N?mecka literatura
je (v u??im smyslu) ozna?eni pro
literaturu
vzniklou na uzemi dne?niho
N?mecka
. Pozd?ji vznikla i
rakouska
a
?vycarska literatura
. Ve?kera n?mecky psana literatura se ozna?uje jako
n?meckojazy?na literatura
(= n?mecka literatura v ?ir?im smyslu).
Germanske pisemne doklady, tzv. p?edk?es?anska literatura
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Nejstar?i n?mecke literarni pamatky ?adime do 8. stoleti, i kdy? jsou dochovany jen v pozd?j?ich opisech. ?lo o hrdinske pisn?, za?ikavadla apod. Z teto doby mame zpravy pouze z latinskych pramen? a pozd?j?ich p?epis? epos?. Patrn? kolem roku
750
vzniklo nejstar?i zname dilo z germanskeho jazykoveho prostoru ?
Merseburska za?ikadla
(
Merseburger Zauberspruche
) (dochovana a? v rukopisu z 10. stoleti). Nejstar?i dochovanou ukazkou n?meckeho jazyka je latinsko-n?mecky slovnik (synonyma?)
Abrogans
, ktery vznikl kolem roku
760
.
N?mecka literatura se za?ala rozvijet s p?ichodem
k?es?anstvi
, v teto tzv.
karolinske epo?e
(zhruba 800?900) za?ali germanske kmeny p?ijimat k?es?anstvi a tim i antickou vzd?lanost. ?i?iteli teto vzd?lanosti byli kn??i, tim se samoz?ejm? centry vzd?lani staly kla?tery. Cilem takto p?i?lych misiona?? bylo seznamit germany s k?es?anskou naukou, tento cil se projevil na napsani prvnich d?l, ve kterych se projevuje nejen p?ijimani k?es?anstvi, ale i zbytky stareho my?leni, zvyk? a nazor?, ktere byly v tehdej?i spole?nosti stale velmi silne a nebylo mo?no je ihned odstranit. Tyto pamatky jsou zpravidla psany ve
starohornon?meckem jazyce
, nejednalo se o uceleny a jednotny jazyk, ale o n?kolik dialekt?. V teto dob? vzniklo pom?rn? zna?ne mno?stvi d?l, pomoci nich? si lze ud?lat obrazek i o d?iv?j?ich germanskych zvyklostech.
- Pise? o Hildebrandovi
, n?mecky
Hildebrandslied
zapsana n?kdy kolem roku
810
(pravd?podobn? po
802
, ale p?ed
816
) mnichy z kla?tera, tento zlomek tematicky pat?i do p?edchoziho obdobi, kam n?kdy byva ?azen, ale jazykov? pat?i do tohoto obdobi. Jedna se o dilo, ktere v lidove form? existovalo pravd?podobn? vyrazn? d?ive.
- Wessobrunnska modlitba
, n?mecky
Wessobrunner Gebet
, napsano ve wessobrunnskem kla?te?e roku
814
, nyni je v
Mnichov?
. Dilo za?ina n?kolika
alitera?nimi ver?i
o stvo?eni sv?ta, po nich? je modlitba zapsana prozaickou formou.
- Starosaska Genesis
- t?i evangelijni harmonie (v?echny z 9. stoleti)
- Starohornon?mecky Tatian
(
Althochdeutscher Tatian
) ? vznikl za redakce
Rabana Maura
ve Fuld? kolem roku 830. Nejstar?i n?mecka evangelijni harmonie.
- starosasky
Heliand
? sepsan cca v letech 830-850 ve Fuld?
[1]
neznamym autorem, psan starou sa?tinou (altsachsich) (
Heliand
znamena starosasky Spasitel (novon?mecky
Heiland
))
- starohornon?mecky, p?esn?ji starojihorynofrancky
Evangelienbuch
Otfrieda z Weißenburgu
(nejstar?i n?mecky basnik, jeho? jmeno zname; studoval ve Fuld? u Hrabana Maura a jeho evangelijni harmonie je metrickym p?epracovanim Maurova Tatiana
[2]
) ? vznikl kolem roku 865, psan ve starem franckem na?e?i. Poprve v n?mecke poezie je zde pou?it koncovy rym (
Endreim
) misto tzv.
Stabreimu
[3]
Tyto evangelijni harmonie jsou psany jazykem dne?nimu ?tena?i naprosto nesrozumitelnym. Kratke ukazky z Helianda a Otfridovy Evangelienbuch v moderni n?m?in? jsou k dispozici v ?itance GLOSIKOVA, Viera, JI?INSKA, Veronika.
Anthologie der deutschen Dichtung (Bd. I)
. Praha: Univerzita Karlova ? Pedagogicka fakulta, 2007. (s. 16?20), ukazky a p?eklady do moderni n?m?iny (a n?kdy i ?e?tiny) v?ech t?i staron?meckych evangelijnich harmonii jsou k dispozici take v dnes ji? h??e dostupne knize SIEBENSCHEIN, Hugo, ZATO?IL, Leopold.
