Miao
(
?insky
:
znaky
苗,
pinyin
Miao
;
vietnamsky
Meo
nebo
H'Mong
;
thajsky
: ???? (
Maew
) or ??? (
Mong
);
barmsky
mun lu-myo
) je narod, ?ijici v hornatych oblastech ?iny, Vietnamu, Laosu, Barmy a Tchaj-wanu
[1]
. Tento narod mluvi jazyky z rodiny
Hmong-mien
(苗??系). Jedna se o jednu z p?tapadesati etnickych men?in ?iny, ktere jsou uznavany vladou. Slovo Miao je ?inskeho p?vodu a d?ive bylo pou?ivano ve smyslu ?
barbarsky
“ k ozna?eni nehanskych narod?. Oficialnim nazvem pro skupinu men?in se stalo v roce 1949
[2]
. Dnes Miao ozna?uje ?ty?i skupiny etnik, ktere si jsou podobne jen vzdalen?.
Jedna se o narody:
- Hmu
ze severovychodni provincie
Guizhou
(?州)
- Qo Xiong
ze zapadniho
Hunanu
(湖南)
- A-Hmao
z
Yunnanu
(云南)
- Hmong/mong
z provincii
Guizhou
,
Sichuan
(四川),
Guangxi
(?西) a
Yunnan
[1]
.
Zastupc? narodu Miao je v ?in? p?ibli?n? 9 milion?, z toho je zhruba jedna t?etina tvo?ena etnikem
Hmong
[3]
. Kv?li velke p?evaze se proto narodnosti Miao n?kdy nespravn? ?ika
Hmong/Mong
. P?es 4 miliony Miao ?ije v provincii
Guizhou
, proto se ?asto ozna?uje za jejich domovinu
[4]
. V ?inske lidove republice jsou oficialn? uznanou narodnostni men?inou, s pravy zaru?enymi ustavou a zakony.
Samotni Miaove se do podskupin rozd?luji na zaklad? r?znych kriterii. ?i?ane je v?ak tradi?n? d?li podle barvy, ktera p?eva?uje na ?enskem oble?eni, a to na:
- ?erveni Miao
(Red Miao) neboli
Qo Xiong
- ?erni Miao
(Black Miao) ?ili
Hmu
- Miao s velkymi kv?tinovymi vzory
(Big Flowery Miao) neboli
A-Hmao
Narody
Hmong
se dle barev oble?eni dale d?li na t?i podskupiny:
- Bili Miao
(White Miao) neboli Mong
- Zeleni Miao
(Green Miao)
- Miao s malymi kv?tinovymi vzory
(Small Flowery Miao)
[2]
V ur?itych aspektech jako nap?iklad jazyk nebo kultura jsou narody Miao podobne narod?m skupiny Yao (?族). Nejbli?e jsou si etnika Hmong (Miao) a Iu Mien (Yao).
Zvyky a historii jsou v?echny ?ty?i podskupiny Miao odli?ne a mluvi jazyky, ktere jsou vzajemn? nesrozumitelne. Jedinou podskupinou, ktera emigrovala z ?iny je etnikum
Hmong
. Po tom, co se v Laosu chopili moci komuniste, emigrovala velka ?ast skupiny
Hmong
na zapad (nap?iklad do Spojenych stat?, Francie nebo Australie)
[2]
.
Hlavnim zdrojem ob?ivy je pro tyto narody zem?d?lstvi. V minulosti provozovali p?esunove zem?d?lstvi. Jakmile byla p?da vy?erpana, cela vesnice se p?esunula na jine misto. Timto zp?sobem p?stovali nap?iklad ry?i, kuku?ici nebo mak sety. Mak byl p?stovan kv?li
opiu
, ktere bylo prodavano za st?ibro. To bylo pou?ito p?ed svatbou jako
v?no
ze strany ?enicha. V dne?ni dob? je p?esunove zem?d?lstvi na ustupu. V Thajsku se nap?iklad narod Hmong p?eorientoval na klasicky zp?sob zem?d?lstvi a p?stuji p?eva?n? ovoce, zeleninu, obili a kv?tiny
[1]
.
Mezi tradice pat?i nap?iklad
antifonalni zp?v
(st?idaji se dva sbory zp?vak?)
[5]
nebo p?ehazovani mi?e mezi chlapci a divkami z r?znych vesnic na Novy rok. Miao maji take jedine?ne tradice, ktere se tykaji man?elstvi. Mladi chlapci a divky si jako d?kaz lasky vym??uji ry?ove kola?e nebo
kachni?ky mandarinske
(?? ? Yu?ny?ng). Jakmile se par rozhodne, ?e se chce vzit, za?nou spole?n? jist prav? ry?ove kola?e (粘? ? niang?o). B?hem svatby se sejde rodina a p?atele ze strany nev?sty a v dom? novoman?el? se kona t?idenni hostina. Jedi se lepkave ry?ove kola?e ozdobene draky (? ? Long) a
fenixy
(?凰 ? Fenghuang). Novoman?ele piji z 角杯 (Ji?o b?i), co? je pohar vyrobeny z rohu. Propletou ruce a ka?dy se napije ze sveho poharu. B?hem dn? svatby maji novoman?ele zakazano spat v jedne posteli. Dokonce dal?i t?i roky po svatb? spolu ne?iji. Teprve po t?ech letech, a? je nev?sta t?hotna, se mohou sest?hovat
[4]
.
