Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

N?mecka literatura je (v u??im smyslu) ozna?eni pro literaturu vzniklou na uzemi dne?niho N?mecka . Pozd?ji vznikla i rakouska a ?vycarska literatura . Ve?kera n?mecky psana literatura se ozna?uje jako n?meckojazy?na literatura (= n?mecka literatura v ?ir?im smyslu).

Germanske pisemne doklady, tzv. p?edk?es?anska literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i n?mecke literarni pamatky ?adime do 8. stoleti, i kdy? jsou dochovany jen v pozd?j?ich opisech. ?lo o hrdinske pisn?, za?ikavadla apod. Z teto doby mame zpravy pouze z latinskych pramen? a pozd?j?ich p?epis? epos?. Patrn? kolem roku 750 vzniklo nejstar?i zname dilo z germanskeho jazykoveho prostoru ? Merseburska za?ikadla ( Merseburger Zauberspruche ) (dochovana a? v rukopisu z 10. stoleti). Nejstar?i dochovanou ukazkou n?meckeho jazyka je latinsko-n?mecky slovnik (synonyma?) Abrogans , ktery vznikl kolem roku 760 .

Misiona?ska literatura (do roku 900) [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecka literatura se za?ala rozvijet s p?ichodem k?es?anstvi , v teto tzv. karolinske epo?e (zhruba 800?900) za?ali germanske kmeny p?ijimat k?es?anstvi a tim i antickou vzd?lanost. ?i?iteli teto vzd?lanosti byli kn??i, tim se samoz?ejm? centry vzd?lani staly kla?tery. Cilem takto p?i?lych misiona?? bylo seznamit germany s k?es?anskou naukou, tento cil se projevil na napsani prvnich d?l, ve kterych se projevuje nejen p?ijimani k?es?anstvi, ale i zbytky stareho my?leni, zvyk? a nazor?, ktere byly v tehdej?i spole?nosti stale velmi silne a nebylo mo?no je ihned odstranit. Tyto pamatky jsou zpravidla psany ve starohornon?meckem jazyce , nejednalo se o uceleny a jednotny jazyk, ale o n?kolik dialekt?. V teto dob? vzniklo pom?rn? zna?ne mno?stvi d?l, pomoci nich? si lze ud?lat obrazek i o d?iv?j?ich germanskych zvyklostech.

• Pise? o Hildebrandovi , n?mecky Hildebrandslied zapsana n?kdy kolem roku 810 (pravd?podobn? po 802 , ale p?ed 816 ) mnichy z kla?tera, tento zlomek tematicky pat?i do p?edchoziho obdobi, kam n?kdy byva ?azen, ale jazykov? pat?i do tohoto obdobi. Jedna se o dilo, ktere v lidove form? existovalo pravd?podobn? vyrazn? d?ive.

• Wessobrunnska modlitba , n?mecky Wessobrunner Gebet , napsano ve wessobrunnskem kla?te?e roku 814 , nyni je v Mnichov? . Dilo za?ina n?kolika alitera?nimi ver?i o stvo?eni sv?ta, po nich? je modlitba zapsana prozaickou formou.
• Starosaska Genesis

t?i evangelijni harmonie (v?echny z 9. stoleti)

• Starohornon?mecky Tatian ( Althochdeutscher Tatian ) ? vznikl za redakce Rabana Maura ve Fuld? kolem roku 830. Nejstar?i n?mecka evangelijni harmonie.
• starosasky Heliand ? sepsan cca v letech 830-850 ve Fuld? ^[1] neznamym autorem, psan starou sa?tinou (altsachsich) ( Heliand znamena starosasky Spasitel (novon?mecky Heiland ))
• starohornon?mecky, p?esn?ji starojihorynofrancky Evangelienbuch Otfrieda z Weißenburgu (nejstar?i n?mecky basnik, jeho? jmeno zname; studoval ve Fuld? u Hrabana Maura a jeho evangelijni harmonie je metrickym p?epracovanim Maurova Tatiana ^[2] ) ? vznikl kolem roku 865, psan ve starem franckem na?e?i. Poprve v n?mecke poezie je zde pou?it koncovy rym ( Endreim ) misto tzv. Stabreimu ^[3]