Stru?ne d?jiny n?mecke literatury do roku 1250 : s ukazkami original? a jejich p?eklady
. Praha: SPN, 1958. (s. 43?52, 63-70). V?echny t?i skladby jsou psany v tzv.
Langzeilen
(
Langzeile
se sklada ze dvou ?ty?stopych ver??, tzv.
Kurzzeilen
, ktere byvaji v modernich edicich psavany na jednom ?adku a odd?leny mezerou.) Jejich rymem byl tzv.
Stabreim
? rym na p?izvu?nych slabikach.
- Pise? o Ludvikovi
, n?mecky
Ludwigslied
, sepsana v letech
881
?
882
, jedna se o oslavu vit?zstvi
Ludvika III.
nad Normany v bitv? u Saucortu (
881
)
V tomto obdobi byla n?mecka literatura vytla?ena literaturou latinskou, ktera se stala zcela dominantni. P?esto tematicky tato literatura souvisela s p?edchozim obdobim.
- Waltharius manu fortis
, pravd?podobn? n?kdy v 2. pol. 9. stoleti, nebo po?atkem 10. stoleti hrdinsky epos
- Ecbasis captivi
, kolem r. 1050 jedna se o zvi?eci epos
N?mecka literatura v letech 1050?1300
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Mezi lety
1025
?
1050
se n?mecka literatura vratila k n?m?in? (st?edohornon?mecky jazyk). Po?atek tohoto obdobi ovlivnila tzv.
clunyjska reforma
. Nabo?enska literatura se soust?edila na mystiku, pokani a p?sobila odta?it? (
Heinrich von Melk
), sv?tska literatura se soust?edila p?edev?im na sv?tska temata (
Ezzova pise?
,
Kronika o cisa?ich
). Takto vznikla dila byla ovlivn?na p?edev?im francouzskymi vzory, ktere do n?mecke literatury pomalu p?ina?ely ryti?skou tematiku, ?im? se n?mecka literatura za?ala m?nit. Tak vznikla
Alexandreida
, ale i ?ada epos? nap?.
Kral Rother
?i
Pise? o Rolandovi
? kolem
1170
.
Po roce
1170
se literatura pomalu m?nila do podoby
ryti?ske literatury
. Za prvni dilo tohoto typu v n?mecke literatu?e byva tradi?n? pova?ovana
Aeneis
, kterou napsal
Heinrich von Veldecke
. Tzv.
dvorsky epos
byl nadale rozvijen
Hartmannem von Aue
, jen? je mj. autorem artu?ovskych roman?
Erec
a
Iwein
. Za vrcholne obdobi tohoto ?anru v n?mecke literatu?e je pova?ovan po?atek 13. stoleti, kdy tvo?ili
Wolfram von Eschenbach
a
Gottfried von Straßburg
. Jejich dila -
Parsifal
(mezi
1200
a
1210
[4]
) a
Tristan a Isolda
(zhruba
1210
[5]
) - jsou vrcholem tohoto ?anru v?bec. Tato dila m?la zna?ny vliv na okolni men? rozvinute literatury (nap?. na
ranou ?eskou literaturu
). Nemen? vyznamnym dilem teto doby je hrdinsky epos
Pise? o Nibelunzich
(p?ibli?n?
1200
[6]
).
Koncem 12. stol. se v
N?mecku
objevil
minnesang
, tj. milostna poezie vychazejici z princip? ryti?ske literatury. V teto poezii vynikli p?edev?im
Walther von der Vogelweide
a
Reinmar von Hagenau
.
Koncem 13. stoleti se ji? objevuji naznaky vzniku novych my?lenkovych proud?, ktere pozvolna pronikaly i do literatury. P?ikladem m??e byt epos
Meier Helbrecht
, jeho? autorem je
Wernher der Gartenaere
.
N?mecka literatura pozdniho st?edov?ku 1300?1490
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Koncem 13. stoleti a p?edev?im po?atkem 14. stoleti se kultura
ryti??
a v?bec dvorska kultura dostaly do krize zp?sobene ekonomickymi a politickymi vlivy, na tento jev samoz?ejm? reagovala i literatura. Tim jak ekonomickou iniciativu ?aste?n? p?ebiralo m???anstvo za?ali jejich nazory pronikat i do literatury. Tim byl jednotny ryti?sky ideal postupn? nahrazovan nazorovou a vzorovou rozt?i?t?nosti. S timto p?echodem do n?mecky psane literatury pronikali nove dialekty n?meckeho jazyka, ktere vytla?ovaly do te doby tem?? jednotny literarni jazyk ?
st?edni horni n?m?inu
.
Tyto spole?enskem zm?ny p?inesly do literatury v?t?i zbo?nost a a?koli tato literatura byla p?vodn? ovlivn?na ryti?skou literaturou, jeji vliv postupn? slabl a postupn? p?evladly spi?e nabo?enske vlivy. Zde se projevily p?edev?im my?lenky mystik? a lidovych kazatel? jako byli
Johannes Tauler
,
Heinrich Seuse
(latinsky Suso) ?i jejich u?itel
Mistr Eckhart
.
