Ota Ornest
Rodne jmeno	Otto Ohrenstein
Narozeni	6. ?ervence 1913 Kutna Hora Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	4. srpna 2002 (ve v?ku 89 let) Praha ?esko ?esko
Misto poh?beni	Novy ?idovsky h?bitov na Ol?anech
Povolani	p?ekladatel , re?iser , scenarista , herec a redaktor
Cho?	Jarmila Smejkalova [1] Jana Koulova [2]
D?ti	Ester Jane?kova dcera Hana Ornestova dcera Ji?i Ornest syn
P?ibuzni	Ji?i Orten bratr Zden?k Ornest bratr Pavel Oliva bratranec
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Ota Ornest , vlastnim jmenem Otto Ohrenstein ( 6. ?ervence 1913 Kutna Hora ^[3] ? 4. srpna 2002 Praha ), byl ?esky divadelni dramaturg , re?iser , herec , p?ekladatel a n?kdej?i ?editel M?stskych divadel pra?skych .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se do rodiny obchodnika se st?i?nim a galanternim zbo?im Eduarda Ohrensteina (1881?1936) a jeho man?elky Berty, rozene Rosenzweigove (1890?1970).

Ve druhe polovin? 30. let studoval na dramatickem odd?leni pra?ske konzervato?e . Byl hercem a re?iserem St?edo?eske ?inohry J. Burdy, ko?ickeho Narodniho divadla (v sezon? 1937 / 1938 ^[4] ) a pak plze?skeho M?stskeho divadla.

Kratce po 15. b?eznu 1939 , ktery jej zastihl v plze?skem anga?ma, ode?el p?es Ostravu a Polsko do exilu ve Velke Britanii . Za 2. sv?tove valky se i nadale v?noval divadlu, v Londyn? p?ipravil vzpominkovy ve?er v?novany Karlu ?apkovi , uvedl zde v Arts Theatre take Lidove suity E. F. Buriana , redigoval ?asopis Mlade ?eskoslovensko a od roku 1941 ^[5] p?sobil spolu s Pavlem Tigridem a Josefem Schwarzem (?ervinkou) v ?eskoslovenskem rozhlasovem vysilani BBC , nejd?ive jako p?ekladatel a hlasatel, pozd?ji i jako spoluautor a autor relaci.

Po skon?eni druhe sv?tove valky nastoupil do Realistickeho divadla . Z Londyna se ov?em vratil u? jako p?esv?d?eny komunista a stal se jednou z v?d?ich postav revolu?nich p?em?n v na?em divadelnictvi. ^[6] Od roku 1950 do roku 1972 zastaval funkci ?editele M?stskych divadel pra?skych a pat?il ke v?d?im osobnostem tzv. ?zlate ery“ M?stskych divadel take jako re?iser a dramaturg . Pra?skemu publiku p?edstavil ?adu vyznamnych autor?, v mnoha p?ipadech ve vlastnim p?ekladu (p?elo?il 60 divadelnich her) ^[7] . Spolupracoval take s Alfredem Radokem . O sve politicke p?esv?d?eni postupn? p?ichazel a za?al se stykat s lidmi komunistickemu re?imu nep?atelskymi.

V unoru roku 1972 byl odvolan z funkce ?editele M?stskych divadel pra?skych a nahrazen nomenklaturnim kadrem Lubomirem Po?ivilem, byvalym ?editelem Divadla pracujicich v Most? . Byl v?ak ponechan v divadle jako re?iser do doby sveho planovaneho penzionovani v roce 1977 . ^[8] V roce 1977 v?ak byl zat?en a p?i zav?re?nem p?eli?eni ve dnech 17.?18. ?ijna 1977 u M?stskeho soudu v Praze odsouzen v procesu vedenem s Vaclavem Havlem , Franti?kem Pavli?kem a Ji?im Ledererem ^[9] na t?i a p?l roku nepodmin?n? za trestny ?in podvraceni republiky za to, ?e napomahal dovozu literarnich d?l zakazanych autor? do zahrani?i. ?lo zejmena o pam?ti Prokopa Drtiny . Ve fyzicke a psychicke tisni podlehl natlaku StB a za slib milosti se v televizi ve?ejn? kal. K tomuto kroku jej patrn? p?ivedly i obavy o ?ivot a zdravi. Je?t? p?ed svym zat?enim dvakrat prod?lal infarkt a trp?l cukrovkou. U Nejvy??iho soudu dosahl sni?eni trestu na dva a p?l roku, pote dostal prezidentskou milost a 6. dubna 1978 byl propu?t?n z v?zeni. ^[10] V roce 1990 byl rozsudek zru?en a trestni stihani zastaveno.

