한국   대만   중국   일본 
Moravske Bud?jovice ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Moravske Bud?jovice

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Moravske Bud?jovice
Radnice
Radnice
Znak města Moravské BudějoviceVlajka města Moravské Budějovice
znak vlajka
Lokalita
Status m?sto
Pov??ena obec Moravske Bud?jovice
Obec s roz?i?enou p?sobnosti Moravske Bud?jovice
( spravni obvod )
Okres T?ebi?
Kraj Vyso?ina
Historicka zem? Morava
Stat ?esko Česko ?esko
Zem?pisne sou?adnice 49°3′8″ s. ?. , 15°48′31″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel 7 135 (2024) [1]
Rozloha 37,13 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka 465 m n. m.
PS? 676 02
Po?et dom? 1 818 (2021) [3]
Po?et ?asti obce 5
Po?et k. u. 5
Po?et ZSJ 21
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu nam. Miru 31
676 02  Moravske Bud?jovice
mesto@mbudejovice.cz
Starosta Mgr. Martin Ferdan
Oficialni web: www .mbudejovice .cz
Moravské Budějovice
Moravske Bud?jovice
Dal?i udaje
Kod obce 591181
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m .
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Moravske Bud?jovice ( n?mecky Mahrisch Budwitz ; ?esky do roku 1869 Bud?jovice [4] ) jsou m?sto na jihozapad? Moravy v okrese T?ebi? v kraji Vyso?ina , 19 km ji?n? od T?ebi?e , na dopravni spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka . St?edni nadmo?ska vy?ka m?sta je 465 m n. m. Jsou take obci s roz?i?enou p?sobnosti . Ve m?st? ?ije p?ibli?n? 7 100 [1] obyvatel. Sousednimi obcemi sidla jsou Zv?rkovice , Bli?kovice , Racovice , Domamil , D?dice , Komarovice , ?astohostice , Litoho? , Nove Syrovice , Blatnice a Lukov .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Ze zapadu na vychod p?es uzemi obce prochazi silnice I/38 z Litoho?e do Gre?loveho Myta , slou?i take jako ji?ni obchvat zastav?neho uzemi m?sta. Ze severu na jih prochazi p?es uzemi m?sta silnice II/152 z Jarom??ic nad Rokytnou p?es Jackov a do D?dic , z teto silnice pak ji?n? vychazi silnice II/411 do Krn?ic . Zapadn? ze zastav?neho uzemi m?sta vychazi silnice k Litoho?i, severn? silnice do Lukova , jihovychodn? do ?asti Vesce a do La?inek a dale ji?n? do ?astohostic . Z La?inek na vychod vede u?itkova silnice do Zv?rkovic . Jihozapadn? ze zastav?neho uzemi m?sta vede silnice do osady Kosova a ji?n? pak do chatove osady nedaleko Jackova , zapadn? z Jackova pak vede silnice do te?e chatove osady. P?es ?ast Vranin prochazi silnice z II/151 do Domamili . V dlouhodobem planu je p?iprava vychodniho obchvatu m?sta. Severozapadn? pak vychazi silnice ke kopci Svaty Vit . Severn? z osady Kosova vychazi silnice do Litoho?e . Z nadra?i Moravske Bud?jovice vychazi ?elezni?ni tra? Moravske Bud?jovice?Jemnice , p?es uzemi obce pak prochazi take ?elezni?ni tra? Znojmo?Ok?i?ky . Nadra?i se nachazi na severnim okraji zastav?neho uzemi m?sta, dal?i zastavky se nachazi v ?astech m?sta Jackov a Vesce. P?es uzemi obce prochazi ze zapadu na sever cyklostezka Jihlava?T?ebi??Raabs a cyklostezky 5124 (ze zapadu od Domamili, p?es Vranin a do zastav?neho uzemi m?sta), 5103 (severn? ze zastav?neho uzemi m?sta pod kopcem Svaty Vit a dale do Hornich La?an ) a 5233 (ji?n? ze zastav?neho uzemi m?sta do Krn?ic ). Ze zastav?neho uzemi m?sta vychazi jihozapadn? modra turisticka stezka a severozapadn? zelena turisticka stezka. Na vychodnim okraji uzemi m?sta se nachazi nouzova p?istavaci plocha pro letadla.

V?t?ina uzemi m?sta je vyu?ivana zem?d?lsky, zalesn?na je jen ?ast na jihozapadnim okraji uzemi m?sta u rybnik? Hrachovec a Novy Hrachovec. Dal?i izolovany les je na severovychodnim okraji uzemi m?sta. Na zapadnim a severnim okraji zastav?neho uzemi m?sta se nachazi pr?myslove arealy. Drobn?j?i pr?myslove arealy se nachazi i na okrajich ?asti m?sta.

N?kolik km zapadn? od uzemi m?sta prameni ?eka Jevi?ovka , ta pak te?e vychodn?, tvo?i ?ast ji?ni hranice uzemi obce a proteka rybniky Hrachovec a Novy Hrachovec, postupn? sbira dal?i nepojmenovane potoky, mimo jine jeden, ktery proteka p?es rybnik U Fialovy hajenky, pak proteka ji?n? od zastav?neho uzemi ?asti Jackov a p?es Jackovsky rybnik a pak te?e dal vychodn? mimo uzemi obce a po cca 40 km usti u Jevi?ovky do Dyje . Zapadn? od zastav?neho uzemi ?asti Vranin prameni Vraninsky potok , te?e vychodn? p?es nepojmenovany rybnik, dale te?e vychodn? a p?es rybniky ?ingrot a Novy u haje se vleva do ?eky Rokytky . Rokytka proteka p?es rybnik Novy u haje, dale te?e severn? p?es zastav?ne uzemi m?sta a pokra?uje severn?, kde po asi 5 km usti v Jarom??icich nad Rokytnou do Rokytne . Na vychodnim okraji uzemi m?sta prameni v rybniku Pod Ochozem potok Nedveka , ten pak te?e vychodn? a u Jevi?ovic usti do Jevi?ovky . Ji?n? od zastav?neho uzemi m?sta prameni La?insky potok, ten pak te?e vychodn?, proteka p?es rybnik Habrk, vleva se do n?j ze severu nepojmenovany potok, ktery prameni v La?inskem rybniku. La?insky potok pak te?e dal vychodn? a po cca 3 km usti u Hostimi do Nedveky .

V?t?ina uzemi m?st se nachazi ve vy?ce kolem 450 metr? nad mo?em, severni okraj uzemi m?sta se nachazi na ubo?i Lukovske hory v cca 500 metrech nad mo?em, zapadni okraj uzemi obce je zalesn?ny a nachazi se take kolem cca 500 metr? nad mo?em. Na jihozapadnim okraji uzemi obce se nachazi vrcholy ?pitalka (519 m), Bud?jovicky kopec (504 m) a Kope?ek (513 m). Na severnim okraji uzemi obce se nachazi t?sn? za hranicemi Lukovska hora (530 m) a dale i Svaty Vit (557 m), u hranic se take nachazi He?mansky kopec (470 m). Pod Lukovskou horou se nachazi Jeskyn? na Lukovske ho?e. T?sn? za zapadnim okrajem obce se nachazi kopec Velky Radvan (548 m) s vysila?i .

Zastav?ne uzemi m?sta se nachazi na severnim okraji uzemi m?sta. Uzemi m?sta je vyrazn? rozlehlej?i ze zapadu na vychod, ne? ze severu na jih. Mirn? na jihozapad od zastav?neho uzemi m?sta se nachazi ?idovsky h?bitov , t?sn? za ji?ni hranici uzemi m?sta se nachazi ?ast Krn?ic , na jihovychod? se u silnice I/38 nachazi ?ast m?sta Vesce , severn?ji i ?ast m?sta La?inky , t?sn? za severni hranici uzemi m?sta se nachazi mala chatova oblast. Na zapadnim okraji uzemi obce se nachazi ?ast m?sta Vranin a na zapadni hranici areal vysila?e na kopce Velky Radvan. T?sn? za jihozapadni hranici uzemi m?sta se nachazi samota Na Ostr?vku, jihozapadn? od zastav?neho uzemi m?sta se nachazi osada Kosova, Fialova Hajenka a velka chatova osada u rybnika Novy Hrachovec. Na ji?nim okraji uzemi obce se nachazi ?ast m?sta Jackov . T?sn? za zapadni hranici uzemi m?sta se nachazi zastav?na oblast Litoho?e .

Nedaleko zamku v Moravskych Bud?jovicich se v zameckem parku nachazi pamatny strom Jasan u zamku. [5]

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Na osadu bylo p?eneseno p?vodni pojmenovani jejich obyvatel Bud?jovici odvozene od osobniho jmena Bud?j , co? byla domacka podoba jmen za?inajicich na Budi- , nap?. Budivoj , Budislav , Budimir . Vyznam obyvatelskeho jmena byl "Bud?jovi lide". Nositelem jmena byl patrn? velmo? Budivoj dolo?eny z po?atku 13. stoleti ve slu?bach kralovny Konstancie Uherske. [6]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i vyobrazeni Moravskych Bud?jovic (kolem roku 1750)

Prvni zminka o Moravskych Bud?jovicich pochazi z roku 1231 , m?ste?ko bylo zmin?no v listin?, kde se oznamuje, ?e pape? ?eho? IX. bere pod svoji ochranu vdovu po P?emyslu Otakarovi I. Konstancii Uherskou i s jejimi v?nnymi statky. M?ste?ko tehdy le?elo na tzv. Haberske stezce . Pravd?podobn? ve m?st? existoval i opevn?ny hrad a ke konci 13. stoleti bylo datovano zalo?eni tr?i?t? v prostorach dne?niho centralniho nam?sti.