Dal?im dosti vyznamnym jevem bylo sbirani starych spis?, tyto byly r?zn? uspo?adavany a ve zkracene form? shrnuty do knih. Toto se nejvice projevilo na hrdinskych eposech, kde do?lo ke zkraceni, kterym se m?nil jejich vyznam a postupn? se vytracel p?ib?h, uspo?adani hrdinskych epos? se nazyvalo
hrdinske kni?ky
. Legendy a ostatni literatura byly uspo?adany podle tematickych okruh? (
Li?ak Neidhart
).
Rozvoj epiky p?inesl mnoho zajimavych prvk?, mezi nimi? velmi vyznamne misto zaujala
satira
, kde didaktickou formou vznikla cela ?ada (nejen z hlediska n?mecke literatury) vyznamnych d?l. Zde se
Heinrich Wittenweiler
jako prvni v n?mecke literatu?e pokusil o komicky epos ?
Prsten
(
Der Ring
, pravd?podobn? kolem roku
1410
), tento autor ?il na uzemi dne?niho
?vycarska
, proto byva n?kdy ?azen i do
?vycarske literatury
.
Lyricka poezie m?la daleko men?i vliv, za nejvyznamn?j?iho p?edstavitele teto doby je pova?ovan
Oswald von Wolkenstein
.
Koncem tohoto obdobi za?ina na vyznamu nabyvat i proza, ve v?t?in? p?ipadech se jednalo o prozu duchovni, ale existovaly i naznaky budouciho rozvoje sv?tske prozy. Nejznam?j?im dilem se stal
Ora? z ?ech
(
Der Ackermann aus Bohmen
), jeho? pravd?podobnym autorem je
Johannes von Saaz
(?esky Jan ze ?atce).
V pr?b?hu 14. stoleti za?alo vznikat n?mecke drama, ktere vzniklo z nabo?enskych her a postupn? v podob?
pa?ijovych her
a r?znych
velikono?nich
a
vano?nich
p?edstaveni zlidov?lo a za?alo byt v n?meckem jazyce.
Zhruba ve stejne dob? se objevil novy druh dramatickeho vystupu tj.
masopustni hry
.
Humanismus a reformace v n?mecke literatu?e (1490?1600)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Cilem humanisticke tvorby bylo dostat se ze zavislosti na nabo?enske tvorb?. V?t?ina humanistickych autor? psala novolatinsky, ale sva dila p?ekladali i do n?m?iny, v teto dob? bylo do n?m?iny p?elo?eno i mnoho klasickych d?l. Tyto p?eklady vedly k vyrazne prom?n? n?m?iny. Pro tuto prom?nu je charakteristicke prudky rozvoj a ur?ita kultivace jazyka. Tematicky lze ?ici, ?e do literatury pronikly ?ist? lidove prvky, ktere byly kombinovany s antickymi a italskymi vzory (nap?.
Albrecht von Eyb
,
Niklas von Wyle
. Dal?im prvkem, ktery v tuto dobu velmi ovlivnil literaturu byl vynalez
knihtisku
.
Epicka tvorba teto doby neni p?ili? vyznamna, nebo? se zpravidla jedna pouze p?ebasn?ni starych d?l, ?i alespo? zpracovani starych nam?t? ?
kni?ky lidoveho ?teni
(n?m.
Volksbucher
),
En?pigl
atp.
Rozvoj prozy byl jednak ovlivn?n novymi v?deckymi poznatky, jednak nabo?enskymi traktaty a filozofickymi uvahami. Nejvyznamn?j?i osobnosti byl v tomto sm?ru nabo?ensky reformator
Martin Luther
, jeho? p?eklad
Bible
ovlivnil n?meckou prozu na dlouhou dobu. Dale se objevilo zna?ne mno?stvi novel ovlivn?nych italskou literaturou.
Drama pokra?ovalo v rozvoji, ktery zapo?al ji? v p?ede?lem obdobi, zpo?atku se rozvijelo pouze latinske drama, pozd?ji p?edev?im na universitach vznikala i n?mecka ?kolni dramata (
Jakob Wimpfeling
,
Johann Reuchlin
).
M???anstvo rozvijelo tzv.
meistersang
, za jeho? nejusp??n?j?iho autora lze pova?ovat
Hanse Sachse
.
Po roce
1600
do n?meckeho um?ni a tim i do literatury proniklo
baroko
, v teto dob? do?lo ke sjednoceni n?meckeho jazyka, tim byla uzav?ena jedna faze rozvoje
n?m?iny
, jazyk u? s pak nevyviji takovym tempem, ale spi?e reaguje na nove pot?eby. Nositele kultury teto doby byly p?edev?im panovnicke a ?lechticke dvory, spisovatele se pak rekrutovali p?edev?im z ?ad u?enc? a m???anstva. Literatura se tak stala dostala do situace, ?e se forma stavala d?le?it?j?i obsahu.
N?meckou barokni literaturu
politicky ovlivnila
t?icetileta valka
(
1618
?
