Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Prorok Mohamed
Mohamed
Narozeni	20. dubna 571 Mekka , Hid?az , Arabie
Umrti	8. ?ervna 632 (ve v?ku 61 let) Medina , Hid?az , Arabie
Misto poh?beni	Sacred Prophetic Chamber
Bydli?t?	Mekka (570?622) Medina (622?632)
Narodnost	Arabska , Kuraj?ovci a Ha?imovci
Povolani	obchodnik, nabo?ensky v?dce a prorok
Aktivni roky	583 ? 609 (obchodni ?innost) 609 ? 632 (nabo?ensky v?dce)
Nasledovnik	Abu Bakr Umar ibn al-Chattab Uthman ibn Affan Ali ibn Abi Talib
Nabo?. vyznani	islam
Cho?	Chadid?a ( 595 ? 619 ) Sawda bint Zama'h ( 619 ? 632 ) Ai?a ( 619 ? 632 ) Hafsa bint Umar ( 624 ? 632 ) Zajnab bint D?ah? ( 625 ? 627 ) Umm Salama Hind bint Abi Umajja ( 625 ? 632 ) Zajnab bint Chuzejma ( 627 ? 632 ) D?uwajrija bint al-Harith ( 628 ? 632 ) Ramla bint Abi Sufjan ( 628 ? 632 ) Rajhana Bint Amr ( 629 ? 631 ) Safija bint Hujaj ( 629 ? 632 ) Majmuna bint al-Harith ( 630 ? 632 ) Maria bint ?amun ( 630 ? 632 )
D?ti	synove: Kasim , Abdullah a Ibrahim dcery: Zainab , Ruqayyah, Umm Kulthum a Fatima
Rodi?e	Abd Allah ibn Abd al-Muttalib a Amina bint Wahb
Rod	Banu Ha?im
P?ibuzni	Ali ( ze? a syn otcova bratra) Halimah bint Abi Dhuayb ( milk kinship ) Hamza (stryc z otcovy strany a milk kinship ) Abu Talib ibn ‘Abd al-Muttalib (stryc z otcovy strany) Abd al-Muttalib (d?de?ek z otcovy strany) Hasan ibn Ali (vnuk z dce?iny strany) Husajn ibn Ali (vnuk z dce?iny strany) Zainab bint Ali (vnu?ka z dce?iny strany) Al-Abbas (stryc z otcovy strany) Ab? Lahab (stryc z otcovy strany) Safiyyah bint ‘Abd al-Muttalib (teta z otcovy strany) Harith ibn ‘Abd al-Muttalib (stryc z otcovy strany) Az-Zubayr ibn ‘Abd al-Muttalib (stryc z otcovy strany) Umm Kulthum bint Ali ibn Abi Talib (vnu?ka z dce?iny strany)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Mohamed ( arabsky ???? ‎, Mu?ammad ; 25. dubna 571 ^[1] Mekka ? 8. ?ervna 632 Medina , oblast Hid?az , dne?ni Saudska Arabie ), ?esky zastarale te? Mahomet ?i Machomet , v odborne literatu?e Muhammad , plnym jmenem Abu-l-Kasim Muhammad ibn ?Abdullah ibn ?Abdulmuttalib ibn Ha?im ibn ?Abd Manaf al-Kura?i , byl nabo?ensky a politicky v?dce a posledni prorok islamu , ktery je muslimy pova?ovan za posledni krok zjevovani monoteistickeho nabo?enstvi , jeho? d?iv?j?i verze byly u?eny Abrahamem , Moj?i?em , Je?i?em a ostatnimi p?edchazejicimi proroky. V kaodaismu je pova?ovan za sv?tce. ^[2] V?t?ina nemuslim? ho obecn? poklada za zakladatele nabo?enstvi islamu.

P?ehled

P?edpoklada se, ?e Mohamed ibn Abdullah byl obchodnikem, ktery, vzhledem k sve praci, byl ?iroce zcestovaly. Rane muslimske zdroje podavaji zpravu o tom, ?e v roce 610 , kdy bylo Mohamedovi ?ty?icet let, m?l, v pr?b?hu meditace v jeskyni pobli? Mekky , vid?ni. Sam Mohamed pozd?ji svym soukmenovc?m popsal svou zku?enost jako nav?t?vu archand?la Gabriela , ktery mu na?idil zapamatovat si a recitovat ver?e, pozd?ji uspo?adane do koranu . Gabriel mu m?l sd?lit, ?e si jej B?h ( Allah ) vybral jako posledniho proroka pro lidstvo. Pozd?ji rozvinul sve poslani proroka ve?ejnym p?edna?enim o striktnim monoteismu a p?edvidanim Soudneho dne pro h?i?niky a nev??ici modloslu?ebniky, jakym byli nap?iklad ?lenove jeho kmene a jeho mekkan?ti sousede. Mohamed byl usp??nym nabo?enskym i politickym v?dcem. Nezavrhl zcela judaismus a k?es?anstvi ? dva dal?i monoteisticke systemy, zname v  Arabii ji? d?ive ? ?ekl, ?e byl Bohem poslan, aby zdokonalil a dokon?il jejich u?eni. Mezi n?kterymi lidmi ziskal rychle sve stoupence, nicmen? v?t?ina jeho u?eni zamitala, pokladaje ho za podvodnika a lha?e. Roku 622 byl p?inucen k uniku z Mekky (takzvana Hid?ra ) a usadil se spolu se svymi stoupenci v m?st? Jathrib (dnes znamem jako Medina ). V Medin? vznikla pod jeho vedenim obec muslim? (stoupenci z Mekky a jathrib?ti Arabove). Jeho vojenske a politicke usp?chy v zapase s odp?rci islamu p?im?ly Mekske k valce, ktera vyustila v jejich kapitulaci a k p?ijeti islamu (v roce 630). Ovladnuti Mekky vedlo k ?irokemu p?istupovani ko?ovnych kmen? k medinske obci muslim?, k dobyti Arabskeho poloostrova a prob?hlo i n?kolik vyprav na sever, sm?rem k  Syrii a Palestin? .

Islamska ?i?e se, pod vedenim Mohamedovych bezprost?ednich nastupc?, roz?i?ila do Palestiny, Syrie, Mezopotamie , Persie , Egyptu , Severni Afriky ( Maghreb ) a ?pan?lska . Pozd?j?i dobyti, obchodni kontakty muslim? s nemuslimy a misijni ?innost roz?i?ily islam do velke ?asti sv?ta.

Jak o Mohamedovi vime?

Nam dostupne zdroje o Mohamedovi jsou p?edev?im koran , biografie zvane ?sira“ a sbirky hadis . Koran sice neni Mohamedovym ?ivotopisem, nicmen? p?ina?i n?ktere informace o jeho ?ivot?.