M?sto tehdy pat?ilo Lichtenburk?m, majitel?m bitovskeho hradu a panstvi, v roce 1498 se Moravske Bud?jovice staly poddanskym m?stem a dostaly do u?ivani znak. M?sto nale?elo do Znojemskeho kraje a? do roku 1868. Dal?imi majiteli m?sta byl rod Vald?tejn? . B?hem jejich vlady bylo vydla?d?no nam?sti, zalo?ena ?kola a m?sto postihl i velky po?ar v roce 1532 , p?i n?m? vyho?el i zem?pansky hrad. Po bitv? na Bile ho?e byl uv?zn?n a ve v?zeni na ?pilberku brzy zem?el posledni z Vald?tejn? ? Zden?k IV. Brtnicky ?, a m?sto po konfiskaci jako zapo?et za pohledavky v??i cisa?i ziskali rakou?ti katoli?ti pani ze Schaumburka. Prvnim majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 m?sto ziskal Rudolf Jind?ich ze Schaumburka, a rozhodl se usadit rod v Moravskych Bud?jovicich. Vlastnil t?i domy, dal?i t?i domy a radnici konfiskoval, a na jejich zakladech postavil budovu zamku a hospoda?ske zazemi. V roce 1673 m?sto op?t postihl velky po?ar, kdy m?la sho?et polovina m?sta a m?sto ztracelo obyvatele. Dal?imi majiteli se v roce 1736 stal rod pan? z Wallisu . Tito jmenovali primatora m?sta a take dal?i u?edniky, je? spravovali m?sto. V roce 1805 tudy tahli napoleon?ti vojaci.

V roce 1850 byl ve m?st? z?izen okresni soud a berni u?ad, a samotne m?sto se stalo sou?asti politickeho okresu Znojmo . V roce 1896 bylo ve m?st? z?izeno okresni hejtmanstvi a Moravske Bud?jovice se staly m?stem okresnim . V roce 1864 vznikl i ?esky spolek ?tena?sky spolek slovansky Budivoj, [4] ktery organizoval kulturni a vzd?lavaci ?innost, z?idil m?stskou knihovnu, z jeho podn?tu byla zalo?ena Vzajemna zalo?na, byl postaven Narodni d?m a nap?. byla v roce 1874 zalo?ena i M?stska spo?itelna. [4] Pozd?ji vzniklo i m?stske muzeum, byly vydavany noviny, a take vznikla Tovarna hospoda?skych stroj? a slevarny Mat?je Smr?ky. Byla postavena i sokolovna pro mistni ?leny sokola, a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudovana ?eleznice z Vidn? do Prahy . V roce 1896 byla vybudovana tra? z Moravskych Bud?jovic do Jemnice .

Po ?tena?skem spolku vznikly i spolky dal?i, v roce 1874 vznikl hasi?sky a ob?ansky st?elecky spolek, v roce 1880 spolek u?itelsky, v roce 1882 okra?lovaci spolek, v roce 1883 Matice ?kolska, v roce 1885 n?mecky ?tena?sky spolek, v roce 1889 Sokol , v roce 1891 ?ensky p?vecky a vzd?lavaci spolek, v roce 1894 Hospoda?sky spolek pro okres moravskobud?jovicky ≪Jaromir≫ (r. 1921 se p?etvo?il na Okresni hospoda?sky spolek a r. 1943 Okresni spolek Svazu zem?d?lstvi a lesnictvi), [7] [8] v roce 1896 ?upni hasi?sky spolek, v roce 1899 Narodni jednota , a pozd?ji i dal?i, nap?. Orel , legiona?sky, cyklisticky, klub mlade generace, ?idovsky a dal?i. [4] V roce 1848 byla zalo?ena utrakvisticka obecna ?kola, v roce 1867 i hlavni s ni??i realkou, v roce 1887 i ?eska a n?mecka obecna ?kola. K roku 1889 byla zalo?ena chlapecka m???anska ?kola, hned dal?i rok byla zalo?ena i div?i m???anska ?kola. V roce 1900 byla zalo?ena i ?ivnostenska pokra?ovaci ?kola, a v roce 1911 mati?ni realne gymnazium, je? bylo v roce 1919 bylo p?evedeno pod stat. V roce 1938 byl do Moravskych Bud?jovic p?emist?n i u?itelsky koeduka?ni ustav, tenty? rok byla zalo?ena i obchodni ?kola a ?kola pro ?enska povolani. [4]

Do roku 1849 pat?ily Moravske Bud?jovice do moravskobud?jovickeho panstvi , od roku 1850 pat?ily do okresu Znojmo , pak od roku 1896 do okresu Moravske Bud?jovice a od roku 1960 do okresu T?ebi? . [9]

Pen??ni ustavy [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1938 p?sobila v Moravskych Bud?jovicich ?Vzajemna rolnicka zalo?na“ (r. 1871), ?Spar- u. Vorschußverein“ / n?mecka M?stska spo?itelna (r. 1888), ??ivnostenska zalo?na“ (r. 1920), ?Lidova zalo?na“ (r. 1934) a n?mecka ?Hasi?ska zalo?na“. [10] [11]

Dru?stevnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1896 vznikla na Morav? pod patronatem katolicko-narodni strany Ust?edni jednota ?eskych hospoda?skych spole?enstev pro Moravu a Slezsko, ktera jako prvni ?eske ust?edi uv?rnich dru?stev sdru?ovala 86 spole?enstev s 6 206 ?leny, zakladala uv?rni dru?stva ? raiffeisenky , ktere v katolicky orientovanych dru?stvech p?eva?ovaly. V roce 1901 bylo v Moravskych Bud?jovicich zalo?eno Hospoda?ske dru?stvo, ktere nabizelo um?la hnojiva P?erovske rol. tovarny a v mistnostech obilniho skladi?t? na ?Palirn?“ (hostinec Palirna Ferd. ?ramka u nadra?i) ?itne i p?eni?ne otruby. [12] Na mimo?adne valne hromad? v ned?li 26. dubna 1903 se ?lenove dru?stva dohodli na zakoupeni noveho pozemku pro skladi?t?. [13] Spory o vedeni, mala prosperita a nepochopeni dru?stevnictvi ze strany rolnik? provazely dru?stvo a? do roku 1905; jeho ?innost nakonec ustala. [14] V kv?tnu 1914 otev?ela strana nar. socialist? v Morav. Bud?jovicich obchod sveho Prvniho zasobniho a potravniho dru?stva ?Svepomoc“. Strana se schazela ve spolkovych mistnostech Narodniho domu. [15]

V?em rolnik?m doporu?ujeme up?imn?, aby ve svem vlastnim prosp?chu stali se podilniky HOSPODA?SKEHO DRU?STVA v Moravskych Bud?jovicich. Dru?stvo kupuje od svych ?len? v?eho druhu obili i jine plodiny za ceny nejvy??i a prodava ?len?m co nejladn?ji v?ecky hospoda?ske pot?eby. Ma na sklad?: uhli, superfosfat (pra?ek), Thom. strusku, kostni mou?ku, sadru, kuku?ici, hrach, oleje, mazadla atd. Sprost?edkujeme te? nakup hospoda?skych stroj?. Zapisne 1 zl, jeden podil jednou pro v?dy 10 zl. P?ijimame od svych ?len? i pen??ni vklady, ktere zurokujeme 4½ %. ? Mistnosti dru?stva jsou v hostinci p. Ferd. ?ramka u nadra?i.

Na?e noviny, 23.8.1902 [16]

Po vzniku ?eskoslovenska dr?ela pozici lidoveckeho dru?stevnictvi ≪Ust?edni jednota ?eskych hospoda?skych spole?enstev uv?rnich v Brn?≫. Nejvyznamn?j?i slo?ku lidoveckeho dru?stevnictvi tvo?ila tzv. lidova hospoda?ska dru?stva (zadruhy, zem?d?lske dru?iny). [17] Stranicke spory vedly nakonec v roce 1920 k roz?t?peni dru?stevnictvi. V roce 1920 ovladla ?Okresni hospoda?ske dru?stvo“ Republikanska strana zem?d?lskeho a malorolnickeho lidu , lidovci zalo?ili Zem?d?lskou dru?inu. [18] ?Okresni hospoda?ske dru?stvo“ ziskalo pravo vykupovat obili a stalo se subkomissiona?em ?Obilniho ustavu“. Spravcem, ?lenem ?editelstvi a splnomocn?nym obchodnim zastupcem byl zvolen Jan Filipsky. [19] [20] V roce 1920 z?idilo pra?ske ust?edi Republikanske strany v Praze ≪Odd?leni pro Moravu≫, jeho? upravou byl pov??en dosavadni d?v?rnik okresni organizace strany v Moravskych Bud?jovicich a ?len ?i?skeho zastupitelstva strany Em. Dvo?ak. Ve?kera agenda z Brna byla p?evedena do Prahy. [21] V roce 1927 se v Brn? v ramci Republikanske strany ustanovilo Zemske sdru?eni u?ednik? a zam?stnanc?, zam?stnanych v moravskych dru?stvech. [22]

