakari (1968)
  • Soitannollinen ilta Viipurissa 1918 (1978)
  • Viisi pienta draamallista tekstia (1981)
  • Kullervon tarina (1982)
  • Sulka: 12 naytelmaa (1997)
  • Sulka (1973)
  • Ratsumies (1974)
  • Kuningas lahtee Ranskaan (1974)
  • Harald Pitkaikainen (1974)
  • Agricola ja kettu (1968)
  • Kuningas Harald, jaahyvaiset (1978)
  • Kaisa ja Otto (1976)
  • Herra Ostanskog (1981)
  • Ne vahvimmat miehet ei ehjiksi jaa (1976)
  • Naismetsa (1981)
  • Englantilainen tarina (1990)
  • Anastasia ja mina (1994)
  • Airo ja Brita (1999)
  • Hitlerin sateenvarjo (2004)

Aforismy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Puhua, vastata, opettaa (1972)
  • Ikuisen rauhan aika (1981)
  • Pimeys (1984)
  • Nakyvaista maailmaa: Aforistiset sarjat 1972?1984 (1985)
  • Puhua, vastata, opettaa (1972)
  • Puolustuspuhe (1977)
  • Ikuisen rauhan aika (1981)
  • Pimeys (1984)
  • Rahasta (1973)
  • Kansalaisvapaudesta (1989)
  • Kaytannon metafysiikka (2001)

Memoary [ editovat | editovat zdroj ]

  • Ihmisen aani (1977)
  • Yritys omaksikuvaksi (1987)
  • Vuosien aurinkoiset varjot (1994)
  • Prospero: Muistelmat vuosilta 1967?1995 (1995)
  • Kahden vuoden paivakirja: Muistiinmerkittya vuosilta 1995?1998 (2001)

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kansakunnan linja: Kommentteja eraan tuntemattoman kansan tuntemattomaan historiaan 1904?1990. Laajennettu laitos, 1. laitos 1977 (1990)
  • Nuijasota: Sisallissodan vuodet 1596?1599 (1996)
  • Suuri keinottelu: Pariisin maailmannayttelysta Tarton rauhaan (1997)
  • Paamaja ? Suomen hovi. 4. korjattu painos (1. painos 1999) (2007)

P?eklady do ?e?tiny [ editovat | editovat zdroj ]

  • HAAVIKKO, Paavo. Jehli?ky z velke borovice. Sv?tova literatura 34, 1989, 2, s. 39, 43, 99, 148, 183, 209, 233. P?el. Jan ?ermak .
  • HAAVIKKO, Paavo. Kdy? nic jineho neni ? P?iliv a odliv… In KROUPA, Adolf. Sto modernich basnik? . ?eskoslovensky spisovatel, Praha 1967, s. 119?120. P?el. Adolf Kroupa a Helena Kroupova .
  • HAAVIKKO, Paavo. Kdy? nic jineho neni… Rovnost 8.10.1967, 242, s. 6.; 17.12.1967, 302, s. 6. P?el. Adolf Kroupa a Helena Kroupova.
  • HAAVIKKO, Paavo. Obyvatelny hlas ( ze sbirkyTalvipalatsi ). Sv?tova literatura 12, 1967, 4, s. 41?51. P?el. Ji?i V. Svoboda a Jan Petr Velkoborsky .
  • HAAVIKKO, Paavo. Obyvatelny hlas. Plamen 8, 1966, 7, s. 106?108. P?el. Ji?i V. Svoboda a Jan Petr Velkoborsky.
  • HAAVIKKO, Paavo. Par bilych kamen?. Sv?tova literatura 34, 1989, 2, s. 118?124. P?el. Jan ?ermak.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Paavo Haavikko na slovenske Wikipedii.

  1. ↑ a b Enotes, Paavo Haavikko (online 11.1.2015)
  2. ↑ a b c Slovnik severskych spisovatel?, Dagmar Hartlova a kol., Libri: 2001

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Slovnik severskych spisovatel? , Dagmar Hartlova a kol., Libri: 2001

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paavo_Haavikko&oldid=22073885 “