V 80. letech redigoval pro ?idovskou obec v Praze v?stnik ?no a ?idovskou ro?enku .

Jde o star?iho bratra basnika Ji?iho Ortena ^[11] a herce Zde?ka Ornesta ^[12] . Byl otcem herce , re?isera , p?ekladatele a texta?e Ji?iho Ornesta (1946?2017), jeho? matkou byla jeho prvni man?elka here?ka Jarmila Smejkalova (1920?1994). Druhe man?elstvi s dramaturgini a p?ekladatelkou z pol?tiny Mojmirou Jani?ovou (1920?1986) bylo bezd?tne. S t?eti man?elkou, here?kou Janou Koulovou (1926?2009), m?l dceru Hanu Ornestovou, ktera se narodila 11. ?ijna 1959 v Praze. Dale byl otcem here?ky a moderatorky Ester Jane?kove (*1972), jeji? matkou byla spisovatelka a literarni histori?ka Marie Rut K?i?kova (1936?2020).

Od roku 1993 do roku 2002 byl p?edsedou poroty literarni sout??e Ortenova Kutna Hora , ktera vznikla jako sou?ast stejnojmenneho festivalu , jeho? byl jednou z kli?ovych postav.

Citat [ editovat | editovat zdroj ]

Vybrane divadelni re?ie [ editovat | editovat zdroj ]

• 1946 G. B. Shaw: Rodi?e a d?ti , Realisticke divadlo
• 1947 Oscar Wilde : Jak je d?le?ite miti Filipa , Realisticke divadlo
• 1947 K. Simonov: Ruska otazka , Realisticke divadlo
• 1948 A. Fredro: Damy a husa?i , Realisticke divadlo
• 1948 J. Klima: Na dosah ruky , Realisticke divadlo
• 1950 Oscar Wilde : Jak je d?le?ite miti Filipa , Divadlo Komedie , 214 repriz
• 1950 Vaclav ?tech : T?eti zvon?ni , Divadlo komedie, 77 repriz
• 1950 Aleksander Fredro : Mu? a ?ena , Divadlo komedie, 112 repriz
• 1950 Leon Kruczkowski: N?mci , Komorni divadlo, 63 repriz
• 1950 Maxim Gorkij : Vassa ?eleznova , Komorni divadlo, 23 repriz
• 1951 Moliere : Tartuffe neboli Svatou?ek , Komorni divadlo, 178 repriz
• 1951 Howard Fast: T?icet st?ibrnych , Komorni divadlo, 139 repriz
• 1951 Alexander Kron: Pou?? rozkvete , Komorni divadlo, 56 repriz
• 1952 R. Vailland: Doznani plukovnika Fostera , Komorni divadlo, 48 repriz
• 1952 Viktor Gusjev: Jarni vitr , Komorni divadlo, 52 repriz
• 1952 Lope de Vega : Pes na sen? aneb Hrab?nka a jeji sekreta? , Divadlo komedie, 118 repriz
• 1952 Sa?a Lichy: Horka ka?e , Komorni divadlo, 63 repriz (spolure?ie s J. Fi?erem)
• 1953 Honore de Balzac : Ev?enie Grandetova , Komorni divadlo, 142 repriz
• 1953 Vojt?ch Cach : Pani Kalafova , Komorni divadlo, 54 repriz
• 1953 Jerzy Lutowski: Rodinna zale?itost , Komorni divadlo, 41 repriz
• 1954 R. B. Sheridan : ?kola pomluv , Komorni divadlo, 93 repriz
• 1954 Vaclav ?tech: T?eti zvon?ni , Divadlo Komedie , 104 repriz
• 1954 William Shakespeare : Sen noci svatojanske , Divadlo komedie, 80 repriz
• 1955 G. B. Shaw : Pygmalion , Komorni divadlo, 250 repriz
• 1955 Cesar Solodar: ?e?ikovy sad , Divadlo komedie, 43 repriz (zp?vni texty: Ota Ornest, re?ie Rudolf Hru?insky )
• 1955 Ema ?eza?ova: Jana , Komorni divadlo, 27 repriz
• 1956 Ede Szigligeti: Liliomfi , Divadlo komedie, 60 repriz
• 1956 G. B. Shaw: ?okoladovy hrdina , Divadlo komedie, 94 repriz
• 1957 Howard Fast: General Washington a ?arod?j , Komorni divadlo, 14 repriz
• 1957 William Shakespeare: Jak se vam libi , Divadlo komedie, 52 repriz
• 1959 G. Figueiredo: Li?ka a hrozny , Komorni divadlo, 68 repriz
• 1960 Tennessee Williams : Sklen?ny zv??inec , Komorni divadlo, 62 repriz
• 1961 Jevgenij ?varc : Zazraky se stavaji , Divadlo komedie, 15 repriz
• 1962 Jerome Kilty: Drahy lha? , Divadlo komedie, 155 repriz
• 1963 Marcel Achard : Idiotka , Divadlo Komedie , 376 repriz
• 1964 Felicien Marceau: Vaji?ko , Divadlo komedie, 185 repriz
• 1965 Ray Lawler: Leto sedmnacte panenky , Komorni divadlo, 54 repriz
• 1966 G. B. Shaw: Zaletnik Leonard , Komorni divadlo, 67 repriz
• 1967 Otto Zelenka : V??n? tv?j , Divadlo komedie, 94 repriz
• 1967 Oscar Wilde : Idealni man?el , Komorni divadlo, 115 repriz
• 1969 Max Frisch : Kdybych mohl za?it znovu , Komorni divadlo, 41 repriz
• 1970 G. Chaucer : Vesele do Canterbury , Divadlo komedie, 74 repriz
• 1971 G. B. Shaw: ?okoladovy hrdina , Divadlo komedie, 45 repriz
• 1972 S. W. Maugham: Utulny domov , Komorni divadlo, 61 repriz
• 1972 William Shakespeare: Kral Richard II. , Komorni divadlo, 96 repriz
• 1973 Jean Anouilh : Orchestr , A. P. ?echov : Labuti pise? , Komorni divadlo, 20 repriz

