Niels Bohr
Rodne jmeno	Niels Henrik David Bohr
Narozeni	7. ?ijna 1885 Koda?
Umrti	18. listopadu 1962 (ve v?ku 77 let) Koda?
P?i?ina umrti	srde?ni selhani
Misto poh?beni	Pomocny h?bitov ( 55°41′19″ s. ?. , 12°33′5″ v. d. )
Bydli?t?	Dansko (1885?1943) Spojene staty americke (1943?1945) Anglie (od 1943) Koda? (1945?1962) ?vedsko (od 1945)
Alma mater	Koda?ska univerzita (1903?1911) Trinity College Univerzita v Cambridgi
Povolani	fyzik , vysoko?kolsky u?itel , jaderny fyzik, filozof v?d, fotbalista a chemik
Zam?stnavatele	Univerzita v Cambridgi (1911?1912) Viktoriina univerzita v Manchesteru (od 1914) Koda?ska univerzita University of Copenhagen Niels Bohr Institute
Ocen?ni	Hughesova medaile (1921) Guthrieho p?edna?ka (1922) Nobelova cena za fyziku (1922) Silliman Memorial Lectures (1923) Matteucciho medaile (1923) … vice na Wikidatech
Cho?	Margrethe Nørlund [1] [2] [3]
D?ti	Ernest Bohr [3] Erik Bohr [3] Hans Bohr [3] Aage Niels Bohr [4] [2] [1] [3]
Rodi?e	Christian Bohr [2] [1] [3] a Ellen Bohr [2] [1] [3]
Rod	Bohr family
P?ibuzni	Harald Bohr [2] [1] [3] (sourozenec) Niels Erik Norlund ( ?vagr ) Poul Nørlund ( ?vagr ) Karen Bramson ( third cousin )
Funkce	profesor (od 1916)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Niels Henrik David Bohr ( 7. ?ijna 1885 Koda? ? 18. listopadu 1962 Koda? ) byl dansky myslitel, filantrop a v?dec p?sobici p?edev?im v oblasti atomove a jaderne fyziky. Nobelova cena za fyziku (za vyzkum struktury atom? a jejich za?eni) mu byla ud?lena roku 1922 . ^[5]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Niels Bohr se narodil v Kodani do kultivovane a intelektualn? zalo?ene rodiny se t?emi d?tmi. Jeho otec Christian Bohr byl profesorem fyziologie na koda?ske univerzit? a take fotbalovym trenerem. Sve dva syny vedl ke vzd?lani i ke sportu. ^[6] Niels?v mlad?i bratr Harald se stal uznavanym matematikem a byl ?lenem reprezenta?niho fotbaloveho tymu. Nejstar?i ze sourozenc? byla Jenifer. Matka Ellen, rozena Adlerova, pochazela z bohate rodiny ?idovskeho banke?e. ^{[7] [8]}

Niels Bohr v letech 1903?1911 studoval na koda?ske univerzit? , nejprve filozofii a matematiku , pozd?ji se zam??il na fyziku . Jako student dostal v roce 1907 cenu Kralovske danske akademie v?d za vy?e?eni ulohy tykajici se povrchoveho nap?ti kapalin. ^{[8] [6]} Studium ukon?il dizerta?ni praci na tema Vyzkum elektronove teorie kov?, p?i jejim? zpracovani se Bohr poprve setkal se zav?ry n?meckeho fyzika Maxe Plancka o kvantove teorii za?eni . Po ziskani doktoratu ziskal stipendium od majitele pivovaru Carlsberg Carla Christiana Jacobsena, aby si doplnil vzd?lani v Anglii . Pracoval n?kolik m?sic? v Cavendishov? laborato?i v Cambridge a od roku 1912 pobyval v na univerzit? v Manchesteru u Ernesta Rutherforda . Zabyval se studiem radioaktivity a sve poznatky formuloval v teoreticke praci na tema absorpce alfa za?eni . P?i?el take s teorii, ?e fyzikalni a chemicke vlastnosti ka?deho prvku je mo?ne popsat jedinym celym ?islem, ktere vyjad?uje naboj jadra jako celo?iselny nasobek elementarniho naboje. Na zaklad? Rutherfordova objevu atomoveho jadra a s vyu?itim Planckovy a Einsteinovy kvantove teorie sestavil teoreticky kvantovy model atomu vodiku. ^[9] Sve teorie publikoval Bohr v ?ervenci, za?i a listopadu 1913 ve t?ech ?lancich s nazvem O konstituci atom? a molekul v ?asopise Philosophical Magazine . ^{[8] [10]}