Arabske ?ivotopisy

Nejstar?imi dochovanymi ?ivotopisy jsou ?ivot Bo?iho apo?tola / ?ivot Allahova posla od Ibn Ishaqa (z roku 768 ) ^[3] , editovana Ibn Hi?amem ( 833 ) a Mohamed?v ?ivotopis od al-Waqidiho z roku 822 . Ibn Ishaq sepsal sve dilo p?ibli?n? 120 a? 130 let po Mohamedov? smrti. Posledni typ zdroje, sbirky hadis , nejsou, stejn? jako koran , ?ivotopisem samy o sob?. Jsou to p?ib?hy o slovech a ?inech Mohameda a jeho spole?nik?.

Zapadni skepticismus

N?kte?i skepti?ti badatele ( Goldziher , Schacht, Wansbrough, Cook, Crone, Rippin, Berg a dal?i) maji pochybnosti o spolehlivosti hadis? . Jejich argumentem je, ?e v dob? sb?ru t?chto ustn? tradovanych vyprav?ni byly muslimske komunity rozt?i?t?ny na sekty a my?lenkove ?koly. Ka?da z nich m?la vlastni, ?asto protikladne, interpretace toho, co Mohamed a jeho spole?nici vykonali a ?ekli. Po?et verzi nar?stal a muslim?ti u?enci vyvinuli zna?ne usili o o?i?t?ni od p?ib?h?, ktere pova?ovali za podvr?ene. Tradicionaliste spolehaji na usp?ch jejich sna?eni, skeptici soudi, ?e tato otazka musi byt znovu otev?ena pou?itim modernich metod.

Muslim?ti a stejn? tak i nemuslim?ti badatele souhlasi, ?e ve sbirkach hadis je mnoho neautentickych tradic zam??enych na Mohamed?v ?ivot. (Ov?em v?t?ina t?chto tradic je muslimskymi klerikalnimi autoritami pova?ovana ?slaba“, pouze par sbirek hadis je brano jako v?rohodne ? ?sahih“.) Koran?ti muslimove pova?uji v?echny sbirky hadis za nev?rohodne. ?ivotopisne udaje, uvedene v P?ehledu, nejsou p?esto obecn? napadany. Tradicionaliste, muslimove i nemuslimove, vytva?eji daleko detailn?j?i obrazek Mohamedova ?ivota, jak je popsano ni?e.

?ivot Mohamed?v

Mohamed jako obchodnik

Mohamed?v rodokmen

Podle tradice byl Mohamed vzdalenym potomkem  Adnana , ktereho severni Arabove pova?ovali za sveho spole?neho p?edka a Adnan by m?l byt potomek I?maela , syna Ibrahima ( Abrahama ). Sira Ibn Ishaqa obsahuje kompletni Mohamed?v rodokmen a? k Adamovi - prvnimu ?lov?ku, ktereho b?h udajn? stvo?il. Realny Mohamed?v rodokmen je v?ak sporny. Mohamed?v rodokmen po Adnana je nasledujici:

Muhammad ibn Abd Allah ibn Abd al-Muttalib (Shaiba) ibn Hashim (Amr) ibn Abd Manaf (al-Mughira) ibn Qusai (Zaid) ibn Kilab ibn Murra ibn Ka'b ibn Lu'ay ibn Ghalib ibn Fahr (Quraish) ibn Malik ibn an-Nadr (Qais) ibn Kinana ibn Khuzaimah ibn Mudrikah (Amir) ibn Ilyas ibn Mudar ibn Nizar ibn Ma'ad ibn Adnan . ( ibn = ?syn“ v arab?tin?; alternativni jmena lidi s dv?ma jmeny jsou uvedena v zavorkach).

Jeho p?izvisko bylo ?Abul-Qasim“, ?otec Kasima“, po narozeni jeho prvniho, jen kratce ?ijiciho syna.

D?tstvi

Mohamed se narodil do zamo?ne rodiny (pochazejici z rodu Ha?imovc?, malo vyznamne v?tve kmene Kuraj?ovc? ), usazene v severoarabskem m?st? Mekka . N?kdo po?ita jeho narozeni na 20. dubna 570 , ?iite v??i, ?e to byl 26. duben a n?kdo posouva rok a? na 571 ; tradice jej umis?uje do tzv. " roku slona ". V tom roce se jemensky vladce udajn? pokusil zauto?it na Kabu s pomoci slon?, nicmen? Alah na n? zavolal pta?ky, kte?i na n? hazeli kaminky, co? z uto?nik? ud?lalo roz?lapanou slamu (na p?ib?h se odkazuje i Koran v su?e Slon). Mohamed?v otec Abdullah zem?el je?t? p?ed jeho narozenim, tak?e maly chlapec byl vychovavan svym d?de?kem z otcovy strany, Abd al-Muttalibem. Tradice pravi, ?e byl jako dit? dan k beduinske kojne Halim?, jeliko? se v??ilo, ?e pou?tni ?ivot je pro d?ti bezpe?n?j?i a zdrav?j?i. ^[3]

?Nakonec jsme dorazili do Mekky, kde jsme hledali kojence a nebyla mezi nami ?ena, ktere by nebyl Allah?v prorok nabidnut. V?echny se o n?j odmitly postarat, kdy? se dozv?d?ly, ?e je sirotek. Bylo to proto, ?e ?eny o?ekavaly od otc? d?ti penize za chovani. Hovo?ily: Sirotek?! Co nam m??e dat jeho matka a d?d?

Nakonec krom? m? nez?stala ani jedna ?ena, ktera by nem?la kojence. Kdy? jsme se shroma??ovali k odjezdu, ?ekla jsem svemu man?elovi: Nechci se vratit se svymi spole?nicemi bez kojence. M?la bych jit a vzit si toho sirotka. Odpov?d?l: U?i? tak! Mo?na nam da Allah po?ehnani.“

?ivot Allahova proroka; Ibn Ishak

V obdobi, kdy vyr?stal s potomky Halimy, se odehral i incident s 2 mu?i-and?le, kte?i malemu Mohamedovi roz?izli b?icho. ^[3]

Pozd?ji sam Allah?v posel popsal, co se stalo: Zatimco jsem ja a m?j soukojenec pasli n?jaka zvi?ata za na?im domem, p?i?li k nam dva mu?i oble?eni do bilych ?at? a nesouci zlaty podnos plny sn?hu. Chytili m?, otev?eli mi b?icho, vyjmuli srdce, otev?eli ho a vyndali z n?j hrudku ?erne krve, kterou odhodili. Pak omyli me srdce a b?icho ve sn?hu, dokud je neo?istili." ?ivot Allahova proroka; Ibn Ishak

Dospivani

V ?esti letech Mohamed ztratil matku Aminu a v osmi i sveho d?de?ka. Kv?li tomu Mohamed p?e?el do pe?e sveho stryce Abu Taliba, noveho v?dce Ha?imovc?.

Mekka byla prosperujicim komer?nim centrem, z velke ?asti diky kamenne svatyni zvane Ka'ba , ktera slou?ila mnoha r?znym modlam a b??k?m. Obchodnici z nejr?zn?j?ich kmen? mohli b?hem poutni sezony nav?t?vovat Mekku a v bezpe?i obchodovat, jeliko? v te dob? byly v?echny mezikmenove konflikty zakazany.

