Otto Ferdinand von Abensberg und Traun
Vrchni velitel v Sedmihradsku
Ve funkci: 1747 ? 1748
P?edch?dce	D?polt Martin ?ernin z Chudenic
Nastupce	Maximilian Ulysses Browne
Mistodr?itel v Lombardii
Ve funkci: 1737 ? 1742
P?edch?dce	Ludwig Andreas von Khevenhuller
Nastupce	Jan Ji?i Kristian z Lobkowicz
Vojenska slu?ba
Slu?ba	Habsburska monarchie Habsburska monarchie
Hodnost	polni mar?al (1741), polni zbrojmistr (1735), polni podmar?al (1733), generalmajor (1723)
Narozeni	27. srpna 1677 ?opro?
Umrti	18. unora 1748 (ve v?ku 70 let) Sibiu
Misto poh?beni	Jesuit Church
Titul	hrab?
Rodi?e	Otto Lorenz von Abensperg und Traun
D?ti	Karl Joseph Graf von Traun
Profese	vojak a d?stojnik
Commons	Otto Ferdinand von Abensberg und Traun
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Otto Ferdinand hrab? von Abensberg und Traun (v literatu?e ?asto uvad?n jen jako Traun ) ( 27. srpna 1677 , ?opro? ? 18. unora 1748 , Sibi? ) byl  rakousky   polni mar?al . Od mladi slou?il v cisa?ske armad? a vyznamenal se u?asti v ?ad? dynastickych valek prvni poloviny 18. stoleti. Uplatnil se take jako diplomat a mistodr?itel v habsburskych dr?avach (1737?1742 guverner v Lombardii ). V roce 1741 dosahl hodnosti polniho mar?ala a znovu vynikl ve valkach o rakouske d?dictvi . V zav?ru sve kariery zastaval funkci zemskeho velitele v Sedmihradsku , kde take zem?el. ^[1]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel ze stare rakouske ?lechticke rodiny Abensberg-Traun povy?ene v roce 1653 do ?i?skeho hrab?ciho stavu. Narodil se jako mlad?i syn hrab?te Otto Lorenze Abensberg-Trauna (1638?1695) a jeho druhe man?elky Evy Zuzany, rozene Reuberove z Pixendorfu (1645?1695). ^{[2] [3]} Vzd?laval se na univerzit? Martina Luthera v Halle nad Salou , v roce 1693 v?ak zanechal studia, aby vstoupil do slu?eb vojska. Jako dobrovolnik bojoval v devitilete valce v Nizozemi v ?adach braniborskeho vojska, v roce 1695 vstoupil do slu?eb cisa?ske armady. Pozd?ji bojoval ve valce o ?pan?lske d?dictvi , do roku 1709 slou?il v Italii , v roce 1710 byl jmenovan plukovnikem a pobo?nikem mar?ala Starhemberga ve ?pan?lsku . V roce 1711 byl u?astnikem volby Karla VI. ?imskym cisa?em ve Frankfurtu a byl pov??en doru?it zpravu o vysledku volby do Barcelony , kde jako regentka ?pan?lskeho kralovstvi pobyvala Karlova man?elka Al?b?ta Kristyna . B?hem dal?i valky se ?pan?lskem obsadil Neapol , organizoval postup cisa?ske armady na Sicilii a dosahl usp?chu v bitv? o Francavillu (1719).

V roce 1723 byl povy?en do hodnosti generalniho polniho stra?mistra ( Generalfeldwachtmeister , respektive generalmajor ). Jednalo se o hromadne povy?ovani d?stojnik? b?hem korunovace Karla VI. na ?eskeho krale v Praze . ^[4] V roce 1727 byl jmenovan guvernerem Messiny , ktera tehdy v ramci Kralovstvi Oboji Sicilie spadala pod spravu Habsburk? . Ve funkci messinskeho mistodr?itele nahradil generala Franti?ka Wallise , do teto doby se datuje Traunova bohata korespondence s Ev?enem Savojskym , ktery se ?iv? zajimal o mo?nosti podnikani v tomto regionu. ^[5] v Italii setrval i b?hem valky o polske d?dictvi , kdy branil pevnost Capua a v roce 1735 ziskal hodnost polniho zbrojmistra . ^[6] Z aktivni slu?by byl odvolan do Vidn?, kratce pote se ale zu?astnil boj? proti nepokoj?m v Uhrach a nasledn? byl pov??en inspekci uherskych pevnosti. V letech 1737?1742 zastaval funkci guvernera v Lombardii se sidlem v Milan? . ^[7] V tomto u?adu usiloval o zlep?eni finan?ni bilance Lombardie zati?ene po p?edchozich valkach vysokymy zadlu?enim, mimo jine se vzdal poloviny sveho ro?niho platu ve prosp?ch chudiny.

