Ond?ejovska hv?zdarna
Historicka kopule hv?zdarny
Organizace	Astronomicky ustav Akademie v?d ?eske republiky
Kod observato?e	557
Misto	Ond?ejov a St?edo?esky kraj
Stat	?eska republika, ?esko
Sou?adnice	49°54′54,63″ s. ?. , 14°46′51,58″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	500  m n. m.
Zalo?ena	21. ledna 1898
Webova stranka	http://www.asu.cas.cz/
Teleskopy	Dvoumetrovy dalekohled v Ond?ejov? Radioteleskop v Ond?ejov? Dalekohled 0,65 m v Ond?ejov?
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ond?ejovska hv?zdarna je hlavni observato? Astronomickeho ustavu Akademie v?d ?eske republiky , ktery zde take sidli. Nachazi se na okraji obce Ond?ejov , 35 km jihovychodn? od Prahy, v nadmo?ske vy?ce zhruba 500 m. V observato?i je instalovan dvoumetrovy zrcadlovy dalekohled , nejv?t?i dalekohled v ?esku.

Mezinarodni kod observato?e je 557. ^[1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1898 zakoupil ?esky amatersky astronom Josef Jan Fri? na vrchu Manda t?sn? nad Ond?ejovem pozemek pro stavbu sve soukrome observato?e. Toto datum je pova?ovano za okam?ik zalo?eni ond?ejovske observato?e. ^[2]

Misto vybral (se svym bratrem Janem Ludvikem Fri?em ) tak, ?e hledali nejvy?e polo?ene misto v blizkem okoli Prahy. Podminkou bylo, aby se k mistu dalo za den dojet bry?kou z jejich tovarny na Vinohradech . ^[3]

Vystavba [ editovat | editovat zdroj ]

S vystavbou observato?e se za?alo a? v roce 1905. Nejprve byla postavena centralni budova (Fri??v d?m), po ktere nasledovaly zahradnik?v domek, studovna a celkem ?ty?i pozorovaci domky, po dvou na ka?de stran? centralni plo?iny. ^[2] Secesni budovy a kupole navrhl architekt Josef Fanta .

Fri? hv?zdarnu daroval ?eskoslovenskemu statu dne 28. ?ijna 1928 u p?ile?itosti desateho vyro?i nezavislosti. Observato? byla spravovana Univerzitou Karlovou a? do vzniku ?eskoslovenske akademie v?d v roce 1953. Ta ji od te doby provozuje jako sou?ast sveho astronomickeho ustavu ve spolupraci s dal?imi ?eskymi observato?emi.

Roku 1967 byl na observato?i instalovan dvoumetrovy zrcadlovy dalekohled , nyni nazyvany Perk?v dalekohled. V te dob? byl 7. nejv?t?im dalekohledem na sv?t?; dosud je nejv?t?im dalekohledem v ?esku.

M??eni a vybaveni [ editovat | editovat zdroj ]

Odd?leni meziplanetarni hmoty zkouma planetky pomoci 65cm dalekohledu (4. nejv?t?i v ?R). Ond?ejovska hv?zdarna se mimo jine zaslou?ila za objev n?kolika stovek asteroid? . Dal?i oblasti vyzkumu je sledovani meteorit? pomoci automatickych kamer. Po usp?chu s p?ibramskym meteoritem v roce 1959 za?alo odd?leni budovat nejprve narodni a pozd?ji evropskou si? meteorickych kamer, z ni? vznikla evropska bolidova si? . Mezi lety 1958 a 2006 se ke sledovani vyu?ival i meteoricky radar, ^[4] ktery je umist?ny na tzv. radarove louce. Mezi usp?chy astronom? z Ond?ejova pat?i nap?iklad ur?eni drahy a p?vodu ?eljabinskeho meteoru .

Hlavnim nastrojem stelarniho odd?leni je vy?e zmin?ny dvoumetrovy Perk?v dalekohled, ktery se pou?iva k sledovani za?eni hv?zd pomoci spektrograf? umist?nych v Coudeho ohnisku v suterenu budovy a s mo?nosti vzdaleneho ovladani odkudkoliv. V ji?ni ?asti arealu je take v testovacim provozu pln? robotizovany kontejnerovany dalekohled Blue Eye se zrcadlem 0,6 m s extremn? rychlym p?estavovanim v horizontalnim i vertikalnim sm?ru. ^[5]

Slune?ni odd?leni provozuje mimo jine zenitovy teleskop, solarni spektrograf a dva slune?ni radioteleskopy ? z nich? napadna je p?edev?im desetimetrova radarova p?ijimaci antena umist?na pobli? p?istupove cesty k dvoumetrovemu dalekohledu. Je vybavena automatickym sledovanim Slunce a za?izenim pro zaznam intenzity radiovych vln v decimetrove oblasti, ktere Slunce vyza?uje. Dal?i anteny pro decimetrove a centimetrove vlny jsou umist?ny na tzv. ?radarove louce“.

Zazemi a zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Budovy hv?zdarny jsou rozmist?ny v prostoru zhruba 30 hektar?, plocha je z?asti vyu?ita jako ovocny sad a arboretum . Krom? pozorovacich stanovi?? je k dispozici nap?. knihovna nebo p?edna?kove saly. V sousedstvi hv?zdarny na vrchu Pecny (546 m n. m.) je umist?na geodeticka observato? Vyzkumneho ustavu geodetickeho, topografickeho a kartografickeho, v.v.i. ^[6] (VUGTK), ktera je sidlem Vyzkumneho centra dynamiky Zem? /CEDR a zakladnou pro kalibraci GNSS techniky s opera?nim centrem VESOG (vyzkumne a experimentalni sit? pro observace s GNSS ).

Hv?zdarna uchovava take ?eskoslovenskou vlaje?ku, kterou m?l s sebou na M?sici Eugene Cernan , velitel Apolla 17 a zatim posledni ?lov?k, ktery na M?sici zanechal stopy.

Dal?i fotografie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Kopule 0,65m dalekohledu
• 
  Centralni plo?ina s hlavni historickou budovou a pozorovacimi domky
• 
  Perk?v dvoumetrovy dalekohled
• 
  Hlavni historicka budova s citaci z  Pisni kosmickych od J. Nerudy
• 
  Desetimetrovy radioteleskop pro pozorovani Slunce

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ond?ejov Observatory na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ond?ejovska hv?zdarna na Wikimedia Commons
• Prohlidky a pozorovani