Mosad
(
hebrejsky
????????
, plnym nazvem
????? ???????? ????????? ???????
,
ha-Mosad le-modi'in u-le-tafkidim mejuchadim
,
?esky
Institut pro vyzv?dne a zvla?tni operace
) je zpravodajska slu?ba
Izraele
s vn?j?im polem p?sobnosti (tj.
rozv?dka
). Oficialn? vznikl
2. b?ezna
1951
, svou ?innost zahajil
1. dubna
1951. P?vodni nazev Mosadu (?Institutu“) zn?l
Institut pro koordinaci
(ha-Mosad le-Teum), sv?j nyn?j?i nazev ziskal v roce
1963
. Do jeho kompetence spada sb?r informaci, planovani a provad?ni zvla?tnich operaci mimo uzemi Statu Izrael a dale pak koordinace v?ech aktivit zpravodajskych slu?eb Izraele v zahrani?i (podobnou funkci plni
CIA
Spojenych stat? americkych
nebo
MI6
Spojeneho kralovstvi
).
Centrala Mosadu sidli v
Tel Avivu
. V ?ele stoji ?editel, ktery je p?imo zodpov?dny premierovi, proto?e Mosad nepodleha kontrole izraelskeho parlamentu (
Kneset
).
V Mosadu pracuje p?ibli?n? 1200 zam?stnanc? (nap?. koncem roku 1980 jich m?l a? 2000). Mosad je civilni slu?ba a neu?iva vojenske hodnosti. P?esto je mezi zam?stnanci hodn? d?stojnik?. Sve hodnosti ale ziskali p?i slu?b? v
Izraelskych obrannych silach
(IOS).
Mosad je rozd?len do osmi odd?leni:
- Planovani a koordinace operaci
- Sb?r informaci
- Politicka ?innost a styky
(styky s cizimi zpravodajskymi slu?bami a se staty, s nimi? nema Izrael oficialni styky)
- Lidske zdroje, finance, logistika a bezpe?nost
- Vycvik
- Vyzkum
- Zvla?tni operace
(hebr.
Metsada
) (atentaty, polovojenske operace, sabota?e a psychologicka valka)
- Technika
V roce
1940
bylo, jako odezva na masivni zatykani ?len?
Hagany
britskou kriminalni policii, z?izeno samotnou Haganou kontra?piona?ni odd?leni zam??ene na
?idy
spolupracujici s britskou spravou a ?idovske extremisty z organizace
Irgun
. V tom samem roce vzniklo i tzv. arabske odd?leni. Koncem roku 1940 pak do?lo k vytvo?eni zpravodajske slu?by ?aj, pod kterou p?islu?ela
kontra?piona?
. V roce
1942
byla do
?aj
za?len?na v?echna zpravodajska odd?leni Hagany pod krycim nazvem
Vybor pro pe?i o vojaky
. V srpnu
1948
byla za?len?na do
IOS
jako jeji zpravodajska slu?ba.
Palmach
(zkratka z Plugot Machac ? ?Uderne roty“) byly motorizovane utvary zalo?ene Haganou v roce
1941
. Jejich sou?asti byla i tzv.
Syrska ?eta
, ktera uzce spolupracovala s britskou
Special Operations Executive
(Utvarem zvla?tnich operaci). P?islu?nici Syrske ?ety se rekrutovali z ?id?, kte?i hovo?ili plynn?
arabsky
a dokazali se bez problem? infiltrovat do ur?eneho prost?edi. Princip t?chto ?et, jejich? p?islu?nici plnili nejen zpravodajske, ale i diverzni ukoly, se osv?d?il natolik, ?e pozd?ji vznikly nap?. i
Balkanska
?i
N?mecka ?eta
.
Sou?ast Palmachu, kryci jmeno Arabske ?ety bylo ?ahar (hebrejsky nazev Mista aravim), zalo?ena roku
1943
. Jejim ukolem byla zpravodajska, ?piona?ni a diverzni ?innost v arabske
Palestin?
. Pracovala ji? pln? ve slu?bach Hagany a
?idovske agentury
. V srpnu 1948 byla spole?n? s ?aj za?len?na do IOS jako jeji zpravodajska slu?ba.
Zpravodajske odd?leni generalniho ?tabu Hagany. Jeho praci bylo ziskavat informace a podklady pro vale?ne operace sb?rem v poli a vyt??ovani (vyslechy) zajatc?.
V 30. letech 20. stoleti bylo uzemi dne?niho Izraele pod mandatni spravou
Velke Britanie
. Na tomto uzemi ?ilo vedle sebe arabske a ?idovske obyvatelstvo v ovzdu?i neustaleho nap?ti, ktere ?as od ?asu explodovalo do nasilnych ?in?. Vojenske jednotky Velke Britanie m?ly za ukol udr?ovat klid a paralyzovat oba znep?atelene tabory. Proto byly take ob?ma stranami pova?ovany za jednotky okupa?ni.
