한국   대만   중국   일본 
N?mecka literatura ? Wikipedie P?esko?it na obsah

N?mecka literatura

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

N?mecka literatura je (v u??im smyslu) ozna?eni pro literaturu vzniklou na uzemi dne?niho N?mecka . Pozd?ji vznikla i rakouska a ?vycarska literatura . Ve?kera n?mecky psana literatura se ozna?uje jako n?meckojazy?na literatura (= n?mecka literatura v ?ir?im smyslu).

Germanske pisemne doklady, tzv. p?edk?es?anska literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i n?mecke literarni pamatky ?adime do 8. stoleti, i kdy? jsou dochovany jen v pozd?j?ich opisech. ?lo o hrdinske pisn?, za?ikavadla apod. Z teto doby mame zpravy pouze z latinskych pramen? a pozd?j?ich p?epis? epos?. Patrn? kolem roku 750 vzniklo nejstar?i zname dilo z germanskeho jazykoveho prostoru ? Merseburska za?ikadla ( Merseburger Zauberspruche ) (dochovana a? v rukopisu z 10. stoleti). Nejstar?i dochovanou ukazkou n?meckeho jazyka je latinsko-n?mecky slovnik (synonyma?) Abrogans , ktery vznikl kolem roku 760 .

Misiona?ska literatura (do roku 900) [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecka literatura se za?ala rozvijet s p?ichodem k?es?anstvi , v teto tzv. karolinske epo?e (zhruba 800?900) za?ali germanske kmeny p?ijimat k?es?anstvi a tim i antickou vzd?lanost. ?i?iteli teto vzd?lanosti byli kn??i, tim se samoz?ejm? centry vzd?lani staly kla?tery. Cilem takto p?i?lych misiona?? bylo seznamit germany s k?es?anskou naukou, tento cil se projevil na napsani prvnich d?l, ve kterych se projevuje nejen p?ijimani k?es?anstvi, ale i zbytky stareho my?leni, zvyk? a nazor?, ktere byly v tehdej?i spole?nosti stale velmi silne a nebylo mo?no je ihned odstranit. Tyto pamatky jsou zpravidla psany ve starohornon?meckem jazyce , nejednalo se o uceleny a jednotny jazyk, ale o n?kolik dialekt?. V teto dob? vzniklo pom?rn? zna?ne mno?stvi d?l, pomoci nich? si lze ud?lat obrazek i o d?iv?j?ich germanskych zvyklostech.

Pisn? o Hildebrandovi
  • Pise? o Hildebrandovi , n?mecky Hildebrandslied zapsana n?kdy kolem roku 810 (pravd?podobn? po 802 , ale p?ed 816 ) mnichy z kla?tera, tento zlomek tematicky pat?i do p?edchoziho obdobi, kam n?kdy byva ?azen, ale jazykov? pat?i do tohoto obdobi. Jedna se o dilo, ktere v lidove form? existovalo pravd?podobn? vyrazn? d?ive.
t?i evangelijni harmonie (v?echny z 9. stoleti)
  • Starohornon?mecky Tatian ( Althochdeutscher Tatian ) ? vznikl za redakce Rabana Maura ve Fuld? kolem roku 830. Nejstar?i n?mecka evangelijni harmonie.
  • starosasky Heliand ? sepsan cca v letech 830-850 ve Fuld? [1] neznamym autorem, psan starou sa?tinou (altsachsich) ( Heliand znamena starosasky Spasitel (novon?mecky Heiland ))
  • starohornon?mecky, p?esn?ji starojihorynofrancky Evangelienbuch Otfrieda z Weißenburgu (nejstar?i n?mecky basnik, jeho? jmeno zname; studoval ve Fuld? u Hrabana Maura a jeho evangelijni harmonie je metrickym p?epracovanim Maurova Tatiana [2] ) ? vznikl kolem roku 865, psan ve starem franckem na?e?i. Poprve v n?mecke poezie je zde pou?it koncovy rym ( Endreim ) misto tzv. Stabreimu [3]

Tyto evangelijni harmonie jsou psany jazykem dne?nimu ?tena?i naprosto nesrozumitelnym. Kratke ukazky z Helianda a Otfridovy Evangelienbuch v moderni n?m?in? jsou k dispozici v ?itance GLOSIKOVA, Viera, JI?INSKA, Veronika. Anthologie der deutschen Dichtung (Bd. I) . Praha: Univerzita Karlova ? Pedagogicka fakulta, 2007. (s. 16?20), ukazky a p?eklady do moderni n?m?iny (a n?kdy i ?e?tiny) v?ech t?i staron?meckych evangelijnich harmonii jsou k dispozici take v dnes ji? h??e dostupne knize SIEBENSCHEIN, Hugo, ZATO?IL, Leopold. Stru?ne d?jiny n?mecke literatury do roku 1250 : s ukazkami original? a jejich p?eklady . Praha: SPN, 1958. (s. 43?52, 63-70). V?echny t?i skladby jsou psany v tzv. Langzeilen ( Langzeile se sklada ze dvou ?ty?stopych ver??, tzv. Kurzzeilen , ktere byvaji v modernich edicich psavany na jednom ?adku a odd?leny mezerou.) Jejich rymem byl tzv. Stabreim ? rym na p?izvu?nych slabikach.