1648
). V teto valce do?lo k rozd?leni n?mecke literatury protestantskou a katolickou.
V teto dob? napsal
Martin Opitz
, podle
antickych
a
italskych
renesan?nich
vzor?, prvni n?meckou poetiku ?
Buch von der deutschen poeteri
(Kniha o n?meckem basnictvi), ktera vy?la roku
1624
a obrovskym zp?sobem poznamenala n?meckou literaturu teto doby. Dal?imi vyznamnymi lyriky se stali nap?.
Philipp von Zesen
,
Georg Rudolf Weckherlin
, atd. Lyrika t?chto autor? byla vyrazn? ovlivn?na mystikou.
Epika teto doby pova?ovala za st??ejni obsahla dila, ktera byla ovlivn?na francouzskym, ?pan?lskym a anglickym romanem, romany tohoto typu psalo mnoho spisovatel? nap?.
Anton Ulrich von Braunschweig
. Jediny kdo se v tomto oboru vyrazn? prosadil byl
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen
, jeho? roman
Simplicius Simplicissimus
(
1669
) dosahl evropske urovn?.
V teto dob? nastal, p?edev?im v protestantske ?asti, prudky rozvoj divadla (
Andreas Gryphius
,
Christian Weise
), latinske drama v n?mecky mluvicich oblastech ovlivnili p?edev?im jezuite (
Jakob Bidermann
).
Osvicenska
literatura byla racionalisticky zam??ena, lze o ni tvrdit, ?e zde lze hledat zaklady nov?j?i n?mecke literatury.
N?mecka literatura tohoto obdobi byla ovlivn?na p?edev?im
francouzskou literaturou
, vedlej?i vliv lze p?ipsat anglickemu
empirismu
. V prvni polovin? tohoto obdobi se prosadila jednoduchost a p?esnost, tyto zasady propagoval p?edev?im literarni kritik
J. Ch. Gottsched
, po roce
1750
v??i jeho nazor?m vznikla silna opozice (
Johann Jakob Bodmer
a
Gotthold Ephraim Lessing
, kte?i prosazovali pravo na fantazii a um?lcovu svobodu.
V tomto obdobi se rozvijela p?edev?im lyrika v?ech mo?nych typ? (p?irodni, duchovni, ale i nacionalni), nejvyznamn?j?imi lyriky teto doby byli:
Friedrich Gottlieb Klopstock
a
Nikolaus Ludwig von Zinzendorf
.
V teto dob? se v n?mecke literatu?e prosadila zajimava forma poezie, kterou byly filosoficke didakticke basn?, ktere dosahly velke popularity (
Christoph Martin Wieland
).
Vyznamnym prvkem n?mecke literatury teto doby byl
roman
, ktery v tomto obdobi pro?el relativn? slo?itym vyvojem. Do tohoto obdobi lze n?mecky roman pova?ovat za druh dobrodru?neho romanu, v pr?b?hu osvicenstvi se
vlivem anglickeho satirickeho romanu a ?pan?lskeho pikareskniho romanu p?etvo?il v spole?ensky resp. utopicky roman (
Christoph Martin Wieland
).
N?mecke drama bylo v teto dob? pod vyraznym francouzskym vlivem, spi?e koncem tohoto obdobi se p?edev?im diky
G. E. Lessingovym
nazor?m za?al prosazovat i vliv anglickeho dramatu (p?edev?im
William Shakespeare
) ?im? se otev?ela cesta k samostatnym my?lenkam n?meckeho dramatu.
Sturm und Drang ? preromantismus (1765?1785)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Prakticky paraleln? s koncem osvicenstvi vznikla skupina
Sturm und Drang
jeji? cile byly protich?dne s osvicenstvim. Jejich zakladnim idealem byl genius, ktery si ur?uje svoje pravidla, tematem pak byl rozpor mezi timto jedincem a spole?nosti. Tyto my?lenky vychazely z filosofie
J. Herdera
. Nejznam?j?imi p?edstaviteli byli:
Johann Wolfgang Goethe
,
Friedrich Schiller
,
Gottfried August Burger
, za nejsiln?j?i ?ast jejich tvorby lze pova?ovat drama a roman.
V tomto obdobi do?lo ke spojeni protikladnych cil?
osvicenstvi
a skupiny
Sturm und Drang
, dal?im ovlivn?nim n?meckym idealismem a jistym navratem k ideal?m
antiky
nastala v n?mecke literatu?e
relativn? zajimava situace, kdy byl d?raz kladen na harmonii a to jak mezi jedincem a spole?nosti, tak mezi rozumem a citem. Nejv?t?im um?leckym centrem se stal
Vymar
, n?kdy pro toto obdobi byva u?ivano ozna?eni
vymarska klasika
.
Do tohoto obdobi pat?i v?t?i ?ast tvorby
J. W. Goetha
a
F. Schillera
, jejich vliv se projevil p?edev?im v dramatech. V?t?ina dramat teto doby je psana v tzv.
blankversu
, hlavnim tematem se stal vyvoj osobnosti vicemen? sm?rem k
humanistickemu
idealu ?i otazka viny a svobody.