Jako nactilety za?al Mohamed doprovazet sveho stryce na obchodnich cestach do Syrie . Stal se tak na pom?ry sve doby velmi zcestovalym a znalym cizich pom?r?. B?hem tohoto obdobi poznalo mnoho svatych mu??, ?e Mohamed je Bo?im prorokem. ^[3]

?V Bus?e ?il mnich jmenem Bahira, ktery byl k?es?anske viry. V?dy p?ebyval v jedne poustevn?, kde byla kniha pro uvedeni mnich?, ktera byla p?edavana a v?dy uchovavana nejstar?im z nich… ?ika se, ?e Bahira ve sve poustevn? vid?l Allahova posla v karavan?, a jak se karavana bli?ila, nad Allahovym prorokem visel mrak.Kdy? karavana dorazila, lide se zastavili pod stromem blizko poustevnikovy cely a on uvid?l mrak stinici strom, a jak se v?tve samy ohnuly nad Allahovym prorokem, aby ho chranily…“ ?ivot Allahova proroka; Ibn Ishak

St?edni leta

Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: chybne formatovani ?asomiry

Jednou z Mohamedovych zam?stnavatelek byla Chadid?a , zamo?na, tehdy ?ty?icetileta vdova. Mlady, p?tadvacetilety Mohamed na ni natolik zap?sobil, ?e mu roku 595 nabidla man?elstvi. Touto svatbou se z n?j stal zamo?ny mu?. Podle arabskych zvyk? d?dili pouze prvorozeni, tak?e Mohamed neziskal ?adne d?dictvi ani po svem otci, ani po d?de?kovi.

Ibn Ishaq zaznamenava, ?e Chadid?a Mohamedovi porodila p?t d?ti, jednoho syna a ?ty?i dcery. V?echny jejich d?ti se narodily je?t? p?edtim, ne? Mohamed za?al kazat islam . Syn Qasim zem?el ve dvou letech (stejn? jako synove al-Tajib a al-Tahir, ktere v?ak uvadi ?ivotopisec Ibn Ishak). Jeho dcery se pry jmenovaly Zainab , Ruqayyah , Umm Kulthum a Fatima .

?iite tvrdi, ?e Mohamedova je pouze dcera Fatima a ?e ostatni dcery jsou bu? Chadid?iny d?ti z p?edchoziho man?elstvi, nebo d?ti jeji dcery.

Mohamed jako prorok

Prvni zjeveni

Mohamed m?l p?emy?livy rozmar a b??n? travil noci v jeskyni Hira, blizko Mekky , meditacemi a p?emy?lenim. Okolo roku 610 m?l v pr?b?hu meditace vid?ni archand?la Gabriela a sly?el hlas, ktery mu, podle koranu , sd?lil toto: ?P?edna?ej ve jmenu Pana sveho, ktery ?lov?ka z kapky p?ilnave stvo?il! P?edna?ej, v?dy? Pan Tv?j je nadmiru ?t?dry, ten, jen? nau?il perem, nau?il ?lov?ka, co je?t? neznal.“ ( Koran 96:15: Kapka p?ilnava; ?esky p?eklad: Ivan Hrbek, 1972 ).

Toto prvni zjeveni Mohameda siln? rozru?ilo, ale jeho ?ena Chadid?a ho ujistila, ?e se jednalo o pravdivou vizi a stala se jeho prvnim stoupencem. Brzy byla nasledovana svym desetiletym synem Alim ibn Abi Talibem a Abu Bakrem , ktereho sunnite prohla?uji za nejbli??iho Mohamedova p?itele.

A? do sve smrti Mohamed p?ijimal ?asta dal?i zjeveni, p?esto?e zde je pom?rn? velka mezera mezi prvnim zjevenim a dal?imi. Toto ticho ho zneklid?ovalo, dokonce se obaval o sve du?evni zdravi, a to a? do zjeveni sury  93 (Denni jas), jeji? slova p?inesla povzbuzeni a uji?t?ni.

Okolo roku 613 Mohamed za?al ?i?it sve slovo mezi lid. V?t?ina lidi, ktera ho sly?ela, ho prost? ignorovala, ?ast se mu vysmala. P?esto mu n?kte?i uv??ili a p?ipojili se k jeho nepo?etne skupin?.

Odmitnuti v Mekce

S tim, jak se po?et Mohamedovych p?ivr?enc? zvy?oval, za?inal byt nebezpe?im pro mistni kmeny a vladce m?sta. Ostatn? jejich bohatstvi tkv?lo v  Ka'b? , svatostanku mnoha r?znych boh?, ust?ednim mist? duchovniho ?ivota Mekky . Pokud by zavrhli sve modly , jak kazal Mohamed, znamenalo by to konec poutnik?m, obchodu a nakonec i bohatstvi. Jeho kritika mnohobo?stvi byla zvla?t? uto?na v??i jeho vlastnimu kmeni Kuraj?ovc? , jeliko? prav? oni byli stra?ci Ka'by . ^[3]

?Neza?ali mu (prorokovi) odmlouvat, a? do okam?iku, kdy za?al ura?et jejich modly… Jednou, zatimco se Sa´d a n?kolik dal?ich Prorokovych spole?nik? modlilo, byli objeveni modloslu?ebniky, kte?i je za?ali ura?et, odsuzovali jejich ?iny a provokovali je k boji. Pak Sa´d ude?il modloslu?ebnika velbloudi ?elisti a zranil ho. To byla prvni krev prolita v islamu.“ Ibn Ishak ? ?ivot Allahova posla

Mohamed byl spolu se svymi stoupenci pronasledovan. N?kte?i uprchli do Habe?e (dne?ni Etiopie ) a zalo?ili zde malou kolonii.

N?kolik sur je datovano z tohoto obdobi a ukazuje tehdej?i situaci ? nap?iklad 111. (nazev je Zhy?te, nebo te? Palmova vlakna), 104. (Pomlouva?) a ?asti 19. (Marie), 21. (Proroci), 109. (Nev??ici) a 80. (Zakabonil se).

Satanske ver?e

V ranem obdobi se te? odehral p?ib?h tzv. Satanskych ver?? . Ty m?ly obsahovat ustupek v??i mekkanskemu polytheismu, jeliko? v nich byla zahrnuta mo?nost p?imluvy Allahovych dcer al-Lat, al-Uzza a Manat .

?P?emy?leli jste o Al-Lat, Al-Uzza a Manat, te t?eti ? jine?

V?ru, to jsou labut? vzne?ene a m??ete vskutku doufat v jejich p?imluvu!“

P?vodni ?Satanske ver?e“ vlo?ene namisto dne?nich ver?? 19-23 v sur? Hv?zda (53)

To by Mohamedovi umo?nilo zachovat mir se svymi sousedy, nicmen? Mohamed tyto ver?e pozd?ji odvolal a prohlasil je za Satanovo vnuknuti. Pozd?ji byla te? rozvedena teorie ver?? zru?enych a zru?ujicich .