?Zem?d?lska dru?ina“ se ocitla v nevyhodnem postaveni zejmena po zavedeni agrarnickeho obilniho monopolu, tzv. regulovaneho hospoda?stvi obilniho a jineho, jim? vznikla ??s. obilni spole?nost“. Po cele jihozapadni Morav? mohla komisionaln? vykupovat obili pouze filialka Zem?d?lske dru?iny v Tel?i. [23] Agrarni bur?oazie postupn? na venkov? ovladla v?t?i ?ast hospoda?skych i zem?d?lskych podnik?, pen??nich ustav?, a ziskala i dal?i ekonomicke pozice. [17] V letech 1935?1937 se Ust?edni jednota hospoda?skych spole?enstev uv?rnich (p?edseda Fr. Wenzl) zam??ila na budovani novych dru?stev a obilnich sil. [24]

Zavilym nep?atel?m prace Svazu lid. zem?d?lc? je?t? nesta?ila a boj se p?ena?i i do hospoda?skych a dru?stevnich podnik?. Lidovi zem?d?lci jsou z t?chto vytla?ovani a pravo na zastoupeni ve vedeni jim odpirano (cukrovary, lihovary, ?krobarny a pod.), ba i Raiffeisenky stavaji se p?edm?tem touhy politickych odp?rc? katolickych zem?d?lc?. Bylo nutno se branit, a za?it budovat vlastni podniky hospoda?ske. Zapadni Morava pat?i mezi prvni, kdo? toto pochopili. Jsou to hlavn? dv? velika na?e dru?stevni st?ediska ?Zadruha” ve Znojm? a ?Zem?d?lska dru?ina” v Mor. Bud?jovicich. Ob? dv? maji ji? desitky filialnich skladi?? tem?? po celem kraji a stoji jako hradba proti v?em, kte?i si dosud s katolickych zem?d?lc? jen blazna tropili, prava jim odpirali, za to v?ak hospoda?sky si je podma?ovali.

Stra?, 17.10.1936 [25]

Okresni hospoda?ske dru?stvo se postupn? slou?ilo s Jemnici , T?ebelovicemi , Gre?lovym Mytem (1935) a posleze se ?eletavou . [26] [27] Republikanska strana vybudovala v arealu hospoda?skeho dru?stva? D?m zem?d?lske osv?ty“ a nove obilni silo. V Dom? zem?d?lske osv?ty m?la byt umist?na Hospoda?ska zalo?na, mistnost pro odbornou knihovnu, archiv pro hospoda?sky spolek a zem?d?lskou poradnu, spolkova mistnost pro men?i porady, cvi?na kuchyn? pro ob?asne kurzy, v poschodi velka p?edna?kova si?. [28]

Slavnostni otev?eni Domu zem?d?lske osv?ty Franti?ka Sta?ka a obilniho skladi?t? v Moravskych Bud?jovicich. V ned?li 11. ?ijna bude v Moravskych Bud?jovicich slavnostn? otev?en D?m zem?d?lske osv?ty Franti?ka Sta?ka a odevzdano nove obilni skladi?t? hospoda?skeho dru?stva zem?d?lskou manifestaci, p?i ni? u?ini m. j. projev p?edseda Fr. Wenzl a p?isedici zemskeho vyboru V. Stoupal a za Dru?stevni radu mladych jednatel O. ??ava. Moravskobud?jovicko vybudovanim Domu zem?d?lske osv?ty Franti?ka Sta?ka uctilo d?stojn? pamatku v?dce ji?ni Moravy a vybudovanim noveho skladi?t? se p?i?adilo ke kraj?m, je? si vybudovaly pevne tvrze zem?d?lskeho dru?stevnictvi.

Venkov , 08.10.1936 [29] [30]

V roce 1934 zalo?ili lidovci v Moravskych Bud?jovicich ?Lidovou zalo?nu“. Sklady Zem?d?lske dru?iny (ZD) se nachazely v Tel?i , Da?icich , Lukach n. Jihl. , Mor. Bud?jovicich, Jarom??icich n. R. , T?ebelovicich a Vicenicich . Lidova Zem?d?lska dru?ina vykupovala v?echny druhy obili a prodavala um?la hnojiva, krmiva, uhli , benzin , oleje a dal?i hospoda?ske pot?eby. [31] V roce 1936 otev?ela ZD v T?ebi?i nove sedmipatrove obilne silo a v roce 1937 se stala Zem?d?lska dru?ina v M. Bud?jovicich komisiona?em ?s. obilni spole?nosti pro oblast: Mor. Bud?jovice, Jarom??ice n. R. , Bli?kovice , T?ebelovice , Jemnice , Da?ice , Tel? , Mar?ov , T?e?? , Luka , Kamenice , Jihlava , Nova ?i?e , Stara ?i?e , Bude? , ?eletava , Krasonice , Gre?love Myto , Batelov , Stona?ov , Studena , Brtnice , Jamne . [32] [33]

Krom? ?innosti pen??ni a uv?rove, revisni a vzd?lavaci vyvijela Ust?edni jednota ?innost hospoda?skou a obchodni. Pro tuto ?innost z?idila zvla?tni spole?enstvo Jednotu hospoda?skych dru?stev, ktera jako obchodni ust?edi sdru?uje svepomocne organisace zem?d?lske: Hospoda?ska dru?stva, Zadruhy, Zem?d?lske dru?iny, pomoci kterych zpen??uje zem?d?lc?m jejich produkty a obstarava jim ve?kere hospoda?ske pot?eby.

Stra?: organ strany katolicke narodni na Zapadni Morav?, 1.7.1937 [34]

V roce 1937 zapo?ala Zem?d?lska dru?ina se stavbou dru?stevni mlekarny. Mlekarna byla vybavena nejmodern?j?imi stroji, disponovala vyrobou masla a syr?, mleka odst?ed?neho, mleka zahu?t?neho a kondenzovaneho, smetany, podmasli, tvarohu a su?eneho mleka, takte? vyrobou um?lych vajec. Dostav?ny byly chladirny vajec a druhym rokem nova samostatna budova pro sb?rnu a manipulaci vajec. V roce 1940 vyhlasil ?eskomoravsky svaz pro mleko, tuky a vejce ?Mlekarnu zem?d?lske dru?iny Moravske Bud?jovice“ obvodni sb?rnou pro vejce z obci soudniho okresu M. Bud?jovice a z obci byvaleho soudniho okresu Vranov : Vyso?any , Oslnovice , Zblovice , Bitov . [32] [35]

V roce 1945 p?evzal ?Okresni hospoda?ske dru?stvo“ (po zru?ene stran? agrarnik?) ?Jednotny svaz ?eskych zem?d?lc? pro Moravu a Slezsko“ (JS?Z), ovladane komunistickou stranou a ?uri?ovym ministerstvem zem?d?lstvi. [36] V budov? Okresniho hospoda?skeho dru?stva se take nalezala Okresni u?adovna JS?Z. [37] Na podzim roku 1946 z?idil JS?Z v arealu Okresniho hospoda?skeho dru?stva strojn?-traktorovou stanici. [38] V roce 1952 bylo Okresni hospoda?ske dru?stvo podle vyhla?ky ministra vykupu ?. 362/1952 U.l. ze dne 19. prosince 1952 znarodn?no. [39] Mlekarna byla za?len?na pod mlekarnu v Jarom??icich n. Rokytnou a v T?ebi?i a p?ejmenovana na ?Okresni dru?stevni mlekarnu“ (Okresni dru?stevni mlekarna, z. s. s r. o., Moravske Bud?jovice; 1952 Horacke mlekarny, n. p., Jihlava; 1953 Mleka?ske zavody, n. p., Moravske Bud?jovice; 1958 Jihlavske mlekarny, n. p., Jihlava, zavody Moravske Bud?jovice a Jarom??ice; 1960 Lacrum , n. p., Brno, zavod Moravske Bud?jovice, provoz Jarom??ice; 1994 a.s. Lacrum Brno; 1992 J + R MLEKARNA s.r.o.) [40] [41] [42] Novi majitele mlekarny (Bed?ich ?techer a Miroslav Suchy) v roce 2010 provoz v Moravskych Bud?jovicich zru?ili. [43] Hospoda?ske dru?stvo komuniste transformovali na JZD (1953?1992) se strojn?-traktorovou stanici (STS). [44] V roce 1992 privatizovano a od roku 1994 je Zem?d?lske dru?stvo Moravske Bud?jovice v likvidaci. [45]

Pr?mysl, ?emesla a ?ivnostnici [ editovat | editovat zdroj ]