Dal?imi vyraznymi osobnostmi tohoto obdobi byli:
Johann Joachim Winckelmann
,
Wilhelm von Humboldt
,
Friedrich Holderlin
.
Kolem roku 1800 nastal rozvoj
romantismu
. Romantismus neni opakem
klasicismu
, ale jeho dopln?nim. Zakladni podstatou romantismu je touha po nekone?nosti a neomezenosti. Romantismus chce nastolit vladu fantazie, obdivuje v?e, co je p?irodni a pochazi z lidu: lidove pisn? a zvyky. Prvni obdobi n?meckeho romantismu se nazyva (podle m?sta, kde se tento sm?r v
N?mecku
poprve objevil)
jenska romantika
(?id?eji i rana), pro tento sm?r byl st??ejni ?asopis
Athenaeum
. Tito prvni n?me?ti romantici byli orientovani filosoficky (
Novalis
,
Friedrich Schlegel
). Rozli?ujeme romantismus rany, vrcholny a pozdni.
Pozd?j?i, tzv.
heidelberska romantika
(resp. vrcholna romantika), se projevila zvy?enym zajmem o lidovou tvorbu, ze ktere mnoho jejich p?edstavitel? vychazelo: (
brat?i Grimmove
,
Joseph von Eichendorff
,
Adelbert von Chamisso
).
Pozdni obdobi n?meckeho romantismu (
Spatromantik, Heidelberger Romantik
) je velmi nejednotne, a to jak ve svych cilech, tak v prost?edcich. Velka pozornost je v?novana pohadkam (sbirky Brentana a Arnima, brat?i Grimm? (
Kinder- und Hausmarchen
, 1812, se staly po Lutherov? Bibli nej?ast?ji ti?t?nou n?meckou knihou
[7]
), um?le (i kdy? ?aste?n? inspirovane p?ib?hy z Orientu pohadky W. Hauffa). Toto pozdni obdobi bylo ovlivn?no
realismem
a n?kdy i pom?rn? silnym
nacionalismem
. Vyznamnymi p?edstaviteli tohoto sm?ru byli
Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann
- znamena jako v romanu, vymy?leny, nerealny, ?ivotu vzdaleny
- pro
Goetha
to znamenalo asi tolik jako ?nemocny“
- August Wilhelm Schlegel
tak ozna?oval k?es?anskou st?edov?kou a novodobou literaturu
- pro Novalise znamenal romantismus ?u?eni romanu“
- dnes tak ozna?ujeme nadvladu pocit?, sentimentalitu, fantazii
- romantismus tou?i po v?estranne poezii, ktera ma byt sou?asn? v?dou, poezii a nabo?enstvim
- jako symbol pro moc poezie plati ?modry kv?t“ (n?co, ?eho ?lov?k nem??e dosahnout) ? ?modry kv?t“ pou?il Novalis ve svem dile ?Jind?ich z Ofterdingen“, ktere do ?e?tiny byva p?elo?eno i jako ?Modry kv?t“
- romanticka ironie nema ?adnou p?esnou definici ? i jeji vynalezce F. Schlegel ji nijak nedefinoval. Basnik, jako stvo?itel dila, ma pravo zni?it iluze, ktere sam vymyslel. Je stvo?itel a rozhoduje proto o tom, co se stane.
V 19. stoleti se jednota literatury rozpadla, za?alo sou?asn? p?sobit vice sm?r?, jejich? cile a prost?edky byly ?asto protich?dne, jednotlive sm?ry byly ovliv?ovany vlastni tradici a literarnimi vlivy ostatnich stat?.
Nejvyznamn?j?im literarnim sm?rem N?mecka 19. stoleti se stal
realismus
, ktery pro?el pom?rn? slo?itym vyvojem, kdy se postupn? odvratil od velkych temat k problem?m b??neho ?lov?ka. Nejpopularn?j?im ?anrem byl
roman
, velmi popularni byl i ver?ovany
epos
,
pohadka
?i
povidka
. Lyrika nem?la tem?? ?adnou odezvu a jeji vyznam byl zanedbatelny. Drama bylo popularni p?edev?im v
Rakousku
, kde navazovalo na
barokni
tradice. Nejznam?j?imi tv?rci se stali:
Georg Buchner
,
Theodor Fontane
,
Heinrich Heine
,
Eduard Morike
a
Wilhelm Raabe
.
V tomto obdobi do?lo take ke zna?nemu zpolitizovani literatury, ktere umo?nilo prudky rozvoj ?urnalistiky. Tento trend umo?nil vznik skupiny
Mlade N?mecko
. Jednalo se o skupinu autor?, jejich? cilem bylo vyjad?ovat se k tehdej?im problem?m, dal?im cilem bylo p?eru?it ve?kere tradi?ni vazby n?mecke literatury. Je logicke, ?e hlavnimi literarnimi prost?edky teto skupiny byly novina?ske literarni utvary,
satira
, jejich oblibenym tematem byly socialni a politicke problemy, co? vedlo k jejich perzekuci. P?sobeni teto skupiny lze vymezit roky
1830
a
1850
. Spisovatele:
Ludwig Borne
,
Heinrich Heine
.
