Mise OSN v Mali
,
MINUSMA
(
Mission multidimensionnelle integree des Nations Unies pour la stabilisation au Mali
) byla stabiliza?ni mise
OSN
v
Mali
. Mise byla zahajena 25. dubna 2013
rezoluci ?. 2100
Rady bezpe?nosti OSN
a oficialn? ukon?ena k 30. ?ervnu 2023. Jejim cilem byla stabilizace zem? po povstani
Tuareg?
z roku 2012. Podle statistik OSN ?lo o druhou nejvice nebezpe?nou mirovou misi, a to po
misi OSN v Libanonu
. Do zem? bylo povolano a? 15 000 osob, z nich? bylo 304 zabito.
Spolu s misi MINUSMA v zemi p?sobily dal?i dv? mezinarodni mise
Evropske unie
:
EUCAP Sahel Mali
a
EUTM Mali
.
V roce 2012 povstali
Tuaregove
v regionu
Azavad
, ktery se nachazi na severu Mali. Povstani vedli Tuaregove, kte?i v roce 2011 bojovali v
ob?anske valce v Libyi
a nasledn? vytvo?ili uskupeni
Narodni hnuti za osvobozeni Azavadu
. Povstalc?m se pom?rn? rychle poda?ilo obsadit vyznamna m?sta severniho Mali:
Gao
,
Timbuktu
a
Kidal
.
V b?eznu 2012 prob?hl kv?li nestabilit? v Mali vojensky p?evrat, ve kterem byl svr?en prezident
Amadou Toumani Toure
a moci se chopil
Amadou Sanogo
. Zem? si tim nasledn? vyslou?ila hospoda?skou blokadu a sankce od
ECOWAS
. Armada dostala od ECOWAS ultimatum, aby p?edala moc civilni vlad?. Po dosa?eni kompromisu se prezidentem stal
Dioncounda Traore
, ktery m?l, b?hem trvajiciho povstani Tuareg?, vest zemi k volbam. Ve volbach roku 2013 zvit?zil
Ibrahim Boubacar Keita
.
Ve stejne dob?, v ?ervenci 2013, dorazilo do Mali prvnich 6 000 p?islu?nik? mirove mise, kte?i dostali za ukol st?e?it severni region. ECOWAS sou?asn? vyslal kolem 1 500 osob na vlastni misi
AFISMA
(
African-led International Support Mission to Mali
). Proti povstalc?m vyslala v roce 2013 vojenskou operaci take
Francie
(
operace Serval
), ktera byla usp??na. Na ni ihned v roce 2014 navazala dal?i francouzska operace s cilem potla?eni silicich
islamist?
(
operace Barkhane
). P?sobeni francouzskych vojsk v regionu vyvolalo protifrancouzske nalady obyvatel.
Misi vedl dansky general
Michael Lollesgaard
(2015 a? 2016), belgicky general
Jean-Paul Deconinck
(2016 a? 2018) a pote ?vedsky general
Dennis Gyllensporre
.
Nejvice zapojenych osob poskytly zem?:
?ad
(1466),
Banglade?
(1399),
Senegal
(1340),
Togo
(1232),
Egypt
(1225),
Burkina Faso
(1105) a
Niger
(902). Z evropskych zemi bylo nejvice p?itomno
N?mecko
(435).
?eska republika
vyslala ?ty?i osoby. Celkem v zemi p?sobilo minimaln? 12 600 ?len? mirove mise.
Po celou dobu se ?lenove mise OSN setkavali s utoky a nasilim. Celkem b?hem mise zahynulo 304 p?islu?nik? OSN.
V kv?tnu 2015 podepsali severomalij?ti povstalci v
Al?iru
mirovou dohodu s vladou Mali.
[1]
V bojich pote pokra?ovali jen islamiste.
V roce 2020 byl prezident Keita svr?en v dal?im
vojenskem p?evratu
. Moc v zemi nasledn? prozatimn? p?evzal v?dce dal?iho
vojenskeho p?evratu (z roku 2021)
Assimi Goita
.
Brzy pote byla vyzvana armada Francie k odchodu ze zem? a ukon?eni operace Barkhane. Armada ze zem? odjela v srpnu 2022 a operace byla ukon?ena v listopadu 2022. Vlada Mali pozd?ji do zem? pozvala jednotky
Wagnerovy skupiny
. V ?ervnu 2023 ministr zahrani?nich v?ci Mali vyzval OSN, aby ukon?ilo misi MINUSMA, jeliko? podle jeho slov selhala ve svem cili stabilizace zem?. Mise byla oficialn? ukon?ena 30. ?ervna 2023, v?echny jednotky OSN musi zemi opustit do konce roku 2023.
Po odchodu mirovych jednotek OSN se do boj? ihned vratili severomalij?ti povstalci ? Tuaregove a dal?i kmeny. Jako prvni dobyli m?sto
Bamba
a obsadili n?kolik opu?t?nych zakladen OSN. Hlavnim cilem Tuareg? je op?t nezavislost severniho Mali.
[2]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
United Nations Multidimensional Integrated Stabilization Mission in Mali
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Vlada a rebelove v Mali podepsali mirovou dohodu - ale jen p?edb??nou.
?T24
[online]. [cit. 2023-10-03].
Dostupne online
.
- ↑
Separatiste v Mali postupn? dobyvaji m?sta i vojenske zaklady
[online]. [cit. 2023-10-03].
Dostupne online
.