?emeslniky a ?ivnostniky sdru?ovala Zemska jednota ?ivnostenskych spole?enstev v Brn?. V roce 1940 byla zalo?ena Okresni jednota ?ivnostenskych spole?enstev v Moravskych Bud?jovicich. [46] Brat?i Smr?kove, tovarna hospoda?skych stroj? a slevarna Moravske Bud?jovice, vznikla z p?vodn? male rodinne dilny. V roce 1947 zam?stnavala 236 zam?stnanc?. Dale zde p?sobila tovarna na nabytek Bohumila Jenerala, parni pila a velkoobchod se d?evem Antonina Bachela, tesa?stvi a parni pila Leopolda Jahody, mlyn Josefa ?ernohouse a cela ?ada drobnych ?ivnostenskych firem: Alois Kulhanek (cukra?stvi), Rajmund Aujesky (peka?stvi), Jaroslav Sedla?ek (cukra?stvi), Karel Novotny (radiozavod), Jan Klimt (strojirna), Josef ?plichal (sklad nabytku), Franti?ek ?abata (kola?stvi a karoserie), Antonin Brych (?eznictvi a restaurace), Josef ?imek (velkoobchod), Karel Kope?ek (koncesovana nakladni, autobusova a osobni doprava), Jan Va?ta (zahradnictvi), Jan Trojan (vyroba a prodej od?v?), Bohumil ?pat (smi?ene zbo?i), Karel Kaletus (no?i?stvi), Milada Kreuterova (narodni sprava sklo-porcelan), Antonin Kreuter (narodni sprava ramovani obraz?, sklena?stvi), A. Babak a V. Novotny (stavitelstvi a tesa?stvi), B. Dvo?ak (obchodni d?m), B. Hromadka (?elezo-porcelan-sklo-smaltovane nadobi), Josef Sedlak (elektrotechnicky zavod), Viktor Dvo?ak (knihtiskarna a prodejna s papirem), Jaroslav Dvo?ak (oprava, motocykly), F. Nesladek (drogerie), Jan R??i?ka obchod se st?i?nim zbo?im a galanterii, prodejna obuvi narodniho podniku Ba?a , a ?ada dal?ich. [47] [48] [49]

Po znarodn?ni p?sobily v Moravskych Bud?jovicich zavody narodniho podniku Kralovopolska strojirna Brno (d?ive Smr?kova tovarna), Moravskoslezske pily, n. p. (d?ive Bachelova pila), Kovo a d?evopr?mysl (fa. J. M. Novotneho), Sb?rne suroviny, n. p. (Osva?ilova ko?elu?na), St?edomoravske mlyny (mlyn J. ?ernohouse), Moravske lihovary a cukrarny (fa. Stanislav Jano?tik, vyroba ovocnych ??av, Mor. Bud?jovice).

V roce 2020 bylo oznameno, ?e u silnice vedouci z Moravskych Bud?jovic do Jemnice bude v roce 2021 postaveno a otev?eno nove obchodni centrum. [50] Centrum se bude jmenovat Shopping Moravske Bud?jovice. Celkem by stavba m?la mit velikost 4 tisic ?tvere?nich metr?. V arealu by m?ly byt obchody s potravinami, obuvi, textilem, drogerii, elektrem, chovatelskymi pot?ebami a rychlym ob?erstvenim. Obchodni centrum by mohla doplnit prodejna spole?nosti Albert nebo Kaufland . Druha etapa bude dokon?ena v roce 2023. [51]

M?sto roku 2021 oznamilo, ?e po jednanich se spole?nosti Lidl by m?l vzniknout ve m?st? jeji supermarket. Prodejna se bude nachazet na ulicich 1.maje a Chel?ickeho. Podle odhad? by mohla byt otev?ena ji? v roce 2023. [52]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Moravske Bud?jovice pat?ily a? do po?atku 80. let 19. stoleti k m?st?m s vyraznou p?evahou ?eskeho obyvatelstva, ovladaneho hospoda?sky silnou n?meckou minoritou. Vnit?ni m?sto si dlouho dobu udr?ovalo ?emeslny raz se silnym cechem obuvnik?, ve m?st? pracovali ko?eluhove, vyrobci pode?vi, ?emena?i a sedla?i, krej?i, tkalci, barvi?i, klobou?nici, ?eznici, peka?i a mlyna?i. V?t?ina rolnickych rodin sidlila na p?edm?sti a po okraji m?sta. [53]

Vyvoj po?tu obyvatel m?sta Moravskych Bud?jovic [54]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Po?et obyvatel 3503 3957 4334 4554 4728 5007 5130 5209 5985 6367 7265 7884 8004 7541
Vyvoj po?tu obyvatel mistni ?asti Moravskych Bud?jovic [54]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Po?et obyvatel 2550 2933 3301 3492 3725 3933 4129 4367 5138 5570 6555 7278 7409 6971
Vyvoj po?tu obyvatel
Data pochazeji z datove polo?ky Wikidat
Grafy jsou z technickych d?vod? do?asn? nedostupne.

V kv?tnu 1945 z?idil MNV v Moravskych Bud?jovicich interna?ni pracovni tabor , kde byli internovani ob?ane z Moravskych Bud?jovic a z pohrani?nich obci okresu M. Bud?jovice ( Lov?ovic , Chvalkovic , ?upanovic , Ranci?ova , Vrat?nina , Me?ovic , Dan?ovic , Korolup , De?ne , Hluboke , Lubnice a Uher?ic ). [55] [56] V tabo?e byl zadr?en i MUDr. Ernst Bruckner (?esky Arno?t Bruckner, nar. 11. listopadu 1882), byvaly okresni zdravotni rada ze Znojma, ktery v roce 1938 uprchl do Moravskych Bud?jovic. Po z?izeni protektoratu se p?ihlasil k n?mecke narodnosti a v letech 1939?45 p?sobil jako okresni zdravotni rada v Moravskych Bud?jovicich. [57] B?hem okupace podporoval sveho nevlastniho bratra Josefa Gr?u v odbojove ?innosti, dceru p?ihlasil na ?eskou ?kolu a zahajil rozvodove ?izeni se svou n?meckou man?elkou. V dob? internace mu byl zabaven ve?kery majetek v hodnot? 3,5 mil. K?s. Proti Brucknerovi vystupoval zejmena MNV, ktery se ost?e stav?l proti jeho ?adosti o ud?leni ?sl. ob?anstvi. E. Bruckner byl poslan jako obvodni leka? do pohrani?i ( Vrat?nin ) a v dubnu 1947 trestni nalezaci komise (TNT) ONV v Moravskych Bud?jovicich rozhodla o jeho nevin?. ?sl. ob?anstvi mu ale navraceno nebylo. [58] V lednu 1948 vlada rozhodla o vyst?hovani n?meckych leka?? z pohrani?i do vnitrozemi. [59] Ernest Bruckner p?sobil p?ibli?n? od roku 1952 jako prakticky leka? v Dolnim Rakousku ( Gastern ). Zem?el kolem roku 1961. [60] [61] Prvni organizovany odsun asi 300 N?mc? prob?hl v dubnu 1946. [62] V roce 2019 byl upraven pamatnik ob?tem sv?tovych valek na nam?sti Miru, p?ibyly kamenne desky se jmeny ob?ti. [63]

N?mci v Mor. Bud?jovicich. V kv?tnu 1945 bylo v Mor. Bud?jovicich hla?eno celkem 209 N?mc? v?etn? d?ti, z toho v?ak opravdovych N?mc? bylo pouze 92. Podle sm?rnic ministerstva vnitra bylo k prvnimu odsunu navr?eno 17 neproduktivnich N?mc? a z nich po u?ednim p?ezkoumani odsunuto pouze osm. ?lo vesm?s o stare osoby. Zna?na v?t?ina N?mc?, kte?i se v Mor. Bud?jovicich b?hem valky usadili, utekli je?t? p?ed p?ichodem Rude armady. Dnes maji Mor. Bud?jovice ve svem st?edu je?t? t?i N?mce, kte?i podlehaji odsunu a jsou pro n?j p?ipraveni. Z nich je jedna dosp?la ?ena s nezletilym synem a 15leta divka. MNV v Mor. Bud?jovicich nepodporuje zasadn? ?adosti o ud?leni statniho ob?anstvi t?ch osob, ktere za valky p?ijaly statni p?islu?nost n?meckou.

Stra? na Dyji, 04.04.1947 [64]

S?itani obyvatelstva v M. Bud?jovicich v roce 1947 potvrdilo pokles obyvatelstva oproti p?edvale?nym let?m; z celkoveho po?tu 4 345 bylo 2 038 mu?? a 2 307 ?en. Pokles byl od?vodn?n odchodem obyvatelstva do pohrani?i. Obyvatele m?sta bydleli v 1 025 domech o 1 338 bytech. Ve m?st? se nachazelo je?t? 16 dom? upln? zbo?enych a 15 dom? k obyvani nezp?sobilych. [65]

V roce 2020 byl v Tova?ovskeho sadech zasazen buk na po?est Josefa Sala?e, leka?e, ktery zem?el v roce 2019. [66]

M?stska sprava [ editovat | editovat zdroj ]

?asti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 k m?stu pat?ily i Vicenice . [67] [68]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? se na podzim kona Horak?v Horacky festival , v roce 2016 jej zahajil Miroslav Taborsky . [69]

Ke konci leta v Moravskych Bud?jovicich probiha mezinarodni hudebni festival Vaclava Hude?ka a jeho host? (v srpnu 2018 se konal ji? 11. ro?nik).