Tyto evangelijni harmonie jsou psany jazykem dne?nimu ?tena?i naprosto nesrozumitelnym. Kratke ukazky z Helianda a Otfridovy Evangelienbuch v moderni n?m?in? jsou k dispozici v ?itance GLOSIKOVA, Viera, JI?INSKA, Veronika. Anthologie der deutschen Dichtung (Bd. I) . Praha: Univerzita Karlova ? Pedagogicka fakulta, 2007. (s. 16?20), ukazky a p?eklady do moderni n?m?iny (a n?kdy i ?e?tiny) v?ech t?i staron?meckych evangelijnich harmonii jsou k dispozici take v dnes ji? h??e dostupne knize SIEBENSCHEIN, Hugo, ZATO?IL, Leopold. Stru?ne d?jiny n?mecke literatury do roku 1250 : s ukazkami original? a jejich p?eklady . Praha: SPN, 1958. (s. 43?52, 63-70). V?echny t?i skladby jsou psany v tzv. Langzeilen ( Langzeile se sklada ze dvou ?ty?stopych ver??, tzv. Kurzzeilen , ktere byvaji v modernich edicich psavany na jednom ?adku a odd?leny mezerou.) Jejich rymem byl tzv. Stabreim ? rym na p?izvu?nych slabikach.

• Pise? o Ludvikovi , n?mecky Ludwigslied , sepsana v letech 881 ? 882 , jedna se o oslavu vit?zstvi Ludvika III. nad Normany v bitv? u Saucortu ( 881 )

Otonska doba (900?1050) [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto obdobi byla n?mecka literatura vytla?ena literaturou latinskou, ktera se stala zcela dominantni. P?esto tematicky tato literatura souvisela s p?edchozim obdobim.

• Waltharius manu fortis , pravd?podobn? n?kdy v 2. pol. 9. stoleti, nebo po?atkem 10. stoleti hrdinsky epos
• Ecbasis captivi , kolem r. 1050 jedna se o zvi?eci epos

N?mecka literatura v letech 1050?1300 [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi lety 1025 ? 1050 se n?mecka literatura vratila k n?m?in? (st?edohornon?mecky jazyk). Po?atek tohoto obdobi ovlivnila tzv. clunyjska reforma . Nabo?enska literatura se soust?edila na mystiku, pokani a p?sobila odta?it? ( Heinrich von Melk ), sv?tska literatura se soust?edila p?edev?im na sv?tska temata ( Ezzova pise? , Kronika o cisa?ich ). Takto vznikla dila byla ovlivn?na p?edev?im francouzskymi vzory, ktere do n?mecke literatury pomalu p?ina?ely ryti?skou tematiku, ?im? se n?mecka literatura za?ala m?nit. Tak vznikla Alexandreida , ale i ?ada epos? nap?. Kral Rother ?i Pise? o Rolandovi ? kolem 1170 .

Po roce 1170 se literatura pomalu m?nila do podoby ryti?ske literatury . Za prvni dilo tohoto typu v n?mecke literatu?e byva tradi?n? pova?ovana Aeneis , kterou napsal Heinrich von Veldecke . Tzv. dvorsky epos byl nadale rozvijen Hartmannem von Aue , jen? je mj. autorem artu?ovskych roman? Erec a Iwein . Za vrcholne obdobi tohoto ?anru v n?mecke literatu?e je pova?ovan po?atek 13. stoleti, kdy tvo?ili Wolfram von Eschenbach a Gottfried von Straßburg . Jejich dila - Parsifal (mezi 1200 a 1210 ^[4] ) a Tristan a Isolda (zhruba 1210 ^[5] ) - jsou vrcholem tohoto ?anru v?bec. Tato dila m?la zna?ny vliv na okolni men? rozvinute literatury (nap?. na ranou ?eskou literaturu ). Nemen? vyznamnym dilem teto doby je hrdinsky epos Pise? o Nibelunzich (p?ibli?n? 1200 ^[6] ).

Koncem 12. stol. se v N?mecku objevil minnesang , tj. milostna poezie vychazejici z princip? ryti?ske literatury. V teto poezii vynikli p?edev?im Walther von der Vogelweide a Reinmar von Hagenau .

Koncem 13. stoleti se ji? objevuji naznaky vzniku novych my?lenkovych proud?, ktere pozvolna pronikaly i do literatury. P?ikladem m??e byt epos Meier Helbrecht , jeho? autorem je Wernher der Gartenaere .

N?mecka literatura pozdniho st?edov?ku 1300?1490 [ editovat | editovat zdroj ]

Koncem 13. stoleti a p?edev?im po?atkem 14. stoleti se kultura ryti?? a v?bec dvorska kultura dostaly do krize zp?sobene ekonomickymi a politickymi vlivy, na tento jev samoz?ejm? reagovala i literatura. Tim jak ekonomickou iniciativu ?aste?n? p?ebiralo m???anstvo za?ali jejich nazory pronikat i do literatury. Tim byl jednotny ryti?sky ideal postupn? nahrazovan nazorovou a vzorovou rozt?i?t?nosti. S timto p?echodem do n?mecky psane literatury pronikali nove dialekty n?meckeho jazyka, ktere vytla?ovaly do te doby tem?? jednotny literarni jazyk ? st?edni horni n?m?inu .
Tyto spole?enskem zm?ny p?inesly do literatury v?t?i zbo?nost a a?koli tato literatura byla p?vodn? ovlivn?na ryti?skou literaturou, jeji vliv postupn? slabl a postupn? p?evladly spi?e nabo?enske vlivy. Zde se projevily p?edev?im my?lenky mystik? a lidovych kazatel? jako byli Johannes Tauler , Heinrich Seuse (latinsky Suso) ?i jejich u?itel Mistr Eckhart .