  • Pise? o Ludvikovi , n?mecky Ludwigslied , sepsana v letech 881 ? 882 , jedna se o oslavu vit?zstvi Ludvika III. nad Normany v bitv? u Saucortu ( 881 )

Otonska doba (900?1050) [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto obdobi byla n?mecka literatura vytla?ena literaturou latinskou, ktera se stala zcela dominantni. P?esto tematicky tato literatura souvisela s p?edchozim obdobim.

  • Waltharius manu fortis , pravd?podobn? n?kdy v 2. pol. 9. stoleti, nebo po?atkem 10. stoleti hrdinsky epos
  • Ecbasis captivi , kolem r. 1050 jedna se o zvi?eci epos

N?mecka literatura v letech 1050?1300 [ editovat | editovat zdroj ]

Gottfried von Straßburg

Mezi lety 1025 ? 1050 se n?mecka literatura vratila k n?m?in? (st?edohornon?mecky jazyk). Po?atek tohoto obdobi ovlivnila tzv. clunyjska reforma . Nabo?enska literatura se soust?edila na mystiku, pokani a p?sobila odta?it? ( Heinrich von Melk ), sv?tska literatura se soust?edila p?edev?im na sv?tska temata ( Ezzova pise? , Kronika o cisa?ich ). Takto vznikla dila byla ovlivn?na p?edev?im francouzskymi vzory, ktere do n?mecke literatury pomalu p?ina?ely ryti?skou tematiku, ?im? se n?mecka literatura za?ala m?nit. Tak vznikla Alexandreida , ale i ?ada epos? nap?. Kral Rother ?i Pise? o Rolandovi ? kolem 1170 .

Po roce 1170 se literatura pomalu m?nila do podoby ryti?ske literatury . Za prvni dilo tohoto typu v n?mecke literatu?e byva tradi?n? pova?ovana Aeneis , kterou napsal Heinrich von Veldecke . Tzv. dvorsky epos byl nadale rozvijen Hartmannem von Aue , jen? je mj. autorem artu?ovskych roman? Erec a Iwein . Za vrcholne obdobi tohoto ?anru v n?mecke literatu?e je pova?ovan po?atek 13. stoleti, kdy tvo?ili Wolfram von Eschenbach a Gottfried von Straßburg . Jejich dila - Parsifal (mezi 1200 a 1210 [4] ) a Tristan a Isolda (zhruba 1210 [5] ) - jsou vrcholem tohoto ?anru v?bec. Tato dila m?la zna?ny vliv na okolni men? rozvinute literatury (nap?. na ranou ?eskou literaturu ). Nemen? vyznamnym dilem teto doby je hrdinsky epos Pise? o Nibelunzich (p?ibli?n? 1200 [6] ).

Koncem 12. stol. se v N?mecku objevil minnesang , tj. milostna poezie vychazejici z princip? ryti?ske literatury. V teto poezii vynikli p?edev?im Walther von der Vogelweide a Reinmar von Hagenau .

Koncem 13. stoleti se ji? objevuji naznaky vzniku novych my?lenkovych proud?, ktere pozvolna pronikaly i do literatury. P?ikladem m??e byt epos Meier Helbrecht , jeho? autorem je Wernher der Gartenaere .

N?mecka literatura pozdniho st?edov?ku 1300?1490 [ editovat | editovat zdroj ]

Koncem 13. stoleti a p?edev?im po?atkem 14. stoleti se kultura ryti?? a v?bec dvorska kultura dostaly do krize zp?sobene ekonomickymi a politickymi vlivy, na tento jev samoz?ejm? reagovala i literatura. Tim jak ekonomickou iniciativu ?aste?n? p?ebiralo m???anstvo za?ali jejich nazory pronikat i do literatury. Tim byl jednotny ryti?sky ideal postupn? nahrazovan nazorovou a vzorovou rozt?i?t?nosti. S timto p?echodem do n?mecky psane literatury pronikali nove dialekty n?meckeho jazyka, ktere vytla?ovaly do te doby tem?? jednotny literarni jazyk ? st?edni horni n?m?inu .
Tyto spole?enskem zm?ny p?inesly do literatury v?t?i zbo?nost a a?koli tato literatura byla p?vodn? ovlivn?na ryti?skou literaturou, jeji vliv postupn? slabl a postupn? p?evladly spi?e nabo?enske vlivy. Zde se projevily p?edev?im my?lenky mystik? a lidovych kazatel? jako byli Johannes Tauler , Heinrich Seuse (latinsky Suso) ?i jejich u?itel Mistr Eckhart .