Divadelni osobnosti o Otovi Ornestovi [ editovat | editovat zdroj ]

Carmen Mayerova

• Hned napoprve, kdy? jsem byla panu Ornestovi p?edstavena, na mne zap?sobil nesmirn? lidsky. A kdy? jsem m?la pozd?ji va?ny osobni problem, nechal si mne zavolat a promluvil o n?m se mnou. Ota Ornest je ?lov?k nesmirn? inteligentni, u?lechtily a citlivy. O nas herce se zajimal nejen jako ?editel, ale p?edev?im jako ?lov?k. Jeho velikost byla u? v tom, jakym zp?sobem anga?oval mladou generaci herc? a jak v?dom? budoval soubor M?stskych divadel pra?skych . ^[14]

Franti?ek N?mec

• Pan ?editel Ornest byl nejen vynikajicim dramaturgem, ale i laskavym a trp?livym re?iserem a ?lov?kem. On m?l rad, kdy? v?ci funguji, neklopytaji. Obdivoval jsem jeho dispozice, jeho jazykove vybaveni, mo?nost ?ist hry v originale, tedy to, co si patrn? p?inesl z Anglie a co mu mohu jen zavid?t. ^[15]

Vaclav Postranecky

• Ota Ornest je m?j druh. Vzhledem k v?kove diferenci bych m?l ?ict otec, ale proto?e jsme byli oba u divadla, tak je to druh, bratr, n?kdo velice blizky. Je to ?lov?k, ktery je divadelni od hlavy a? k pat?. On mysli divadeln?, vidi divadeln?, sly?i divadeln?, citi divadeln? ? je cely od divadla. Rozumi divadlu, rozumi profesi, rozumi lidem, je chapavy, je mirny. Domnivam se, ?e jenom lide, kte?i jsou utkani z divadelni materie, mohou kolem sebe seskupit sob? podobne tak, jako se to povedlo Otovi v M?stskych divadlech pra?skych . ^[16]

