Murray Gell-Mann
Murray Gell-Mann
Narozeni	15. za?i 1929 Manhattan , New York City , New York Spojene staty americke Spojene staty americke
Umrti	24. kv?tna 2019 (ve v?ku 89 let) Santa Fe , Nove Mexiko Spojene staty americke Spojene staty americke
Alma mater	Yaleova kolej Columbia Grammar & Preparatory School Yaleova univerzita Massachusettsky technologicky institut Jonathan Edwards College
Pracovi?t?	Chicagska univerzita Kalifornsky technologicky institut
Obory	fyzika ?astic a fyzika
Ocen?ni	Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1959) Cena Ernesta Orlanda Lawrence (1966) Richtmyer Memorial Lecture Award (1966) Franklinova medaile (1967) Cena Johna J. Cartyho za rozvoj v?dy (1968) … vice na Wikidatech
Man?el(ka)	J. Margaret Dow Marcia Southwick
Podpis
Web	tuvalu .santafe .edu /~mgm
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Murray Gell-Mann ( 15. za?i 1929 , Manhattan , New York City , New York , USA ? 24. kv?tna 2019 , Santa Fe , Nove Mexiko ) ^[1] byl americky fyzik, ktery ziskal v roce 1969 Nobelovu cenu za fyziku za svou praci na teorii elementarnich ?astic. ^[2]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Gell-Mann se narodil v Newyorske ?tvrti Lower East Side do rodiny ?idovskeho imigranta z ?ernovic na Ukrajin? . V roce 1955 se o?enil s J. Margaret Dowovou (zem?ela 1981) a v roce 1992 s Marcii Southwickovou. Ma d?ti Elizabeth Sarah Gell-Mannovou (*1956), Nicholase Webstera Gell-Manna (*1963) a Nicholase Southwicka Levise (*1978).

Gell-Mann rychle odhalil sebe sama jako zazra?ne dit?. Hnan intenzivni chlapeckou zv?davosti a laskou k p?irod?, v patnacti letech po absolvovani Kolumbijske zakladni a p?ipravne ?koly vstoupil na Yaleovu univerzitu. Ve v?ku 23 let ho zaujal vyzkum elementarnich ?astic. V roce 1948 ziskal bakala?sky titul v oboru fyzika na Yaleov? univerzit? , v roce 1951 titul PhD ve fyzice na Massachusettskem technologickem institutu . V letech 1954 a? 1955 p?sobil jako mimo?adny profesor na Columbia University . V letech 1955 a? 1993 byl profesorem na California Institute of Technology ( Caltechu ).

Objev kvark? [ editovat | editovat zdroj ]

Gell-Mannovu praci v padesatych letech komplikoval problem, kam za?adit nov? objevene ?astice , ktere byly nazvany kaony a hyperony . Za?azeni t?chto ?astic vedlo k objeveni noveho kvantoveho ?isla nazvaneho podivnost ( anglicky strangeness ).
Jeden z Gell-Mannovych objev? je Gell-Mann?Nishijimova rovnice , ktera byla zpo?atku formulovana z empirickych vysledk?, ale pozd?ji byla vysv?tlena kvarkovym modelem ?astic. V roce 1961 ho tato rovnice dovedla (a take Kazuhiko Nishijimu ) ke klasifikaci elementarnich ?astic hadron? do rodin podle jejich m?nicich se vlastnosti (tuto klasifikaci nezavisle v tuto dobu navrhoval i Yuval Ne'eman ). Vznikle schema se nyni vysv?tluje pomoci kvarkoveho modelu. Gell-Mann sam nazval system terminem vyp?j?enym z buddhismu ?osmera cesta", proto?e vznikaly oktety (osmice) ?astic. Buddhismus byl jeden z Gell-Mannovych zajm?.
V roce 1964 Gell-Mann, a nezavisle na n?m George Zweig , p?i?li s ideou kvark? . Podle t?chto p?edstav m?ly byt mezony a baryony slo?ene systemy skladajici se z kvark? nebo antikvark? (baryony ze t?i kvark?, mezony z dvojic kvark-antikvark). Kvarky m?ly byt t?i typ?, je? dostaly jmeno u (up), d (down) a s (strange ? podivny), se spinem 1/2 a elektrickym nabojem (v uvedenem po?adi) postupn? 2/3, -1/3, -1/3. Od doby sveho vzniku byla tato teorie je?t? dale rozvinuta.
Kvarky ov?em nebyly (a dodnes nejsou) p?imo pozorovany jako samostatne ?astice , a tak byly dlouho pova?ovany za pouhy matematicky nastroj vhodny ke klasifikaci ?astic a jejich vlastnosti, nikoli skute?n? existujici fyzikalni objekty. Dal?i vyvoj v oblasti teorie i experimentu v?ak vedl k tomu, ?e dnes pova?ujeme kvarky za realne fyzikalni objekty, i kdy? se zda, ?e z principialnich d?vod? nikdy nebude mo?ne je izolovat.
Nazev kvark (v originale quark), vytvo?il Gell-Mann s odkazem na knihu Finnegans Wake, kterou napsal James Joyce , a ktera nezvyklymi slovy a slovnimi h?i?kami doslova p?ekypuje. V teto knize (kniha 2, epizoda 4) se hlavnimu hrdinovi zda sen, ve kterem racci letici za plujici lodi k?i?i "three quarks for Muster Mark" (?esky asi "t?i kvarky pro Mistra Marka"). V celem romanu se toto slovo ji? nikde jinde nevyskytuje. Zweig cht?l pojmenovat zavedene ?astice "esa" (v originale "aces") ale Gell-Mannovo pojmenovani se lepe uchytilo.
Za praci vedouci k uspo?adani ?astic do p?ehledneho schematu mu byla roku 1969 ud?lena Nobelova cena , tj. je?t? jako velmi mlademu.
Kvarky byly brzo p?ijimany jako zakladni ?astice p?i studiu stavby hadron?. V 1972 zavedl s Haraldem Fritzschem pro kvarky kvantove ?islo nazvane ' barva ' a pozd?ji, v spojeni s Heinrichem Leutwylerem , vytvo?il uplnou teorii kvantove chromodynamiky (QCD) .
Pozd?ji Gell-Mann spolupracoval s Richardem Feynmanem na vyzkumu slabe interakce ve fyzice .

