Petrohrad
, druhe nejv?t?i
velkom?sto
v
Rusku
, ma vlastni system podzemni drahy. Tvo?i jej 5 linek, radialn? vedene a spojujici historicky st?ed m?sta s jeho nov?j?imi ?astmi.
Prvni plany na vystavbu metra existuji ji? od roku
1899
. Byla vyhla?ena sout??, v ni? se objevilo velke mno?stvi projekt?. Jejich zakladnim a jednotnym prvkem ale bylo propojeni v?ech
nadra?i
spolu s
N?vskym prospektem
, hlavni dopravni tepnou m?sta. Jednalo se tehdy je?t? o nadzemni m?stskou drahu.
Na po?atku 20. stoleti se objevil navrh P. I. Balinskeho, ktery na n?m pracoval n?kolik let, pova?ovan za velmi vyznamny pro historii metra v Petrohradu. M?lo vzniknout ?est linek, z toho dv? okru?ni. Celkova delka sit? by dosahla 172 km; vzniknout m?lo mnoho
most?
a
estakad
. Vystavba by si vy?adala naklady ve vy?i 190 milion? tehdej?ich
rubl?
.
Nakonec se v?ak ukazalo, jak naro?na stavba v oblasti s
pis?itym
a velmi komplikovanym
podlo?im
bude, proto se vystavba nerealizovala. Situaci rovn?? zti?ila i
?ijnova revoluce
a zm?na priorit zem?.
Kopat se za?alo a? v roce
1940
a stav?lo se 15 let (ra?bu tunel? v?ak p?eru?ila
2. sv?tova valka
a
blokada Leningradu
). Po valce se je?t? m?nily trochu projekty, op?t se za?alo se stavebnimi pracemi
3. za?i
1947
. M?sto bylo ve srovnani s Moskvou vice poni?ene valkou, a proto bylo nutne stavebni kapacity vyu?it na pot?ebn?j?ich mistech (obnova nadra?i, ulic apod.). Na podzim roku
1955
u? se v?e dokon?ovalo.
7. ?ijna
teho? roku projel prvni zku?ebni vlak trati a
15. listopadu
se konalo slavnostni otev?eni prvniho useku, spojujiciho v?echna vyznamna
nadra?i
ve m?st?, dnes sou?ast
Kirovsko-Vyborske
linky (ozna?ena
?erven?
).
V roce
1961
p?ibyla druha linka, o ?est let pozd?ji t?eti; tim se v centru m?sta vytvo?il p?estupni trojuhelnik. Roku
1985
byla otev?ena je?t? linka
Pravobere?naja
.
Na za?atku roku
1992
probihaly stavebni prace na celkem 14 stanicich, nachazejicich se na n?kolika usecich po celem m?st?. Jednalo se o 6 stanic ?p?imo?skeho radiusu“ (
Admiralt?jskaja
,
Sportivnaja
,
?kalovskaja
,
Krestovskij ostrov
,
Staraja D?rev?a
a
Komendantskij prospekt
), dv? stanice na Pravobere?ne lince (
Spasskaja
a tunel do stanice
Narodnaja
), dale take i stanice
Parnas
(otev?ena teprve v roce
2007
), stanice ?frunzenskeho radiusu“ (
Zvenigorodskaja
,
Obvodnyj kanal
,
Volkovskaja
,
Bucharestskaja
,
Me?dunarodnaja
). Pokud by bylo dodr?eno tempo vystavby je?t? z let osmdesatych, bylo by mo?ne tyto stanice dokon?it do p?ti a? ?esti let. To v?ak p?edpokladalo dosatatek finan?nich prost?edk?.
Roku
1994
bylo navr?eno vybudovat v dal?ich deseti letech celkem 61 stanic na t?ech zcela novych linkach. P?esto?e prvni z nich (pata) u? byla ve stavb?, nakonec se prav? kv?li problem?m, ktere prostihly v 90. letech celou zemi otev?elo v teto dob? mnohem men? ? jen ?est stanic. Navic starl take i vozovy park, problematicke se stalo i n?kolikalete rozd?leni prvni linky na dv? kv?li technickym problem?m (vnik podzemni vody). Metro za?alo byt sponzorovanym projektem.
Prvni usek pate linky byl otev?en v roce
2008
. Podle velkolepych plan? ma existovat kolem roku
2030
ji? okolo osmi linek (v mnoha projektech se objevuje i linka okru?ni) a hlavni dopravni zat?? tak p?ipadne metru.
Dne 3. dubna 2017 do?lo mezi stanicemi
Technologi?eskij institut
a
Sennaja plo??a?
k
bombovemu utoku
.
Zatimco stanice budovane v 50. letech se podobaji soudobym z
Moskvy
, vystavba z let 60. a 70. je vice stroha a spartanska, nakonec za?aly p?eva?ovat
stanice
jednolodni. Petrohradskou specialitou jsou take
stanice metra uzav?eneho typu
, ktere nemaji p?istupne bo?ni lod?; jsou zav?ene dve?mi, ktere se otev?ou jen p?i p?ijezdu
vlaku
. Na rozdil od jinych m?st byvaleho
SSSR
, kde bylo roz?i?eno v jednu dobu vice typ?
stanic
, v
Petrohradu
dochazelo k pravidelnemu st?idani.
