Noe ?ordanija
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Mesame dasi Ruska socialn? demokraticka d?lnicka strana
Rodne jmeno	??? ????????
Narozeni	2. jul. / 14. ledna 1868 greg. Lan?chuti
Umrti	11. ledna 1953 (ve v?ku 85 let) Pa?i?
Misto poh?beni	Leuvillsky h?bitov
Cho?	Ina ?ordanija
Alma mater	Var?avsky veterinarni ustav
Profese	politik a novina?
Nabo?enstvi	Pravoslavna cirkev Gruzinska pravoslavna cirkev
Podpis
Commons	Noe Zhordania
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Noe ?ordanija ( gruzinsky ??? ???????? ; * 2. ^jul. / 14. ledna   1868 ^greg. v Lan?chuti , zapadni Gruzie ? † 11. ledna 1953 v Pa?i?i ) byl gruzinsky novina? a politik. V dob? carskeho Ruska sehral d?le?itou roli p?i formovani socialn? demokratickych revolu?nich hnuti a po vyhla?eni nezavislosti Gruzie stal od 24. ?ervna 1918 do 24. b?ezna 1921 v ?ele gruzinske vlady. Kdy? Ruda armada dobyla Gruzii, ?ordanija byl nucen emigrovat do Francie , kde se postavil do ?ela exilove vlady a vykonaval tuto funkci a? do sve smrti.

Carske Rusko [ editovat | editovat zdroj ]

Noe ?ordanija se narodil dne 14. ledna 1868 v Lan?chuti v kraji Guria v zapadni Gruzii , tehdy v Kutaiskem guberniu . Jeho otec byl velkostatka? p?vodem ze zchudle ?lechticke rodiny. ?ordanija vystudoval teologicky semina? v Tbilisi a obor veterina? ve Var?av? . Kdy? se vratil z Var?avy zp?t do Gruzie, za?al propagovat mezi d?lniky v Tbilisi idealy Marxismu a v devadesatych letech 19. stoleti se postavil do ?ela prvni povolene marxisticke organizace Mesame Dasi (?esky: T?eti skupina). V roce 1894 byl ale vy?et?ovan ruskymi u?ady pro jeho styky s ilegalni organizaci ? Liga Svobody Gruzie “. Po ukon?eni procesu n?kolik let cestoval po Evrop?. V roce 1897 se vratil zp?t do vlasti a p?ijal misto redaktora tbiliskych novin Kvali .

V roce 1903 byl nominovan Kavkazskou unii socialn? demokratickych stran na pozici delegata druheho sjezdu Ruske socialn? demokraticke d?lnicke strany (RSDDS) , kde se p?idal k men?evicke frakci. V roce 1905 se stal v?dcem men?evik? v Gruzii a v Tbilisi vydaval noviny Social-Demokratia , kde ost?e napadal bol?evickou frakci RSDDS. Od bol?evik? take sklizel ostrou kritiku, nej?ast?ji od Gruzince Alexandra Culukidze . B?hem Ruske revoluce v roce 1905 odsuzoval nasilny pr?b?h ze strany protestujicich a prosazoval vznik ?ist? d?lnicke politicke strany. Na ?tvrtem sjezdu RSDDS v roce 1906 prosazoval my?lenku p?erozd?leni p?dy a byl zvolen jako poslanec do prav? zalo?ene ruske Statni dumy za Tbiliske gubernium , kde se stal mluv?im Socialn? demokraticke parlamentni frakce. Na patem sjezdu RSDDS roku 1907 byl ?ordanija jmenovan ?lenem ust?edniho vyboru strany a podepsal ?Viborskou deklaraci“, ktera protestovala proti rozpu?t?ni Statni dumy v prosinci 1907. Za to pak byl na t?i m?sice uv?zn?n. V roce 1912 odstoupil z funkci v Ust?ednim vyboru RSDDS a p?est?hoval se do Baku , kde vydaval men?evicke noviny Na?e Slovo .