V roce 1912 se o?enil s Margrethe Norlundovou, dcerou lekarnika. V dlouholetem ??astnem man?elstvi se jim narodilo 6 syn?, dosp?leho v?ku se do?ili ?ty?i. V?ichni byli usp??ni ve svych povolanich, ^[7] jeden z nich ziskal v roce 1975 Nobelovu cenu za fyziku ? Aage Bohr . ^[11] Nielse Bohra pojilo silne p?atelstvi s Ernestem Rutherfordem , proto nejmlad?iho ze svych syn? pojmenoval po svem p?iteli. ^[12] Ernest David Bohr se nestal v?dcem, ale pravnikem a sou?asn? usp??nym hra?em pozemniho hokeje. ^[13]

V roce 1916 byl jmenovan profesorem teoreticke fyziky na univerzit? v Kodani a od roku 1921 vedl nov? z?izeny Ustav teoreticke fyziky, ktery se mu poda?ilo vybudovat s velkym osobnim nasazenim a pomoci nadace Carlsberg . ^[6] Ustavem pro?li tem?? v?ichni vyznamni fyzikove prvni poloviny 20. stoleti a Koda? se stala centrem vznikajici kvantove fyziky (tzv. koda?ska ?kola). Jeji ?aci ?i?ili interpretaci kvantove mechaniky zalo?enou na statistickem popisu p?irodnich jev?. Pro vyvoj tohoto oboru moderni fyziky byly d?le?ite Bohrovy my?lenky, zname jako princip korespondence a princip komplementarity , ktery p?edstavil v roce 1927 na Solvayske konferenci o kvantove mechanice v Bruselu . ^{[7] [8]} Bohr jako schopny mana?er se staral o ekonomicky i administrativni chod ustavu, ktery ?idil s p?eru?enim v dob? valky a? do sve smrti. Z jeho ?koly vy?li mnozi pozd?j?i nositele Nobelovy ceny , mezi nimi nap?. Werner Heisenberg , Wolfgang Pauli , Paul A. M. Dirac , Felix Bloch , Lev Davidovi? Landau , Bohr?v p?itel George de Hevesy a nakonec i Bohr?v syn Aage . On sam ziskal Nobelovu cenu za fyziku za vyzkum atomove struktury v roce 1922. ^[5]

Ve 30. letech se za?al vice zabyvat jadernou fyzikou . ^[6] Zavedl model slo?eneho jadra a rozvinul tzv. kapkovy model atomoveho jadra. ^{[14] [8]} Dale se zabyval take ?t?penim jadra uranu a souvisejicimi procesy. Od roku 1932 obyval Bohr s rodinou byvalou vilu rodiny Jacobsenovych, kterou majitele pivovaru Carlsberg odkazali danske v?d?. Bohrovi zde p?ijimali vyzna?ne sv?tove v?dce i politiky. ^[6] V sou?asne dob? je vila vyu?ivana jako Carlsberska akademie.

Po nastupu Hitlera a zavedeni rasovych zakon? v N?mecku vynakladal Bohr mimo?adne usili na pomoc v?dc?m ohro?ovanym nacismem a? u? z rasovych nebo politickych d?vod?. Jeho ustav poskytl uto?i?t? mnohym z nich a stal se p?estupni stanici na cest? do USA ?i Anglie . ^{[7] [10]} Spolu se svym bratrem se zaslou?il o vytvo?eni danskeho vyboru na podporu vypuzenych du?evn? pracujicich a pomahal jim ziskat praci. ^[6] Na ?adost sveho p?itele Max von Laueho uschoval v koda?skem ustavu jeho zlate medaile (za Nobelovu a Planckovu cenu), proto?e p?ed valkou byly v N?mecku zabavovany drahe kovy. Kdy? pak N?mci obsadili Dansko , Bohr s ma?arskym chemikem Georgem Hevesym medaile rozpustili v lu?avce kralovske a ponechali je v lahvi v tekutem stavu. Po valce pak zlato z roztoku vylou?ili a poslali do Stockholmu ke zhotoveni nove medaile. ^[8]