Lubomir Lipsky

• Pro ?leny souboru MDP byl Ota Ornest ?editelem, dramaturgem a re?iserem v jedne osob?. Pro mne byl hlavn? re?iserem, proto?e tak jsem s nim p?ichazel do bezprost?edniho kontaktu nej?ast?ji. Na rozdil od jinych re?iser? byl velice vst?icny, nebyl to ?adny uzurpator, spi? kolega, s nim? jsem m?l tu ?est spolupracovat. Jako re?iser byl nesmirn? lidsky a p?istupny nazoru nas v?ech. ^[17]

Kv?ta Fialova

• Kdy? za?inala sezona, tak m?l pan ?editel Ornest poka?de projev. On um?l mluvit velice krasn?, tak?e nas v?dycky zaujal. My jsme si ho va?ili nejen pro jeho schopnosti, ale i proto, ?e se ke ka?demu z nas choval slu?n?. ^[18]

Svatopluk Bene?

• Nastoupili take novi re?ise?i ? Vaclav Hude?ek , Alfred Radok a Ladislav Vym?tal....Tady je na mist? ocenit p?istup ?editele Ornesta, ktery nevahal anga?ovat toho nejlep?iho re?isera, a?koliv se sam re?ii take v?noval. Daval v?dy p?ednost zajm?m divadla p?ed osobnimi ambicemi. ^[19]

Rudolf Hru?insky

• Dovol, abych Ti pod?koval za Tvoje p?atelstvi, ktereho si up?imn? a hluboce va?im. A dovol, abych Ti pod?koval za cele obdobi Tveho ?editelovani, ktere pro mne znamenalo mnoho. Bylo to jedno z nejkrasn?j?ich obdobi meho ?ivota...Jsem rad, Oto, ?e jsem T? poznal. ^[20]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Svatopluk Bene? : Byt hercem , Melantrich, Praha, 1992 , str. 17?8, 20, 90?3, 95, 103, 106?8, 122, 125?6, 128, 146, 153, 157
• Franti?ek ?erny : Theater ? Divadlo , Orbis, Praha, 1965 , str. 285, 326?331, 403, 419
• Jind?ich ?erny : Osudy ?eskeho divadla po druhe sv?tove valce ? Divadlo a spole?nost 1945 ? 1955 , Academia, Praha, 2007 , str. 47, 94, 130?1, 146, 150?2, 174?6, 179, 181, 191, 196?8, 216, 219, 220, 227, 256?7, 259, 260, 275, 284, 293?5, 310?1, 314, 336?7, 342?3, 350, 353, 364, 387, 400, 411, 417, 434, 448, 486, ISBN   978-80-200-1502-0
• Vlasta Fabianova : Jsem to ja?, Odeon, Praha, 1993 , str. 427, ISBN   80-207-0419-1
• Stanislav Motl : Mraky nad Barrandovem , vyd. Rybka Publishers, 2006 , str. 36?7, 219, ISBN   80-86182-51-7
• V. Muller a kol.: Padesat let M?stskych divadel pra?skych 1907 ? 1957 , vyd. Ust?edni narodni vybor hl. m. Prahy, Praha, 1958 , str. 39, 110?1, 128?9,
• Z. Silova, R. Hrdinova, A. Ko?ikova, V. Mohylova : Divadlo na Vinohradech 1907 ? 2007 ? Vinohradsky ansambl , vydalo Divadlo na Vinohradech , Praha, 2007 , str. 81, 95, 182, 189, 190, ISBN   978-80-239-9604-3
• Marie Valtrova : ORNESTINUM, Slavna era M?stskych divadel pra?skych , Brana, Praha, 2001 , ISBN   80-7243-121-8
• Marie Valtrova ? Ota Ornest: Hraje va? tatinek je?t? na housle? , Primus, Praha, 1993 , ISBN   80-85625-19-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ota Ornest na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Ota Ornest
• Ota Ornest v databazi Archivu Narodniho divadla
• Profil Oty Ornesta v databazi Obce p?ekladatel? ^{[ nedostupny zdroj ]}
• Toma? P?kny: OTA ORNEST (1913-2002)
• Nekrolog
• Ota Ornest v ?esko-Slovenske filmove databazi