V roce 1929 vznikla na uzemi Palestiny ?idovska agentura, ktera m?la za ukol nejen vytva?et jakousi ?idovskou obdobu mistni spravy, ale i zabezpe?ovat p?ist?hovalectvi a osidlovani uzemi. Ta, spole?n? s milicemi Hagany (p?edch?dkyni budoucich Izraelskych obrannych sil) za?ala po?atkem 40. let 20. stoleti systematicky sbirat a vyhodnocovat informace o protivnicich.
Jednim z prvnich ?sb?ra??“ informaci byl
Ezra Danin
, ktery pro svou praci vyu?ival sve ?etne osobni styky v arabskem prost?edi. Postupem ?asu se po?et takovych operativc? zv?t?oval. K ziskavani informaci o protivnikovi, tj. Arabech, byli vyu?ivani zejmena informato?i arabskeho p?vodu, kte?i to d?lali bu? pro penize, nebo pro vyhody, ktere jim mohla ?idovska sprava nabidnout. Informace byly pote p?edavany zpravodajskym d?stojnik?m Hagany a politickemu odd?leni ?idovske agentury. Dal?im ze zakladatel? ?piona?e v Palestin? byl
Re'uven Zaslanski
, absolvent fakulty orientalnich studii
Hebrejske univerzity
. Ten spole?n? s Daninem polo?il zaklady izraelskeho zpravodajstvi, kdy? obecn? definoval zasady, ktere by tato slu?ba m?la mit.
P?imy p?edch?dce Mosadu se nazyval
Politicka sekce
(
hebr.
ha-machlaka ha-medinit) a vznikl p?i izraelskem ministerstvu zahrani?i. Byl tvo?en vesm?s p?islu?niky rozpu?t?ne ?aj a politickeho odd?leni ?idovske agentury. V roce 1951 byla Politicka sekce rozpu?t?na, jeji ?ef B. Guriel propu?t?n. Nasledovala tzv. ?vzpoura ?pion?“, tj. pracovnik? Politicke sekce (ti argumentovali, ?e zru?eni Politicke sekce znamena p?ime ohro?eni izraelske zpravodajske ?innosti). Vzbou?enci byli z?asti propu?t?ni a zbylym byla omezena ?innost. Nov? vznikly Mosad byl vy?at z p?sobnosti Ministerstva zahrani?i.
Jmena ?ef? Mosadu pat?ila v Izraeli v?dy k nejutajovan?j?im informacim. Pokud se o nich v tisku objevila zminka, v?dy byli ozna?ovani pouze po?ate?nim pismenem sveho p?ijmeni. Tato praxe byla ukon?ena v roce 1995, kdy po atentatu na
Jicchaka Rabina
byla ve?ejn? oznamena abdikace ?efa Mosadu ?. ?avita (dosud uvad?neho jako ??“).
- Sb?r informaci vn? Izraele
- Ochrana izraelskych cil? v cizin?
- Udr?ovani utajenych vztah? se zem?mi, se kterymi Izrael nema diplomaticke styky
- Organizovani a provad?ni
aliji
ze zemi, ve kterych oficialn? nep?sobi ?idovske agentury zabyvajici se touto ?innosti
- Vypracovavani zprav a analyz ze zpravodajsky ziskanych informaci
- Planovani a provad?ni zvla?tnich operaci vn? izraelskych hranic
[1]
- Prvni velka pohroma nov? vznikleho Mosadu. V
Iraku
bylo zat?eno vice ne? 80 ?id?, kte?i vytvo?ili rozsahlou si? p?eva?ejici iracke ?idy do Izraele. P?ed soudem stanulo 28 ?id? a dev?t Arab?, kte?i byli obvin?ni ze ?piona?e, nelegalniho vyzbrojovani a pumovych utok? proti ?idovskym cil?m v Iraku (ve snaze donutit iracke ?idy k vyst?hovani vytvo?enim atmosfery strachu). P?es snahu ?idovske agentury o jejich zachranu byli dva z ob?alovanych odsouzeni k smrti (a ob??eni), 17 ob?alovanych odsouzeno k r?znym trest?m odn?ti svobody a 18 osvobozeno. Dal?im d?sledkem bylo zhrouceni dosud usp??ne infiltrace do veleni iracke armady.
- Tzv. ?Grossova afera“. V roce 1951 p?i?la
?in bet
s tvrzenim, ?e jeden z nejlep?ich agent? nov? vznikleho Mosadu pracuje pro
Egypt
. Mosad to pop?el, ale ?in bet p?inesla d?kazy. Gross byl p?ivezen do Izraele a odsouzen.