V polovin? ?ijna ve m?st? probiha tradi?ni Cisa?ske posviceni . Je doprovazeno vystavami, rozsahlymi trhy, pr?vodem m?stem, posvicenskym programem a pou?ovymi atrakcemi

V roce 2021 byla oznamena u?ast m?sta v sout??i Historicke m?sto roku 2021. [70] V lednu roku 2022 bylo oznameno, ?e krajske kolo vyhralo m?sto Tel? a postoupilo do celostatniho kola, Jemnice a Moravske Bud?jovice dale nepostoupily. [71] V roce 2024 bylo oznameno, ?e do celostatniho kola sout??e Historicke m?sto roku 2023 za Kraj Vyso?ina postoupily Moravske Bud?jovice. [72]

V roce 2023 bylo oznameno, ?e studenti mistni zakladni um?lecke ?koly pracuji na navrhu symbolu m?sta, ktery by m?l stat na kruhovem objezdu na ji?nim okraji m?sta. [73]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

?elezni?ni stanice

M?stem prochazi silnice I/38 a II/152 , severn? od m?sta se silnice II/151 spojuje se silnici I/38. M?stem prochazi cyklostezka Jihlava ? T?ebi? ? Raabs . M?stem prochazi ?elezni?ni tra? Znojmo?Ok?i?ky a sezonni vyletni trasa z Jemnice do Moravskych Bud?jovic (tato vyletni trasa se v m?st? napojuje na cestovni trasu). V roce 2016 byla podana ?adost na Spravu ?elezni?ni dopravni cesty , aby byla zavedena nova zastavka v ji?ni ?asti m?sta. Dosavadni zastavka se nachazi p?ibli?n? 2 kilometry od m?sta. [74] V roce 2017 do?lo k uzav?eni vyprav?i budovy nadra?i, kdy p?i vich?ici v ?ijnu 2017 byla str?ena ?ast st?echy. [75]

Roku 2021 bylo oznameno, ?e v ?ervnu roku 2021 bude rekonstruovana budova autobusoveho nadra?i. [76] Rekonstrukce prob?hla mezi ?ervnem a srpnem roku 2021, byla opravena vypravni hala, vystav?na nova ?ekarna a socialni za?izeni. [77]

V listopadu 2021 byla otev?ena nova lavka p?es ?eku Rokytku. [78] Ta je v noci vyrazn? nasvicena, celkova cena za lavku dosahla 5 milion? K?. [79]

Rekonstrukce a plany [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 2018 bylo z d?vod? modernizace a roz?i?eni expozice uzav?eno muzeum ?emesel. P?edpokladany termin znovuotev?eni byl v sezon? 2021, nakonec bylo muzeum otev?eno v dubnu 2022. [80]

Na konci leta 2015 se za?ala na ji?nim svahu u leti?t? stav?t nova ulice s nazvem La?inska, ulice je nyni ve vystavb?. Nov? vznika nap?. i ulice ?Pod Spravedlnosti“.

Krajska rada v srpnu 2017 rozhodla o zahajeni projektovani obchvatu ve vychodni ?asti Moravskych Bud?jovic. Obchvat ma zjednodu?it sjezd ze silnice I/38 na Jarom??ice nad Rokytnou. Obchvat by za?inal napojenim na silnici III/4118 ve sm?ru na Vesci, kon?il by napojenim na stavajici komunikaci II/152 ve sm?ru na Jarom??ice nad Rokytnou. Delka planovaneho useku je kolem t?i kilometr?. Zahajeni stavby se p?edpoklada ne d?ive ne? za dva roky, za podminky ziskani pot?ebnych dokument?, a p?edev?im pak evropske dotace. Majetkova p?iprava byla zahajena za?atkem roku 2018. U?ednici dale zpracovavaji jednotlive stupn? projektove dokumentace.

Do roku 2022 m?la byt na okraji m?sta sm?rem na Litoho? vytvo?ena pr?myslova zona o rozloze 31 hektar? s p?ibli?n? 525 pracovnimi misty, vlada podpo?ila dotaci vznik teto pr?myslove zony, stejn? tak byla schvalena m?stem Moravske Bud?jovice. [81] Pr?myslova zona v?ak narazila hned po prvotnim schvaleni na problemy, kdy se nepoda?ilo vykoupit n?kolik pozemk? v budoucim uzemi pr?myslove zony. V b?eznu roku 2017 pak m?sto rozhodovalo o tom, zda v projektu pokra?ovat, nebo jej ukon?it. M?sto by tak muselo vratit dotace k projektu, v planu v?ak bylo pokra?ovat v projektu men?i pr?myslove zony (kolem cca 10 hektar?), kdy financovani by muselo byt zaji?t?no bez u?asti statu. [82] Pr?myslova zona bude mit 10 hektar?, v b?eznu 2018 to schvalilo m?sto Moravske Bud?jovice. Vykup pozemk? za?al v polovin? roku 2018. [83]

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do mistniho zastupitelstva [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2022 byl zvolena starostou Martin Ferdan, mistostarostou byl zvolen Jan ?va?i?ek. [84]

Volby do poslanecke sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do PSP ?R v obci Moravske Bud?jovice
2006 [85] 2010 [86] 2013 [87] 2017 [88] 2021 [89]
1. ?SSD (34.2 %) ?SSD (23.79 %) ?SSD (23.35 %) ANO (26.37 %) SPOLU (28.16 %)
2. ODS (28.08 %) TOP 09 (18.35 %) KS?M (18.29 %) ODS (11.41 %) ANO (26.35 %)
3. KS?M (17.84 %) ODS (15.87 %) ANO 2011 (14.92 %) Pirati (10.58 %) Pirati+STAN (14.76 %)
u?ast 67.65 % ( 4285 z 6340 ) 64.03 % ( 4059 z 6341 ) 60.93 % ( 3840 z 6302 ) 61.35 % ( 3745 z 6106 ) 67.38 % ( 3996 z 5932 )

Volby do krajskeho zastupitelstva [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do krajskeho zastupitelstva v obci Moravske Bud?jovice
2008 [90] 2012 [91] 2016 [92] 2020 [93]
1. ?SSD (31.25 %) ?SSD (25.68 %) ?SSD (16.12 %) ANO (19.27 %)
2. ODS (19.21 %) KS?M (24.29 %) STAN+SNK ED (13.58 %) ODS + STO (17.19 %)
3. KS?M (17.1 %) ODS (11.24 %) ANO 2011 (13.35 %) Pirati (15.3 %)
u?ast 41.30 % ( 2631 z 6371 ) 40.98 % ( 2581 z 6323 ) 34.95 % ( 2163 z 6188 ) 37.18 % ( 2234 z 6016 )

Prezidentske volby [ editovat | editovat zdroj ]

V prvnim kole prezidentskych voleb v roce 2013 prvni misto obsadil Milo? Zeman (1163 hlas?), druhe misto obsadil Karel Schwarzenberg (749 hlas?), a t?eti misto obsadil Jan Fischer (673 hlas?). Volebni u?ast byla 63,39 %, tj. 3998 ze 6309 opravn?nych voli??. V druhem kole prezidentskych voleb v roce 2013 prvni misto obsadil Milo? Zeman (2487 hlas?) a druhe misto obsadil Karel Schwarzenberg (1497 hlas?). Volebni u?ast byla 63,25 %, tj. 3998 ze 6321 opravn?nych voli??. [94]

V prvnim kole prezidentskych voleb v roce 2018 prvni misto obsadil Milo? Zeman (1572 hlas?), druhe Ji?i Draho? (1033 hlas?), a t?eti Pavel Fischer (525 hlas?). Volebni u?ast byla 64,83 %, tj. 3936 ze 6073 opravn?nych voli??. V druhem kole prezidentskych voleb v roce 2018 prvni misto obsadil Milo? Zeman (2230 hlas?) a druhe misto obsadil Ji?i Draho? (1964 hlas?). Volebni u?ast byla 69,21 %, tj. 4198 ze 6066 opravn?nych voli??. [95]

V prvnim kole prezidentskych voleb v roce 2023 prvni misto obsadil Andrej Babi? (1535 hlas?), druhe Petr Pavel (1240 hlas?), a t?eti Danu?e Nerudova (538 hlas?). Volebni u?ast byla 70,03 %, tj. 4125 ze 5890 opravn?nych voli??. V druhem kole prezidentskych voleb v roce 2023 prvni misto obsadil Petr Pavel (2340 hlas?) a druhe misto obsadil Andrej Babi? (1843 hlas?). Volebni u?ast byla 72,28 %, tj. 4202 ze 5815 opravn?nych voli??. [96]

Gymnazium

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

  • Gymnazium a st?edni odborna ?kola, Moravske Bud?jovice, Tyr?ova 365
  • St?edni ?kola ?emesel a slu?eb
  • Zakladni ?kola Toma?e Garrigua Masaryka
  • Zakladni ?kola Havli?kova
  • Zakladni um?lecka ?kola
  • Zakladni ?kola a prakticka ?kola
  • D?m d?ti a mlade?e BUDIK
  • Mate?ska ?kola Husova
  • Mate?ska ?kola ?afa?ikova
  • Mate?ska ?kola Fi?erova
  • Mate?ska ?kola JABULA

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Seznam kulturnich pamatek v Moravskych Bud?jovicich .
Zamek
Kostel sv. Jilji

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

?estni ob?ane [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2019 byl ze seznamu ?estnych ob?an? odebran Klement Gottwald . [102] ?estni ob?ane jsou zapisovani do pam?tnich knih. [103]