N?kte?i badatele pochybuji, ?e tyto ver?e v?bec byly sou?asti ti?t?neho ?i ?i?eneho koranu jako takoveho, av?ak muslim?ti historikove potvrzuji v?rohodnost tohoto p?ib?hu, a proto neni pravd?podobne, ?e by si bezprost?edni sou?asnici a naslednovnici Mohameda vymysleli takovyto projev slabosti Proroka.

?P?emy?leli jste o Al-Lat, Al-Uzza a Manat, te t?eti ? jine? Vy syny byste m?li mit a On pouze dcery? To vskutku rozd?leni by bylo nerovne! Ony nejsou nic ne? jmena, kterymi jste je vy a va?i otcove nazvali a o nich? neseslal B?h ?adne zplnomocn?ni. A oni pouze sve dohady a to, k ?emu srdce jejich tihnou, nasleduji, a?koliv se jim ji? od Pana jejich dostalo spravneho vedeni.“ Sou?asne ver?e 19-23 v su?e Hv?zda (53), na jejich? mist? p?vodn? byly tzv. ?Satanske ver?e“

Abu Lahab

Roku 619 umira Mohamedova ?ena Chad?id?a i stryc Abu Talib ? tento rok je znam jako ?rok truchleni“. Novy v?dce Mohamedova klanu - Abu Lahab - nad nim zru?il ochranu, co? bylo v souvislosti s vyhru?nymi ver?i, ktere Mohammed kazal na nam?sti v Mekce.

? Zhy?te ob? ruce Abu Lahaba, a zhynul ji? i on! A nebylo mu k ni?emu jm?ni jeho ani to, co si vyslou?il, v?ak ho?et bude v ohni plnem plamen? on i ?ena jeho, je? d?ivi palivove nosi a ji? kol hrdla provaz z vlaken palmovych visi.“ Sura Zhy?te (111)

Muslimove byli od tohoto okam?iku nuceni sna?et hlad a pronasledovani.

No?ni vyprava ? Isra a Mi'rad?

Okolo roku 620 m?l Mohamed podniknout no?ni vypravu (Isru) a m?l byt vzat na nebesa (Mi'rad?). Isra je arabsky vyraz pro udajnou zazra?nou no?ni pou? z ?Me?ity vzne?ene“ ( Masd?id al-haram ) do ?Me?ity nejvzdalen?j?i“ ( Masd?id al-Aqsa ), kterou Sunna pozd?ji vylo?ila jako cestu z  Mekky do Jeruzalema , p?esn?ji na Chramovou horu , odkud m?l vystoupit na nebesa, nav?tivit raj a peklo a promluvit s  Allahem a star?imi proroky.

Odchod z Mekky ? Hid?ra

Do roku 622 se ?ivot v male mekkanske muslimske komunit? staval nejen obti?n?j?im, ale take nebezpe?n?j?im. Muslimska tradice hovo?i o n?kolika pokusech o Mohamedovu vra?du. Mohamed se tedy rozhodl emigrovat do Mediny (Jathribu), velke zem?d?lske oazy, kde ji? ?ilo jiste mno?stvi muslimskych konvertit?. Rozbitim spojeni se svym vlastnim kmenem Mohamed demonstroval, ?e rodinna a kmenova loajalita je nepodstatna v porovnani se svazkem Islamu , co? byla, v  Arabii , rozt?i?t?ne na kmenovou spole?nost, revolu?ni my?lenka. Hid?ra , tedy emigrace do Mediny , se stala po?atkem islamskeho kalenda?e . Samotny vyraz doslovn? znamena ?p?eru?eni kmenovych a rodovych svazk? a navazani novych“.

Kdy? dal Allah svemu Prorokovi povoleni vest valku, podminkou slibu v?rnosti islamu se stal slib ochoty okam?it? se u?astnit boje. Na prvnim setkani, na kterem byl slo?en slib v?rnosti ?po zp?sobu ?en“, tomu tak nebylo. Allah je?t? nedal svemu Prorokovi povoleni bojovat. Nedal mu povoleni ani k vedeni valky, ani k prolevani krve, ale pouze ke zvani lidi k Allahovi, k trp?livemu sna?eni ura?ek a k odpou?t?ni nev?domym. Ibn Ishak, ?ivot Allahova posla

Mohamed v Medin?

Mohamed do Mediny p?i?el jako zprost?edkovatel, pozvany kv?li vy?e?eni krevni msty mezi arabskymi frakcemi Aws a Khazraj. To se mu skute?n? povedlo tim, ?e ob? znep?atelene skupiny sjednotil do sve muslimske komunity a zakazal krevni mstu mezi muslimy . Medina byla p?esto take domovem n?kolika ?idovskych kmen? (a?koliv otazkou z?stava, zdali se jednalo i o etnicke ?idy). Mohamed doufal, ?e ho take uznaji za sveho proroka , nicmen? se tak nestalo. Naopak ?ide jeho u?eni zpochyb?ovali, pro rozpory mezi jeho u?enim a jejich Pismem svatym. N?kte?i akademi?ti historikove se domnivaji, ?e ji? v teto dob? Mohamed opustil nad?ji, ?e se mu povede ziskat ?idy jako nasledovniky nebo spojence, a tak zm?nil qiblu , sm?r muslimskych modliteb, od p?vodniho chramu v  Jeruzalem? ke Ka'b? v  Mekce .

Nemuslim?ti osadnici na muslimskem uzemi byvali obvykle spi?e zdan?ni, ne? vypov?zeni. Mohamed navrhl dokument, ktery je dnes znam jako ?Medinska ustava“ (cca 622 ? 623 ), kde vylo?il pravidla, podle kterych mohou rozdilne frakce, a specialn? ?ide, ?it uvnit? noveho Islamskeho statu. V tomto systemu bylo ?id?m a ostatnim ?Narod?m Knihy“ povoleno udr?et si sve nabo?enstvi tak dlouho, dokud budou platit poplatek. Tento system p?edur?il dal?i vztahy mezi muslimy a nev??icimi a stal se tak zakladem budouci stability muslimskych chalifat?. Ve sve dob? byl islamsky Chalifat tolerantn?j?i ne? dal?i dv? velke mocnosti v regionu ? Byzantska a Sasanovske ?i?e , ktere aktivn? vystupovaly nep?atelsky v??i v?em ostatnim nabo?enstvim, krom? statem prote?ovaneho ortodoxniho k?es?anstvi , respektive zoroastrismu .

Po?atek spor?

Vztahy mezi Mekkou a Medinou se rychle zhor?ovaly (viz 2.  sura ; Krava). Mekkanci zkonfiskovali ve?kery majetek, ktery v Mekce muslimove zanechali. Naproti tomu Mohamed uzav?el dohody o alianci a vzajemne pomoci s okolnimi sousedy.