Dal?im dosti vyznamnym jevem bylo sbirani starych spis?, tyto byly r?zn? uspo?adavany a ve zkracene form? shrnuty do knih. Toto se nejvice projevilo na hrdinskych eposech, kde do?lo ke zkraceni, kterym se m?nil jejich vyznam a postupn? se vytracel p?ib?h, uspo?adani hrdinskych epos? se nazyvalo hrdinske kni?ky . Legendy a ostatni literatura byly uspo?adany podle tematickych okruh? ( Li?ak Neidhart ).

Rozvoj epiky p?inesl mnoho zajimavych prvk?, mezi nimi? velmi vyznamne misto zaujala satira , kde didaktickou formou vznikla cela ?ada (nejen z hlediska n?mecke literatury) vyznamnych d?l. Zde se Heinrich Wittenweiler jako prvni v n?mecke literatu?e pokusil o komicky epos ? Prsten ( Der Ring , pravd?podobn? kolem roku 1410 ), tento autor ?il na uzemi dne?niho ?vycarska , proto byva n?kdy ?azen i do ?vycarske literatury .

Lyricka poezie m?la daleko men?i vliv, za nejvyznamn?j?iho p?edstavitele teto doby je pova?ovan Oswald von Wolkenstein .

Koncem tohoto obdobi za?ina na vyznamu nabyvat i proza, ve v?t?in? p?ipadech se jednalo o prozu duchovni, ale existovaly i naznaky budouciho rozvoje sv?tske prozy. Nejznam?j?im dilem se stal Ora? z ?ech ( Der Ackermann aus Bohmen ), jeho? pravd?podobnym autorem je Johannes von Saaz (?esky Jan ze ?atce).

V pr?b?hu 14. stoleti za?alo vznikat n?mecke drama, ktere vzniklo z nabo?enskych her a postupn? v podob? pa?ijovych her a r?znych velikono?nich a vano?nich p?edstaveni zlidov?lo a za?alo byt v n?meckem jazyce.

Zhruba ve stejne dob? se objevil novy druh dramatickeho vystupu tj. masopustni hry .

Humanismus a reformace v n?mecke literatu?e (1490?1600) [ editovat | editovat zdroj ]

Cilem humanisticke tvorby bylo dostat se ze zavislosti na nabo?enske tvorb?. V?t?ina humanistickych autor? psala novolatinsky, ale sva dila p?ekladali i do n?m?iny, v teto dob? bylo do n?m?iny p?elo?eno i mnoho klasickych d?l. Tyto p?eklady vedly k vyrazne prom?n? n?m?iny. Pro tuto prom?nu je charakteristicke prudky rozvoj a ur?ita kultivace jazyka. Tematicky lze ?ici, ?e do literatury pronikly ?ist? lidove prvky, ktere byly kombinovany s antickymi a italskymi vzory (nap?. Albrecht von Eyb , Niklas von Wyle . Dal?im prvkem, ktery v tuto dobu velmi ovlivnil literaturu byl vynalez knihtisku .

Epicka tvorba teto doby neni p?ili? vyznamna, nebo? se zpravidla jedna pouze p?ebasn?ni starych d?l, ?i alespo? zpracovani starych nam?t? ? kni?ky lidoveho ?teni (n?m. Volksbucher ), En?pigl atp.

Rozvoj prozy byl jednak ovlivn?n novymi v?deckymi poznatky, jednak nabo?enskymi traktaty a filozofickymi uvahami. Nejvyznamn?j?i osobnosti byl v tomto sm?ru nabo?ensky reformator Martin Luther , jeho? p?eklad Bible ovlivnil n?meckou prozu na dlouhou dobu. Dale se objevilo zna?ne mno?stvi novel ovlivn?nych italskou literaturou.

Drama pokra?ovalo v rozvoji, ktery zapo?al ji? v p?ede?lem obdobi, zpo?atku se rozvijelo pouze latinske drama, pozd?ji p?edev?im na universitach vznikala i n?mecka ?kolni dramata ( Jakob Wimpfeling , Johann Reuchlin ).

M???anstvo rozvijelo tzv. meistersang , za jeho? nejusp??n?j?iho autora lze pova?ovat Hanse Sachse .

Od baroka k osvicenstvi (1600?1720) [ editovat | editovat zdroj ]

Po roce 1600 do n?meckeho um?ni a tim i do literatury proniklo baroko , v teto dob? do?lo ke sjednoceni n?meckeho jazyka, tim byla uzav?ena jedna faze rozvoje n?m?iny , jazyk u? s pak nevyviji takovym tempem, ale spi?e reaguje na nove pot?eby. Nositele kultury teto doby byly p?edev?im panovnicke a ?lechticke dvory, spisovatele se pak rekrutovali p?edev?im z ?ad u?enc? a m???anstva. Literatura se tak stala dostala do situace, ?e se forma stavala d?le?it?j?i obsahu.