- Sbli?ovani se s CIA. Mosad poskytuje Ameri?an?m informace o zemich vychodniho bloku (ziskane od ?id?, kte?i ze sov?tskeho bloku emigrovali). ?ef Mosadu ten rok poprve oficialn? nav?tivil USA.
- V Egypt? byli pozatykani ?lenove ?piona?ni a diverzni sit? Mosadu, kte?i v ramci
operace Suzannah
provedli n?kolik bombovych utok? proti americkym a britskym cil?m.
Mo?e Marzuk
a
?muel Azzar
byli
popraveni
, dal?i ?lenove sit? byli odsouzeni k trest?m odn?ti svobody (odsouzeni na do?ivoti byli v roce 1967 vym?n?ni za
egyptske
vale?ne zajatce). Tento incident pozd?ji v Izraeli vyustil v tzv.
Lavonovu aferu
.
[2]
- Mosadu (dle n?kterych tvrzeni kontrarozv?dce ?in bet) se poda?ilo ziskat kompletni
Chru??ov?v
projev ?O zlo?inech stalinismu“ (dokument byl ukraden z poz?stalosti generalniho tajemnika
PSDS
Bolesława Bieruta
jeho nam?stkem; v?echny komunisticke strany Vychodniho bloku dostaly opis tohoto tajneho referatu), diky ?emu? se sv?t o n?m dozv?d?l (krom? Mosadu jej uve?ejnila je?t?
KSJ
). Text tajneho projevu byl oficialn? p?iznan a? za ery Gorba?ova.
- Organizovani nelegalnich emigraci marockych ?id? do Izraele.
- Ziskani informaci o byvalych nacistickych v?dcich vyvijejicich rakety pro Egypt. Nasledovala rozsahla kampa? (
operace Damokles
) proti t?mto v?dc?m (jeden z nich pravd?podobn? zavra?d?n). V?e skon?ilo zat?enim n?kterych agent? ve
?vycarsku
.
- Mosad zapleten do unosu a vra?dy marockeho opozi?niho politika
Ben Barky
.
- Boj proti palestinskym teroristickym skupinam, zejmena v
Evrop?
, znamy te? jako
operace Bo?i hn?v
. V roce
1972
do?lo v
Mnichov? na olympiad?
k zavra?d?ni 11 izraelskych sportovc? palestinskou organizaci
?erne za?i
. Mosad v dal?ich letech postupn? likvidoval v?echny osoby, ktere byly (?i se Mosad domnival, ?e byly) ve vedeni ?erneho za?i. V roce 1973 zabili p?islu?nici Mosadu v
Lillehammeru
nevinneho marockeho ?i?nika, o n?m? si mysleli, ?e pat?i k ?ernemu za?i. ?est agent? Mosadu bylo nasledn? norskou policii zat?eno a odsouzeno.
- Mosad neupozornil na chystany egyptsko-syrsky utok proti Izraeli (
jomkipurska valka
) (p?esto?e m?l o chystanem utoku zpravy), nasledovalo zni?eni v?t?iny izraelskych pozic. Teprve v pr?b?hu valky se vykon izraelskych zpravodajskych slu?eb zlep?il.
- P?i operaci ?
Jaro mladi
“ se v
Bejrutu
vylodilo izraelske komando a zlikvidovalo t?i vedouci p?edstavitele
Organizace pro osvobozeni Palestiny
(OOP).
- Zpravodajska podpora operace
Kulovy blesk
, p?i n?m? izraelske komando osvobodilo rukojmi a zlikvidovalo palestinske unosce v unesenem letadle na leti?ti
Entebbe
v
Ugand?
.
- V roce 1979 agenti Mosadu vyloupili skladi?t? francouzske
jaderne elektrarny
a zcizili (a nasledn? vybuchem zni?ili) p?ipravovane jadro pro irackou atomovou elektrarnu budovanou
Francii
, v roce 1980 byl v hotelu v
Pa?i?i
zavra?d?n ?len iracke komise pro jadernou energetiku. V roce 1981 izraelske stihaci bombardery zauto?ily na jadernou elektrarnu v irackem
Al-Tuwejtu
(
operace Osirak
). Mosad od za?atku s akci nesouhlasil (stejn? jako dal?i izraelske zpravodajske slu?by).