Dal?im dosti vyznamnym jevem bylo sbirani starych spis?, tyto byly r?zn? uspo?adavany a ve zkracene form? shrnuty do knih. Toto se nejvice projevilo na hrdinskych eposech, kde do?lo ke zkraceni, kterym se m?nil jejich vyznam a postupn? se vytracel p?ib?h, uspo?adani hrdinskych epos? se nazyvalo hrdinske kni?ky . Legendy a ostatni literatura byly uspo?adany podle tematickych okruh? ( Li?ak Neidhart ).

Rozvoj epiky p?inesl mnoho zajimavych prvk?, mezi nimi? velmi vyznamne misto zaujala satira , kde didaktickou formou vznikla cela ?ada (nejen z hlediska n?mecke literatury) vyznamnych d?l. Zde se Heinrich Wittenweiler jako prvni v n?mecke literatu?e pokusil o komicky epos ? Prsten ( Der Ring , pravd?podobn? kolem roku 1410 ), tento autor ?il na uzemi dne?niho ?vycarska , proto byva n?kdy ?azen i do ?vycarske literatury .

Lyricka poezie m?la daleko men?i vliv, za nejvyznamn?j?iho p?edstavitele teto doby je pova?ovan Oswald von Wolkenstein .

Koncem tohoto obdobi za?ina na vyznamu nabyvat i proza, ve v?t?in? p?ipadech se jednalo o prozu duchovni, ale existovaly i naznaky budouciho rozvoje sv?tske prozy. Nejznam?j?im dilem se stal Ora? z ?ech ( Der Ackermann aus Bohmen ), jeho? pravd?podobnym autorem je Johannes von Saaz (?esky Jan ze ?atce).

V pr?b?hu 14. stoleti za?alo vznikat n?mecke drama, ktere vzniklo z nabo?enskych her a postupn? v podob? pa?ijovych her a r?znych velikono?nich a vano?nich p?edstaveni zlidov?lo a za?alo byt v n?meckem jazyce.

Zhruba ve stejne dob? se objevil novy druh dramatickeho vystupu tj. masopustni hry .

Humanismus a reformace v n?mecke literatu?e (1490?1600) [ editovat | editovat zdroj ]

Cilem humanisticke tvorby bylo dostat se ze zavislosti na nabo?enske tvorb?. V?t?ina humanistickych autor? psala novolatinsky, ale sva dila p?ekladali i do n?m?iny, v teto dob? bylo do n?m?iny p?elo?eno i mnoho klasickych d?l. Tyto p?eklady vedly k vyrazne prom?n? n?m?iny. Pro tuto prom?nu je charakteristicke prudky rozvoj a ur?ita kultivace jazyka. Tematicky lze ?ici, ?e do literatury pronikly ?ist? lidove prvky, ktere byly kombinovany s antickymi a italskymi vzory (nap?. Albrecht von Eyb , Niklas von Wyle . Dal?im prvkem, ktery v tuto dobu velmi ovlivnil literaturu byl vynalez knihtisku .

Epicka tvorba teto doby neni p?ili? vyznamna, nebo? se zpravidla jedna pouze p?ebasn?ni starych d?l, ?i alespo? zpracovani starych nam?t? ? kni?ky lidoveho ?teni (n?m. Volksbucher ), En?pigl atp.

Rozvoj prozy byl jednak ovlivn?n novymi v?deckymi poznatky, jednak nabo?enskymi traktaty a filozofickymi uvahami. Nejvyznamn?j?i osobnosti byl v tomto sm?ru nabo?ensky reformator Martin Luther , jeho? p?eklad Bible ovlivnil n?meckou prozu na dlouhou dobu. Dale se objevilo zna?ne mno?stvi novel ovlivn?nych italskou literaturou.

Drama pokra?ovalo v rozvoji, ktery zapo?al ji? v p?ede?lem obdobi, zpo?atku se rozvijelo pouze latinske drama, pozd?ji p?edev?im na universitach vznikala i n?mecka ?kolni dramata ( Jakob Wimpfeling , Johann Reuchlin ).