N?meckou barokni literaturu politicky ovlivnila t?icetileta valka ( 1618 ? 1648 ). V teto valce do?lo k rozd?leni n?mecke literatury protestantskou a katolickou.

V teto dob? napsal Martin Opitz , podle antickych a italskych renesan?nich vzor?, prvni n?meckou poetiku ? Buch von der deutschen poeteri (Kniha o n?meckem basnictvi), ktera vy?la roku 1624 a obrovskym zp?sobem poznamenala n?meckou literaturu teto doby. Dal?imi vyznamnymi lyriky se stali nap?. Philipp von Zesen , Georg Rudolf Weckherlin , atd. Lyrika t?chto autor? byla vyrazn? ovlivn?na mystikou.

Epika teto doby pova?ovala za st??ejni obsahla dila, ktera byla ovlivn?na francouzskym, ?pan?lskym a anglickym romanem, romany tohoto typu psalo mnoho spisovatel? nap?. Anton Ulrich von Braunschweig . Jediny kdo se v tomto oboru vyrazn? prosadil byl Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen , jeho? roman Simplicius Simplicissimus ( 1669 ) dosahl evropske urovn?.

V teto dob? nastal, p?edev?im v protestantske ?asti, prudky rozvoj divadla ( Andreas Gryphius , Christian Weise ), latinske drama v n?mecky mluvicich oblastech ovlivnili p?edev?im jezuite ( Jakob Bidermann ).

Osvicenstvi (1720?1785) [ editovat | editovat zdroj ]

Osvicenska literatura byla racionalisticky zam??ena, lze o ni tvrdit, ?e zde lze hledat zaklady nov?j?i n?mecke literatury.

Gotthold Ephraim Lessing

N?mecka literatura tohoto obdobi byla ovlivn?na p?edev?im francouzskou literaturou , vedlej?i vliv lze p?ipsat anglickemu empirismu . V prvni polovin? tohoto obdobi se prosadila jednoduchost a p?esnost, tyto zasady propagoval p?edev?im literarni kritik J. Ch. Gottsched , po roce 1750 v??i jeho nazor?m vznikla silna opozice ( Johann Jakob Bodmer a Gotthold Ephraim Lessing , kte?i prosazovali pravo na fantazii a um?lcovu svobodu.

V tomto obdobi se rozvijela p?edev?im lyrika v?ech mo?nych typ? (p?irodni, duchovni, ale i nacionalni), nejvyznamn?j?imi lyriky teto doby byli: Friedrich Gottlieb Klopstock a Nikolaus Ludwig von Zinzendorf .
V teto dob? se v n?mecke literatu?e prosadila zajimava forma poezie, kterou byly filosoficke didakticke basn?, ktere dosahly velke popularity ( Christoph Martin Wieland ).

Vyznamnym prvkem n?mecke literatury teto doby byl roman , ktery v tomto obdobi pro?el relativn? slo?itym vyvojem. Do tohoto obdobi lze n?mecky roman pova?ovat za druh dobrodru?neho romanu, v pr?b?hu osvicenstvi se vlivem anglickeho satirickeho romanu a ?pan?lskeho pikareskniho romanu p?etvo?il v spole?ensky resp. utopicky roman ( Christoph Martin Wieland ).

N?mecke drama bylo v teto dob? pod vyraznym francouzskym vlivem, spi?e koncem tohoto obdobi se p?edev?im diky G. E. Lessingovym nazor?m za?al prosazovat i vliv anglickeho dramatu (p?edev?im William Shakespeare ) ?im? se otev?ela cesta k samostatnym my?lenkam n?meckeho dramatu.

Sturm und Drang ? preromantismus (1765?1785) [ editovat | editovat zdroj ]

Prakticky paraleln? s koncem osvicenstvi vznikla skupina Sturm und Drang jeji? cile byly protich?dne s osvicenstvim. Jejich zakladnim idealem byl genius, ktery si ur?uje svoje pravidla, tematem pak byl rozpor mezi timto jedincem a spole?nosti. Tyto my?lenky vychazely z filosofie J. Herdera . Nejznam?j?imi p?edstaviteli byli: Johann Wolfgang Goethe , Friedrich Schiller , Gottfried August Burger , za nejsiln?j?i ?ast jejich tvorby lze pova?ovat drama a roman.

Obdobi klasiky (1729?1832) [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto obdobi do?lo ke spojeni protikladnych cil? osvicenstvi a skupiny Sturm und Drang , dal?im ovlivn?nim n?meckym idealismem a jistym navratem k ideal?m antiky nastala v n?mecke literatu?e relativn? zajimava situace, kdy byl d?raz kladen na harmonii a to jak mezi jedincem a spole?nosti, tak mezi rozumem a citem. Nejv?t?im um?leckym centrem se stal Vymar , n?kdy pro toto obdobi byva u?ivano ozna?eni vymarska klasika .

