Milan I.
srbsky kni?e (1868?1882) srbsky kral (1882?1889)
kral Milan I. Obrenovi?
Doba vlady	10. ?erven 1868 ? 6. b?ezen 1889
Uplne jmeno	Aleksandar Obrenovi?
Narozeni	22. srpna 1854 M?r??e?ti
Umrti	29. ledna jul. / 11. unora 1901 greg. (ve v?ku 46 let) Vide? , Rakousko-Uhersko
Poh?ben	Kru?edol
P?edch?dce	Michal Obrenovi? III.
Nastupce	Alexandr I. Obrenovi?
Man?elka	Natalie Obrenovi?
Potomci	Alexandr I. Obrenovi?
Dynastie	Obrenovi?ove
Otec	Milo? Jevremovi? Obrenovi?
Matka	Jelena Katard?i
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Milan I. Obrenovi? ( srbsky Милан Обренови? , 22. srpna 1854 , M?r??e?ti , Moldavie ? 11. unora 1901 , Vide? ) ^[1] byl v letech 1868 ? 1882 srbsky kni?e jako Milan Obrenovi? IV. a pote v letech 1882 ? 1889 srbsky kral jako Milan I. Byl ?tvrtym a p?edposlednim panovnikem z dynastie Obrenovi?? . Byl prasynovcem zakladatele dynastie Milo?e Obrenovi?e , vnukem Milo?ova bratra Jevrema .

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

Milan Obrenovi? se stal kni?etem, kdy? byl v roce 1868 zavra?d?n bezd?tny srbsky kni?e Michal Obrenovi? III. Tehdy ani ne ?trnactilety Milan, syn Mihailova bratrance Milo?e Jevremovi?e Obrenovi?e , byl v te dob? jediny ?ijici ?len dynastie a jako panovnik byl titulovan Milan Obrenovi? IV. (?islovani v dynastii Obrenovi?? se li?ilo od evropskeho vzoru, ktery p?ejali a? po ziskani kralovskeho titulu. Do te doby ozna?ovala ?imska ?islice ?tvrteho vladnouciho kni?ete z teto dynastie). Do jeho plnoletosti v roce 1872 za n?j vladla t?i?lenna regentska rada v ?ele s plukovnikem Milivojem Blaznavacem . Milanova politika byla z pragmatickych d?vod? prorakouska, co? nebylo v souladu s tradi?n? prorusky citicim ve?ejnym min?nim v Srbsku.

14. srpna 1876 se kni?eti a jeho ?en? Natalii v B?lehrad? narodil naslednik tr?nu princ Alexandr .

V ?ervnu 1876 vypov?d?lo Srbsko spolu s ?ernou Horou valku Osmanske ?i?i , ve ktere v?ak bylo neusp??ne, v ?ijnu bylo po ruske intervenci dojednano p?im??i a mir z 28. unora 1877 potvrdil stav hranic p?ed valkou. ^[2]

Po rusko-turecke valce , do ni? se od prosince 1877 tentokrat usp??n? zapojilo i Srbsko ^[3] , zaru?il Berlinsky kongres v roce 1878 Srbsku plnou nezavislost na Turecku a zna?ne roz?i?eni jeho uzemi sm?rem na jih. Milan nasledn? roku 1882 vyhlasil po utajenych p?ipravach Srbsko kralovstvim a sebe kralem Milanem I. Rok p?edtim ( 1881 ) uzav?el obchodn?-vojenskou dohodu s Rakousko-Uherskem . Tajna dohoda obsahovala zavazek nepodporovat srbska narodni hnuti na rakousko-uherskem uzemi, na oplatku Rakousko-Uhersko podpo?ilo prohla?eni Srbska kralovstvim. ^[4]

Milan pov??oval sestavenim vlady zastupce u?ednik?, prozapadnich mladokonzervativc? z Pokrokove strany a pozd?ji take Radikalni strany , jeji? ?innost p?edtim ochromil v roce 1883, kdy nechal mnoho jejich p?edstavitel? p?isn? potrestat za zapojeni v Timocke vzpou?e . ^[4]

Navzdory ve?ejnemu min?ni Milan podnitil valku s Bulharskem vyhla?enou v listopadu 1885, zaminkou se stala bulharska anexe Vychodni Rumelie . Valka skon?ila pro Srbsko katastrofaln?, bulhar?ti vojaci rychle obsadili jihovychodni uzemi Srbska. Diplomaticky v?ak zasahlo Rakousko-Uhersko a p?im?lo val?ici strany k miru, ktery navracel p?edvale?ny stav. ^[5]

V roce 1888 se kral Milan s kralovnou Nataliji roze?li a pozd?ji byli rozvedeni. ^[6] Kralovna si koupila palac Sa?ino v horskem letovisku Biarritz ve Francii . Zde take jeji syn princ Alexandr poznal svou budouci ?enu Dragu.