M???anstvo rozvijelo tzv. meistersang , za jeho? nejusp??n?j?iho autora lze pova?ovat Hanse Sachse .

Od baroka k osvicenstvi (1600?1720) [ editovat | editovat zdroj ]

Po roce 1600 do n?meckeho um?ni a tim i do literatury proniklo baroko , v teto dob? do?lo ke sjednoceni n?meckeho jazyka, tim byla uzav?ena jedna faze rozvoje n?m?iny , jazyk u? s pak nevyviji takovym tempem, ale spi?e reaguje na nove pot?eby. Nositele kultury teto doby byly p?edev?im panovnicke a ?lechticke dvory, spisovatele se pak rekrutovali p?edev?im z ?ad u?enc? a m???anstva. Literatura se tak stala dostala do situace, ?e se forma stavala d?le?it?j?i obsahu.

N?meckou barokni literaturu politicky ovlivnila t?icetileta valka ( 1618 ? 1648 ). V teto valce do?lo k rozd?leni n?mecke literatury protestantskou a katolickou.

V teto dob? napsal Martin Opitz , podle antickych a italskych renesan?nich vzor?, prvni n?meckou poetiku ? Buch von der deutschen poeteri (Kniha o n?meckem basnictvi), ktera vy?la roku 1624 a obrovskym zp?sobem poznamenala n?meckou literaturu teto doby. Dal?imi vyznamnymi lyriky se stali nap?. Philipp von Zesen , Georg Rudolf Weckherlin , atd. Lyrika t?chto autor? byla vyrazn? ovlivn?na mystikou.

Epika teto doby pova?ovala za st??ejni obsahla dila, ktera byla ovlivn?na francouzskym, ?pan?lskym a anglickym romanem, romany tohoto typu psalo mnoho spisovatel? nap?. Anton Ulrich von Braunschweig . Jediny kdo se v tomto oboru vyrazn? prosadil byl Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen , jeho? roman Simplicius Simplicissimus ( 1669 ) dosahl evropske urovn?.

V teto dob? nastal, p?edev?im v protestantske ?asti, prudky rozvoj divadla ( Andreas Gryphius , Christian Weise ), latinske drama v n?mecky mluvicich oblastech ovlivnili p?edev?im jezuite ( Jakob Bidermann ).

Osvicenstvi (1720?1785) [ editovat | editovat zdroj ]

Osvicenska literatura byla racionalisticky zam??ena, lze o ni tvrdit, ?e zde lze hledat zaklady nov?j?i n?mecke literatury.

N?mecka literatura tohoto obdobi byla ovlivn?na p?edev?im francouzskou literaturou , vedlej?i vliv lze p?ipsat anglickemu empirismu . V prvni polovin? tohoto obdobi se prosadila jednoduchost a p?esnost, tyto zasady propagoval p?edev?im literarni kritik J. Ch. Gottsched , po roce 1750 v??i jeho nazor?m vznikla silna opozice ( Johann Jakob Bodmer a Gotthold Ephraim Lessing , kte?i prosazovali pravo na fantazii a um?lcovu svobodu.

V tomto obdobi se rozvijela p?edev?im lyrika v?ech mo?nych typ? (p?irodni, duchovni, ale i nacionalni), nejvyznamn?j?imi lyriky teto doby byli: Friedrich Gottlieb Klopstock a Nikolaus Ludwig von Zinzendorf .
V teto dob? se v n?mecke literatu?e prosadila zajimava forma poezie, kterou byly filosoficke didakticke basn?, ktere dosahly velke popularity ( Christoph Martin Wieland ).

Vyznamnym prvkem n?mecke literatury teto doby byl roman , ktery v tomto obdobi pro?el relativn? slo?itym vyvojem. Do tohoto obdobi lze n?mecky roman pova?ovat za druh dobrodru?neho romanu, v pr?b?hu osvicenstvi se vlivem anglickeho satirickeho romanu a ?pan?lskeho pikareskniho romanu p?etvo?il v spole?ensky resp. utopicky roman ( Christoph Martin Wieland ).

N?mecke drama bylo v teto dob? pod vyraznym francouzskym vlivem, spi?e koncem tohoto obdobi se p?edev?im diky G. E. Lessingovym nazor?m za?al prosazovat i vliv anglickeho dramatu (p?edev?im William Shakespeare ) ?im? se otev?ela cesta k samostatnym my?lenkam n?meckeho dramatu.

