Nade?da Petrovi?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Nade?da Petrovi?ova
Nadežda Petrovićová (1909)
Nade?da Petrovi?ova (1909)
Narozeni 12. ?ijna 1873
?a?ak
Umrti 3. dubna 1915 (ve v?ku 41 let)
Valjevo
P?i?ina umrti tyfus
Misto poh?beni B?lehradsky novy h?bitov
Povolani kriti?ka um?ni, mali?ka a vytvarnice
P?ibuzni Rastko Petrovi? a Milica Mi?kovi?ova (sourozenci)
Ocen?ni Medaile za odvahu
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Nade?da Petrovi? (v srbske cyrilici Надежда Петрови? ; 12. ?ijna 1873 , ?a?ak , Srbsko ? 3. dubna 1915 , Valjevo , Srbsko ) byla vyznamna srbska mali?ka p?elomu 19. a 20. stoleti .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Petrovi? se narodila v intelektualske rodin?; otec byl u?itel mali?stvi a politicky anga?ovany podporovatel jugoslavismu . Matka byla take u?itelka, a jejim p?ibuznym byl znamy srbsky politik Svetozar Mileti? . Sama Nade?da studovala nejprve v ?a?aku , odkud rodina pochazela, a pozd?ji v B?lehrad? , kam se p?est?hovala v roce 1884 . Pozd?ji studovala take v Mnichov? , kde p?sobila v atelieru slovinskeho mali?e Antona A?beho . V roce 1900 a 1901 uspo?adala prvni vystavu svych maleb.

Obraz ?etva z roku 1902
Obraz Gra?anica z roku 1913 , pojmenovany podle srbskeho kla?tera v Kosovu

V roce 1903 spolu s Delfiou Ivani? a Milicou Dobri zalo?ila spole?nost Kolo srpskih sestara , ktere m?lo za cil ob?ansky anga?ovat srbske ?eny v souvislosti s Ilindenskym povstanim . [1] Pomahala rovn?? dobrovolnik?m na uzemi dne?ni Severni Makedonie . Roku 1904 se u?astnila Prvni jihoslovanske um?lecke vystavy , ktera se konala p?i p?ile?itosti 100. vyro?i prvniho srbskeho povstani a korunovace Karađorđe Petrovi?e , v?dce povstani. Na ni vystavovaly stovky um?lc? nejen ze Srbska, ale i z dal?ich jihoslovanskych zemi a take z Bulharska . V nasledujicich m?sicich se ?ada um?lc?, kte?i se z vystavy znali, rozhodla zalo?it prvni jihoslovanskou um?leckou kolonii, jeji? projekt Nade?da Petrovi? p?ipravila, ale ktery se neuchytil. Pozd?ji byla zrealizovana mnohem skromn?j?i komunita um?lc? , ktera po n?jakou dobu tvo?ila v blizkosti vesnice Si?evo (u Si?evske sout?sky ). V letech 1906 ? 1907 p?edstavila Petrovi? obrazy ze sve tvorby z ji?niho Srbska v B?lehrad?.

V letech 1910 ? 1912 ?ila v Pa?i?i , kde tvo?ila v atelieru Ivana Me?trovi?e . V roce 1912 zalo?ila v B?lehrad? mali?skou ?kolu.

Po vypuknuti prvni balkanske valky v roce 1912 se rozhodla dobrovoln? pomahat na boji?tich. Stala se prvni fotografkou , ktera v Srbsku dokumentovala vale?ne udalosti. B?hem prvni sv?tove valky pomahala jako o?et?ovatelka v nemocnici v zapadosrbskem Valjevu , kde onemocn?la, stejn? jako ?ada dal?ich pracovnik? leka?skeho personalu, tyfem . Na nasledky nemoci zem?ela.

Nade?da Petrovi? je vyobrazena na bankovce v hodnot? 200 RSD .

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji mali?ske prace p?inesly do Srbska vliv zapadnich um?leckych sm?r?, p?edev?im expresionismu . A? do vypuknuti prvni balkanske valky byla aktivni jak v oblasti jihovychodni Evropy, tak i zapadoevropskych zemich; vystavovala v Lublani , Zah?ebu a Pa?i?i . Jeji tv?r?i obdobi rozd?luji historikove um?ni na ?ty?i obdobi: mnichovske (do roku 1903), srbske (1903?1910), pa?i?ske (1910?1912) a vale?ne (1912?1915).

Jeji tvorbu pozitivn? ocenil i budouci jugoslavsky komunista a partyzan Mo?a Pijade na nav?t?v? jedne z Petrovi?inych vystav roce 1912.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]