Metro v Ciudad de Mexico

Metro v Ciudad de Mexico
Zakladni informace
Delka sit?	201,6 km
Po?et linek	12
Po?et stanic	195
Datum otev?eni	1969
Parametry
Typ metra	klasicke metro
Rozchod koleje	1 435 mm
Vozy a zazemi
Nasazene typy voz?	MP-68 ; NM-73 ; NM-79 ; NC-82 ; MP-82 ; NM-83 ; NE-92 ; NM-02 ; NM-16 ; FM-86 ; FM-95A ; FE-07 ; FE-10 ; NM-22 ;
Po?et voz?	4025
Externi odkazy
OpenStreetMap	mapova data
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vchod do metra vybudovany v pa?i?skem stylu

Informa?ni sloupek u ka?de stanice metra. Zde stanice Bellas Artes

Mexiko jako jedno z nejv?t?ich m?st na sv?t? a hlavni m?sto Mexika provozuje rozsahlou si? podzemni drahy . Oficialni nazev systemu zni System hromadne dopravy ( Sistema de Transporte Colectivo ) neboli Metro , zkracovano na STC Metro .

Charakter provozu [ editovat | editovat zdroj ]

Vyti?enost [ editovat | editovat zdroj ]

Na 11 linkach o celkove delce 201,6 km se denn? p?epravi mezi ?ty?mi a p?ti miliony cestujicimi , co? ?adi si? ve vyti?enosti hned za Moskvu a Tokio .

Nejvice cestujicich bylo p?epraveno celkem 1. prosince 1989 , a to 5 263 008 osob. Po?et cestujicich p?epravenych do roku 1995 se vy?plhal na 1,474 miliardy. Vozovy park se sklada z 2,5 tisice vlak?, ty ro?n? najezdi vice ne? 35 milionu kilometr?.

V roce 2022 metro p?epravilo 1 057 461 875 cestujicich.

Koncepce [ editovat | editovat zdroj ]

System je koncipovan podobn? jako v jinych m?stech, nachazi se zde ale pom?rn? mnoho linek tangencialnich sm?r?. Trasy jsou vedeny ve st?edu m?sta v podzemi, v okrajovych ?astech jsou pak vedeny po povrchu (ka?da linka, krom? linky 1 ma ka?da minimaln? jeden povrchovy usek; linka 4 je naopak povrchova cela).

Soupravy jsou v?t?inou mexicke vyroby, n?ktere jsou ale take ?pan?lske , francouzske , kanadske a mexicko-?inske. V provozu je sedmnact typ? vlak?, ty nejstar?i jsou z roku 1968 . Kola v?ech souprav jsou opat?ena pneumatikami , jako je tomu nap?iklad i v Pa?i?i nebo Santiagu de Chile . N?ktere vagony jsou zvla?? vyhrazeny pro ?eny a d?ti, toto rozd?leni v?ak neni striktn? dodr?ovano.

System metra v hlavnim m?st? pat?i i k t?m s nejni??imi sazbami jizdneho . Diky podpo?e m?sta stoji zakladni jizdenka jen t?i mexicka pesa ; p?esto?e cena realnych naklad? by byla dvoj- a? trojnasobna.

Historicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Metro v Ciudad de Mexico se stav?lo v n?kolika etapach:

I. etapa 1967 ? 1972 [ editovat | editovat zdroj ]

Vytvo?eny byly nejstar?i useky pro prvni t?i linky, postaveno 42,4 km trati a 48 stanic. Na stavb? t?chto tras se podilelo n?kolik tisic specialist? z mnoha obor? a mnoha zemi (nap?iklad z Francie ) a dal?i tisice d?lnik?. Vystavba probihala velmi rychle, n?ktere nalezene archeologicke vykopavky byly p?imo za?len?ny do konstrukci stanic (p?ikladem je starov?ky olta? zasv?ceny Ehecatl , bohovi v?tru ve stanici Pino Suarez ). Na obklad stanic byly pou?ity pouze materialy vyskytujici se v Mexiku . Skupina architekt? se sna?ila za ka?dou cenu navrhnout system tak, aby nebyl p?epln?ny a nep?sobil stisn?nym dojmem.