Sturm und Drang ? preromantismus (1765?1785) [ editovat | editovat zdroj ]

Prakticky paraleln? s koncem osvicenstvi vznikla skupina Sturm und Drang jeji? cile byly protich?dne s osvicenstvim. Jejich zakladnim idealem byl genius, ktery si ur?uje svoje pravidla, tematem pak byl rozpor mezi timto jedincem a spole?nosti. Tyto my?lenky vychazely z filosofie J. Herdera . Nejznam?j?imi p?edstaviteli byli: Johann Wolfgang Goethe , Friedrich Schiller , Gottfried August Burger , za nejsiln?j?i ?ast jejich tvorby lze pova?ovat drama a roman.

Obdobi klasiky (1729?1832) [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto obdobi do?lo ke spojeni protikladnych cil? osvicenstvi a skupiny Sturm und Drang , dal?im ovlivn?nim n?meckym idealismem a jistym navratem k ideal?m antiky nastala v n?mecke literatu?e relativn? zajimava situace, kdy byl d?raz kladen na harmonii a to jak mezi jedincem a spole?nosti, tak mezi rozumem a citem. Nejv?t?im um?leckym centrem se stal Vymar , n?kdy pro toto obdobi byva u?ivano ozna?eni vymarska klasika .

Do tohoto obdobi pat?i v?t?i ?ast tvorby J. W. Goetha a F. Schillera , jejich vliv se projevil p?edev?im v dramatech. V?t?ina dramat teto doby je psana v tzv. blankversu , hlavnim tematem se stal vyvoj osobnosti vicemen? sm?rem k humanistickemu idealu ?i otazka viny a svobody.

Dal?imi vyraznymi osobnostmi tohoto obdobi byli: Johann Joachim Winckelmann , Wilhelm von Humboldt , Friedrich Holderlin .

N?mecky romantismus [ editovat | editovat zdroj ]

Kolem roku 1800 nastal rozvoj romantismu . Romantismus neni opakem klasicismu , ale jeho dopln?nim. Zakladni podstatou romantismu je touha po nekone?nosti a neomezenosti. Romantismus chce nastolit vladu fantazie, obdivuje v?e, co je p?irodni a pochazi z lidu: lidove pisn? a zvyky. Prvni obdobi n?meckeho romantismu se nazyva (podle m?sta, kde se tento sm?r v N?mecku poprve objevil) jenska romantika (?id?eji i rana), pro tento sm?r byl st??ejni ?asopis Athenaeum . Tito prvni n?me?ti romantici byli orientovani filosoficky ( Novalis , Friedrich Schlegel ). Rozli?ujeme romantismus rany, vrcholny a pozdni.

Pozd?j?i, tzv. heidelberska romantika (resp. vrcholna romantika), se projevila zvy?enym zajmem o lidovou tvorbu, ze ktere mnoho jejich p?edstavitel? vychazelo: ( brat?i Grimmove , Joseph von Eichendorff , Adelbert von Chamisso ).

Pozdni obdobi n?meckeho romantismu ( Spatromantik, Heidelberger Romantik ) je velmi nejednotne, a to jak ve svych cilech, tak v prost?edcich. Velka pozornost je v?novana pohadkam (sbirky Brentana a Arnima, brat?i Grimm? ( Kinder- und Hausmarchen , 1812, se staly po Lutherov? Bibli nej?ast?ji ti?t?nou n?meckou knihou ^[7] ), um?le (i kdy? ?aste?n? inspirovane p?ib?hy z Orientu pohadky W. Hauffa). Toto pozdni obdobi bylo ovlivn?no realismem a n?kdy i pom?rn? silnym nacionalismem . Vyznamnymi p?edstaviteli tohoto sm?ru byli Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann

romanticky [ editovat | editovat zdroj ]

• znamena jako v romanu, vymy?leny, nerealny, ?ivotu vzdaleny
• pro Goetha to znamenalo asi tolik jako ?nemocny“
• August Wilhelm Schlegel tak ozna?oval k?es?anskou st?edov?kou a novodobou literaturu
• pro Novalise znamenal romantismus ?u?eni romanu“
• dnes tak ozna?ujeme nadvladu pocit?, sentimentalitu, fantazii

Znaky romantickeho basnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

• romantismus tou?i po v?estranne poezii, ktera ma byt sou?asn? v?dou, poezii a nabo?enstvim
• jako symbol pro moc poezie plati ?modry kv?t“ (n?co, ?eho ?lov?k nem??e dosahnout) ? ?modry kv?t“ pou?il Novalis ve svem dile ?Jind?ich z Ofterdingen“, ktere do ?e?tiny byva p?elo?eno i jako ?Modry kv?t“
• romanticka ironie nema ?adnou p?esnou definici ? i jeji vynalezce F. Schlegel ji nijak nedefinoval. Basnik, jako stvo?itel dila, ma pravo zni?it iluze, ktere sam vymyslel. Je stvo?itel a rozhoduje proto o tom, co se stane.