  • Julius Rittler , poslanec Moravskeho zemskeho sn?mu , ?editel Rosickych uhelnych dol? , asi od 1875, jako ?estny ob?an Moravskych Bud?jovic uveden na umrtnim oznameni z r. 1880
  • Bed?ich Apeltauer , m???an, od 1881, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Franti?ek Augustin Urbanek , hudebni nakladatel, od 1881, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Mag. Chir. Franti?ek Va?ek , leka?, od 2. prosince 1883, zapsan v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • JUDr. Eduard ?patinka , advokat, od 1883, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Karel Urbanec , ?editel ?ivnostenske banky v Praze , od 2. prosince 1883, zapsan v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Jan Travni?ek , u?etni v T?ebi?i, od 2. prosince 1883, zapsan v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8
  • JUDr. Antonin Meznik , dvorsky rada, od 2. prosince 1883, zapsan v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Josef Osva?il , profesor v Opav?, od 2. prosince 1883, zapsan v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Franti?ek Dostal , fara?, od 2. prosince 1883, zapsan v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pam?tni knize I, s. 46
  • Zden?k Fibich , hudebni skladatel, od 5. za?i 1884, uveden v Pam?tni knize I, s. 45
  • Vaclav Kosmak , kn?z a spisovatel, od 9. srpna 1891, zapsan v protokolu z 9. srpna 1891, bod 15, uveden v Pam?tni knize I, s. 67
  • Cyril Hain , ?len obecniho vyboru, od 27. prosince 1891, zapsan v protokolu z 27. prosince 1891, bod 20
  • Vincenc Brandl , zem. archiva?, od 27. prosince 1891, zapsan v protokolu z 27. prosince 1891, bod 19, uveden v Pam?tni knize I, s. 67
  • Franti?ek Bauer , kn?z, brn?nsky biskup, od 5. ?ervence 1892, zapsan v protokolu z 5. ?ervence 1892, bod 2, uveden v Pam?tni knize I, s. 67
  • Jan Plocek , okresni soudce v Moravskych Bud?jovicich, od 20. listopadu 1892, zapsan v protokolu z 20. listopadu 1892, uveden v Pam?tni knize I, s. 67
  • Arno?t hrab? Marschall , okresni hejtman, od 27. za?i 1905, zapsan v protokolu z 27. za?i 1905, bod 7, uveden v Pam?tni knize I, s. 73
  • Franti?ek Stan?k , poslanec, pozd?ji ministr a p?edseda poslanecke sn?movny, od 2. ledna 1907, zapsan v protokolu z 2. ledna 1907, bod 7, uveden v Pam?tni knize I, s. 73
  • Ing. Augustin Osva?il , zemsky in?enyr, od 12. dubna 1907, zapsan v protokolu z 12. dubna 1907, bod 10, uveden v Pam?tni knize I, s. 73
  • JUDr. Josef Podbrdsky , zemsky poslanec, od 23. ?ijna 1911, zapsan v protokolu z 23. ?ijna 1911, bod 3, uveden v Pam?tni knize I, s. 74
  • Alois Jirasek , spisovatel, od 17. kv?tna 1918, mimo?. sch?ze 7. kv?tna 1918 ? zapis neni dokon?en, uveden v Pam?tni knize I, s. 158
  • Toma? Garrigue Masaryk , prezident republiky, od 7. b?ezna 1930, zapsan v protokolu z 7. b?ezna 1930, uveden v Pam?tni knize II, s. 349
  • MUDr. Josef Worel , leka?, od 29. ledna 1934, zapsan v protokolu z 29. ledna 1934, bod 8, uveden v Pam?tni knize II, s. 406
  • Ing. Jaroslav ?ech , ministersky rada na Ministerstvu ve?ejnych praci , od 29. ledna 1934, zapsan v protokolu z 29. ledna 1934, bod 7, uveden v Pam?tni knize II, s. 406
  • Jan ?erny , zemsky prezident, od 1. b?ezna 1934, zapsan v protokolu z 1. b?ezna 1934, uveden v Pam?tni knize II, s. 408
  • Jaromir Herle , sbormistr, od 18. kv?tna 1934, zapsan v protokolu z 18. kv?tna 1934, bod 8, uveden v Pam?tni knize II, s. 410
  • Josef Franti?ek Svoboda , narodopisec a historik, od 18. kv?tna 1934, zapsan v protokolu z 18. kv?tna 1934, bod 7, uveden v Pam?tni knize II, s. 410
  • Edvard Bene? , prezident republiky, od 15. ?ervna 1936, zapsan v protokolu slavnostni sch?ze 15. ?ervna 1936, zapsan v protokolu z 3. srpna 1948, bod 4, uveden v Pam?tni knize II, s. 445, uveden v Pam?tni knize III, s. 30 ? zru?eno, s. 278 ? obnoveno 3. srpna 1945
  • PhDr. Josef Fi?er , ?editel gymnazia, od 17. prosince 1936, zapsan v protokolu z 17. prosince 1936, bod 6, uveden v Pam?tni knize II, s. 448
  • Vincenc Lesny , indolog, od 21. ?ijna 1938, zapsan v protokolu z 21. ?ijna 1938, bod 25, uveden v Pam?tni knize II, s. 506
  • Josef David , p?edseda Narodniho shroma?d?ni, od 26. ledna 1946, zapsan v protokolu z slavnostni sch?ze z 26. ledna 1946, uveden v Pam?tni knize III, s. 303
  • Julius ?uri? , ministr, od 22. b?ezna 1946, zapsan v protokolu z 22. b?ezna 1946, bod 4, uveden v Pam?tni knize III, s. 314
  • Zden?k Fierlinger , p?edseda vlady, od 11. dubna 1946, zapsan v protokolu z 11. dubna 1946, bod 1, uveden v Pam?tni knize III, s. 317
  • Vaclav Pa?ek , p?edseda Krajskeho narodniho vyboru v Jihlav?, od 16. dubna 1951, plenum MNV o ud?leni nejednalo, rozhodla o n?m rada ? zapis ze sch?ze 16. dubna 1951, bod 4, uveden v Pam?tni knize III, s. 461
  • Jaroslav Palliardi , nota? a archeolog, od 3. b?ezna 2014, ud?lilo Zastupitelstvo m?sta Moravske Bud?jovice