-
Jedna z nejstar?ich stanic, Plo??a? Vosstanija
-
Stanice metra Sportivnaja
-
Jedna ze starych stanic sit?
-
Stanice Avtovo, jedna z nejstar?ich i nejznam?j?ich
| #
|
Nazev linky
|
Otev?eni
|
Otev?eni
posledni stanice
|
Delka
|
Po?et
stanic
|
Po?et voz?
ve vlacich
|
Pr?m?rna vzdalenost
mezi stanicemi
|
Pr?m?rna rychlost
(v?etn? zastavek)
|
Cestovni
?as
|
Pr?m?rna
hloubka
stanice
|
 |
Kirovsko-Vyborgskaja
|
15. listopadu 1955
|
29. prosince 1978
|
29,65 km
|
19
|
8
|
1,647 km
|
38,68 km/h
|
? 46 min
|
?49,95 m
|
 |
Moskovsko-Petrogradskaja
|
29. dubna 1961
|
22. prosince 2006
|
30,1 km
|
18
|
6
|
1,771 km
|
39,39 km/h
|
? 46 min
|
?44,50 m
|
 |
N?vsko-Vasileostrovskaja
|
3. listopadu 1967
|
26. kv?tna 2018
|
27,6 km
|
12
|
6
|
2,618 km
|
42,38 km/h
|
? 40 min
|
?49 m
|
 |
Lachtinsko-Pravobere?naja
|
30. prosince 1985
|
7. b?ezna 2009
|
11,21 km
|
8
|
7
|
1,601 km
|
42,08 km/h
|
? 16 min
|
?62,38 m
|
 |
Frunzensko-Primorskaja
|
20. prosince 2008
|
3. ?ijna 2019
|
26,24 km
|
15
|
8
|
1,749 km
|
42,96 km/h
|
? 41 min
|
?56,73 m
|
| Celkem
|
|
124,8 km
|
72
|
|
1,877 km
|
40,61 km/h
|
|
?52,52 m
|
Sou?asny system metra tvo?i 5 linek s 67
stanicemi
a celkovymi 116,6 km trati. V?t?ina stanic je budovana hluboko pod zemi. 15 je konstruovano jako jednolodni, 14 se sloupy, 13 s prostupy, 3 jsou m?lce zalo?ene se sloupy a 3 stanice jsou povrchove. P?t
dep
vypravuje celkem 1403
vagon?
nasazenych na 188 vlacich, p?epravi denn? 3,43 milionu
cestujicich
.
V Petrohradskem metru jezdi vlaky n?kolika typ?, deponovano je dohromady 1476 voz?. Nejstar?imi jsou
typu E
, vyrobene v dne?nim zavod? Metrovagonma? u
Moskvy
. Mezi nov?j?i pak pat?i soupravy typ?
Em
a
81-71
, rovn?? p?vodem z moskevskeho zavodu. Ov?em ne v?echny; n?ktere z nich byly vyrobene p?imo v Petrohradu, v tehdej?i tovarn?
Leningradskij vagonosrojitelnyj zavod imeni I. J. Jegorova
(
rusky
Ленинградский вагоностроительный завод им. И. Е. Егорова
). Men?i ?ast vozoveho parku tvo?i r?zne modifikace t?chto vlak?, jako nap?iklad 81-540/541 (serie t?chto souprav byla vyrobena p?imo specificky pro Petrohrad) a dal?i upravy vlak? serii 81-71. V roce 2013 byla podepsana smlouva na 9 ?estivozovych
souprav N?va
, ktere u? jsou zde v provozu a 2. 3. 2015
byla vyhla?ena spole?nost
OOO VAGONMA?,
ktera pat?i do skupiny
?koda Transportation
jako vit?z tendru na dodavku 8 t?chto stejnych ?estivozovych souprav,
Vlaky jsou na prvni lince provozovany osmivozove, na zbylych t?ech linkach pak maji soupravy vagon? ?est. Na nejstar?i useky jsou take vypravovany i nejstar?i vozy; zatimco na
Kirovsko-Vybrogske lince
p?epravuji cestujici vozy typ? E a Em, nov?j?i 81-71 a jejich modifikace lze potkat na zbylych t?ech linkach.
[1]
-
Piktogramy v petrohradskem metru
-
Stanice metra Kirovskij Zavod
-
Stanice Avtovo
-
Jeden z vlak? metra p?i oslavach padesateho vyro?i podzemni drahy roku 2005
V Petrohradskem metru se pou?ivaji turnikety pro vstup i vystup ze stanice. Cestujici otevira turniket nap?iklad pomoci p?edplacene karty, na ktere je zakoupen ur?ity po?et jizd. Displej v p?edni ?asti turniketu v takovem p?ipad? zobrazi po?et zbyvajicich jizd (vstup?). Druhou mo?nosti je platba pomoci zakoupeneho ?etonu, ktery se vlo?i do specialniho otvoru v turniketu. ?etony a karty se prodavaji v pokladnach. Nicmen?, pro nakup ?eton? nebo nabiti dal?ich jizd na kartu jsou k dispozici i automaty. Vystupni turnikety funguji automaticky bez nutnosti pou?iti karty ?i jineho zp?sobu otev?eni.