Do tohoto obdobi pat?i v?t?i ?ast tvorby J. W. Goetha a F. Schillera , jejich vliv se projevil p?edev?im v dramatech. V?t?ina dramat teto doby je psana v tzv. blankversu , hlavnim tematem se stal vyvoj osobnosti vicemen? sm?rem k humanistickemu idealu ?i otazka viny a svobody.

Dal?imi vyraznymi osobnostmi tohoto obdobi byli: Johann Joachim Winckelmann , Wilhelm von Humboldt , Friedrich Holderlin .

N?mecky romantismus [ editovat | editovat zdroj ]

Kolem roku 1800 nastal rozvoj romantismu . Romantismus neni opakem klasicismu , ale jeho dopln?nim. Zakladni podstatou romantismu je touha po nekone?nosti a neomezenosti. Romantismus chce nastolit vladu fantazie, obdivuje v?e, co je p?irodni a pochazi z lidu: lidove pisn? a zvyky. Prvni obdobi n?meckeho romantismu se nazyva (podle m?sta, kde se tento sm?r v N?mecku poprve objevil) jenska romantika (?id?eji i rana), pro tento sm?r byl st??ejni ?asopis Athenaeum . Tito prvni n?me?ti romantici byli orientovani filosoficky ( Novalis , Friedrich Schlegel ). Rozli?ujeme romantismus rany, vrcholny a pozdni.

Pozd?j?i, tzv. heidelberska romantika (resp. vrcholna romantika), se projevila zvy?enym zajmem o lidovou tvorbu, ze ktere mnoho jejich p?edstavitel? vychazelo: ( brat?i Grimmove , Joseph von Eichendorff , Adelbert von Chamisso ).

Pozdni obdobi n?meckeho romantismu ( Spatromantik, Heidelberger Romantik ) je velmi nejednotne, a to jak ve svych cilech, tak v prost?edcich. Velka pozornost je v?novana pohadkam (sbirky Brentana a Arnima, brat?i Grimm? ( Kinder- und Hausmarchen , 1812, se staly po Lutherov? Bibli nej?ast?ji ti?t?nou n?meckou knihou [7] ), um?le (i kdy? ?aste?n? inspirovane p?ib?hy z Orientu pohadky W. Hauffa). Toto pozdni obdobi bylo ovlivn?no realismem a n?kdy i pom?rn? silnym nacionalismem . Vyznamnymi p?edstaviteli tohoto sm?ru byli Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann

romanticky [ editovat | editovat zdroj ]

  • znamena jako v romanu, vymy?leny, nerealny, ?ivotu vzdaleny
  • pro Goetha to znamenalo asi tolik jako ?nemocny“
  • August Wilhelm Schlegel tak ozna?oval k?es?anskou st?edov?kou a novodobou literaturu
  • pro Novalise znamenal romantismus ?u?eni romanu“
  • dnes tak ozna?ujeme nadvladu pocit?, sentimentalitu, fantazii

Znaky romantickeho basnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

  • romantismus tou?i po v?estranne poezii, ktera ma byt sou?asn? v?dou, poezii a nabo?enstvim
  • jako symbol pro moc poezie plati ?modry kv?t“ (n?co, ?eho ?lov?k nem??e dosahnout) ? ?modry kv?t“ pou?il Novalis ve svem dile ?Jind?ich z Ofterdingen“, ktere do ?e?tiny byva p?elo?eno i jako ?Modry kv?t“
  • romanticka ironie nema ?adnou p?esnou definici ? i jeji vynalezce F. Schlegel ji nijak nedefinoval. Basnik, jako stvo?itel dila, ma pravo zni?it iluze, ktere sam vymyslel. Je stvo?itel a rozhoduje proto o tom, co se stane.

Literatura 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Georg Buchner

V 19. stoleti se jednota literatury rozpadla, za?alo sou?asn? p?sobit vice sm?r?, jejich? cile a prost?edky byly ?asto protich?dne, jednotlive sm?ry byly ovliv?ovany vlastni tradici a literarnimi vlivy ostatnich stat?. Nejvyznamn?j?im literarnim sm?rem N?mecka 19. stoleti se stal realismus , ktery pro?el pom?rn? slo?itym vyvojem, kdy se postupn? odvratil od velkych temat k problem?m b??neho ?lov?ka. Nejpopularn?j?im ?anrem byl roman , velmi popularni byl i ver?ovany epos , pohadka ?i povidka . Lyrika nem?la tem?? ?adnou odezvu a jeji vyznam byl zanedbatelny. Drama bylo popularni p?edev?im v Rakousku , kde navazovalo na barokni tradice. Nejznam?j?imi tv?rci se stali: Georg Buchner , Theodor Fontane , Heinrich Heine , Eduard Morike a Wilhelm Raabe .

