한국   대만   중국   일본 
Ostnaty drat ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ostnaty drat

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?iletkovy a ostnaty drat
Detail ostnateho dratu
Detail ?iletkoveho ostnateho dratu

Ostnaty drat je typ materialu pro vystavbu drat?neho oploceni . Ma po delce hlavniho pramene v pravidelnych odstupech rozmist?ne ostre hroty. Pou?iva se k rychlemu vybudovani u?inneho oploceni. Osoba nebo zvi?e pokou?ejici se projit skrz oploceni z ostnateho dratu musi ?elit zna?nemu nepohodli a riskuje zran?ni. Oploceni z ostnateho dratu vy?aduje pouze kotevni sloupky, drat a material pro p?ipevn?ni, jako nap?. skoby . Z konstruk?niho pohledu je plot z ostnateho dratu jednoducha konstrukce.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejusp??n?j?i ostnaty drat byl patentovan Josephem F. Gliddenem z Illinois v roce 1874 . Vynalez ostnateho dratu tak na sklonku 19. stoleti vyznamn? ovlivnil rozvoj chovu hov?ziho dobytka na americkem Zapad? , nebo? umo??oval relativn? levn? ohradit rozsahle pastviny .

Vyznamne bylo take vyu?iti ostnateho dratu p?i budovani efektivnich protip?chotnich p?eka?ek na boji?tich. Spolu s pou?itim kulometu zp?sobil pozd?ji prakticke zablokovani pozic b?hem 1. sv?tove valky . P?ekonani takovych p?eka?ek byl jeden z popud? k vyvoji tanku .

Smutnou proslulost ziskal ostnaty drat jako sou?ast oploceni koncentra?nich tabor? , pozd?ji take na tzv. ?elezne opon? , hranici odd?lujici za studene valky zapadni a vychodni staty. Ostnaty drat se tak stal symbolem utlaku, nesvobody a v?zeni, nap?iklad v logu organizace na podporu lidskych prav a politickych v?z?? Amnesty International . [1]

?iletkovy drat [ editovat | editovat zdroj ]

V klasicke konstrukci z dratu v pravidelnych rozestupech kolmo tr?i zaost?ene ?pi?ky dratu. Modernizaci ostnateho dratu je tzv. ?iletkovy drat , ktery sestava z jednoho dratu jako jadra, do ktereho jsou s kratkymi mezerami upevn?ne ? ?iletky “ ? ostre kousky tenkeho plechu.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Amnesty International Logo and symbol, meaning, history, PNG [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupne online . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]