Revoluce a nezavislost [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem Unorove revoluce v roce 1917 se dostal do ?ela tbiliskeho sov?tu a v b?eznu 1917 byl zvolen komisa?em vykonneho vyboru tbiliskeho sov?tu. V srpnu teho? roku pak byl zvolen op?t do Ust?edniho vyboru RSDDS . 3. za?i teho? roku se uskute?nila sch?ze tbiliskeho sov?tu a ?ordanija pronesl projev, ve kterem vyzyval d?lnictvo, aby nepodlehlo bol?evickym tendencim a misto toho podpo?ilo vytvo?eni nezavisle parlamentni republiky. V ?ijnu 1917 se kratce p?idal k tzv. ?V?eruskemu parlamentu“, ale znechucen mistnimi pom?ry se rozhodl vratit do Gruzie. 26. listopadu se stal p?edsedou Prezidia Narodni Rady Gruzie a sehral zna?nou roli p?i upev?ovani vlivu men?evik? na ukor bol?evik? na d?ni v Gruzii. V d?sledku Velke ?ijnove revoluce dlouho vahal, jak se ma k nastale politicke situaci postavit, ale v kv?tnu 1918 se rozhodl od?t?pit se definitivn? od bol?evickeho Ruska. Nejprve vznikla nakratko Zakavkazska federativni republika , ale ?ordanija pak inicioval sch?zi parlamentu Gruzie, ktera vyhlasila nezavislost Gruzinske demokraticke republiky . 24. ?ervna 1918 byl zvolen p?edsedou vlady Gruzie.

B?hem sve vlady provedl usp??n? pozemkovou reformu a v?noval se vytvo?eni socialni a politicke legislativy. Dal?im jeho usp?chem byla jeho zahrani?ni politika, proto?e se mu povedlo navazat diplomaticke styky po sv?t? a tim ziskal pro Gruzii mezinarodni uznani nezavislosti, dokonce i ze strany sov?tskeho Ruska. Krom? toho, ?e jeho vlada m?la podporu p?edev?im u rolnickeho obyvatelstva, se poda?ilo prost?ednictvim kombinace socialismu , demokracie a nacionalismu ziskat si naklonnost i st?edni t?idy, gruzinske inteligence a ?lechty, tak?e prakticky nic nestalo Gruzinc?m v cest? stat se modernim vysp?lym narodem. Nicmen? invaze Rude armady v unoru a b?eznu 1921 zp?sobila zhrouceni Gruzinske republiky a zastaveni slibneho rozvoje. ?ordanija a v?t?ina jeho p?atel z politiky i mimo ni musel emigrovat.

Exil ve Francii [ editovat | editovat zdroj ]

?ordanija se se v?emi uprchliky usadil ve Francii , kde vedl svou exilovou vladu a a? do konce sveho ?ivota v roce 1953 se pokou?el p?im?t sv?t k jednani proti okupaci Gruzie sov?tskou armadou a hledal zahrani?ni podporu gruzinske nezavislosti.

V roce 1923 ?adal o podporu vladu USA : V dvacatem stoleti, p?ed zraky civilizovaneho sv?ta, apeluji na sv?domi civilizovanych narod? a v?ech ?estnych lidi, aby odsoudili perzekuci malych narod? a zlo?ince inspirujici se a uskute??ujici takoveto barbarske ?iny - vladu Bol?evik?. Take ke svemu projevu p?ipojil, ?e ?EKA popravila bez soudu stovky lidi, v?etn? ?en a d?ti, ve v?t?in? p?ipadu z t?idy gruzinske inteligence.

Noe ?ordanja zem?el 11. ledna 1953 ve v?ku 85 let v Leuville-sur-Orge , kde je take poh?ben. ^[1]

Knihy [ editovat | editovat zdroj ]

• Noi Nikolaevich Zhordania, My Life , The Hoover Institution on War, Revolution and Peace, Stanford, California, 1968, ISBN   0-8179-4031-6

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Noe Zhordania na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Noe ?ordanija na Wikimedia Commons