Kolem roku
1880
se v
N?mecku
prosadil i
naturalismus
, ktery pouze rozvijel temata francouzskych a ruskych naturalist?, ale do sv?tove literatury nijak nezasahl. P?esto ovlivnil n?meckou literaturu, tim, ?e umo?nil p?ichod novych technik a otev?el cestu k hledani novych vyrazovych prost?edk?, co? umo?nilo nastup pozd?j?ich n?meckych literarnich styl?.
N?mecka literatura mezi roky 1900 a 1945
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Na po?atku 20. stoleti se prosazovaly moderni esteticke sm?ry vymezujici se v??i
naturalismu
konce 19. stoleti, ktery p?edstavuje zejmena nadale tvo?ici Gerhart Hauptmann. Mezi t?mito sm?ry nechybi
symbolismus
(
Stefan George
),
impresionismus
(
Detlev von Liliencron
) ?i
dadaismus
(
Kurt Schwitters
). V prvnim desetileti 20. stoleti se n?mecka literatura velmi siln? orientuje na sv?tovou literaturu. Do literatury pronikaji filosoficke (p?edev?im levicove) my?lenky.
[
zdroj?
]
V tomto obdobi se op?t vyrazn?ji prosazuje lyrika (
Rainer Maria Rilke
) a drama.
Roku
1910
se za?al te? v literatu?e prosazovat
expresionismus
, ktery byl a? zhruba do roku
1925
dominantnim sm?rem n?mecke literatury. Projevuje se zejmena v lyrice, okrajov? te? v dramatu (
Georg Kaiser
,
Carl Sternheim
). Jeho hlasnymi troubami se postupn? stavaji ?asopisy
Der Sturm
,
Der Brenner
a
Die Aktion
, ktere v?echny vznikaji v kratkem ?asovem rozmezi na po?atku druheho desetileti. Roku
1912
vychazi te? prvni basnicka sbirka
Gottfrieda Benna
nazvana
Marnice
, ktera v mnohem nazna?uje, jakym sm?rem se expresionismus bude ubirat. V centru d?ni u? nestoji krasa okam?iku nebo snad dokonce krasa coby absolutni um?lecka hodnota, ale naopak ohyzdnost lidskeho t?la ?i o?klivost smrti. Tradi?nimi motivy expresionistickych basni jsou pocit odcizeni tva?i v tva? nasledk?m prudke
industrializace
a
urbanizace
, ktere davaji vzniknout neosobnim velkom?st?m moderniho st?ihu (m?sto jako ?lov?ka ni?ici moloch), pocit bli?iciho se konce sv?ta, strach z neznameho, hr?zy valky apod. Tak?ka kanonicky status ziskala s lety antologie expresionisticke lyriky Kurta Pinthuse
Menschheitsdammerung
z roku
1919
, v ni? mj. vy?ly basn?
Johannese R. Bechera
,
Georga Heyma
,
Jakoba van Hoddise
,
Else Lasker-Schulerove
,
Georga Trakla
?i
Franze Werfela
.
[8]
Vlivem za?itk? z
prvni sv?tove valky
a nasledne ?patne ekonomicke situace sm??ovala n?mecka literatura tzv.
vymarske republiky
(1918 - 1933) k
pacifismu
(
Erich Maria Remarque
),
socialismu
(
Egon Erwin Kisch
,
Anna Seghersova
), ale i
nihilismu
.
Expresionismus, p?edev?im jeho konec p?inesl jednu z nejlep?ich etap n?mecke literatury, kdy se vedle sebe objevili auto?i, kte?i ovliv?ovali nejen n?meckou, ale i sv?tovou tvorbu. P?ikladem takoveho autora m??e byt
Alfred Doblin
a jeho roman
Berlin - Alexandrovo nam?sti
. V?t?i ?ast t?chto autor? byla dale ovliv?ovana celosv?tovymi literarnimi proudy, jakymi byly mj.
surrealismus
,
dadaismus
,
moderna
atp.
Po roce
1933
tito auto?i ode?li, nebo byli vyhnani do emigrace, kde se zapojili do r?znych antifa?istickych hnuti. Mezi autory, kte?i ode?li do exilu, nechybi
Thomas Mann
,
Heinrich Mann
,
Bertolt Brecht
,
Erich Maria Remarque
,
Arnold Zweig
,
Max Brod
,
Erich Kastner
a dal?i. N?mecka literatura byla po nastupu
nacismu
sjednocena v oslavnem souhlasu s vladnoucim hnutim. Pouze nepatrna ?ast vyznamnych autor? z?stala v
N?mecku
, tito intelektualove se pak dostali do tzv. ?vnit?ni emigrace“ (n?m.
innere Emigration
), kde vyhledavali tzv. ?unikova temata“ (
Hans Fallada
).