Pozd?j?i vyzkumy [ editovat | editovat zdroj ]

Gell Mann i po zisku Nobelovy ceny pokra?oval ve vyzkumech. V 90. letech se jeho zajem obratil ke studiu komplexnich adaptivnich system? . Jde o studium system?, ktere se vyvijeji s pou?itim ziskanych informaci. P?ikladem m??e byt dit? u?ici se mate?sky jazyk nebo bakterialni kmen stavajici se resistentni v??i antibiotiku. V roce 1984 Gell-Mann spoluzalo?il v Novem Mexiku Santa Fe Institut , ktery se komplexnimi adaptivnimi systemy zabyva. Napsal take popularn? nau?nou kniha The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex. Titul knihy je p?evzat z basn? Arthura Sze: ?The world of the quark has everything to do with a jaguar circling in the night“ (Sv?t kvark? ma v?e do ?in?ni s jaguarem obihajicim v noci).
V roce 2007 byl profesorem na Kalifornskem technickem institutu a profesorem fyziky a astronomie na univerzit? v Novem Mexiku v Albuquerque, New Mexico. Byl ?lenem redak?ni skupiny Encyclopædia Britannica .

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Jeden z jeho koni?k? bylo pozorovani ptak?.
• Byl levak.
• Jeho Erd?sovo ?islo bylo 3.
• Gell-Mann byl ?lenem Americke fyzikalni spole?nosti, Narodni akademie v?d, Americke akademie pro um?ni a v?du a Committee for Skeptical Inquiry . ^[3]

Ceny [ editovat | editovat zdroj ]

• Dannie Heineman Prize (1959)
• Ernest O. Lawrence Award (1966)
• Franklinova medaile (1967)
• John J. Carty Medal (1968)
• Nobelova cena (1969) ^[2]
• Erice Prize (1990)

Ocen?ni a tituly [ editovat | editovat zdroj ]

• Yale University ? D.Sc ( h.c. ), 1959
• American Physical Society ? Dannie Heineman Prize, 1959
• Ernest O. Lawrence Award, 1966
• University of Chicago ? Sc.D.(h.c.), 1967
• Franklin Institute of Philadelphia ? Franklin Medal, 1967
• National Academy of Sciences ? John J. Carty Medal, 1968
• University of Illinois ? Sc.D.(h.c.), 1968
• Wesleyan University ? Sc.D.(h.c.), 1968
• Research Corporation Award, 1969
• University of Turin , Italie ? Honorary Doctorate, 1969
• Nobelova cena za fyziku , 1969
• University of Utah ? Sc.D.(h.c.), 1970
• Columbia University ? Sc.D.(h.c.), 1977
• University of Cambridge , Anglie ? Sc.D.(h.c.), 1980
• United Nations Environment Programme Roll of Honor for Environmental Achievement (The Global 500 ), 1988
• World Federation of Scientists ? Erice Prize, 1990
• University of Oxford , Anglie ? D.Sc.(h.c.), 1992
• Southern Illinois University ? Sc.D.(h.c.), 1993
• University of Florida ? Sc.D.(h.c.), Doctorate of Natural Resources, 1994
• Southern Methodist University ? Sc.D.(h.c.), 1999
• Telluride Tech Festival Award of Technology, Telluride, Colorado, 2002
• American Humanist Association ? Humanist of the Year, 2005

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Murray Gell-Mann na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Murray Gell-Mann na Wikimedia Commons
• Gell-Mannovy osobni stranky na Santa Fe Institutu
• Encyclopaedia Britannica's Biography of Murray Gell-Mann ^{[ nedostupny zdroj ]}
• The Man With Five Brains
• The many worlds of Murray Gell-Mann