Miao jsou velmi pohostinny narod. Kdy? p?ijde nav?t?va, zabiji slepici, aby m?li pro hosty poho?t?ni. T?m, kte?i p?ijdou z velke dalky Miao nabidnou Alkohol z rohu (Horn spirit), co? je specialni alkoholicky napoj pro hosty. P?i nav?t?v? jejich domacnosti je t?eba si davat pozor na p?ejidani, proto?e se pova?uje za velkou ura?ku hostitele. Miao maji take zvla?tni zp?sob stolovani. Nazyva se hostina u dlouheho stolu (long-table banquet) a jedna se o vyznamnou hostinu, ktere se u?astni stovky lidi sedici u jednoho stolu. Typickym napojem je 油茶 (Youcha) neboli olejovy ?aj. V oleji se orestuji ?ajove listky a ry?e, ktere jsou pote vyva?eny se zazvorem nebo
?en?enem
[4]
.
Tradi?ni kroj Miao
Miao maji i vlastni tradi?ni festivaly a svatky. Nejvyznamn?j?im z nich je festival
Lusheng
(芦笙). Slavi se b?hem unora a na za?atku b?ezna v provinciich Guizhou, Yunnan a Sichuan. Nejznam?j?i a nejd?le?it?j?i oslavy probihaji ve m?st? Kaili (?里) (Guizhou). Jedna se o oslavu urody, zdravi a lasky. Miaove zpivaji pisn?, po?adaji
by?i zapasy
(斗牛 ? Douniu), ko?ske dostihy a hraji na tradi?ni hudebni nastroj,
lusheng
, podle ktereho je samotny festival pojmenovany. Divky si oble?ou sve nejlep?i kroje a klobouky zdobene st?ibrem a tancuji v kruzich. Lusheng je dechovy nastroj vyrobeny z bambusu a je dlouhy mezi t?iceti centimetry a t?emi metry. Tento nastroj se dnes ji? nepou?iva pouze p?i tradi?nich festivalech, ale stal se univerzalnim hudebnim nastrojem
[6]
.
Dal?im vyznamnym svatkem je 姐妹?? (Ji?meifan Jie), Svatek Sestry. Jedna se o dubnovou oslavu lasky a jara a ve sve podstat? je podobny Valentynu. B?hem oslav se p?ipravuje ?ty?barevna ry?e ? modra, r??ova, ?luta a bila. Tyto barvy symbolizuji jaro, leto podzim a zimu (v tomto po?adi). Ry?e je barvena p?irodn? pomoci horskych kv?tin. I b?hem Svatku Sestry si divky oblekaji tradi?ni kroje, klobouky, nahrdelniky a koruny ozdobene st?ibrem. Miao toti? v??i, ?e st?ibro je symbolem sv?tla a zahani zle duchy. Festival je oslavovan podobn? jako Lusheng, tedy zp?vem, tancem, hrou na lusheng nebo by?imi zapasy. Po skon?eni oslav divky zabali ?ty?barevnou ry?i do latky a do ry?e vlo?i symbolicky p?edm?t. Tento darek pote p?edaji svym ctitel?m. Pokud mu? v ry?i najde koriandr, znamena to, ?e se za n?j chce ?ena provdat a bavlna zna?i, ?e ji mu? chybi. Pokud je v?ak v ry?i pep? nebo ?esnek, nechce u? mit s doty?nym ?adny kontakt
[6]
.
Z historickeho hlediska nem?ly narody Miao komplexni politickou organizaci. Nejd?le?it?j?im ?lenem vesnice byl jeji v?dce. Dnes je s narody Miao v ?in? nakladano jako s ostatnimi men?inami ? ?iji v samospravnych celcich, okresech nebo prefekturach, ktere jsou do ur?ite miry autonomni. V ?in? se nachazi ?est autonomnich prefektur a t?iadvacet okres?, ve kterych Miao ?iji
[2]
.
Co se vyznani ty?e, Miao uctivaji p?edky a v??i v mno?stvi r?znych duch?. Maji
?amany
, kte?i vymitaji zle duchy nebo uzdravuji du?e nemocnych. Roz?i?ene jsou take zvi?eci ob?ti. Ur?ita ?ast vzd?lanych Miao jsou v?ak
ateiste
a narody A-Hmao v ?in? a Hmong v jihovychodni Asii ?asto vyznavaji
k?es?anstvi
[1]
.
Mladi Miaove si mohou sami vybirat sve partnery a sex p?ed svatbou je tolerovan (v ?in? je v?ak re?im o n?co p?isn?j?i kv?li kontrole reprodukce).
Polygamie
je tradi?ni zp?sob sou?iti, ale v dne?ni dob? se tolik neprovozuje. V domacnosti v?t?inou ?ije n?kolik generaci spole?n? se syny a jejich rodinami. Nejmlad?i syn z?stava u rodi?? a zd?di d?m, zatimco se jeho star?i brat?i odst?huji a zalo?i vlastni domacnost
[1]
.