Um?lecka emigrace vytvo?ila n?kolik antifa?istickych center, ktera se v pr?b?hu
druhe sv?tove valky
p?esunula do zamo?i. ?ada spisovatel? se ji? z emigrace nevratila a svym zp?sobem je tak do n?mecke literatury ?azena proti sve v?li.
N?mecka literatura v letech 1945 a? 1989
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Po roce
1945
bylo
N?mecko
rozd?leno na tzv. ?
okupa?ni zony
“, ve kterych ve?kera ?innost podlehala p?islu?ne vojenske sprav?, a to v?etn? ud?lovani nakladatelskych licenci. Jednalo se tak o ur?itou formu
cenzury
. Zejmena americka strana prosazovala od po?atku tzv. ?p?evychovu“ ?i ?napravu“ (angl.
re-education
) n?meckeho obyvatelstva, k ?emu? m?la slou?it mj. i vhodna p?ekladova beletrie. Take n?me?ti spisovatele se pomoci p?eklad? a experiment? pokou?eli navazat kontakty se sv?tovou literaturou.
Roku
1949
bylo N?mecko rozd?leno na dva staty - socialistickou
NDR
a kapitalistickou
SRN
. Vyvoj literatur t?chto dvou stat? probihal kv?li tzv. ?
?elezne opon?
“ zcela odd?len?, t?eba?e zpo?atku dochazelo ke spolupraci diky organizacim typu
Kulturni svaz pro obnovu N?mecka
?i ?asopisu
Ost und West
. I tyto pokusy v?ak brzy ztroskotaly.
Literatura SRN za?ala prakticky upln? od za?atku, do teto zem? se nevratil tem?? ?adny vyznamny emigrant a prosadili se zde prakticky pouze spisovatele, kte?i za?ali psat teprve po
druhe sv?tove valce
. Tato literatura navazala na pozdni
expresionismus
,
realismus
. Cilem teto literatury bylo vypo?adat se s nacismem a d?sledky
druhe sv?tove valky
, dal?i tematem byla reakce na tehdej?i situaci ?
studenou valku
. Takto smy?lejici literati se seskupili do
Skupiny 47
, jeji? v?d?i osobnosti byl od po?atku a? do jejiho rozpadu v roce
1967
Hans Werner Richter
. Nejednalo se o skupinu v tradi?nim slova smyslu, ktera by se ?idila jednotnym estetickym programem, ale o pravidelne sjezdy, na nich? pozvani hoste prezentovali sve literarni dilo a byli podrobeni kritice zbyvajicich u?astnik?. Richter byl tim, kdo ur?oval, kte?i spisovatele se budou sm?t t?chto setkani zu?astnit. K pozvanym pat?ili mj.
Heinrich Boll
,
Gunter Eich
,
Gunter Grass
?i
Siegfried Lenz
.
Dale se tato literatura vyvijela v souladu se sv?tovou literaturou, pro toto obdobi je charakteristicke spojovani modernich formalnich postup? s realistickym li?enim. Dal?im celosv?tov? popularnim se stalo experimentovani s jazykem.
Vyznamnym p?edstavitelem povale?neho n?meckeho dramatu je
Wolfgang Borchert
, jeho? hra
Venku p?ede dve?mi
(uvedeno roku 1947 nejd?ive jako
rozhlasova hra
, v tem?e roce pak i v jevi?tni podob?) o navratilci z
fronty
Beckmannovi tematizuje trpkou zku?enost vojak? vracejicich se po skon?eni valky do rozbombardovaneho N?mecka. Borchertova ?hra, kterou divadla necht?ji hrat a divaci necht?ji vid?t“, jak se drama v podtitulu jmenuje, vykazuje n?ktere prvky
expresionismu
, sou?asn? je ale bytostn? ur?ovana povale?nou hmotnou i du?evni nouzi v N?mecku a svym obsahem p?edstavuje typicky p?iklad tzv. ?literatury ruin a trosek“ (n?m.
Trummerliteratur
).
[9]
[10]
K tematu valky se vyslovuje i star?i generace autor?, mezi nimi zejmena
Carl Zuckmayer
, jen? slavi nejv?t?i usp?ch s divadelni hrou
?abl?v general
, ktera vznikla b?hem valky v americkem exilu a poprve byla uvedena roku
1946
v Curychu.
[11]
Od poloviny 60. let se na divadelni scen? prosazuji nove tendence, ktere se p?iklan?ji k realistickemu zobrazeni skute?nosti a kritickemu zobrazeni zapadon?mecke spole?nosti. Tyto snahy reprezentuji zejmena dva odli?ne sm?ry -
dokumentarni drama
, jeho? p?ednim p?edstavitelem je
Peter Weiss
(
P?eli?eni
), a nova kriticka lidova hra (
n?mecky
das neue kritische Volksstuck
), k jejim? tv?rc?m literarni historikove ?adi zejmena
Martina Sperra
,
Rainera Wernera Fassbindera
a
Franze Xavera Kroetze
.