Po nastupu Marie Terezie na tr?n a za?atku valky o rakouske d?dictvi ziskal nejvy??i hodnost polniho mar?ala (1741). ^[8] Vzhledem k jeho v?ku zva?ovala Marie Terezie genera?ni obm?nu, ale v za?atku konfliktu ponechala Traunovi vrchni veleni v Italii. Hned na za?atku valky do?lo k ideologickemu sporu se sardinskym kralem Karlem Emanuelem III. , ktery byl spojencem Habsburk? a usiloval o zachovani svych dr?av v Italii. Mar?al Traun znovu bojoval v Italii, kde m?l k dispozici 24 000 vojak?. Jeho aktivity byly p?edm?tem kritiky vlivnych diplomat? ( Bartenstein , Ulfeld ), naopak podporu m?l v nejvy??im armadnim veleni a ve Dvorske vale?ne rad? ( Starhemberg ) V roce 1743 zvit?zil nad ?pan?ly v bitv? u Camposanta, nedostal ale p?ile?itost sveho usp?chu vyu?it vzhledem k liknavemu postoji vide?skeho dvora a nejiste podpo?e sardinskeho krale. V roce 1744 byl odeslan na Ryn , ale po dal?im pruskem vpadu do ?ech (tzv. druha slezska valka) dostal p?ikaz pochodovat p?es Bavorsko a Horni Falc do ?eskych zemi, v dubnu 1744 v Mnichov? p?evzal veleni nad armadou o sile 50 000 vojak?. Stal se poradcem prince Karla Alexandra Lotrinskeho , s nim? se mu poda?ilo vymanevrovat pruskou armadu z ?ech. Traunovy strategicke schopnosti v te dob? uznal i protivnik prusky kral Fridrich II. Veliky . V roce 1745 Traun vytla?il francouzskou armadu za Ryn a umo?nil tak korunovaci Franti?ka ?t?pana Lotrinskeho ?imskym cisa?em ve Frankfurtu (1745).

V zav?ru valky o rakouske d?dictvi byl Traun odeslan jako vrchni velitel do Sedmihradska (1747?1748), ^[9] kde kratce pote zem?el. Je poh?ben v jezuitskem kostele v Sibiu , kde se nachazi jeho monumentalni nahrobek (autor socha? Anton Schuchbauer).

Byl dvakrat ?enaty, poprve s italskou ?lechti?nou Fulvii Giulianou hrab?nkou di Cusa-Faletti, jeho druhou man?elkou byla Marie Sidonie von Hinderer. ^[10] Z prvniho man?elstvi pochazel syn Karel Josef (1719?1747), ktery zem?el jako d?stojnik cisa?ske armady b?hem valky o rakouske d?dictvi.

Jako p?islu?nik ?lechtickeho rodu m?l od mladi titul cisa?skeho komo?iho , pozd?ji obdr?el titul c. k. tajneho rady s narokem na osloveni Excelence (1735). V roce 1744 byl dekorovan presti?nim ?adem zlateho rouna . ^[11] Ji? za valky o ?pan?lske d?dictvi se stal majitelem vlastniho pluku, ktery byl ale po jeho smrti rozpu?t?n. Od roku 1888 do zaniku rakousko-uherske monarchie nesl jeho jmeno 21. p??i pluk umist?ny v ?aslavi .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Otto Ferdinand Abensberg-Traun in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• ?ivotopis mar?ala Otto Ferdinanda Abensberg-Trauna dostupne online

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• TARABA, Lubos: Sukn? proti kalhotam. Valka o rakouske d?dictvi 1740?1748 ; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Otto Ferdinand von Abensberg und Traun na Wikimedia Commons