II. etapa 1977 ? 1982 [ editovat | editovat zdroj ]

O dal?ich deset let pozd?ji se si? metra rozrostla o 37,3 km, zprovoznily se linky 4 a 5, prodlou?ila se navic i linka 3 ob?ma sm?ry. Celkem p?ibylo dal?ich 32 stanic. Etapa byla zahajena vytvo?enim n?kolika komisi; nejprve Technicke komise pro metro a pozd?ji roku 1978 Komise pro silni?ni a m?stskou dopravu ve federalnim distriktu (zkracovano jako COVITUR ). Jejim hlavnim ukolem bylo celou vystavbu naplanovat a zorganizovat. II. etapa probihala ve dvou fazich; nejprve se prodlou?ila linka 3 a pozd?ji vznikly linky 4 a 5. Zpracovaly se dal?i plany rozvoje sit? metra na dal?i obdobi. Po otev?eni v?ech usek? se si? rozrostla tem?? dvojnasobn?, na delku 79,5 km s 80 stanicemi. Nova linka 4 byla postavena jako nadzemni, na 7,5 m vysokem viaduktu ; linka 5 pak jako povrchova s n?kterymi podzemnimi useky, otevirala se ve t?ech fazich. ( Consulado ? Pantitlan 19. prosince 1981 , Consulado ? La Raza 1. ?ervence 1983 a La Raza ? Politecnico 30. srpna 1982 ).

III. etapa 1983 ? 1985 [ editovat | editovat zdroj ]

Tato etapa byla mnohem krat?i ne? ob? p?edchozi; prodlu?ovaly se stavajici linky a vznikly i nove (6,7). Po?et stanic se zvy?il ji? na 105. Nove useky se otev?ely na linkach 3 a na lince 1; vznikl i dne?ni velmi vyznamny terminal Pantitlan . I linka 2 se rozrostla o novy usek; je mezi stanicemi Tacuba ? Quatro Caminos a byl otev?en 22. srpna 1984 . Prvni zcela novou linkou III. etapy byla tangencialn? vedena linka ?esta, jeji? 9,3 km dlouhy usek s ?esti stanicemi spojil stanice El Rosario a Instituto del Petroleo , pro ve?ejnost se zprovoznil k 21. prosinci 1983 a umo?nil se tak p?estup mezi linkami 5 a 7 v severni ?asti m?sta. Sedma linka, take tangencialni, byla take v teto etap? uvedena do provozu te?; vede v?ak na pom?ry hlavniho m?sta velmi kopcovitou krajinou a proto je zalo?ena hluboko pod zemi v tunelu . Otevirala se ve t?ech etapach; prvni usek Tacuba - Auditorio ve?ejnost vyu?iva od 20. prosince roku 1984 , dal?i, Auditorio - Tacubaya od 23. srpna 1985 a posledni, Tacubaya - Barranca del Muerto od 19. prosince 1985 . Nova linka p?idala siti metra 13,1 km trati s 10 stanicemi.

IV. etapa 1985 ? 1987 [ editovat | editovat zdroj ]

Tentokrat vznikla jen jedna nova linka, a to s ?islem dev?t. Byla vybudovana ve dvou fazich, ty se ob? dokon?ily usp??n? roku 1987 . Prodlou?ily se take linky ?. 6 a 7. Prvni z novych usek?, prodlou?eni linky 6 o 4,7 km, bylo otev?eno 8. ?ervence 1988 ; novy usek sedme linky pak 29. listopadu teho? roku. Linka 9 vznikla jako zcela nova. Vybudovala se ve dvou fazich; v te prvni se zprovoznil usek Pantitlan ? Centro Medico 27. srpna 1987 , o rok pozd?ji pak p?i?la i druha faze a zprovozn?ni zapadni ?asti trasy ( Centro Medico ? Tacubaya ). Nova linka k siti p?idala 12 stanic a 15,3 km trati. Je vedena ?aste?n? v podzemi a ?aste?n? na viaduktu .

V. etapa 1988 ? 1994 [ editovat | editovat zdroj ]

Vznikla prvni p?im?stska linka ozna?ena pismenem A. Spolu s dal?im nov? otev?enymi useky (linka 8) p?ibylo dal?ich 37 km trati a 29 stanic. Vystavba linky A patou etapu budovani metra v podstat? zahajila. Vznikla prvni linka, vedouci za hranice samotneho m?sta do statu Estado de Mexico , navic konstruovana na klasicke vlaky bez pneumatik a s pantografem . Otev?eni jejiho prvniho useku s delkou 17 km prob?hlo 12. srpna 1991 . Vytvo?ena byla i osma linka, jeji vystavba v?ak byla mnohem naro?n?j?i ne? u te p?edchozi. Jeji trasa vede p?imo pod historickym jadrem a p?i vystavb? bylo velmi naro?ne ji postavit tak, aby nedo?lo k poni?eni vyznamnych pamatek. Osma linka podchazi i nam?sti Plaza de la Constitution , nejv?t?i a nejd?le?it?j?i ve m?st?.

