한국   대만   중국   일본 
Neon ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Neon

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Neon
  [He] 2s 2 2p 6
20 Ne
10
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodicka tabulka ↓
Obecne
Nazev , zna?ka , ?islo Neon, Ne, 10
Cizojazy?ne nazvy lat. neonum
Skupina , perioda , blok 18. skupina , 2. perioda , blok p
Chemicka skupina Vzacne plyny
Koncentrace v zemske k??e 0,005 ppm
Koncentrace v mo?ske vod? 0,00014 mg/l
Vzhled Bezbarvy plyn
Identifikace
Registra?ni ?islo CAS
Atomove vlastnosti
Relativni atomova hmotnost 20,183
Atomovy polom?r 38 pm
Kovalentni polom?r 69 pm
Van der Waals?v polom?r 154 pm
Elektronova konfigurace [He] 2s 2 2p 6
Elektronegativita ( Paulingova stupnice ) 4,0
Ioniza?ni energie
Prvni 2080,7 KJ/mol
Druha 3952,3 KJ/mol
T?eti 6122,0 KJ/mol
Latkove vlastnosti
Krystalograficka soustava Krychlova
Molarni objem 13,23×10 ?6 m 3 /mol
Mechanicke vlastnosti
Hustota 0,901 kg/m 3
Skupenstvi Plynne
Tlak syte pary 100 Pa p?i 15K
Rychlost zvuku 435 m/s
Termicke vlastnosti
Tepelna vodivost 49,1×10 ?3  W?m ?1 ?K ?1
Termodynamicke vlastnosti
Teplota tani ?248,4  °C (24,75  K )
Teplota varu ?245,9  °C (27,25  K )
Skupenske teplo tani 0,326 kJ/mol
Skupenske teplo varu 1,84 kJ/mol
M?rna tepelna kapacita 20,786 Jkg ?1 K ?1
Elektromagneticke vlastnosti
Standardni elektrodovy potencial ?2,71 V
Magneticke chovani Nemagneticky
Bezpe?nost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
[1]
Varovani [1]
Izotopy
I V (%) S T 1/2 Z E (MeV) P
20 Ne 90,514% je stabilni s 10 neutrony
21 Ne 0,266% je stabilni s 11 neutrony
22 Ne 9,22% je stabilni s 12 neutrony
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
He
?
Fluor ? Ne
?
Ar
Tento ?lanek je o plynnem prvku. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Neon (rozcestnik) .

Neon (chemicka zna?ka Ne , latinsky Neonum ) je plynny chemicky prvek , pat?ici mezi vzacne plyny . Pat?i mezi prvky 2. periody .

Zakladni fyzikaln?-chemicke vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Bezbarvy plyn , bez chuti a zapachu , nereaktivni, naprosto inertni . Chemicke slou?eniny neonu nejsou znamy. V 1 litru vody se p?i 20 °C rozpusti 10,4 ml neonu. P?i velmi nizkych teplotach je mo?no neon zachytit na aktivnim uhli .

Neon se snadno ionizuje a v ionizovanem stavu intenzivn? za?i. Toho se vyu?iva v osv?tlovaci technice. Neon ma ve vybojkach ?arlatovou barvu.

Historicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Pote, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleighem argon a spravn? oba plyny za?adil do periodicke tabulky prvk? , z?stalo mu volne misto p?ed a za argonem . Podle t?chto volnych mist p?edpov?d?l William Ramsay v roce 1897 neon a krypton . Neon byl objeven o rok pozd?ji (tedy roku 1898 ) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem , kdy William Ramsay vyu?il nove metody frak?ni destilace zkapaln?neho vzduchu a zarove? s neonem objevil i krypton a xenon .

Neon byl pojmenovan dvanactiletym Ramseyovym synem, ktery se se zajmem dival na nove, ?arlatov? ?ervene sv?tlo, ktere vychazelo ze spektralni trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako novy ? neon.

Vyskyt a ziskavani [ editovat | editovat zdroj ]

Je p?itomen v zemske atmosfe?e v koncentraci p?ibli?n? 0,0018 % (Ve 100 litrech vzduchu je p?ibli?n? 1,82 ml neonu), je tedy po argonu druhym nejroz?i?en?j?im vzacnym plynem v zemske atmosfe?e a patym nejroz?i?en?j?im plynem v suchem vzduchu. Je proto ziskavan frak?ni destilaci zkapaln?neho vzduchu.

Dal?i mo?nosti ziskavani neonu je frak?ni adsorpce na aktivni uhli, p?i teplotach kapalneho vzduchu.

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Neon

Elektrickym vybojem v prost?edi neonu o tlaku n?kolik torr? (okolo 1% atmosferickeho tlaku) vznika intenzivni sv?telne za?eni oran?ov?-?ervene (?arlatove) barvy. Tohoto jevu se vyu?iva p?i vyrob? vybojek (tzv. neonek ), ktere slou?i jako osv?tlovaci t?lesa nebo r?zne sv?telne indikatory . Spolu s heliem lze neon vyu?it i v obloukovych lampach a doutnavkach .

Neonove svitici reklamy si ziskaly ve 30. letech 20. stoleti takovou popularitu, ?e neon dal jmeno v?em sviticim trubicim, i kdy? krom? ?ervenych jsou pln?ne jinymi plyny, navic u mnoha barev sv?tlo nevydava samotny plyn, ale luminofor naneseny na vnit?ni st?n? trubice.

Neonove trubice se pou?ivaji v r?znych oblastech elektrotechniky ( usm?r?ova?e , pojistky , reduktory nap?ti ,…).

Kapalny neon se vyu?iva v kryogenni technice jako nahrada dra??iho a obti?n?ji p?ipravitelneho kapalneho helia .

Neon slou?i i jako napl? do n?kterych typ? laser? .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. a b Neon. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupne online . (anglicky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganicka chemie, souborne zpracovani pro pokro?ile, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analyticka chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganicka chemie 1. dil, 1. vydani 1961
  • N. N. Greenwood ? A. Earnshaw, Chemie prvk? 1. dil, 1. vydani 1993 ISBN   80-85427-38-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]