[12]
Na rozdil od SRN se do
NDR
vratila cela ?ada levicov? zam??enych spisovatel? (Bertolt Brecht). Kultura se stala sou?asti rozsahleho planovani, kteremu byly pod?izeny v?echny oblasti ?ivota v socialistickem bloku. Roku
1950
vznikl Svaz spisovatel? NDR, a pouze jeho ?lenove mohli byt vydavani, tento svaz zarove? dohli?el na politickou ??istotu“ dila. Po roce
1950
do?lo k ur?itemu utlumu kvality vydavanych d?l, mnoho kvalitnich d?l nemohlo byt vydano, proto?e nebyli ?dostate?n? socialisti?ti“. Tim do?lo k tomu, ?e vychazela pouze dila tzv.
socialistickeho realismu
, ktera nem?la p?ili? velkou kvalitu.
Po roce
1960
se objevili novi spisovatele, kte?i usilovali o ur?ite uvoln?ni (
Christa Wolfova
). Toto uvoln?ni vedlo, p?edev?im po roce
1970
k mnohem v?t?i pestrosti temat a k pomale snaze propojit se se sv?tovou literaturou.
Hlavnim tematem cele literatury NDR byl vztah k minulosti, nacismu a snaha o jakesi pop?eni sve spojitosti s
N?meckem
, dal?i velmi popularnim tematem byly problemy a mo?nosti ?lov?ka za socialismu.
V roce
1990
do?lo ke znovusjednoceni N?mecka, tim se v n?mecke literatu?e otev?ela ?ada problem? jako je srovnani ?vychodu“ a ?zapadu“, problemy vzajemneho sou?iti, vyrovnani s minulosti. Zda se, ?e v?t?i ?ast n?meckych autor? se t?chto temat zalekla a sna?i se navazovat na sv?tovou
postmodernu
, ?i tato temata zpracovavat pon?kud populisticky.
- ↑
BAUMANN, Barbara, OBERLE, Brigitta.
Deutsche Literatur in Epochen
. Ismaning: Max Hueber Verlag, 1996. S. 15.
- ↑
SIEBENSCHEIN, Hugo, ZATO?IL, Leopold.
Stru?ne d?jiny n?mecke literatury do roku 1250 : s ukazkami original? a jejich p?eklady
. Praha: SPN, 1958. S. 63.
- ↑
BAUMANN, Barbara, OBERLE, Brigitta.
Deutsche Literatur in Epochen
. Ismaning: Max Hueber Verlag, 1996. S. 16.
- ↑
KIENING, Christian. Wolfram von Eschenbach: Parzival. In: MAX, Frank Rainer; RUHRBERG, Christine.
Reclams Romanlexikon
. Stuttgart: Reclam, 2000. S. 1131?1133. (n?mecky)
- ↑
SCHAUSTEN, Monika. Gottfried von Straßburg: Tristan. In: MAX, Frank Rainer; RUHRBERG, Christine.
Reclams Romanlexikon
. Stuttgart: Reclam, 2000. S. 350?351. (n?mecky)
- ↑
HOLZNAGEL, Franz-Josef. Nibelungenlied. In: MAX, Frank Rainer; RUHRBERG, Christine.
Reclams Romanlexikon
. Stuttgart: Reclam, 2000. S. 796?798. (n?mecky)
- ↑
BAUMANN, Barbara, OBERLE, Brigitta.
Deutsche Literatur in Epochen
. Ismaning: Max Hueber Verlag, 1996. S. 131.
- ↑
RUFFING, Reiner.
Deutsche Literaturgeschichte
. Munchen: Wilhelm Fink, 2013. S. 205?215. (n?mecky)
- ↑
Hra Wolfganga Borcherta Venku p?ede dve?mi z vltavskeho cyklu Horspiel.
?esky rozhlas Vltava
[online]. 2011-09-20 [cit. 2015-05-07].
Dostupne online
.
- ↑
FORSTER, Paul; RIEGEL, Paul.
Deutsche Literaturgeschichte
. 3. vyd. Svazek 11 - Nachkriegszeit 1945-1968. Munchen: Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002. S. 50?55. (n?mecky)
- ↑
FORSTER, Paul; RIEGEL, Paul.
Deutsche Literaturgeschichte
. 3. vyd. Svazek 11 - Nachkriegszeit 1945-1968. Munchen: Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002. S. 55?66. (n?mecky)
- ↑
FORSTER, Paul; RIEGEL, Paul.
Deutsche Literaturgeschichte
. 3. vyd. Svazek 11 - Nachkriegszeit 1945-1968. Munchen: Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002. S. 137?148. (n?mecky)
- NE?POROVA, Jitka. N?mecka literatura - knihy, o kterych se u nas malo mluvi.
Pra?ska kni?ni revue
. 22. za?i 2011, s. 3?5. P?iloha
Literarnich novin
.
Literatury evropskych zemi, oblasti a etnik
|
|
Evropske zem? (oblasti a etnika)
| |
|
Teritoria, kolonie a zamo?ska uzemi
| |
|
Uzemi se spornym postavenim
| |