Literatura 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V 19. stoleti se jednota literatury rozpadla, za?alo sou?asn? p?sobit vice sm?r?, jejich? cile a prost?edky byly ?asto protich?dne, jednotlive sm?ry byly ovliv?ovany vlastni tradici a literarnimi vlivy ostatnich stat?. Nejvyznamn?j?im literarnim sm?rem N?mecka 19. stoleti se stal realismus , ktery pro?el pom?rn? slo?itym vyvojem, kdy se postupn? odvratil od velkych temat k problem?m b??neho ?lov?ka. Nejpopularn?j?im ?anrem byl roman , velmi popularni byl i ver?ovany epos , pohadka ?i povidka . Lyrika nem?la tem?? ?adnou odezvu a jeji vyznam byl zanedbatelny. Drama bylo popularni p?edev?im v Rakousku , kde navazovalo na barokni tradice. Nejznam?j?imi tv?rci se stali: Georg Buchner , Theodor Fontane , Heinrich Heine , Eduard Morike a Wilhelm Raabe .

V tomto obdobi do?lo take ke zna?nemu zpolitizovani literatury, ktere umo?nilo prudky rozvoj ?urnalistiky. Tento trend umo?nil vznik skupiny Mlade N?mecko . Jednalo se o skupinu autor?, jejich? cilem bylo vyjad?ovat se k tehdej?im problem?m, dal?im cilem bylo p?eru?it ve?kere tradi?ni vazby n?mecke literatury. Je logicke, ?e hlavnimi literarnimi prost?edky teto skupiny byly novina?ske literarni utvary, satira , jejich oblibenym tematem byly socialni a politicke problemy, co? vedlo k jejich perzekuci. P?sobeni teto skupiny lze vymezit roky 1830 a 1850 . Spisovatele: Ludwig Borne , Heinrich Heine .

Kolem roku 1880 se v N?mecku prosadil i naturalismus , ktery pouze rozvijel temata francouzskych a ruskych naturalist?, ale do sv?tove literatury nijak nezasahl. P?esto ovlivnil n?meckou literaturu, tim, ?e umo?nil p?ichod novych technik a otev?el cestu k hledani novych vyrazovych prost?edk?, co? umo?nilo nastup pozd?j?ich n?meckych literarnich styl?.

N?mecka literatura mezi roky 1900 a 1945 [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku 20. stoleti se prosazovaly moderni esteticke sm?ry vymezujici se v??i naturalismu konce 19. stoleti, ktery p?edstavuje zejmena nadale tvo?ici Gerhart Hauptmann. Mezi t?mito sm?ry nechybi symbolismus ( Stefan George ), impresionismus ( Detlev von Liliencron ) ?i dadaismus ( Kurt Schwitters ). V prvnim desetileti 20. stoleti se n?mecka literatura velmi siln? orientuje na sv?tovou literaturu. Do literatury pronikaji filosoficke (p?edev?im levicove) my?lenky. ^{[ zdroj? ]} V tomto obdobi se op?t vyrazn?ji prosazuje lyrika ( Rainer Maria Rilke ) a drama.

Roku 1910 se za?al te? v literatu?e prosazovat expresionismus , ktery byl a? zhruba do roku 1925 dominantnim sm?rem n?mecke literatury. Projevuje se zejmena v lyrice, okrajov? te? v dramatu ( Georg Kaiser , Carl Sternheim ). Jeho hlasnymi troubami se postupn? stavaji ?asopisy Der Sturm , Der Brenner a Die Aktion , ktere v?echny vznikaji v kratkem ?asovem rozmezi na po?atku druheho desetileti. Roku 1912 vychazi te? prvni basnicka sbirka Gottfrieda Benna nazvana Marnice , ktera v mnohem nazna?uje, jakym sm?rem se expresionismus bude ubirat. V centru d?ni u? nestoji krasa okam?iku nebo snad dokonce krasa coby absolutni um?lecka hodnota, ale naopak ohyzdnost lidskeho t?la ?i o?klivost smrti. Tradi?nimi motivy expresionistickych basni jsou pocit odcizeni tva?i v tva? nasledk?m prudke industrializace a urbanizace , ktere davaji vzniknout neosobnim velkom?st?m moderniho st?ihu (m?sto jako ?lov?ka ni?ici moloch), pocit bli?iciho se konce sv?ta, strach z neznameho, hr?zy valky apod. Tak?ka kanonicky status ziskala s lety antologie expresionisticke lyriky Kurta Pinthuse Menschheitsdammerung z roku 1919 , v ni? mj. vy?ly basn? Johannese R. Bechera , Georga Heyma , Jakoba van Hoddise , Else Lasker-Schulerove , Georga Trakla ?i Franze Werfela . ^[8]

Vlivem za?itk? z prvni sv?tove valky a nasledne ?patne ekonomicke situace sm??ovala n?mecka literatura tzv. vymarske republiky (1918 - 1933) k pacifismu ( Erich Maria Remarque ), socialismu ( Egon Erwin Kisch , Anna Seghersova ), ale i nihilismu .

