Munice Mark 149 Mod 2 20mm pro
Phalanx CIWS
na palub?
USS Missouri
.
Ochuzeny uran
(
angl.
depleted uranium,
?id?eji
tulalloy
) je
uran
s obsahem
radioaktivniho izotopu
235
U
v mno?stvi 0,23 %. P?idomek ?ochuzeny“ ziskal proto, ?e byl oproti p?irodnimu uranu s podilem 0,7 %
235
U zbaven podstatne ?asti tohoto
izotopu
ve prosp?ch
obohaceneho uranu
. Ochuzeny uran ma nejaderne vyu?iti v civilnim i vojenskem sektoru.
Oproti p?irodnimu ?i obohacenemu uranu se li?i pouze v pom?ru jednotlivych
izotop?
, z ?eho? plyne, ?e po chemicke strance je nerozli?itelny od jinych typ? uranu. Z fyzikalnich vlastnosti se od nich odli?uje hlavn? vyrazn? ni??i radioaktivitou, a dale take nepatrn? vy??i hustotou (cca o 1,3 % od ?isteho
izotopu 235
), ktera se vyu?iva p?i jeho produkci.
Ve v?t?in? jeho aplikacich se vyu?iva jeho velmi vysoka hustota (19 050 kg/m
3
), jen nepatrn? ni??i ne? hustota zlata ?i
wolframu
a o 16 % ni??i ne? hustota
osmia
a
iridia
, prvk? s nejvy??i hustotou za normalnich podminek. Mezi velmi t??kymi materialy je ochuzeny uran velmi levny, proto?e vlastn? jde jen o odpad produkce obohaceneho uranu (p?i vyrob? 1 kg uranu obohaceneho na 5 %, tj. vyu?itelneho v energetice, vznikne 10,8 kg ochuzeneho uranu).
[
zdroj?
]
Ochuzeny uran je odpadni produkt v procesu obohacovani p?irodniho uranu na pou?iti v
jadernych reaktorech
a v
jadernych zbranich
. Zakladnim principem separace obohoaceneho uranu je rozdil hustot.
- Zdroj:
WISE Uranium Project
Ochuzeny uran je pro svou vysokou hustotu vyu?ivan v?ude tam, kde je ?adouci vysoka hmotnost (vyva?eni, nutnost dosahnout vysoke kineticke energie p?i malem objemu).
Mista v
Kosovu
a jihu
Srbska
kde letectva
NATO
v
Kosovske valce
ochuzeny uran pou?ila.
Diky vysoke hustot? m??e mit projektil z ochuzeneho uranu dane hmotnosti men?i pr?m?r ne? ekvivalentni olov?ny projektil, s men?im aerodynamickym odporem a hlub?i penetraci kv?li vy??imu tlaku v bod? narazu.
Ochuzeny uran se proto vyu?iva pro vyrobu protipance?ovych projektil? (tzv. ?ipove, p?esn?ji
podkaliberni st?ely
? pr?m?r st?ely je men?i ne? pr?m?r hlavn?, ze ktere je vyst?elena). P?sobi zde sice p?edev?im vysoka
kineticka energie
st?ely, u?inek v?ak zesiluje i to, ?e projektily z ochuzeneho uranu jsou ze sve podstaty zapalne. P?i kontaktu s cilem se stavaji samozapalnymi, co? zvy?uje ni?ivy u?inek uvnit? obrn?neho prostoru. St?ely z ochuzeneho uranu te? maji vyhodn?j?i mezni uhel, pod kterym po zasahu do opance?ovaneho cile pronikne a neodrazi se od n?j.
Tankovy panci?
Ochuzeny uran lze pou?it take v pance?ovani tank?, vlo?enim mezi ocelove pance?ove plechy. Nap?iklad n?ktere nov?j?i tanky
M1A1 a M1A2 Abrams
, postavene po roce 1998, maji integrovane moduly z ochuzeneho uranu jako sou?ast pance?ovani v p?edni ?asti trupu a p?edni ?asti v??e.