V tomto obdobi do?lo take ke zna?nemu zpolitizovani literatury, ktere umo?nilo prudky rozvoj ?urnalistiky. Tento trend umo?nil vznik skupiny Mlade N?mecko . Jednalo se o skupinu autor?, jejich? cilem bylo vyjad?ovat se k tehdej?im problem?m, dal?im cilem bylo p?eru?it ve?kere tradi?ni vazby n?mecke literatury. Je logicke, ?e hlavnimi literarnimi prost?edky teto skupiny byly novina?ske literarni utvary, satira , jejich oblibenym tematem byly socialni a politicke problemy, co? vedlo k jejich perzekuci. P?sobeni teto skupiny lze vymezit roky 1830 a 1850 . Spisovatele: Ludwig Borne , Heinrich Heine .

Kolem roku 1880 se v N?mecku prosadil i naturalismus , ktery pouze rozvijel temata francouzskych a ruskych naturalist?, ale do sv?tove literatury nijak nezasahl. P?esto ovlivnil n?meckou literaturu, tim, ?e umo?nil p?ichod novych technik a otev?el cestu k hledani novych vyrazovych prost?edk?, co? umo?nilo nastup pozd?j?ich n?meckych literarnich styl?.

N?mecka literatura mezi roky 1900 a 1945 [ editovat | editovat zdroj ]

Rainer Maria Rilke

Na po?atku 20. stoleti se prosazovaly moderni esteticke sm?ry vymezujici se v??i naturalismu konce 19. stoleti, ktery p?edstavuje zejmena nadale tvo?ici Gerhart Hauptmann. Mezi t?mito sm?ry nechybi symbolismus ( Stefan George ), impresionismus ( Detlev von Liliencron ) ?i dadaismus ( Kurt Schwitters ). V prvnim desetileti 20. stoleti se n?mecka literatura velmi siln? orientuje na sv?tovou literaturu. Do literatury pronikaji filosoficke (p?edev?im levicove) my?lenky. [ zdroj? ] V tomto obdobi se op?t vyrazn?ji prosazuje lyrika ( Rainer Maria Rilke ) a drama.

Roku 1910 se za?al te? v literatu?e prosazovat expresionismus , ktery byl a? zhruba do roku 1925 dominantnim sm?rem n?mecke literatury. Projevuje se zejmena v lyrice, okrajov? te? v dramatu ( Georg Kaiser , Carl Sternheim ). Jeho hlasnymi troubami se postupn? stavaji ?asopisy Der Sturm , Der Brenner a Die Aktion , ktere v?echny vznikaji v kratkem ?asovem rozmezi na po?atku druheho desetileti. Roku 1912 vychazi te? prvni basnicka sbirka Gottfrieda Benna nazvana Marnice , ktera v mnohem nazna?uje, jakym sm?rem se expresionismus bude ubirat. V centru d?ni u? nestoji krasa okam?iku nebo snad dokonce krasa coby absolutni um?lecka hodnota, ale naopak ohyzdnost lidskeho t?la ?i o?klivost smrti. Tradi?nimi motivy expresionistickych basni jsou pocit odcizeni tva?i v tva? nasledk?m prudke industrializace a urbanizace , ktere davaji vzniknout neosobnim velkom?st?m moderniho st?ihu (m?sto jako ?lov?ka ni?ici moloch), pocit bli?iciho se konce sv?ta, strach z neznameho, hr?zy valky apod. Tak?ka kanonicky status ziskala s lety antologie expresionisticke lyriky Kurta Pinthuse Menschheitsdammerung z roku 1919 , v ni? mj. vy?ly basn? Johannese R. Bechera , Georga Heyma , Jakoba van Hoddise , Else Lasker-Schulerove , Georga Trakla ?i Franze Werfela . [8]

Vlivem za?itk? z prvni sv?tove valky a nasledne ?patne ekonomicke situace sm??ovala n?mecka literatura tzv. vymarske republiky (1918 - 1933) k pacifismu ( Erich Maria Remarque ), socialismu ( Egon Erwin Kisch , Anna Seghersova ), ale i nihilismu .

Alfred Doblin

Expresionismus, p?edev?im jeho konec p?inesl jednu z nejlep?ich etap n?mecke literatury, kdy se vedle sebe objevili auto?i, kte?i ovliv?ovali nejen n?meckou, ale i sv?tovou tvorbu. P?ikladem takoveho autora m??e byt Alfred Doblin a jeho roman Berlin - Alexandrovo nam?sti . V?t?i ?ast t?chto autor? byla dale ovliv?ovana celosv?tovymi literarnimi proudy, jakymi byly mj. surrealismus , dadaismus , moderna atp.

Po roce 1933 tito auto?i ode?li, nebo byli vyhnani do emigrace, kde se zapojili do r?znych antifa?istickych hnuti. Mezi autory, kte?i ode?li do exilu, nechybi Thomas Mann , Heinrich Mann , Bertolt Brecht , Erich Maria Remarque , Arnold Zweig , Max Brod , Erich Kastner a dal?i. N?mecka literatura byla po nastupu nacismu sjednocena v oslavnem souhlasu s vladnoucim hnutim. Pouze nepatrna ?ast vyznamnych autor? z?stala v N?mecku , tito intelektualove se pak dostali do tzv. ?vnit?ni emigrace“ (n?m. innere Emigration ), kde vyhledavali tzv. ?unikova temata“ ( Hans Fallada ).