VI. etapa 1994 ? 2000 [ editovat | editovat zdroj ]

Federalni distrikt m?sta Cd. Mexico se pomoci posledni otev?ene p?im?stske linky B spojil s okolnimi m?sty Nezahualcoyotl ( Nezahualcoyotl ) a Ecatepec . Nova trasa byla dlouha 23,7 km. Prvni studie a projekty teto linky se objevily kolem roku 1993 . Vystavba za?ala 29. ?ijna 1994 , prvni usek v rozsahu Villa de Aragon ? Buenavista se zprovoznil 15. prosince 1999 , druhy mezi stanicemi Nezahualcoyotl a Cudad Azteca pak k 30. listopadu 2000 . Cela ma byt dokon?ena v druhe polovin? prvniho desetileti 21. stoleti . Linka je navr?ena k p?eprav? 600 000 cestujicich denn?.

VII. etapa 2012 [ editovat | editovat zdroj ]

Trasa ?islo 12 byla otev?ena 30. ?ijna 2012. Ma celkov? 20 stanic a nachazi se ji?nim sm?rem od centra m?sta Mexiko ve sm?ru vychod-zapad. Celkova delka trat? je 24,5 km, z toho 20,3 km slou?i pro osobni p?apravu a zbytek pro posun. Je druhou nejdel?i linkou ve m?st? Mexiko. V roce 2021 byla linka uzav?ena z d?vodu z?iceni se nosniku mezi stanicemi Tezonco a Olivos. Dne 15. ledna 2023 byl znovu otev?en usek Mixcoac-Atlalilco. Na teto lince je ve vystavb? prodlou?eni metra zapadnim sm?rem ze stanice Mixcoac do stanice Observatorio. Celkem zde budou 3 nove stanice.

Stanice [ editovat | editovat zdroj ]

Ve?ejnosti slou?i dohromady 195 stanic, z nich? 115 je podzemnich (nejhlub?i 35 m pod povrchem), 54 povrchovych a 26 nadzemnich. 24 stanic je p?estupnich. Nejvyznamn?j?i stanici v celem systemu je Pantitlan ; p?estupni stanice ktera je nejv?t?i ve m?st? a jedna z nejv?t?ich i ve sv?t?, k?i?i se zde ?ty?i linky metra a spoustu dal?ich navaznych linek autobus? .

Hlavni zvla?tnosti metra v Ciudad de Mexico jsou symboly stanic; ka?da stanice metra ma vlastni znak. D?vodem je usnadn?ni orientace v metru pro cestujici se ?patnou schopnosti ?teni nebo ?aste?nou negramotnosti . Symboly v?dy p?edstavuji to, co se pobli? stanice nachazi, jsou provedeny bilou barvou na barevnem podklad?; barva je pak stanovena podle linky. U p?estupnich stanic je pou?ito barev vice.

Linkove vedeni [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asna si? metra ma dev?t klasickych linek, ktere jsou zna?ene r?znymi barvami a potom dv? linky p?im?stske (A a B). Linka A je jako jedina konstruovana s klasickymi ?elezni?nimi kolejemi a elekt?inu odebira z pantografu (na rozdil od ostatnich linek, kde se pou?iva p?ivodni kolejnice ).

Linka	Kone?ne stanice	Delka
	Observatorio ? Pantitlan	18,828 km
	Cuatro Caminos ? Tasquena	23,431 km
	Indios Verdes ? Universidad	23,609 km
	Santa Anita ? Martin Carrera	10,747 km
	Politecnico ? Pantitlan	15,675 km
	El Rosario ? Martin Carrera	13,947 km
	El Rosario ? Barranca del Muerto	18,784 km
	Garibaldi ? Constitucion de 1917	20,078 km
	Tacubaya ? Pantitlan	15,375 km
	Pantitlan ? La Paz	14,893 km
	Buenavista ? Ciudad Azteca	23,722 km
	Mixcoac ? Tlahuac	12,660 km