Nasazeni zbrani a munice z ochuzeneho uranu v konkretnich konfliktech
[
editovat
|
editovat zdroj
]
St?ely z ochuzeneho uranu byly pou?ity spojenci v
prvni valce
v
Iraku
v roce
1991
,
[1]
v
Kosovu
v roce
1999
, pravd?podobn? rovn?? v
Afghanistanu
v roce
2001
a od b?ezna
2003
i v
Iraku
b?hem
operace Iracka svoboda
, kdy bylo podle iracke ministryn? zdravotnictvi
Nermin Othman
bombardovanim kontaminovano p?es 350 mist. Jen Ameri?ane vypalili milion t?chto st?el, mnohe z nich v obydlenych oblastech a proti neobrn?nym cil?m.
[2]
Podle byvale kongresmanky a nezavisle pozorovatelky
Cynthie McKinneyove
i jinych zdroj? ochuzeny uran pou?ivala vojska
NATO
b?hem
ob?anske valky
v
Libyi
.
[3]
[4]
[5]
V listopadu 2015 provedla americka letadla
A-10
ve vychodni
Syrii
dva nalety zam??ene na zni?eni obchodu
Islamskeho statu
s ropou. Magazinu
Foreign Policy
Ameri?ane pozd?ji potvrdili, ?e p?i t?chto utocich pou?ili munici z ochuzeneho uranu. P?i dvou naletech na cisterny d?ihadist? vypalili 6 320 st?el, z toho 5 265 z ochuzeneho uranu.
[2]
Karafa ze skla barveneho uranem
- Ochuzeny uran se pou?iva ?asto i na vyva?eni v
leteckem pr?myslu
a jako vhodna ochrana p?ed
rentgenovym za?enim
v nemocnicich, jako? i na vyrobu kontejner? k transportu radioaktivnich zdroj?. Hlavni p?i?inou, pro? se ochuzeny uran jako
kov
pou?iva, je jeho vysoka
hustota
.
- Ve star?im, ale je?t? pou?ivanem
Boeingu 747
je pou?ivan jako vyrovnavaci zava?i na zadi. Uvadi se, ?e bylo vyrobeno kolem 600 exempla?? tohoto modelu obsahujiciho ochuzeny uran, p?i?em? jednotlive exempla?e obsahuji 400 ? 600 kg ochuzeneho uranu (jiny pramen uvadi dokonce 400 ? 1500 kg). Podobnym zp?soben je vyu?ivan rovn?? v americkych letadlech
McDonnell Douglas DC-10
. Jako zat?? je vyu?ivan rovn?? v plachetnicich, rotorech
gyroskop?
, ropnych vrtnych soupravach, udajn? dokonce i ve vozech
Formule 1
. Ochuzeny uran m??e byt pou?it rovn?? jako stin?ni p?ed
radioaktivitou
.
- Slou?eniny
hexahydrat diurananu sodneho
(Na
2
U
2
O
7
·6H
2
O) a hexahydrat diurananu draselneho (K
2
U
2
O
7
·6H
2
O) se dosud ozna?uji jako uranova ?lu? pou?ivajici se k barveni skla, glazur a porcelanu (barvi na ?luto a? ?lutozeleno, p?i?em? fluoreskuje). Z?ejm? se jim v?ak da barvit i oran?ov? a? rud?. Mira tohoto pou?iti se v?ak v minulosti vyrazn? sni?ila. V ?esku jsou podle
Statniho u?adu pro jadernou bezpe?nost (SUJB)
2 vyrobci skla barveneho uranem, podle
[6]
je v
?esku
vyrab?ne sklo zdravotn? zcela ne?kodne i p?i siln? konzervativnim p?istupu hodnoceni zdravotniho rizika.
- Ve
fotografii
se slou?enin (soli) uranu (nap?. UO
2
(NO
3
)
2
?
dusi?nan uranylu
) pou?iva k zesilovani
negativ?
, do tonovacich lazni, zesilova? sv?tlotisku. Kv?li chemicke toxicit? se dusi?nan uranylu pou?iva pro experimentalni vyvolani patologickeho stavu ledvin u pokusnych zvi?at.