Um?lecka emigrace vytvo?ila n?kolik antifa?istickych center, ktera se v pr?b?hu druhe sv?tove valky p?esunula do zamo?i. ?ada spisovatel? se ji? z emigrace nevratila a svym zp?sobem je tak do n?mecke literatury ?azena proti sve v?li.

N?mecka literatura v letech 1945 a? 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

Po roce 1945 bylo N?mecko rozd?leno na tzv. ? okupa?ni zony “, ve kterych ve?kera ?innost podlehala p?islu?ne vojenske sprav?, a to v?etn? ud?lovani nakladatelskych licenci. Jednalo se tak o ur?itou formu cenzury . Zejmena americka strana prosazovala od po?atku tzv. ?p?evychovu“ ?i ?napravu“ (angl. re-education ) n?meckeho obyvatelstva, k ?emu? m?la slou?it mj. i vhodna p?ekladova beletrie. Take n?me?ti spisovatele se pomoci p?eklad? a experiment? pokou?eli navazat kontakty se sv?tovou literaturou.

Roku 1949 bylo N?mecko rozd?leno na dva staty - socialistickou NDR a kapitalistickou SRN . Vyvoj literatur t?chto dvou stat? probihal kv?li tzv. ? ?elezne opon? “ zcela odd?len?, t?eba?e zpo?atku dochazelo ke spolupraci diky organizacim typu Kulturni svaz pro obnovu N?mecka ?i ?asopisu Ost und West . I tyto pokusy v?ak brzy ztroskotaly.


Literatura SRN [ editovat | editovat zdroj ]

Pozd?j?i nobelista Gunter Grass roku 1982

Literatura SRN za?ala prakticky upln? od za?atku, do teto zem? se nevratil tem?? ?adny vyznamny emigrant a prosadili se zde prakticky pouze spisovatele, kte?i za?ali psat teprve po druhe sv?tove valce . Tato literatura navazala na pozdni expresionismus , realismus . Cilem teto literatury bylo vypo?adat se s nacismem a d?sledky druhe sv?tove valky , dal?i tematem byla reakce na tehdej?i situaci ? studenou valku . Takto smy?lejici literati se seskupili do Skupiny 47 , jeji? v?d?i osobnosti byl od po?atku a? do jejiho rozpadu v roce 1967 Hans Werner Richter . Nejednalo se o skupinu v tradi?nim slova smyslu, ktera by se ?idila jednotnym estetickym programem, ale o pravidelne sjezdy, na nich? pozvani hoste prezentovali sve literarni dilo a byli podrobeni kritice zbyvajicich u?astnik?. Richter byl tim, kdo ur?oval, kte?i spisovatele se budou sm?t t?chto setkani zu?astnit. K pozvanym pat?ili mj. Heinrich Boll , Gunter Eich , Gunter Grass ?i Siegfried Lenz .

Dale se tato literatura vyvijela v souladu se sv?tovou literaturou, pro toto obdobi je charakteristicke spojovani modernich formalnich postup? s realistickym li?enim. Dal?im celosv?tov? popularnim se stalo experimentovani s jazykem.

Drama [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamnym p?edstavitelem povale?neho n?meckeho dramatu je Wolfgang Borchert , jeho? hra Venku p?ede dve?mi (uvedeno roku 1947 nejd?ive jako rozhlasova hra , v tem?e roce pak i v jevi?tni podob?) o navratilci z fronty Beckmannovi tematizuje trpkou zku?enost vojak? vracejicich se po skon?eni valky do rozbombardovaneho N?mecka. Borchertova ?hra, kterou divadla necht?ji hrat a divaci necht?ji vid?t“, jak se drama v podtitulu jmenuje, vykazuje n?ktere prvky expresionismu , sou?asn? je ale bytostn? ur?ovana povale?nou hmotnou i du?evni nouzi v N?mecku a svym obsahem p?edstavuje typicky p?iklad tzv. ?literatury ruin a trosek“ (n?m. Trummerliteratur ). [9] [10]

K tematu valky se vyslovuje i star?i generace autor?, mezi nimi zejmena Carl Zuckmayer , jen? slavi nejv?t?i usp?ch s divadelni hrou ?abl?v general , ktera vznikla b?hem valky v americkem exilu a poprve byla uvedena roku 1946 v Curychu. [11]

Od poloviny 60. let se na divadelni scen? prosazuji nove tendence, ktere se p?iklan?ji k realistickemu zobrazeni skute?nosti a kritickemu zobrazeni zapadon?mecke spole?nosti. Tyto snahy reprezentuji zejmena dva odli?ne sm?ry - dokumentarni drama , jeho? p?ednim p?edstavitelem je Peter Weiss ( P?eli?eni ), a nova kriticka lidova hra ( n?mecky das neue kritische Volksstuck ), k jejim? tv?rc?m literarni historikove ?adi zejmena Martina Sperra , Rainera Wernera Fassbindera a Franze Xavera Kroetze . [12]