V roce 1939 byl Bohr jmenovan prezidentem kralovske danske akademie v?d a tuto funkci vykonaval a? do konce ?ivota. ^{[6] [7]} V r. 1941 do?lo v Kodani ke znamemu setkani Bohra s Heisenbergem , ktere se stalo p?edm?tem mnoha dohad? a bylo nam?tem divadelni hry anglickeho dramatika Michaela Frayna s nazvem Koda? . Udalost je z Heisenbergova pohledu popsana take v knize rakouskeho spisovatele Roberta Jungka Jasn?j?i ne? tisic Slunci , ktera vy?la v roce 1956. ^[7] Po okupaci Danska Bohrovi hrozilo zat?eni pro jeho ?idovsky p?vod. Za dramatickych okolnosti uprchl do neutralniho ?vedska , kdy? se spolu s bratrem a svymi rodinami p?epravili v male lodi p?es pr?liv Oresund . Ze ?vedska byl p?evezen do Anglie ve stisn?nem bombovem prostoru britskeho stihaciho letadla a? upadl do bezv?domi. ^[8] Odtud pokra?oval do USA , kde se podilel jako poradce na vyvoji atomove bomby. U? b?hem valky protestoval proti vale?nemu zneu?iti atomove energie u prezidenta Roosevelta a premiera Winstona Churchilla . Navrhoval jim, aby se na poznatcich o vyvoji jadernych zbrani podilel take Sov?tsky svaz , aby se zamezilo sout??i ve zbrojeni. A? do sve smrti se anga?oval pro mirove vyu?iti jaderne energie a p?isnou kontrolu zbrojeni. Svou p?edstavu formuloval ji? ve svem pam?tnim spise pro OSN z roku 1950. ^[6] V roce 1952 se podilel na zalo?eni Evropske organizace pro jaderny vyzkum (CERN). ^[8]

Vratil se do Danska a pokra?oval ve sve v?decke i mana?erske ?innosti v ?innosti Ustavu teoreticke fyziky. V roce 1947 mu byl ud?len nejvy??i dansky ryti?sky ?ad slona . V roce 1955 se vzdal mista profesora fyziky na univerzit? a na jeho misto nastoupil syn Aage . Posledni leta se zabyval zna?nou m?rou vyvojem molekularni biologie . ^[7] Bohr napsal i p?ednesl mnoho p?isp?vk? k temat?m biologie , filosofie , psychologie a gnozeologie . A? do sve smrti pokra?oval v publika?ni ?innosti. Nejslavn?j?i jsou publikovane Bohrovy fyzikaln?-filosoficke diskuse s Einsteinem . ^[15] Dal?i filozoficky zam??enou publikaci je nap?iklad Unity of Knowledge (Jednota poznani), vydana roku 1955 v New Yorku . Zem?el na infarkt 18. listopadu 1962 v Kodani . Pochovan byl do rodinneho hrobu na h?bitov? Assistens Kirkegard v koda?skem Nørrebro.

Bohr pat?il k nejvyznamn?j?im a nejrespektovan?j?im u?enc?m sve doby. Byl ?lenem mnoha v?deckych spole?nosti a vybor?, jak danskych, tak zahrani?nich. Byl doktorem honoris causa na sedmnacti vysokych ?kolach, nap?iklad v Cambridgi , Manchesteru , Oxfordu , Pa?i?i , Harvardu . ^[6] Jeho bysta je p?ed koda?skou univerzitou . Jeho jmenem jsou pojmenovany r?zne instituce, p?edev?im Institut teoreticke fyziky v Kodani nebo washingtonska Knihovna Nielse Bohra zam??ena na historii fyziky. ^[7]

Jeho jmenem byl nazvan siln? radioaktivni prvek s protonovym ?islem 107 ? bohrium (Bh). ^[8] Je po n?m pojmenovan i krater na M?sici a planetka ( 3948 ) Bohr . ^[7]

V?decka ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1913 Bohr vyvinul na zaklad? p?edstav Ernesta Rutherforda (model atomu s jadrem) a kvantove hypotezy (energie za?eni probiha po ur?itych "?molcich", kvantech) Maxe Plancka , ji? rozvinul dale Albert Einstein , tzv. Bohr?v model atomu (prvni kvantovy model atomu). V roce 1918 model roz?i?il o princip korespondence (narok kvantove teorie byt racionalni generalizaci klasicke teorie), ?im? se mu poda?ilo svou teorii prosadit (dnes ozna?ovana jako star?i kvantova teorie). V roce 1920 zalo?il Ustav teoreticke fyziky v Kodani, jeho? byl celo?ivotnim ?editelem. Roku 1921 teoreticky vysv?tlil periodickou soustavu prvk? na zaklad? sveho modelu atomu roz?i?eneho Arnoldem Sommerfeldem .