Dne 3. ledna 1889 p?ijal kral Milan novou ustavu, mnohem liberaln?j?i ne? tu stavajici z roku 1869 . O dva m?sice pozd?ji, 6. b?ezna 1889 se kral Milan nahle vzdal tr?nu ve prosp?ch sveho syna Alexandra . Za krale Alexandra do?asn? vladla jako regent jeho matka. K rezignaci nem?l p?imy d?vod, k neobvyklemu ?inu ho vedla jeho labilni povaha a touha po klidnem ?ivot? stranou ve?ejneho zajmu. Pote se ji? byvaly kral Milan usadil v Pa?i?i jako soukroma osoba. Tam se zna?n? zadlu?il a rozprodal sv?j majetek; pote, co jeho dluhy dosahly 700 000 frank? se v?ak p?ihlasili Milanovi v??itele a on musel hledat zp?sob jak sve dluhy splacet. Proto svoji pozornost op?t obratil k Srbsku, kde mohl je?t? ziskat vliv a p?ipadn? p?istup k finan?nim prost?edk?m. ^[7]

V letech 1894 ? 1900 op?t pobyval v Srbsku a byl svym synem jmenovan vrchnim velitelem armady. V ?ervenci 1899 na n?j byl spachan neusp??ny atentat, ktery se stal zaminkou pro neopravn?ne represe v??i radikalni stran? . ^[8] V roce 1900 definitivn? emigroval. Zem?el o rok pozd?ji ve Vidni . ^[9]

Vztah k naslednikovi tr?nu Alexandrovi [ editovat | editovat zdroj ]

Vztah krale Milana k jeho synovi a budoucimu krali Alexandrovi ur?oval p?edev?im jeho vztah s Dragou Ma?inovou , ktera byla o 15 let star?i ne? Alexandr a nebyla ?lechtickeho p?vodu (dokonce byla rozvedena, jeji prvni man?el byl ?esky in?enyr ?ijici v Srbsku).

V dob?, kdy kral Milan stale vladl zemi, byla vytvo?ena nova vlada v ?ele s Dr. Vladanem đorđevi?em . Dal?im ukolem pote, co đorđevi? jmenoval ministry, bylo najit ?enu, ktera by byla hodna mladeho krale. Kral Milan navrhl n?meckou princeznu Schaumburg-Lippe, ktera byla dcerou p?itele krale Milana. V B?lehrad? se u? v?d?lo o lasce Alexandra a Dragy. Ta ?asto p?ijimala pozvani k u?asti na d?le?itych udalostech, kde spole?nost oce?ovala jeji taktnost, vzne?enost, krasu, intelekt i zdr?enlivost. Kral Milan v roce 1889 abdikoval a p?edal vladu svemu synovi Alexandrovi a je?t? n?jaky ?as z?stal v Srbsku. Za krale Alexandra do?asn? vladla jako regent jeho matka.

Byvaly kral Milan byl velky oponent man?elstvi sveho syna Alexandra s neurozenou Dragou, na znameni protestu opustil Srbsko. Odcestoval do Bukure?ti a pozd?ji do Vidn? , kde nasledujiciho roku zem?el. Vedle planovaneho s?atku byla p?i?inou milost, kterou kral Alexandar ud?lil radikal?m, kte?i p?ipravovali atentat na krale Milana.

Kral pak pronesl slavnostni projev, ve kterem uvedl, ?e od toho dne p?estava t?sna vazba na Rakousko-Uhersko, ktera byla dilem prav? krale Milana, a ?e do Srbska p?ichazi mir a prosperita. Nicmen? kralovna Natalie se pak ve ve?ejnem dopise z?ekla sveho syna a kral Milan prohlasil, ?e nevkro?i do Srbska, ve kterem vladne jeho syn se ?enou, ktera je o patnact let star?i ne? on.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Srbske kralovstvi
• Srbske kni?ectvi
• D?jiny Srbska
• Obrenovi?ove
• Alexandr I. Obrenovi?
• Seznam srbskych panovnik?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Milan I. Obrenovi? na Wikimedia Commons
• Genealogie srbskych kral?

P?edch?dce: Michal Obrenovi? III.

Srbsky kni?e 1868 ? 1882

Nastupce: povy?eni na kralovstvi

P?edch?dce: novy titul

Srbsky kral 1882 ? 1889

Nastupce: Alexandr I. Obrenovi?