Expresionismus, p?edev?im jeho konec p?inesl jednu z nejlep?ich etap n?mecke literatury, kdy se vedle sebe objevili auto?i, kte?i ovliv?ovali nejen n?meckou, ale i sv?tovou tvorbu. P?ikladem takoveho autora m??e byt Alfred Doblin a jeho roman Berlin - Alexandrovo nam?sti . V?t?i ?ast t?chto autor? byla dale ovliv?ovana celosv?tovymi literarnimi proudy, jakymi byly mj. surrealismus , dadaismus , moderna atp.

Po roce 1933 tito auto?i ode?li, nebo byli vyhnani do emigrace, kde se zapojili do r?znych antifa?istickych hnuti. Mezi autory, kte?i ode?li do exilu, nechybi Thomas Mann , Heinrich Mann , Bertolt Brecht , Erich Maria Remarque , Arnold Zweig , Max Brod , Erich Kastner a dal?i. N?mecka literatura byla po nastupu nacismu sjednocena v oslavnem souhlasu s vladnoucim hnutim. Pouze nepatrna ?ast vyznamnych autor? z?stala v N?mecku , tito intelektualove se pak dostali do tzv. ?vnit?ni emigrace“ (n?m. innere Emigration ), kde vyhledavali tzv. ?unikova temata“ ( Hans Fallada ).

Um?lecka emigrace vytvo?ila n?kolik antifa?istickych center, ktera se v pr?b?hu druhe sv?tove valky p?esunula do zamo?i. ?ada spisovatel? se ji? z emigrace nevratila a svym zp?sobem je tak do n?mecke literatury ?azena proti sve v?li.

N?mecka literatura v letech 1945 a? 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

Po roce 1945 bylo N?mecko rozd?leno na tzv. ? okupa?ni zony “, ve kterych ve?kera ?innost podlehala p?islu?ne vojenske sprav?, a to v?etn? ud?lovani nakladatelskych licenci. Jednalo se tak o ur?itou formu cenzury . Zejmena americka strana prosazovala od po?atku tzv. ?p?evychovu“ ?i ?napravu“ (angl. re-education ) n?meckeho obyvatelstva, k ?emu? m?la slou?it mj. i vhodna p?ekladova beletrie. Take n?me?ti spisovatele se pomoci p?eklad? a experiment? pokou?eli navazat kontakty se sv?tovou literaturou.

Roku 1949 bylo N?mecko rozd?leno na dva staty - socialistickou NDR a kapitalistickou SRN . Vyvoj literatur t?chto dvou stat? probihal kv?li tzv. ? ?elezne opon? “ zcela odd?len?, t?eba?e zpo?atku dochazelo ke spolupraci diky organizacim typu Kulturni svaz pro obnovu N?mecka ?i ?asopisu Ost und West . I tyto pokusy v?ak brzy ztroskotaly.

Literatura SRN [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura SRN za?ala prakticky upln? od za?atku, do teto zem? se nevratil tem?? ?adny vyznamny emigrant a prosadili se zde prakticky pouze spisovatele, kte?i za?ali psat teprve po druhe sv?tove valce . Tato literatura navazala na pozdni expresionismus , realismus . Cilem teto literatury bylo vypo?adat se s nacismem a d?sledky druhe sv?tove valky , dal?i tematem byla reakce na tehdej?i situaci ? studenou valku . Takto smy?lejici literati se seskupili do Skupiny 47 , jeji? v?d?i osobnosti byl od po?atku a? do jejiho rozpadu v roce 1967 Hans Werner Richter . Nejednalo se o skupinu v tradi?nim slova smyslu, ktera by se ?idila jednotnym estetickym programem, ale o pravidelne sjezdy, na nich? pozvani hoste prezentovali sve literarni dilo a byli podrobeni kritice zbyvajicich u?astnik?. Richter byl tim, kdo ur?oval, kte?i spisovatele se budou sm?t t?chto setkani zu?astnit. K pozvanym pat?ili mj. Heinrich Boll , Gunter Eich , Gunter Grass ?i Siegfried Lenz .

Dale se tato literatura vyvijela v souladu se sv?tovou literaturou, pro toto obdobi je charakteristicke spojovani modernich formalnich postup? s realistickym li?enim. Dal?im celosv?tov? popularnim se stalo experimentovani s jazykem.