- Mosad spole?n? s
Amanem
a ?in bet zpravodajsky pokryval izraelskou invazi do
Libanonu
. Cilem teto invaze bylo definitivni zni?eni
OOP
?i alespo? jeji vytla?eni z Libanonu. Boj? se na izraelske stran? u?astnili i k?es?anske milice (tzv.
falangy
). Zpo?atku hladce probihajici vojenske operace se zkomplikovaly po vstupu Syrie do teto valky. Situace v Libanonu se dale zkomplikovala i zhroucenim statni moci v Libanonu a vypuknutim ob?anske valky. K?es?anske milice se pro Izrael stavaly p?it??i pro svou brutalitu a neschopnost udr?et se vojensky bez p?ime podpory Izraele. Mosad, ktery byl pov??en stykem s k?es?anskymi milicemi je hodnotil pozitivn? (vojenska zpravodajska slu?ba Aman byla proti). Milice pozd?ji neblaze prosluly
masakrem Palestinc? v uprchlickych taborech Sabra a ?atila
za ne?inneho p?ihli?eni Izraelc?. To proti izraelske p?itomnosti v Libanonu zvedlo i izraelskou ve?ejnost. Izraelska armada se nakonec stahla. Kahanovou vy?et?ovaci komisi byla u?ast na invazi izraelskych zpravodajskych slu?eb (Aman, Mosad, ?in bet) hodnocena jako jedno z jejich nejv?t?ich selhani.
- Zpravodajska p?iprava leteckeho uderu proti velitelstvi
OOP
v
Tunisu
(
operace D?ev?na noha
) jako odveta za vra?du t?i izraelskych turist?.
- Pollardova
afera ? v USA byl zat?en agent izraelskeho Odd?leni v?deckych styk? (hebr.
Lakam
), ktery ve prosp?ch Izraele provad?l na uzemi Spojenych stat? ?piona?. Afera byla o to trapn?j?i, ?e ?piona? byla provad?na proti spojenci.
Jonathan Jay Pollard
byl po p?iznani viny odsouzen na do?ivoti bez mo?nosti propu?t?ni.
- Byvaly zam?stnanec izraelskeho jaderneho za?izeni v
Dimon?
Mordechaj Vanunu
prozradil britskemu tisku, ?e Izrael vlastni jaderne zbran?. Nasledn? byl Mosadem vylakan do
?ima
a unesen p?ed soud do Izraele. Za vlastizradu a ?piona? byl odsouzen k 18 let?m odn?ti svobody, z toho 11,5 roku stravil na samotce.
- Zat?eni agenta Mosadu I. Souana nasazeneho do OOP ve Velke Britanii v souvislosti s vy?et?ovanim vra?dy palestinskeho karikaturisty Ali al-Adhamiho. Vra?du provedl palestinsky zabijak jako pomstu za kritiku vedeni OOP. Zat?eni I. Souana bylo souhrou ne??astnych nahod a chyb Souanovych ?idicich d?stojnik? (Mosad nesta?il ze Souanova pokoje odstranit bedny se zbran?mi ?i p?edem informovat sp?atelenou
MI5
).
- Vybuch nalo?e ukryte v osobnim automobilu zabil v
kyperskem
Limassolu
t?i vysoke p?edstavitele
Fatahu
.
- Pomoci p?isavne miny byla v limassolskem p?istavu zni?ena lo?
Sol Phryne
, ktera m?la vyplout na velkou propaga?ni plavbu ve prosp?ch OOP. Zni?eni lod? pova?oval Mosad za jednodu??i ne? p?ipadne pozd?j?i ? medialn? vyu?iteln?j?i ? potopeni teto lodi na volnem mo?i, zarove? se akce obe?la bez ob?ti na ?ivotech.
- Mosad poskytl zpravodajske kryti k akci, p?i ni? izraelske komando v Tunisu zlikvidovalo jednoho z palestinskych v?dc?, Abu D?ihada.
- Evakuace ?id? z valkou zni?eneho
Sarajeva
.
- ?idovsky extremista
Jig'al Amir
spachal atentat na izraelskeho premiera
Jicchaka Rabina
. Tajne slu?by (v?etn? Mosadu) se staly ter?em kritiky za neschopnost p?edejit takovym akcim. Vysledkem byla rezignace tehdej?iho ?efa Mosadu.
- Likvidace ?efa odbojove skupiny Palestinsky d?ihad
Fathi ?akakiho
.
[
zdroj??
]
- Znaky operace Mosadu nese i likvidace v?dce vojenske slo?ky
Hamasu
Mahmuda al-Mabhuha
z ledna 2010 v
Dubaji
. V hotelu al-Bustan Rotana byla provedena koordinovana akce tymem, resp. tymy, jejich? ?lenove p?icestovali do
Dubaje
kratce p?ed akci a n?kolik hodin po ni
SAE
op?t opustili.
[
zdroj?
]
- ↑
Archivovana kopie.
www.mohr.gov.il
[online]. [cit. 2008-03-15].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2008-03-17.
- ↑
The Lavon Affair.
www.jewishvirtuallibrary.org
[online]. [cit. 2022-10-24].
Dostupne online
.
- ↑
Mossad na Ukrajin? unesl in?enyra z Gazy.
Novinky.cz
[online]. Borgis, 2011-3-12 [cit. 2011-3-14].
Dostupne online
.