Rodaci a osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Publikace a literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b ?esky statisticky u?ad : Po?et obyvatel v obcich ? k 1. 1. 2024 . Praha : ?esky statisticky u?ad . 17. kv?tna 2024. Dostupne online . [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ ?esky statisticky u?ad : Maly lexikon obci ?eske republiky ? 2017 . ?esky statisticky u?ad . 15. prosince 2017. Dostupne online . [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ ?esky statisticky u?ad : Vysledky s?itani 2021 ? otev?ena data . Dostupne online . [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l BARTO?, Josef; SCHULZ, Jind?ich; TRAPL, Milo?. Historicky mistopis Moravy a Slezska v letech 1848?1960 . Redakce Josef Barto?, Jan Macha?, Ivan Stra?ak, Zbyn?k Jana?ek. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN   80-7034-038-X . Kapitola Politicky okres Moravske Bud?jovice, s. 127?131.  
  5. ↑ Mapy.cz , Turisticka mapa . Praha: Seznam.cz, 16. 4. 2024
  6. ↑ Hosak, ?ramek: Mistni jmena na Morav? a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 127, 128.
  7. ↑ Lidove noviny . Brno: Vydavatelske dru?stvo Lidove strany v Brn?, 18.4.1944, 52(107, ranni vydani). s. 5.
  8. ↑ U?edni ?list ?eskoslovenske socialisticke republiky, Ausgabe 6, Bohemia and Moravia (Protectorate, 1939?1945), Ministerstvo vnitra, 1943, s. 4120: vladni na?izeni 294/42 Sb. o organisaci zem?d?lstvi a lesnictvi v ?echach a na Morav?.
  9. ↑ ?TARHA, Ivan. Historicky lexikon obci ji?ni, jihozapadni a jihovychodni Moravy 1850-2009 . Brno: Moravsky zemsky archiv v Brn?, 2010. 383 s. ISBN   978-80-86931-59-3 . S. 189.  
  10. ↑ Pen??ni ustavy v republice ?eskoslovenske roku 1920 . Praha: Statni u?ad statisticky, 1924. s. 112.
  11. ↑ Adresa? Protektoratu ?echy a Morava pro pr?mysl, ?ivnosti, obchod a zem?d?lstvi, Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1707,
  12. ↑ Na?e noviny: ?asopis pro Moravsko-Bud?jovicko, Jemnicko a Jarom??icko. Moravske Bud?jovice: Ludvik Barto? , 29.8.1903, 2(34). s. [4].
  13. ↑ Na?e noviny: ?asopis pro Moravsko-Bud?jovicko, Jemnicko a Jarom??icko. Moravske Bud?jovice: Ludvik Barto? , 2.5.1903, 2(17). s. [2].
  14. ↑ Kramerius, Na?e noviny, 11.8.1905. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupne online .  
  15. ↑ Horacko: tydennik hajici zajmy pracujicich vrstev lidovych . T?ebi?: Politicky klub n. s., 24.4.1914, 4 (12). s. 4.
  16. ↑ Na?e noviny: ?asopis pro Moravsko-Bud?jovicko, Jemnicko a Jarom??icko. Moravske Bud?jovice: Ludvik Barto? , 23.8.1902, 1(11), s. 44.
  17. ↑ a b Milo? Trapl: Dru?stevnictvi ?eskoslovenske strany lidove. In: Osudy zem?d?lskeho dru?stevnictvi ve 20. stoleti, sbornik p?isp?vk? z mezinarodni konference konane ve dnech 15.?16. kv?tna 2002 v?novany Lubomiru Slezakovi k 70. narozeninam, s. 73.
  18. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupne online .  
  19. ↑ Horacko: tydennik hajici zajmy pracujicich vrstev lidovych . T?ebi?: Politicky klub n. s., 30.1.1920, 7(7). s. 3.
  20. ↑ Kramerius, Venkov 26.03.1921, s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  21. ↑ Venkov: organ ?eske strany agrarni . Praha: Tiska?ske a vydavatelske dru?stvo rolnicke, 29.08.1920, 15(204). s. 6.
  22. ↑ Venkov: organ ?eske strany agrarni . Praha: Tiska?ske a vydavatelske dru?stvo rolnicke, 23.01.1927, 22(19). s. 6.
  23. ↑ Stra?: organ strany katolicke narodni na Zapadni Morav? . V Brn?: Katolicko-politicka jednota pro hejtmanstvi t?ebicke, 9.8.1934, 36(30). s. 5.
  24. ↑ Venkov: organ ?eske strany agrarni . Praha: Tiska?ske a vydavatelske dru?stvo rolnicke, 13.10.1936, 31(238). s. 5.
  25. ↑ Stra?: organ strany katolicke narodni na Zapadni Morav? . V Brn?: Katolicko-politicka jednota pro hejtmanstvi t?ebicke, 17.10.1936, 38(40). s. [1].
  26. ↑ Narodni obroda: ust?edni organ ?eskoslovenske strany lidove . V Brn?: ?eskoslovenska strana lidova, 09.04.1947, 3(83). s. 4.
  27. ↑ Venkov: organ ?eske strany agrarni . Praha: Tiska?ske a vydavatelske dru?stvo rolnicke, 09.11.1935, 30(261). s. 8: Slou?eni hospoda?skych dru?stev.
  28. ↑ Venkov: organ ?eske strany agrarni . Praha: Tiska?ske a vydavatelske dru?stvo rolnicke, 16.07.1936, 31(164). s. 5.
  29. ↑ Venkov: organ ?eske strany agrarni . Praha: Tiska?ske a vydavatelske dru?stvo rolnicke, 08.10.1936, 31(234). s. 10.
  30. ↑ Kramerius, Venkov 08.12.1926, s. 5.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  31. ↑ Stra?: organ strany katolicke narodni na Zapadni Morav? . V Brn?: Katolicko-politicka jednota pro hejtmanstvi t?ebicke, 1.2.1934, 36(5). s. 8.
  32. ↑ a b Stra? Zapadomoravska: tydenik ?sl. strany lidove pro kraj jihlavsky. T?ebi?: Katolicko-politicka jednota pro hejtmanstvi t?ebicke, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  33. ↑ Kramerius, Stra? - organ strany katolicke narodni na Zapadni Morav?, 22.10.1936. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  34. ↑ Stra?: organ strany katolicke narodni na Zapadni Morav? . V Brn?: Katolicko-politicka jednota pro hejtmanstvi t?ebicke, 1.7.1937, 39(27). s. [1].
  35. ↑ Ust?edni list ?eskoslovenske ?socialisticke ?republiky, Protektorat 1939?1945, Ministerstvo vnitra 1942, s. 367.
  36. ↑ 11/1945 U.l. Vyhla?ka o zru?eni Svazu zem?d?lstvi a lesnictvi pro ?echy a Moravu z 28. kv?tna 1945.
  37. ↑ Na?e Demokracie, Podnazev: list ?eskoslovenske strany lidove na jihozapadni Morav?, 28.07.1945, ?islo 8, s. 4.
  38. ↑ Rovnost: list socialnich demokrat? ?eskych. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  39. ↑ Vyhledavani ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupne online .  
  40. ↑ Badatelna.eu | Statni okresni archiv T?ebi? - Okresni dru?stevni mlekarna Moravske Bud?jovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-06-16.  
  41. ↑ Badatelna.eu | Moravsky zemsky archiv v Brn? - Mleka?ske zavody, n. p., Moravske Bud?jovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-06-17.  
  42. ↑ J + R MLEKARNA s.r.o.. www.megafirmy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  43. ↑ BARTIKOVA, Eva. Mlekarna v Bud?jovicich u? zav?ela provoz. trebicsky.denik.cz . 2010-12-09. Dostupne online [cit. 2019-06-17].  
  44. ↑ Badatelna.eu | Statni okresni archiv T?ebi? - Jednotne zem?d?lske dru?stvo Moravske Bud?jovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-07-07.  
  45. ↑ KURZY.CZ. Zem?d?lske dru?stvo Moravske Bud?jovice,dru?stvo - v likvidaci - obchodni rejst?ik, uplny vypis. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  46. ↑ Badatelna.eu | Statni okresni archiv T?ebi? - Okresni jednota ?ivnostenskych spole?enstev Moravske Bud?jovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-07-07.  
  47. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupne online .  
  48. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupne online .  
  49. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupne online .  
  50. ↑ JAKUBCOVA, Hana. U Moravskych Bud?jovic vznikne nove nakupni centrum. Otev?e p?i?ti rok na podzim. T?ebi?sky denik . 2020-05-16. Dostupne online [cit. 2020-06-29].  
  51. ↑ ?IHOVA, Ivana. Podivejte, jak v Bud?jovicich roste nova obchodni zona: otev?e se je?t? letos. T?ebi?sky denik . 2021-08-09. Dostupne online [cit. 2021-08-26].  
  52. ↑ Facebook. cs-cz.facebook.com [online]. [cit. 2021-07-22]. Dostupne online .  
  53. ↑ Zden?k Beroun: Moravske Bud?jovice v letech 1881 - 1918. Nastin politickeho a spolkoveho profilu malom?sta, Praha 2007.
  54. ↑ a b Historicky lexikon obci ?eske republiky 1869?2011 [online]. ?esky statisticky u?ad [cit. 2016-10-05]. Dostupne online .  
  55. ↑ Toma? Stan?k: Tabory v ?eskych zemich 1945?1948, Slezsky ustav Slezskeho zemskeho muzea v Opav?, 1996: s. 230 - zaznam o revizi v pracovnim st?edisku v Moravskych Bud?jovicich z 3. 3. 1946.
  56. ↑ ?ERNY, Kamil. N?mci pry?, zn?lo po druhe sv?tove valce i na T?ebi?sku. trebicsky.denik.cz . 2017-05-05. Dostupne online [cit. 2019-06-05].  
  57. ↑ Zden?k ?t?panek: Nacifikace a morav?ti leka?i (1939?1945), Matice moravska, 2004, s. 27.
  58. ↑ Na?e Demokracie: list ?eskoslovenske strany lidove na jihozapadni Morav?. Mor. Bud?jovice: ?s. strana lidova na okrese mor.-bud?jovickem, 28.02.1947, s. 5.
  59. ↑ Rovnost: list socialnich demokrat? ?eskych. Brno: J. Opletal, 14.1.1948, 64 (11).
  60. ↑ Bruckner Arno?t, MUDr.: Statni okresni archiv T?ebi?, Torzo rodinne korespondence, 1919 - 1935.
  61. ↑ Berthold Weinrich: Niederosterreichische Arztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederosterreichs, O. Mobius, 1990, s. 320.