- Octan uranylu UO
2
(C
2
H
3
O
2
)
2
·2H
2
O, NaUO
2
(C
2
H
3
O
2
) a
diuranan amonny
(NH
4
)
2
U
2
O
7
maji vyznam v analyticke chemii.
- Uran s obsahem karbidu je vhodnym
katalyzatorem
pro syntezu amoniaku Haberovym zp?sobem.
?kodlive u?inky lze rozd?lit na d?sledky oza?eni a chemickou toxicitu.
Rakovina plic p?edstavuje hlavni riziko v d?sledku oza?eni, ov?em podle Sv?tove zdravotnicke organizace (
WHO
) by pro vyvolani
rakoviny plic
bylo nutne vdechnout velke mno?stvi uranoveho prachu. U jinych typ? rakoviny je riziko je?t? mnohem men?i.
[7]
Podle listu The Independent byla urove? d?tske umrtnosti, rakoviny a leukemie ve m?st? Fallud?a vy??i, ne? v
Hiro?im?
po shozeni atomove bomby.
[8]
Podle neoficialnich zprav trpi d?ti ve Fallud?i p?edev?im srde?nimi poruchami, jejich po?et je udajn? a? 13krat vy??i ne? v Evrop?, take po?et vrozenych defekt? ve Fallud?i podle mistnich leka?? vzrostl. Na potvrzeni t?chto sv?dectvi v?ak chybi jasne d?kazy a vyzkumy. Iracka vlada p?iznava jen p?ibli?n? dva a? t?i p?ipady ro?n?.
[9]
Oficialni expertni zpravy, ktere by ukazovaly nar?st vrozenych defekt? v oblasti nebo jejich souvislost s pou?itim munice s ochuzenym uranem, nejsou k dispozici.
Je t?eba d?razn? upozornit na to, ?e toto pou?iti jako takove nema absolutn? ?adnou souvislost s jadernym vyu?ivanim uranu pro vyrobu nuklearnich zbrani. D?vodem je zde pouze vysoka
hustota
uranu, pevnost srovnatelna s jeho konkuren?nim materialem wolframem, snadna vzn?tlivost a relativn? nizka cena. P?es pom?rn? nizkou radioaktivitu
238
U v?ak p?esto dochazi k slabemu radioaktivnimu zamo?eni, mira jeho ne?kodnosti nebo ?kodlivosti neni dosud do?e?ena. V poslednich letech padlo na
Valnem shroma?d?ni OSN
n?kolik navrh? na prozkoumani u?ink? zbrani a munice z ochuzeneho uranu,
[10]
ktere byly p?es odpor n?kolika zemi (USA, Izrael, Francie, ?eska republika, …) schvaleny.
[11]
V?t?i roli p?itom hraje ani ne tak radioaktivita ochuzeneho uranu (ktera je nizka, ov?em pokud se dostane dovnit? t?la, jeji u?inky jsou vy??i), jako jeho celkova toxicita, proto?e uran stejn? jako v?t?ina t??kych kov? je pro ?ive organizmy jedovaty. Jeho velke rozptyleni v prost?edi poskytuje mo?nost dostat se p?imo do t?la ?ivych organizm? (potravou, pitim nebo vdechnutim). R?zne slou?eniny uranu mohou u ?lov?ka zp?sobit problemy ledvin, mozku, jater, srdce i dal?ich organ?. V d?sledku vdechnuti v?t?iho mno?stvi
fluoridu uranoveho
byly zaznamenany i p?ipady umrti.
31. ?ijna 2007 prvni vybor
OSN
schvalil v?t?inou hlas? navrh rezoluce po?adujici p?ezkoumani zdravotnich rizik zbrani pou?ivajicich ochuzeny uran. Pro bylo 122 zemi, proti 6 (v?etn?
?eska
, rozhodnutim
Karla Schwarzenberga
,
[11]
ktere proti jednanim o omezeni zbra?ovych system? s ochuzenym uranem hlasovala i 5. prosince
[12]
).