Nicolaes Tulp
(*
9. ?ijna
1593
v
Amsterdamu
; †
12. za?i
1674
tamte?) byl
nizozemsky
leka?
,
chirurg
a
starosta
Amsterodamu.
Narodil se (jako
Claes Pieterszoon
) jako ?tvrte dit? obchodnika s platnem
Pieter Dirckszoona
a jeho man?elky
Gherytgen Dircksdr. Poelenburch
. Studia
mediciny
absolvoval v letech
1611
?
1614
na
Universit? v Leidenu
, kde byl take
30. za?i
1614 promovan. Kdy? se po promoci vratil zp?t do Amsterodamu, za?al pou?ivat misto k?estniho jmena
Claes
jeho nezkracenou podob?
Nicolaes
, zm?nil si take p?ijmeni na
Tulp
(
nizozemsky
tulpe
=
tulipan
), podle domu, v n?m? bydlel a ktery nesl ?tit s vyobrazenim tulipanu. Tulipan si dal take do sveho rodinneho
erbu
.
Nicolaes Tulp na portretu
Nicolaese Eliase Pickenoye
(
1633
)
V roce
1617
se o?enil s Aagfe Van der Voegh. Jak jako leka?, tak jako m?stsky radni (od roku
1622
) si brzy ud?lal v rostoucim m?st? jmeno. Diky svym dobrym kontakt?m byl v roce
1628
jmenovan
docentem
anatomie
(
Praelector Anatomiae
) v kolegiu amsterodamskych chirurg?. V tomte? roce zem?ela jeho ?ena, zanechav?i mu p?t sirotk?. V roce
1630
se o?enil znovu s Magarethou de Vlaming van Outshoorn, dcerou starosty, je? mu porodila dal?i t?i d?ti. Tulp?v syn Diederick se o?enil s Annou Burghovou, dcerou amsterodamskeho purkmistra, jeho dcera Margaretha se provdala za Jana Sixe, nizozemskeho
mecena?e
a sb?ratele um?ni. V roce
1673
byl Tulp vyznamenan v
Haagu
, kde v roce
1674
zem?el. Jeho ostatky byly ulo?eny v Nieuwe Kerk v Amsterdamu.
Nejen jeho ze? Jan Six, ale i Tulp sam byl podporovatelem um?ni ? jeho protege byl
Paulus Potter
. Znama je ?ada obraz?, na nich? Tulp figuruje ? nap?.
Lekce anatomie doktora Tulpa
z roku
1632
od
Rembrandta van Rijn
nebo
Portret rodiny Tulp
z roku
1635
od
Nicolaese Eliaszoona Pickenoye
Jeho ka?doro?n? v zimnich m?sicich konane
anatomicke demonstrace
na
mrtvolach
popravenych v
Theatrum anatomicum
(
latinsky
Anatomicke divadlo
) byly velmi oblibene. Byly realizovany v dohod? se soudem, a to nejen pro leka?e a komunalni politiky, ale take p?ed o?ima ?etneho publika v zadnich ?adach. V te dob? byly v Evrop?
obdukce
a p?edev?im
pitvy
povoleny pouze u zlo?inc? mu?skeho pohlavi a postavenych mimo cirkev. Zapach rozkladu z mrtvol byl p?ekryvan vonnymi bylinami a
kadidlem
, b?hem lekci hrala hudba, jedlo se a pilo. P?edvad?ni slou?ilo v prve ?ad? k vym?n? anatomickych poznatk? p?itomnych prominentnich leka??, vstupnym se v?ak take financovaly gala
bankety
amsterodamskych chirurg? a soudc?. Podle jedne takove lekce, kde Tulp prezentoval p?edlokti zlo?ince,
16. ledna
roku
1632
vznikl znamy Rembrandt?v obraz
Lekce anatomie doktora Tulpa
, dnes umist?ny v
Mauritshuis
v Haagu.
Genealogicky strom
rodiny Tulp?
Anatomie doktora Tulpa
,
Rembrandt van Rijn
(1632)
Tulp byl take opravn?n ke kontrole mistnich
lekaren
, ktere byly diky dobremu namo?nimu spojeni perfektn? zasobeny ?irokou ?kalou le?ivych bylin a ko?eni z vychodniho sv?ta. Po vypuknuti
moru
ve m?st? v roce
1635
se Tulp rozhodl, spole?n? s odborniky z okruhu svych znamych, proti nemoci bojovat. K tomu vypracovali v roce
1636
Pharmacopoea Amstelredamensis'
, prvni lekopis m?sta, ktery p?edepisuje jednotnou p?ipravu
le?iv
a stal se standardem a p?edlohou pro dal?i holandske lekopisy.
V roce
1641
(znovu pak v roce
1652
) zve?ejnil dr. Tulp u znameho holandskeho tiska?e Lodewijka Elzevira sve dilo
Observationeum medicarum libris tres
(lat:
Medicinska pozorovani
), jeho? prvni vydani v?noval svemu synovi
Pieterovi
, ktery prav? v
Leidenu
skon?il sva studia mediciny; druhe vydani mu dedikoval rovn??, av?ak p?i mnohem smutn?j?i p?ile?itosti jeho smrti. Psal sve prace latinsky, aby zabranil pseudomedicinskym zav?r?m u prosteho lidu. V knize je detailn? popsano a vyobrazeno 231 pozorovanych p?ipad? nemoci a smrti, mezi jinym take pitvanych zvi?at z holandskych
kolonii
. Krom? jineho popisuje detailn? fenomen, dnes znamy jako
migrena
a pravd?podobn?
Bing-Horton-Neuralgii
, negativni p?sobeni
kou?eni
na
plice
a poznatky o
psychickem
p?sobeni
placebo-efektu
.
V roce
1639
objevil jako prvni lidsky
lymfaticky system
a
Valva ileocaecalis
(uzav?r mezi
tenkym
a
tlustym st?evem
). Jeho popis
symptom?
nemoci
beriberi
u jednoho
namo?nika
nebyl dale dopln?n.
Svou politickou drahu zapo?al jako m?stsky pokladnik, v roce v roce
1622
se stal ?lenem amsterodamskeho
magistratu
. Jako komunalni politik byl od roku
1654
po ?ty?i
volebni obdobi
zvolen starostou Amsterdamu.
V roce
1673
byl Tulp vyznamenan v
Haagu
, kde v roce
1674
zem?el. Jeho ostatky byly ulo?eny v
Nieuwe Kerk
v Amsterdamu.
Basnik
Jost van den Vondel
o n?m napsal n?kolik basni; krom? slavneho
Rembrandtova
obrazu
Anatomie doktora Tulpa
z roku
1632
(ktery inspiroval ?adu dal?ich pozd?j?ich mali??) existuje je?t? n?kolik dal?ich Tulpovych portret? - obraz? a mramorovych nebo bronzovych soch - nap?. portret od Rembrandta nebo
Portret rodiny Tulp
z roku
1635
od
Nicolaese Eliaszoona Pickenoye
.