  62. ↑ ?ERNY, Kamil. N?mci pry?, zn?lo po druhe sv?tove valce i na T?ebi?sku. T?ebi?sky denik [online]. VLP, 2017-05-05 [cit. 2017-05-15]. Dostupne online .  
  63. ↑ JAKUBCOVA, Hana. U? se pracuje na grafickem navrhu, pomnik se rozroste o jmena ob?ti. trebicsky.denik.cz . 2019-05-31. Dostupne online [cit. 2019-05-31].  
  64. ↑ Stra? na Dyji: krajinsky tydenik ?eskoslovenske socialni demokracie . Znojmo: Zemsky vykonny vybor ?s. socialni demokracie, 04.04.1947, 2 (14). s. 7.
  65. ↑ Stra? na Dyji: krajinsky tydenik ?eskoslovenske socialni demokracie . Znojmo: Zemsky vykonny vybor ?s. socialni demokracie, 27.06.1947, 2(26). s. 5.
  66. ↑ JAKUBCOVA, Hana. Na pamatku zesnuleho leka?e jeho blizci zasazeji buk. T?ebi?sky denik . 2020-02-12. Dostupne online [cit. 2020-02-25].  
  67. ↑ ?TARHA, Ivan. Historicky lexikon obci ji?ni, jihozapadni a jihovychodni Moravy 1850-2009 . Brno: Moravsky zemsky archiv v Brn?, 2010. 383 s. ISBN   978-80-86931-59-3 . S. 340.  
  68. ↑ Historicky lexikon obci ?eske republiky ? 1869?2011 . Dil IV. Abecedni p?ehled obci a ?asti obci. Praha: ?esky statisticky u?ad, 2015-12-21. Dostupne online . S. 619.  
  69. ↑ Redakce. Festival zahaji Miroslav Taborsky, sam stihne odehrat patnact roli. T?ebi?sky denik [online]. VLP, 2016-09-19 [cit. 2016-09-21]. Dostupne online .  
  70. ↑ KR?MA?, Milan. Historicke m?sto roku: o titul zabojuji Moravske Bud?jovice a Jemnice. T?ebi?sky denik . 2022-01-05. Dostupne online [cit. 2022-05-02].  
  71. ↑ KR?MA?, Milan. Historicke m?sto roku: Tel? porazila na Vyso?in? Jemnici i Moravske Bud?jovice. T?ebi?sky denik . 2022-01-28. Dostupne online [cit. 2022-05-02].  
  72. ↑ ?VARA, Ond?ej. Moravske Bud?jovice sout??i o historicke m?sto roku. Upravily zamek i kostel. T?ebi?sky denik . 2024-02-02. Dostupne online [cit. 2024-03-14].  
  73. ↑ KA?PAREK, Ji?i. Moravske Bud?jovice cht?ji na kruhovem objezdu dominantu. Vytvo?i ji studenti. T?ebi?sky denik . 2023-03-31. Dostupne online [cit. 2023-09-17].  
  74. ↑ ?ERNY, Kamil. Moravske Bud?jovice cht?ji dal?i zastavku. T?ebi?sky denik [online]. VLP, 2016-09-14 [cit. 2016-09-21]. Dostupne online .  
  75. ↑ JAKUBCOVA, Hana. Budova vlakoveho nadra?i v Bud?jovicich je zav?ena, vitr strhl ?ast st?echy. T?ebi?sky denik [online]. VLP, 2017-10-30 [cit. 2017-11-08]. Dostupne online .  
  76. ↑ ?IHOVA, Ivana. Velka rekonstrukce: autobusova hala v Bud?jovicich se prom?ni k nepoznani. T?ebi?sky denik . 2021-03-29. Dostupne online [cit. 2021-04-26].  
  77. ↑ ?IHOVA, Ivana. Nova moderni ?ekarna v Moravskych Bud?jovicich: Podivejte se, jak se zm?nila. T?ebi?sky denik . 2021-08-31. Dostupne online [cit. 2021-10-27].  
  78. ↑ CH?OUPEK, Petr. Lavka za pusu a p?itom krasna. Horacke noviny . 2021-11-25, ro?. 32, ?is. 47, s. 2.  
  79. ↑ KR?MA?, Milan. Lavka v Moravskych Bud?jovicich posviti p?i cest? do centra, podivejte se. T?ebi?sky denik . 2021-12-01. Dostupne online [cit. 2022-01-08].  
  80. ↑ Moravskobud?jovicke muzeum se po modernizaci otev?e v roce 2022. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-02]. Dostupne online .  
  81. ↑ ?ERNY, Kamil. Bud?jovickou pr?myslovou zonu podpo?i vlada dotaci. T?ebi?sky denik [online]. VLP, 2017-01-12 [cit. 2017-01-18]. Dostupne online .  
  82. ↑ JAKUBCOVA, Hana. Ob?i projekt nara?i. I kv?li nevykoupenym pozemk?m. T?ebi?sky denik [online]. VLP, 2018-01-05 [cit. 2018-01-14]. Dostupne online .  
  83. ↑ JAKUBCOVA, Hana. Bud?jovicka pr?myslova zona bude, ale men?i. T?ebi?sky denik . 2018-03-07. Dostupne online [cit. 2018-03-12].  
  84. ↑ KA?PAREK, Ji?i. Moravske Bud?jovice maji noveho starostu. Je jim Martin Ferdan. T?ebi?sky denik . 2022-10-06. Dostupne online [cit. 2022-11-12].  
  85. ↑ Volby do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky v roce 2006 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  86. ↑ Volby do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky v roce 2010 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  87. ↑ Volby do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky v roce 2013 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  88. ↑ Volby do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky v roce 2017 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  89. ↑ Volby do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky v roce 2021 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  90. ↑ Volby do zastupitelstev kraj? v ?esku v roce 2008 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  91. ↑ Volby do zastupitelstev kraj? v ?esku v roce 2012 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  92. ↑ Volby do zastupitelstev kraj? v ?esku v roce 2016 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  93. ↑ Volby do zastupitelstev kraj? v ?esku v roce 2020 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  94. ↑ Volby prezidenta ?eske republiky v roce 2013 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  95. ↑ Volby prezidenta ?eske republiky v roce 2018 [online]. ?SU [cit. 2022-03-11]. Dostupne online .  
  96. ↑ Volby prezidenta ?eske republiky v roce 2023 [online]. ?SU [cit. 2023-02-15]. Dostupne online .  
  97. ↑ Kramerius, Venkov, 20.04.1927. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  98. ↑ AK Mor. Budejovice, Gymnasium a pomnik Svobody. Bartko-Reher Alte Ansichtskarten [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  99. ↑ 100 let gymnazia v Moravskych Bud?jovicich. milan.i-line.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupne online .  
  100. ↑ Pam?tni mista na komunisticky re?im [online]. Ustav pro soudobe d?jiny AV ?R [cit. 2022-01-10]. Dostupne online .  
  101. ↑ (VIDEO) Muzeum ?emesel Moravske Bud?jovice otev?elo nove expozice [online]. Ob?asnik [cit. 2023-04-02]. Dostupne online .  
  102. ↑ JAKUBCOVA, Hana. Gottwald mizi ze seznamu ?estnych ob?an? Moravskych Bud?jovic. trebicsky.denik.cz . 2019-05-14. Dostupne online [cit. 2019-07-12].  
  103. ↑ BERNATOVA, Hana. Seznam ?estnych ob?an? m?sta [online]. Moravske Bud?jovice: M?sto Moravske Bud?jovice, 2019-05-14 [cit. 2021-08-03]. Dostupne online .  
  104. ↑ OSOBNOST: P?ib?h architekta Mou?ky - Neviditelny pes. iDNES.cz [online]. 2017-09-11 [cit. 2023-02-27]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?asti m?sta Moravske Bud?jovice
?asti obce
M?sta , m?styse a obce okresu T?ebi?
Babice  ? Ba?ice  ? Ba?kovice  ? Benetice  ? Biskupice-Pulkov  ? Blatnice  ? Bohu?ice  ? Bochovice  ? Bransouze  ? B?eznik  ? Budi?ov  ? Budkov  ? Cidlina  ? ?aslavice  ? ?astohostice  ? ?echo?ovice  ? ?echtin  ? ?ervena Lhota  ? ?ihalin  ? ?ichov  ? ?ikov  ? ?im??  ? Dale?ice  ? D?dice  ? De?ov  ? Dolni La?any  ? Dolni Vilemovice  ? Domamil  ? Dukovany  ? Hartvikovice  ? Heraltice  ? Hluboke  ? Hodov  ? Horni He?manice  ? Horni Smr?ne  ? Horni Ujezd  ? Horni Vilemovice  ? Hornice  ? Hrotovice  ? Hroznatin  ? Hv?zdo?ovice  ? Chlistov  ? Chlum  ? Chot?budice  ? Jakubov u Moravskych Bud?jovic  ? Jarom??ice nad Rokytnou  ? Jasenice  ? Jemnice  ? Jino?ov  ? Jiratice  ? Kamenna  ? Kdousov  ? Kladeruby nad Oslavou  ? Klu?ov  ? Kojatice  ? Kojatin  ? Kojetice  ? Komarovice  ? Kon??in  ? Kostniky  ? Kouty  ? Kozlany  ? Ko?ichovice  ? Krahulov  ? Kralice nad Oslavou  ? Kramolin  ? Krhov  ? Kroko?in  ? Kuroslepy  ? Laz  ? Lesna  ? Lesni Jakubov  ? Lesonice  ? Les??ky  ? Lhanice  ? Lhotice  ? Lipnik  ? Litoho?  ? Litovany  ? Lomy  ? Loukovice  ? Lov?ovice  ? Lukov  ? Markvartice  ? Martinkov  ? Mastnik  ? Menhartice  ? Mezi?i?ko  ? Mikulovice  ? Mlado?ovice  ? Mohelno  ? Moravske Bud?jovice  ? Myslibo?ice  ? Nalou?any  ? Nam??? nad Oslavou  ? Narame?  ? Nimp?ov  ? Nova Ves  ? Nove Syrovice  ? Novy Tele?kov  ? Ocmanice  ? Odunec  ? Okarec  ? Ok?e?ice  ? Ok?i?ky  ? Opatov  ? Opone?ice  ? Osta?ov  ? Palovice  ? Petrovice  ? Petr?vky  ? Pokojovice  ? Police  ? Pop?vky  ? Poz?atin  ? P?eckov  ? P?edin  ? P?e?ovice  ? P?ibyslavice  ? P?i?tpo  ? Pucov  ? Py?el  ? Racovice  ? Ra?ice  ? Radkovice u Bud?e  ? Radkovice u Hrotovic  ? Radonin  ? Rado?ov  ? Radotice  ? Rapotice  ? Rohy  ? Rokytnice nad Rokytnou  ? Rouchovany  ? Rudikov  ? ?imov  ? Sedlec  ? Slav?tice  ? Slavi?ky  ? Slavikovice  ? Smrk  ? Sta?e?  ? Strope?in  ? St?ite?  ? Studenec  ? Studnice  ? Sudice  ? Svatoslav  ? ?ebkovice  ? ?t?m?chy  ? ?t?pkov  ? Trnava  ? T?ebelovice  ? T?ebenice  ? T?ebi?  ? T?esov  ? Valdikov  ? Vale?  ? Vicenice  ? Vicenice u Nam??t? nad Oslavou  ? Vladislav  ? Vl?atin  ? Vy?apy  ? Zahradka  ? Zarubice  ? Za?ovice  ? Zv?rkovice  ? ?eletava
legenda: m?sto , m?stys .
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravske_Bud?jovice&oldid=24008921 “