Roku 1927 ve spolupraci zejmena s Wernerem Heisenbergem p?edb??n? ukon?ili vyvoj kvantove teorie vznikem tzv. koda?ske ?koly kvantove teorie. Po naro?nych diskusich na p?elomu roku 1926 a 1927 nakonec Heisenberg souhlasil s Bohrovym nazorem, ?e atomove jevy nabyvaji jak ?asticovych, tak vlnovych vlastnosti, tj. maji dualni charakter. S tzv. dualismem p?i?el na po?atku stoleti ji? Albert Einstein pro za?eni (sv?tlo) a Louis de Broglie ve dvacatych letech pro hmotu (nap?iklad elektrony). Heisenberg p?vodn? "nesna?el" E. Schrodingerovu vlnovou mechaniku (1926) a Schrodinger naopak "nesna?el" ?asticove pojeti p?irody, tzn. Heisenberg-Born-Jordanovu maticovou mechaniku (1925), Heisenbergovy relace neur?itosti (1927) a M. Bornovu pravd?podobnostni interpretaci vlnove mechaniky (1926), Schrodinger v??il na hmotne vln?ni. Koda?ska ?kola te? zahrnuje Bohr?v princip komplementarity (Bohr pojem princip nepou?ival). Jevy v mikrosv?t? jsou neur?ite, nelze p?i jejich pozorovani striktn? rozli?it a kontrolovat to, co pat?i na stranu pozorovatele ?i m??icich p?istroj? a co na stranu m??eneho jevu ?i ?astice (jedna se o nekontrolovatelne interagujici systemy). Je proto nutne mikroskopicke jevy vysv?tlovat nikoli po vzoru klasicke fyziky a tradi?niho subjekt-objektoveho rozli?eni, ale na zaklad? vysledk? vylu?nych experiment? a protikladnych nebo neslu?itelnych popis?, je? se pro vy?erpavajici a smysluplny popis zkoumaneho jevu musi rovnocenn? dopl?ovat. Bohr tento komplementarni epistemologicky ramec posleze aplikoval nap?iklad v psychologii, antropologii, theologii a biologii.

V roce 1935 se za?al zabyvat jadernou fyzikou. Zavedl model slo?eneho jadra a rozvinul tzv. kapkovy model jadra atomu. V roce 1939 spolu s jinymi fyziky objevil pro praxi vyznamne procesy ?t?peni jadra uranu . S Johnem A. Wheelerem o tom napsali vyznamny ?lanek Mechanismus jaderneho ?t?peni, ktery vy?el v den vypuknuti druhe sv?tove valky, 1. za?i 1939 (Phys. Rev. 56, 426). V letech 1943 a? 1945 ?il v emigraci v USA , kde byl zapojen do projektu Manhattan.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

• ryti? ?adu slona ? Dansko , 17. ?ijna 1947 ? ud?lil kral Frederik IX. , a?koliv byl ?ad obvykle ur?en pouze pro p?islu?niky kralovskych rodin a hlavy stat?. Kral ud?leni od?vodnil tak, ?e nevyznamenava pouze Bohra osobn?, ale danskou v?du obecn?. ^{[16] [17]}
• Pour le Merite ? N?mecko , 1954 ^[18]
• komtur I. t?idy ?adu Dannebrog ? Dansko ^[18]
• K?i? cti ?adu Dannebrog ? Dansko ^[18]
• ryti? I. t?idy ?adu svateho Olafa ? Norsko ^[18]
• ?ad posvatneho pokladu II. t?idy ? Japonsko ^[18]
• d?stojnik ?adu ?estne legie ? Francie ^[18]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Filip Grygar, Komplementarni my?leni Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie, ?erveny Kostelec, Nakl. P. Mervart, 2014. ISBN   978-80-7465-113-7
• Lubomir Sodomka, Magdalena Sodomkova, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN   80-902058-5-2
• KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturnich d?jinach Evropy (Atomovy v?k) . 1. vyd. Praha: ?VUT, 2010. 307 s. ISBN   978-80-01-04546-6 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Osoba Niels Bohr ve Wikicitatech
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Niels Bohr na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Niels Bohr
• Niels Bohr remebered by Google Doodle on his 127th BirthDay
• Stranky v ?e?tin? v?novane N. Bohrovi