Mohamed se uchylil k najezd?m na karavany , mi?ici do Mekky . Napadani karavan byla stara arabska tradice, pozd?j?i muslimove omlouvali tyto utoky realn? existujicim vale?nym stavem mezi Mekkanci a muslimy. Badatele te? mohou dodat, ?e to byla pro muslimy otazka p?e?iti, jeliko? jim v  Medin? nepat?ily ?adne pozemky a bez p?epad? by se museli spolehnout na dobro?innost.

Prvni loupe?iva vyprava

N?kolik m?sic? po p?ichodu do Mediny se ocitaji Mohamed a jeho ?aci v bezvychodne situaci: kdy? i ti nejbohat?i opu?t?li Mekku, sve rodne m?sto, brali si s sebou jen skrovne uspory. Nemohli obd?lavat p?du, je? jim nepat?ila, ale necht?li byt trvale zavisli na medinske pohostinnosti. 75 nov? usazenych obyvatel byla pro "ansary" (medinske konvertity k islamu) a jejich rodiny t??ce dolehajicim b?emenem. P?es jejich ?t?drost byli mekan?ti imigranti pronasledovani hladem a nemocemi. V?t?inou se ?ivili pouze datlemi a vodou. V zim? stradali vlhkem, na n?? je vyprahla a sucha Mekka nep?ipravila. Trp?li hore?kou a uplavici; Abu Bakr a dal?i byli sti?eni malarii. Na nep?ize? osudu reagoval Mohamed jako beduin. Na?el jedine mo?ne vychodisko: razzia - loupe?ny najezd. Jde o limitovany vypad na velbloudech, ktery v tehdej?i Arabii nebyl pova?ovan za nic ne?estneho, nebo? tak lze ziskat velke mno?stvi dobytka ?i velbloud?. V?t?inou se tyto razzie obe?ly bez zabijeni lidi - jen vyjime?n? se zvrhly v otev?eny konflikt. V prosinci roku 623 do?lo k vyznamnemu p?epadeni, ktere mezi muslimy ziskalo nazev "loupe? v Nachle". ^{[4] [3]} Zem?el p?i n?m 1 ?lov?k, co? bylo pova?ovano za velice ?patne znameni.

?Toto byl prvni p?ipad, kdy muslimove loupili, kdy muslimove vzali zajatce a kdy muslimove zabili mu?e. Stalo se to osmnact m?sic? po p?ijezd? muhad?ir? do Mediny.“ Ibn Ishak ? ?ivot Allahova posla

Bitva u Badru

Hned v b?eznu roku 624 vedl Mohamed p?ibli?n? dal?ich 300 vojak? p?i p?epadeni mekkanske obchodni karavany (o tisici velbloudech a zbo?i v hodnot? padesat tisic denar?), ktera se vracela z Gazy do Mekky. Mekkanci se usp??n? ubranili a rozhodli se, ?e u?t?d?i Medinskym lekci a vyslali proti nim malou armadu. 15. b?ezna 624 do?lo pobli? mista zvaneho Badr k bitv?. P?esto?e m?la Mekka p?esilu asi 800 ku 300 vojak?m, muslimove zvit?zili, zabili nejmen? 45 Mekkanc? a asi 70 jich zajali pro vykupne. Muslim? zem?elo pouze 14. Tato bitva je po?atkem velkych muslimskych vojenskych usp?ch?. ^[3]

Zatimco spole?nici po bitv? brali zajatce, Allah?v prorok spat?il v Sa´dov? tva?i vyraz nelibosti. Prorok ?ekl: ?Zda se, ?e to, co lide d?laji, nese? s nelibosti?“ a Sa´d odpov?d?l: ?Ano p?i Allahovi. Toto je prvni pora?ka, kterou Allah nev??icim p?ipravil, a ja bych rad?ji vid?l uplny masakr ne? zachranu ?ivot?!“ Ibn Ishak, ?ivot Allahova posla

Mohamed podle Allahova zjeveni v??icim zakazal zbyte?ne masakry. Zam??oval se p?edev?im na sve oponenty.

Pote, co Allah?v prorok skon?il s nep?itelem, na?idil, aby bylo mezi zabitymi nalezeno t?lo Abu D?ahla (silneho mekkanskeho nep?itele). Prvni mu?, ktery v bitv? narazil na Abu D?ahla, byl Mu´adh, ktery ho napadnul a useknul mu chodidlo a kotnik, ale Abu D?ahluv syn mu zasadil takovou ranu, ?e mu tak?ka odsekl ruku. ?Z?stala mi viset jen na k??i,“ ?ekl Mu´adh. ?Pote m? bitva odnesla od Abu D?ahla a ja jsem pokra?oval v boji a tahal svoji ruku za sebou. Ale po n?jake dob? m? za?ala obt??ovat tak, ?e jsem ji p?i?lapl a utrnul ji. Pak jsem ji odhodil.“ Dal?i ze spole?nik? pozd?ji zmrza?eneho Abu D?ahla ude?il, ale stale v n?m z?stavalo trochu ?ivota. Kdy? Mohamed na?idil jeho nalezeni, byl nalezen Abdullahem ibn Mas´udem. ?Na?el jsem ho v posledni agonii a poznal jsem ho. ?lapnul jsem mu na krk ? proto?e m? jednou v Mekce chytil, urazil m? a kopnul m? do prsou ? a ?ekl jsem mu: ?Allah t? nakonec zostudil, Allah?v nep?iteli!‘“ Ibn Ishak, ?ivot Allahova posla

Mohamedova role sjednotitele

Muslim?m se vit?zstvi u Badru jevilo jako bo?ska obhajoba Mohamedova proroctvi. Vit?zstvi upevnilo Mohamedovu pozici natolik, ?e si mohl dovolit, po n?kolika men?ich poty?kach a poru?eni dohody, ohro?ujici bezpe?nost Mediny, vyhostit ?idovsky klan Banu Kajnuka. V podstat? v?ichni ostatni Medi?ane konvertovali a Mohamed se tak stal de facto vladcem m?sta.

Po Chad?id?in? smrti se Mohamed op?t o?enil, a to s devitiletou Ai?ou , ^[5] dcerou sveho p?itele Abu Bakra , ktery se po jeho smrti stal jeho prvnim nastupcem. V Medin? se o?enil s Hafsou, dcerou Umara , ktery se stal naslednikem Abu Bakra. Tyto svatby zpe?etily vazby mezi nim a jeho vysoce postavenymi soukmenovci.

Mohamedova dcera Fatima byla provdana za Aliho . Podle sunnit? se jeho dal?i dcera provdala za Uthmana . Ka?dy z t?chto mu?? se v pozd?j?ich letech stal naslednikem Mohameda a politickym v?dcem Mediny. Tak jsou prvni ?ty?i chalifove spojeni s Mohamedem pokrevn?, man?elskymi svazky, nebo obojim. Sunnite pova?uji tyto volene chalify za ?Ra?idun“, tedy ?Spravn? vedene“.

Mohamed jako vale?nik

Po v?t?inu ze svych 63 let ?ivota byl Mohamed obchodnik, pote prorok . Me? ve svem ?ivot? pozvedl a? pozd?, vale?nikem byl pouhych deset let.