Drama [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamnym p?edstavitelem povale?neho n?meckeho dramatu je Wolfgang Borchert , jeho? hra Venku p?ede dve?mi (uvedeno roku 1947 nejd?ive jako rozhlasova hra , v tem?e roce pak i v jevi?tni podob?) o navratilci z fronty Beckmannovi tematizuje trpkou zku?enost vojak? vracejicich se po skon?eni valky do rozbombardovaneho N?mecka. Borchertova ?hra, kterou divadla necht?ji hrat a divaci necht?ji vid?t“, jak se drama v podtitulu jmenuje, vykazuje n?ktere prvky expresionismu , sou?asn? je ale bytostn? ur?ovana povale?nou hmotnou i du?evni nouzi v N?mecku a svym obsahem p?edstavuje typicky p?iklad tzv. ?literatury ruin a trosek“ (n?m. Trummerliteratur ). ^{[9] [10]}

K tematu valky se vyslovuje i star?i generace autor?, mezi nimi zejmena Carl Zuckmayer , jen? slavi nejv?t?i usp?ch s divadelni hrou ?abl?v general , ktera vznikla b?hem valky v americkem exilu a poprve byla uvedena roku 1946 v Curychu. ^[11]

Od poloviny 60. let se na divadelni scen? prosazuji nove tendence, ktere se p?iklan?ji k realistickemu zobrazeni skute?nosti a kritickemu zobrazeni zapadon?mecke spole?nosti. Tyto snahy reprezentuji zejmena dva odli?ne sm?ry - dokumentarni drama , jeho? p?ednim p?edstavitelem je Peter Weiss ( P?eli?eni ), a nova kriticka lidova hra ( n?mecky das neue kritische Volksstuck ), k jejim? tv?rc?m literarni historikove ?adi zejmena Martina Sperra , Rainera Wernera Fassbindera a Franze Xavera Kroetze . ^[12]

Literatura NDR [ editovat | editovat zdroj ]

Na rozdil od SRN se do NDR vratila cela ?ada levicov? zam??enych spisovatel? (Bertolt Brecht). Kultura se stala sou?asti rozsahleho planovani, kteremu byly pod?izeny v?echny oblasti ?ivota v socialistickem bloku. Roku 1950 vznikl Svaz spisovatel? NDR, a pouze jeho ?lenove mohli byt vydavani, tento svaz zarove? dohli?el na politickou ??istotu“ dila. Po roce 1950 do?lo k ur?itemu utlumu kvality vydavanych d?l, mnoho kvalitnich d?l nemohlo byt vydano, proto?e nebyli ?dostate?n? socialisti?ti“. Tim do?lo k tomu, ?e vychazela pouze dila tzv. socialistickeho realismu , ktera nem?la p?ili? velkou kvalitu.

Po roce 1960 se objevili novi spisovatele, kte?i usilovali o ur?ite uvoln?ni ( Christa Wolfova ). Toto uvoln?ni vedlo, p?edev?im po roce 1970 k mnohem v?t?i pestrosti temat a k pomale snaze propojit se se sv?tovou literaturou.

Hlavnim tematem cele literatury NDR byl vztah k minulosti, nacismu a snaha o jakesi pop?eni sve spojitosti s N?meckem , dal?i velmi popularnim tematem byly problemy a mo?nosti ?lov?ka za socialismu.

Literatura po roce 1990 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1990 do?lo ke znovusjednoceni N?mecka, tim se v n?mecke literatu?e otev?ela ?ada problem? jako je srovnani ?vychodu“ a ?zapadu“, problemy vzajemneho sou?iti, vyrovnani s minulosti. Zda se, ?e v?t?i ?ast n?meckych autor? se t?chto temat zalekla a sna?i se navazovat na sv?tovou postmodernu , ?i tato temata zpracovavat pon?kud populisticky.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• NE?POROVA, Jitka. N?mecka literatura - knihy, o kterych se u nas malo mluvi. Pra?ska kni?ni revue . 22. za?i 2011, s. 3?5. P?iloha Literarnich novin .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam n?meckych spisovatel?
• Rakouska literatura
• ?vycarska literatura
• Pra?ska n?mecka literatura

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu n?mecka literatura na Wikimedia Commons
• Tema N?mecka literatura ve Wikicitatech
• N?mecka literatura v ?eskem p?ekladu , databaze p?elo?enych knih, autor?, p?ekladatel? a nakladatelstvi, Goethe-Institut
• N?mecka literatura v zrcadle ?eskych p?eklad? (2014) , iLiteratura.cz, 5.3.2015
• T?ikrat o sou?asne n?mecke proze na iTvar.cz, 4.12.2015