Literatura NDR [ editovat | editovat zdroj ]

Na rozdil od SRN se do NDR vratila cela ?ada levicov? zam??enych spisovatel? (Bertolt Brecht). Kultura se stala sou?asti rozsahleho planovani, kteremu byly pod?izeny v?echny oblasti ?ivota v socialistickem bloku. Roku 1950 vznikl Svaz spisovatel? NDR, a pouze jeho ?lenove mohli byt vydavani, tento svaz zarove? dohli?el na politickou ??istotu“ dila. Po roce 1950 do?lo k ur?itemu utlumu kvality vydavanych d?l, mnoho kvalitnich d?l nemohlo byt vydano, proto?e nebyli ?dostate?n? socialisti?ti“. Tim do?lo k tomu, ?e vychazela pouze dila tzv. socialistickeho realismu , ktera nem?la p?ili? velkou kvalitu.

Po roce 1960 se objevili novi spisovatele, kte?i usilovali o ur?ite uvoln?ni ( Christa Wolfova ). Toto uvoln?ni vedlo, p?edev?im po roce 1970 k mnohem v?t?i pestrosti temat a k pomale snaze propojit se se sv?tovou literaturou.

Hlavnim tematem cele literatury NDR byl vztah k minulosti, nacismu a snaha o jakesi pop?eni sve spojitosti s N?meckem , dal?i velmi popularnim tematem byly problemy a mo?nosti ?lov?ka za socialismu.

Literatura po roce 1990 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1990 do?lo ke znovusjednoceni N?mecka, tim se v n?mecke literatu?e otev?ela ?ada problem? jako je srovnani ?vychodu“ a ?zapadu“, problemy vzajemneho sou?iti, vyrovnani s minulosti. Zda se, ?e v?t?i ?ast n?meckych autor? se t?chto temat zalekla a sna?i se navazovat na sv?tovou postmodernu , ?i tato temata zpracovavat pon?kud populisticky.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. BAUMANN, Barbara, OBERLE, Brigitta. Deutsche Literatur in Epochen . Ismaning: Max Hueber Verlag, 1996. S. 15.
  2. SIEBENSCHEIN, Hugo, ZATO?IL, Leopold. Stru?ne d?jiny n?mecke literatury do roku 1250 : s ukazkami original? a jejich p?eklady . Praha: SPN, 1958. S. 63.
  3. BAUMANN, Barbara, OBERLE, Brigitta. Deutsche Literatur in Epochen . Ismaning: Max Hueber Verlag, 1996. S. 16.
  4. KIENING, Christian. Wolfram von Eschenbach: Parzival. In: MAX, Frank Rainer; RUHRBERG, Christine. Reclams Romanlexikon . Stuttgart: Reclam, 2000. S. 1131?1133. (n?mecky)
  5. SCHAUSTEN, Monika. Gottfried von Straßburg: Tristan. In: MAX, Frank Rainer; RUHRBERG, Christine. Reclams Romanlexikon . Stuttgart: Reclam, 2000. S. 350?351. (n?mecky)
  6. HOLZNAGEL, Franz-Josef. Nibelungenlied. In: MAX, Frank Rainer; RUHRBERG, Christine. Reclams Romanlexikon . Stuttgart: Reclam, 2000. S. 796?798. (n?mecky)
  7. BAUMANN, Barbara, OBERLE, Brigitta. Deutsche Literatur in Epochen . Ismaning: Max Hueber Verlag, 1996. S. 131.
  8. RUFFING, Reiner. Deutsche Literaturgeschichte . Munchen: Wilhelm Fink, 2013. S. 205?215. (n?mecky)  
  9. Hra Wolfganga Borcherta Venku p?ede dve?mi z vltavskeho cyklu Horspiel. ?esky rozhlas Vltava [online]. 2011-09-20 [cit. 2015-05-07]. Dostupne online .  
  10. FORSTER, Paul; RIEGEL, Paul. Deutsche Literaturgeschichte . 3. vyd. Svazek 11 - Nachkriegszeit 1945-1968. Munchen: Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002. S. 50?55. (n?mecky)  
  11. FORSTER, Paul; RIEGEL, Paul. Deutsche Literaturgeschichte . 3. vyd. Svazek 11 - Nachkriegszeit 1945-1968. Munchen: Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002. S. 55?66. (n?mecky)  
  12. FORSTER, Paul; RIEGEL, Paul. Deutsche Literaturgeschichte . 3. vyd. Svazek 11 - Nachkriegszeit 1945-1968. Munchen: Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002. S. 137?148. (n?mecky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • NE?POROVA, Jitka. N?mecka literatura - knihy, o kterych se u nas malo mluvi. Pra?ska kni?ni revue . 22. za?i 2011, s. 3?5. P?iloha Literarnich novin .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]