Mnoho kritiky na n?j bylo mi?eno pro zapojeni v p?epadavani karavan a dobyva?nych valkach. Kritikove ?ikaji, ?e jeho valky ?ly daleko za hranici sebeobrany. Muslim?ti komentato?i naopak argumentuji, ?e bojoval pouze pro obranu sve komunity proti Mekkanc?m a ?e nalehal na lidska pravidla vedeni valky. Faktem z?stava, ?e Muhammad se nez?ikal nasili, co? dnes ovliv?uje charakter islamu.

?Ti, kdo? uv??ili, bojuji na stezce Bo?i, a ti, kdo? neuv??ili, bojuji na stezce model. Bojujte proti p?atel?m Satanovym!“ Koran 4:78

Bitva u Uhudu

Roku 625 vytahl mekkansky general Abu Sufjan s 3000 mu?? na Medinu . Nasledujici bitva u Uhudu se odehrala 23. b?ezna a skon?ila patem. Mekkan?ti ohlasili vit?zstvi, ale sami ztratili p?ili? mnoho mu?? na to, aby muslimy pronasledovali do Mediny. ^[3]

?Tenkrat u Badru k?i?eli Prorokovi stoupenci: Jeden B?h! Jeden B?h!; Toho dne u Uhudu v?ak provolavali: Zabit! Zabit!“ Ibn Ishak - ?ivot Allahova posla

V dubnu 627 Abu Sufjan vedl dal?i silnou armadu proti Medin?. Ov?em Mohamed nechal vybudovat p?ikop okolo Mediny a diky tomu usp??n? m?sto ubranil. Podle p?ikopu byla bitva nazvana al-chandaq .

?idovsky kmen Banu Kurajza

Mnoho muslim? v??ilo, ?e Abu Sufjanovi pomahali sami n?kte?i Medi?ane, konkretn? ?idovsky kmen Banu Kurajza. Okam?it? po odvraceni hrozby se strany Mekkanc? se muslimove obratili proti tomuto kmeni. ^[3]

Toho dne v poledne p?ijel k Prorokovi na mezkovi Gabriel, usazen v brokatovem sedle a s hedvabnym turbanem na hlav?. ?ekl: ?Slo?il jsi zbran?, Allah?v proroku?“ Ten odpov?d?l: ?Ano,“, na?e? Gabriel ?ekl: ?Ale and?le je?t? zbran? neslo?ili. P?i?el jsem vyzvat lidi, aby dle Allahova rozkazu tahli proti Ban? Kurajza. P?ichazim osobn?, aby se rozt?asli strachem.“ Ibn Ishak, ?ivot Allahova posla

Pote, co byl kmen po 25 dnech oblehani pora?en, byli v?ichni mu?i (bn Ishak uvadi 600-900) a jedna ?ena popraveni z rozhodnuti Sa'ada ibn Muadha, ktereho si sami ?ide vybrali jako arbitra. Zbyvajici ?eny a d?ti byly vzaty do otroctvi nebo jako vykupne. Kritici islamu toto pova?uji za nespravedlive, muslimove v??i, ?e to bylo nezbytne. ^[3]

Ai?a, Prorokova ?ena, ?ekla: ?Byla zabita pouze jedna z jejich ?en. Povidala si se mnou a smala se, zatimco Prorok zabijel jeji krajany na tr?i?ti. A kdy? ji zavolali, zeptala jsem se ji: ?Pro? t? volaji?‘ A ona odpov?d?la: ?Budu zabita‘ zeptala jsem se pro? ona ?ekla: ?Kv?li n??emu, co jsem ud?lala!‘ Pak ji odvedli a usekli ji hlavu. Nikdy nep?estanu obdivovat jeji humor a to, jak se smala i ve chvili, kdy v?d?la, ?e zem?e…“ Ibn Ishak, ?ivo Allahova posla

Nasledujice po bitv? al-chandaq byli muslimove schopni prost?ednictvim konverzi i dobyti roz?i?it svou vladu do okolnich m?st a kmen?.

Dobyti Mekky

Roku 628 u? byla pozice muslim? natolik silna, ?e se Mohamed rozhodl vratit do Mekky , v tuto chvili je?t? pouze jako poutnik. V b?eznu se vydal na cestu, za doprovodu 1 600 mu??. Po vyjednavani byla uzav?ena dohoda na hranicich m?sta al-Hudajbijah. Mohamedovi sice nebylo povoleno dokon?it jeho pou? v tomto roce, nicmen? nep?atelstvi m?lo byt ukon?eno a muslim?m m?lo byt povoleno vykonat pou? v nasledujicim roce.

Tato dohoda v?ak platila pouze dva roky a v roce 630 propukla valka nanovo. Mohamed pochodoval na Mekku s obrovskou armadou, ?itajici okolo 10 000 mu??. Mekkanci, chtivi usmi?it se se silnymi muslimy a starostlivi o znovuziskani lukrativnich kmenovych alianci, se podrobili bez boje. Muhamad na oplatku slibil v?eobecnou amnestii (ze ktere ov?em byli n?kte?i specifikovani lide vylou?eni). V?t?ina Mekkanc? konvertovala na islam a Mohamed zni?il modly v  Ka'b? . Od te doby m?la byt pou? muslimskou pouti a svatyn? muslimskou svatyni.

Sjednoceni Arabie

Kapitulace Mekky a pora?ka aliance nep?atelskych kmen? u Hunajnu p?ivedla v?t?i ?ast arabskeho sv?ta pod Mohamedovu autoritu. Ta nebyla podep?ena ?adnou formalni vladou, p?esto, jak sam zvolil, vladl prost?ednictvim osobnich vztah? a kmenovych smluv.

Muslimove byli naprosto dominantni silou v  Arabii a v?t?ina zbyvajicich kmen? a stat? se podrobila Mohamedovi.

Mohamedova smrt

Mohamed umira okolo poledne v pond?li 8. ?ervna 632 , po kratke nemoci, v  Medin? . Bylo mu 63 let.

Podle ?iitskeho islamu m?l Mohamed ur?it sveho nevlastniho syna Aliho jako sveho nastupce na ve?ejnem kazani ve Ghadir Khom . Nicmen? Abu Bakr a Umar intrikou vytla?ili Aliho a ud?lali v?dce, neboli chalifu , z Abu Bakra. V?t?ina sunnit? toto zpochyb?uje a ?ika, ?e se komunita radila a svobodn? zvolila Abu Bakra, ktery byl jednim z p?ednich nasledovnik? Mohameda. Ka?dopadn? se tak stalo a Abu Bakr se stal novym v?dcem. V?t?inu sveho kratkeho vladnuti stravil potla?ovanim vzbou?enych kmen?.

Se sjednocenim Arabie se muslimove za?ali divat ven a zahajili dobyvani, ktere m?lo p?ipadn? sjednotit cely St?edni vychod pod vladu chalif? .

