P?imo?sky kraj

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
P?imo?sky kraj
Приморский край
Přímořský kraj – znak
znak
Geografie
Přímořský kraj na mapě Ruska
P?imo?sky kraj na map? Ruska
Hlavni m?sto Vladivostok
Sou?adnice
Rozloha 164 700 [1]  km²
?asove pasmo UTC+11 [2]
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 1 877 844 (2021)
Jazyk ru?tina
Narodnostni slo?eni Rusove 92,5 % , Ukrajinci 2,8 % , Korejci 1,0 % , Tata?i a dal?i [3]
Nabo?enstvi 28 % pravoslavi , 7 % ostatni k?es?anstvi , 1 % tradi?ni a rodnov??i
Sprava regionu
Stat Rusko Rusko Rusko
Nad?azeny celek Rusko Rusko Rusko
Druh celku kraj
Pod?izene celky 22 rajon? , 12 m?stskych okruh?
Vznik 20. ?ijna 1938
gubernator Oleg Ko?emjako
Mezinarodni identifikace
Telefonni p?edvolba
Ozna?eni vozidel 25 a 125
Oficialni web www .primorsky .ru
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

P?imo?sky kraj ( rusky Примо?рский край ) je federalni subjekt Ruske federace , jen? se rozklada p?edev?im podel pob?e?i Japonskeho mo?e . Kraj je sou?asti Daln?vychodniho federalniho okruhu .

P?imo?sky kraj vznikl 18. ?ijna 1938 rozd?lenim Daln?vychodniho kraje. Hlavni m?stem je Vladivostok , ktery je nejv?t?im m?stem ruskeho dalneho vychodu. V kraji ?ilo k roku 2010 1 956 497 obyvatel.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Kraj sousedi na severu s Chabarovskym krajem , na zapad? s ?inou a na jihu se Severni Koreou . Ke kraji pat?i i n?ktere ostrovy.

P?imo?skym krajem prochazi poho?i Sichote Ali? , ktere pokra?uje do Chabarovskeho kraje. Nejvyznamn?j?i ?ekou je Ussuri , ktera zde prameni a na svem st?ednim toku tvo?i na zapad? hranici s ?inou. Ussuri proteka rozsahlym udolim, ve kterem se vyskytuji ?etne ostrovy odd?lene ?i?nimi rameny, pouze na men?i ?asti toku ma udoli strme b?ehy. Do Ussuri odteka v?t?ina ?ek P?imo?skeho kraje.

Kraj se nachazi ve Vladivostocke ?asove zon? UTC+11 , ktera je oproti moskevskemu ?asu p?edsunuta o 7 hodin. Mistni st?edni slune?ni ?as se oproti u?ednimu ?asu p?edbiha zhruba o 2 hodiny.

Sidla [ editovat | editovat zdroj ]

Tabulka ni?e uvadi nejv?t?i sidla v P?imo?skem kraji (bez aglomerace) podle s?itani v r. 2010 [4] a vzestup nebo pokles v porovnani s p?edchozim s?itanim.

Sidlo po?et obyvatel
Vladivostok 592 069
Nachodka 159 695
Ussurijsk 157 946
Ar?om 102 636
Arse?jev 56 742

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

P?eva?uje pr?mysl lo?a?sky, chemicky (zejmena zpracovani ropy), rybny, letecky (vojenska letadla), hutnictvi olova. Vladivostok je nejd?le?it?j?im finan?nim centrem ruskeho vychodu.

Krajem prochazi Transsibi?ska magistrala a take ?elezni?ni tra? do Severni Koreje. Namo?ni p?istavy v P?imo?skem kraji maji mimo?adny celostatni vyznam, jde p?edev?im o moderni kontejnerove p?istavy ve Vladivostoku a v Nachodce (Vosto?nyj) a dale o ropny terminal tamte?. Ve Vladivostoku je mezinarodni leti?t? , ktere ma spojeni s m?sty v ?in?, Severni Koreji, Ji?ni Koreji , Japonsku a dale s vnitrostatnimi leti?ti.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodnimi obyvateli p?imo?skeho kraje byli Udegejci , Nanajci , Nivchove , Oro?ove , Ul?ove , Orokove a Mand?unove .

Po?et obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatel v p?imo?skem kraji ubyva. V roce 2010 jich bylo 1 956 497, tak?e men? ne? roku 2002 , kdy jich bylo 2 071 210. V roce 1989 jich bylo 2 258 391.

Narodnostni skupiny [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem ke geograficke poloze se zde krom? Rus? vyskytuji Korejci , povol??ti N?mci , Burjati , Nanajci , Japonci , ?i?ane a Oro?ove , ?ije zde i mnoho narodnosti z ostatnich zemi byvaleho SSSR . P?vodnimi obyvateli jsou Udegejci , hlavn? jejich podskupina zvana Tazove .

Seznam etnickych skupin [ editovat | editovat zdroj ]

Udaje jsou z roku 2010. Je i uvedeno, kolik procent dana narodnost tvo?i [5] .

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Podle pr?zkumu z roku 2012 se v p?imo?skem kraji hlasilo 26,6 % obyvatel k ruske ortodoxni cirkvi , 6 % k neza?azenemu k?es?anstvi , 1 % k ostatnim pravoslavnym cirkvim a 1 % k rodnov??i nebo k tradi?nim sibi?skym nabo?enstvim. Ateist? je 35 %, lidi co v??i ve vy??i moc a nehlasi se k ?adnemu nabo?enstvi (tzv. bez vyznani) je 24 % a ostatnich je 6,4 %. [6]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14 [cit. 2012-05-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-10-18. (rusky)  
  2. Rozhodnuti vlady Ruske federace ?. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva : Правительство Российской Федерации, 2011-08-31 [cit. 2012-03-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-07. (rusky)  
  3. Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-05-30. (rusky)  
  4. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-24. (rusky)  
  5. ВПН-2010. www.gks.ru [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2013-03-15.  
  6. Главная страница проекта ≪Арена≫. Некоммерческая Исследовательская Служба "Среда" . 2012-10-19. Dostupne online [cit. 2017-09-08]. (rusky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]