Mohamed?v soukromy ?ivot

Od roku 595 do 619 m?l Mohamed pouze jednu man?elku ? Chadid?u. Po jeji smrti se o?enil s Ai?ou, a dale s Hafsou. Pozd?ji se o?enil je?t? s dal?imi man?elkami, celkem s jedenacti (9, nebo 10 ?ijicich v dob? jeho smrti). N?kte?i ?ikaji, ?e se take o?enil s otrockou divkou Marii al-Qibtiyya, ale jine zdroje hovo?i opa?n?.

Podle v?t?iny hadith? bylo Ai?e v dob? s?atku s Mohamedem 6 let a man?elstvi bylo konzumovano (do?lo k pohlavnimu styku) v jejich deviti letech (podle at-Tabariho v deseti letech). Tato skute?nost je dnes ?asto kritizovana (pedofilie je trestna v mnoha zemich dne?niho sv?ta), kritika ze strany zapadni kultury se ov?em objevila a? pom?rn? nedavno. Man?elstvi s d?tmi nebyla v tehdej?i beduinske spole?nosti neobvykla a po v?t?inu historie bylo muslimskymi historiky Aj?ino mladi pova?ovano za velmi pozitivni fakt a ?asto vyzdvihovano, proto?e bylo vnimano jako potvrzeni jejiho panenstvi a ?istoty.

Chadid?a byla Mohamadova prvni man?elka a matka jedineho dit?te, ktere ho p?e?ilo, dcery Fatimy . S ostatnimi man?elkami se o?enil a? po smrti Chadid?i. N?ktere z t?chto ?en byly nedavne vdovy po bojovnicich z bitev. Dal?i byly dcery jeho blizkych spojenc? a kmenovych v?dc?. Vysledkem jednoho z pozd?j?ich spojeni byl syn, ale zem?el v deseti m?sicich.

Mohamedovy ?eny a ?enske otrokyn? * :

• Chadid?a bint Chuvajlid
• Ai?a
• Hafsa bint Umar
• D?amila *
• D?uwajrija bint al-Harith
• Maria al-Qibtija *
• Majmuna bint al-Harith
• Ramla bint Abu Sufjan
• Rechana bint Zaid *
• Safija bint Hujaj
• Sawada bint Zama
• Umm Salama Hind bint Abi Umaja
• Zajnab bint D?ach?
• Zajnab bint Chuzajma

(*) = sporne

Mohamedovi spole?nici

Vyraz ?spole?nik“ ur?uje ka?deho, kdo spl?uje t?i podminky. Za prve, musi to byt Mohamed?v sou?asnik. Za druhe, musel alespo? jednou vid?t nebo sly?et Mohamed?v proslov. A za t?eti musel konvertovat k  islamu . Spole?nici jsou odpov?dni za p?eseni ? hadisu ”, ka?dy ? hadis “ musi mit na za?atku n?ktereho ze spole?nik?. Krom? seznamu, uvedeneho zde, je samoz?ejm? je?t? velke mno?stvi jinych.

Se?azeno podle abecedy:

• Aamir
• Abdullah ibn Abbas
• Abdulrahman
• Abu Bakr
• Ali ibn Abi Talib
• Hamza
• Sa'd
• Sa'id
• Sad Ibn Abi Waqqas
• Salman al-Farsi
• Talha
• Umar
• Uthman
• Zubair

Mohamedovi naslednici

Mohameda p?e?ila pouze jeho dcera Fatima a jeji d?ti. (N?kdo ?ika, ?e m?l je?t? jednu dceru Zainab, ktera porodila dceru Ammu, nebo Umamu, ktera ho take p?e?ila.)

?iite v??i, ?e Fatimin man?el Ali a jeho naslednici jsou jedini legitimni v?dci viry. Sunnite tento nazor odmitaji, ale p?esto cti Mohamedovy potomky.

Mohamedovi potomci jsou znami pod mnoha jmeny, jako nap?iklad Sajid ???, ?i ?arif ???? (mno?ne ?islo: ?????? A?raf). Mnoho vladc? a vyznamnych osobnosti v muslimskych zemich se, v minulosti i nyni, prohla?uji za Mohamedovy potomky, s v?t?i, ?i men?i v?rohodnosti. Nap?iklad Fatimidska dynastie v Severni Africe, sou?asna jordanska a marocka kralovska rodina Idris? a Agha Khan, imam i?maelske v?tve islamu . V mnoha muslimskych statech existuji r?zn? d?v?ryhodne spole?nosti, ktere prokazuji prohla?eni o potomstvi Mohameda.

Historicky vyznam Mohameda

Mohamed, p?ed svou smrti v roce 632 , vytvo?il islam jako socialni a politickou silu, ktera sjednotila v?t?inu Arabie . V n?kolika obdobich po jeho smrti do?lo ke sjednoceni cele Arabie a k dobyti Iranu , Iraku , Egypta , Palestiny , Syrie , Armenie a velke ?asti severni Afriky . Do roku 750 se ji? islam stal duchovnim prot?j?kem dvou velkych monoteistickych nabo?enskych system? ? judaismu a k?es?anstvi ? a geopolitickym nastupcem ?imske ?i?e . Pod muslimskou kontrolu se tak dostal zbytek severni Afriky , ji?ni ?ast ?pan?lska a velka ?ast st?edni Asie , zahrnuje Sindh v udoli Indu .

Pod vladou Ghaznavid? se islam v  10. stoleti v d?sledku dobyva?nych valek roz?i?il do hinduistickych kni?ectvi na vychod od Indu , tedy do oblasti dne?ni severni Indie . Je?t? pozd?ji Islam mirovou cestou expandoval do velke ?asti Afriky a jihovychodni Asie .

Mohamed je obecn? pova?ovan za jednu z nejvlivn?j?ich osobnosti v?ech dob. Byl nesmirn? usp??nym nabo?enskym a zarove? i politickym v?dcem. Michael H. Hart ho ?adi v ?eb?i?ku sta nejvlivn?j?ich osobnosti na prvni misto p?ed Je?i?e a Buddhu. ^[6] Dnes je islam druhe nejroz?i?en?j?i nabo?enstvi , ve ktere v??i vice ne? 1,5 miliardy lidi po celem sv?t?.

Uctivani Mohameda muslimy

V?t?ina muslim? v??i Mohamedovi citi velkou uctu a lasku a vyjad?uji ji mnoha zp?soby.

• P?i vyslovovani ?i psani Mohamedova jmena se p?ed n?j umis?uje titul ? Prorok “ a je nasledovano frazi ?Nech? je mir p?i n?m“.
• Koncerty muslimske a zvla?t? sufijske liturgicke hudby zahrnuje pisn? velebici Mohameda.
• N?kte?i muslimove slavi den narozeni Mohameda (?Mawlid“) propracovanymi svatky. Ostatni naopak v??i, ?e takoveto svatky jsou pouhou moderni inovaci.
• Kritizovani Mohameda je v n?kterych muslimskych statech pova?ovano za rouhani a je trestano smrti.
• Mohamed je ?asto uvad?n s pochvalnymi tituly.
• Mohamedovy relikvie a osobni p?edm?ty jsou n?kterymi muslimy uctivany. Pat?i k nim hrob, me?, oble?eni, ale te? prameny vlas?, vous? a zub (vystvene v klenotnici palace Topkapi v Istanbulu ).
• Dokonce i od neikonickych zobrazeni Mohameda je obvykle odrazovano. P?esto od 16. stoleti perske a otomanske um?ni ?asto zobrazuje Mohameda v miniaturach, p?esto?e je jeho tva? bu?to zast?ena, nebo zakryta vychazejici za?i.
• Krom? p?ib?h?, uznanych islamskymi badateli hadisu za kanonicke, a ustnich tradici, existuje mnoho pov?sti velebicich Mohameda a vyprav?jicich zazra?ne p?ib?hy o jeho narozeni, vychov? a ?ivot?.
• Fotografie mladeho mu?e publikovana jako pohlednice v roce 1921 studiem Lehnert & Landrock se stala vzorem cele ?ady novodobych plakat?. Modelem byl Egyp?an Mohamed, ktery pracoval jako Lehnert?v asistent. V devadesatych letech se portretnim snimkem inspirovali iran?ti publiciste p?i tvorb? populariza?nich plakat?, ktere p?edstavovaly mladeho proroka Mohameda. Pry udajn? podle obrazu, ktery namaloval mnich, ktery se s prorokem osobn? setkal. Iransky re?im prodej letak? zobrazujiciho mladeho proroka schvalil, stejn? tak i ?iite v muslimske tradici zobrazeni schvaluji. ^[7]

Uctivani Mohameda jarsanisty

Jarsaniste ?i Ahl-e Hakk uctivaji Mohameda jako sekundarni manifestaci Boha. Jarsaniste v??i v Haft Tan (sedm osob), ktere jsou podstatou Boha. Podle jarsanist? se B?h inkarnuje do sedmi bytosti s nazvem ma?arijat , p?i?em? jedna je v?dy primarni a obsahuje tzv. bo?skou esenci . Jarsaniste v??i, ?e sv?t se odehrava v opakujicich se cyklech a d?li d?jiny na t?i epochy. B?hem druhe epochy (epocha ?ari’e ) se B?h inkarnoval do sedmi lidi p?i?em? bo?skou esenci ziskal Ali ibn Abi Talib a sekundarnim bo?skym projevem byl Mohamed. ^{[8] [9]}

Kritika Mohameda

I kdy? je Mohamed ?asto muslimy ozna?ovan za vzor ctnosti a spravedlnosti, historicke prameny hovo?i jinak. N?kte?i muslim?ti historikove (Ibn Varrak, Ali Sina, …) a mnozi nemuslimove zaznamenali ve svych dilech mno?stvi udaj? o Mohamedovi, ktere se staly d?vodem jeho kritiky.

Polygamie a obvin?ni z pedofilie

Velmi ?asto byva u Mohameda kritizovana jeho polygamni man?elstvi. A?koli b??ny muslim m??e mit pouze ?ty?i ?eny najednou, m?l Mohamed podle dostupnych pramen? minimaln? osm ?en (n?ktere prameny uvad?ji i vice). V  Koranu je prorok zmin?n jako vyjimka z ?pravidla maxima ?ty? ?en“.

Polygamie jako praxe prorok? je znama ji? z Bible .

Ai?a

Za nejproblemov?j?i z jeho (historicky prokazatelnych) ?en je n?kterymi pova?ovana jeho nejobliben?j?i ?ena Ai?a . Podle v?t?iny hadith? bylo Ai?e v dob? s?atku s Mohamedem 6 let a man?elstvi bylo konzumovano v jejich deviti letech (podle al-Tabariho v deseti letech). Tato skute?nost je dnes ?asto kritizovana, kritika ze strany zapadni kultury se ov?em objevila a? pom?rn? nedavno. Man?elstvi s d?tmi byla v tehdej?i beduinske spole?nosti b??na a po v?t?inu historie bylo muslimskymi historiky Aj?ino mladi pova?ovano za velmi pozitivni fakt a ?asto vyzdvihovano, proto?e bylo vnimano jako potvrzeni jejiho panenstvi a ?istoty.

Kritikove take poukazuji na jeho man?elstvi s exman?elkou jeho adoptovaneho syna Zajnaba bint Jahshe.

Vra?dy

Mohamed byva dale kritizovan za udajne vra?dy svych politickych odp?rc? (nap?. Abu Afaka , Ka'ba ibn al-A?rafa nebo Abdullaha ibn Chatala ).

Mu?eni

Oficialni sunnitsky ?ivotopis Mohamedova ?ivota od Ibn Ishaka obsahuje kontroverzni p?ib?h o tom, jak nechal Mohamed mu?it ?lov?ka kv?li pokladu.

Kinana byl stra?cem pokladnic sveho kmene, a proto byl p?edveden p?ed Proroka, ktery se ho zeptal, kde jsou poklady ukryty. Kinana ale odmitl misto prozradit. Pak p?edstoupil ?id, ktery ?ekl: ?Vid?l jsem Kinanu chodit ka?de rano k jistym ruinam.“ Prorok Mohamed se Kinany zeptal: ?Jsi p?ipraven zem?it, kdy? zjistime, ?e vi?, kde se poklad nachazi?“ A on odpov?d?l: ?Ano“. Prorok pak na?idil, aby bylo v ruinach kopano, a ?ast pokladu byla nalezena. Pak byl Kinana op?t dotazan na zbytek, on to ale nadale odmital prozradit. Allah?v prorok ho p?edal al-Zubajrovi a ?ekl mu: ?Mu? ho, dokud ne?ekne, co vi,“ a al-Zubajr mu na hrudi rozd?lal ohe?, tak?e tak?ka zem?el. Pak ho Prorok p?edal Muhammadovi ibn Maslamovi, ktery mu usekl hlavu. Ibn Ishak, ?ivot Allahova posla

Odkazy

Reference

Literatura

• ROGERSON, Barnaby. Prorok Muhammad . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny , 2004. ISBN   80-7106-732-6 .  
• COOK, Michael. Muhammad . Praha: Odeon , 1994. ISBN   80-2070-498-1 .  
• HAMZEE, M. Rezaa. The Yaresan: A Sociological, Historical and Religio-historical Study of a Kurdish Community . Berlin: Klaus Schwarz Verlag Gmbh , 1991. ISBN   978-3922968832 .  

Souvisejici ?lanky

• Islam
• Proroci islamu
• Seznam Mohamedovych vojenskych expedici
• Koran

Externi odkazy

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Mohamed na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Mohamed ve Wikislovniku
• Osoba Mohamed ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Mohamed
• Islamska nadace v Praze
• Muslimska unie
• Ibn Ishak, Sirat rasul Allah (?ivot Allahova posla) EN
• The Yaresan : a sociological, historical and religio-historical study of a Kurdish community / M. Reza Hamzeh'ee. Berlin : Schwarz, 1990