Medresa ^[1] ( arabsky ????? ‎) je islamska nabo?enska ?kola vy??iho typu, nej?ast?ji zalo?ena p?i me?it? . ?kolou ni??iho typu je potom maktab (mekteb, arabsky ??????).

Charakter medresy [ editovat | editovat zdroj ]

Medresy se nachazeji hlavn? v zemich, kde je roz?i?en islam . Nejv?t?i vliv maji ve vychodni ?asti islamskeho sv?ta, tedy v Iranu , Pakistanu a Afghanistanu , roz?i?ene jsou ale i v Saudske Arabii , Indii , Filipinach, Singapuru a d?ive i na uzemi Albanie ?i Bosny a Hercegoviny (dnes je jich ?est ^[2] ). Zatimco v prvnich uvedenych zemich, kde ma islam velky vliv, je fungovani medres samoz?ejme jako vicemen? b??ne vzd?lani, v oblastech rozvinuteho sv?ta, kde je islam dominantn? zastoupen, hraji vicemen? vyznam cirkevnich ?kol. ^[3]

Regionalni vznik, vyvoj a odli?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

?koly jsou organizovane islamskymi obcemi, v?t?inou tam, kde neni dostate?n? zaji?t?no vzd?lani statem. ^{[ zdroj? ]} Studium ?enam neni umo?n?no na v?ech medresach; ^{[ zdroj? ]} a tam, kde tomu tak je, maji odd?lene t?idy. ^{[ zdroj? ]}

Cela ?ada sou?asnych islamskych zemi p?evzala system vzd?lani nikoliv ze zapadnich k?es?anskych stat?, ale z Osmanske ?i?e . Medresy existovaly ji? za dob Seld?uckych Turk? ; b?hem Osmanske nadvlady nad vychodnim St?edomo?im a blizkym vychodem byly z?izovany masivn? zhruba p?elomu od 15. a 16. stoleti . ^[4] , tedy za vlady sultana Mehmeda II. Osmane p?evzali p?edchozi ?koly a zdokonalovali je, nap?. tim, ?e je rozd?lili podle r?znych stup??. Tyto medresy nefinancoval p?imo stat, ale system tzv. nadaci, znamych jako vakf . ^[4] . Nadace neslou?ily pouze k financovani ?kol, ale take i nemocnic, me?it a dal?ich staveb pro ve?ejne u?ely. ^{[5] [3]}

Medresy vznikaly v?t?inou p?i me?itach; na nov? dobytych osmanskych uzemich byl v?dy nejprve z?izen muslimsky svatostanek a potom a? ?kola. ^[6]

V medresach se krom? nabo?enske v?rouky, ktera hrala hlavni roli, vyu?ovalo take pravo, literatura a dal?i znalosti, ktere se pova?ovaly v dobach st?edov?ke Osmanske ?i?e pova?ovany za vyznamne. Na vy??i urovni se pak studenti v?novali nap?. i medicin? , astronomii , matematice , fyzice , nebo logice ^[7] a p?i ?kolach tak vznikaly i nemocnice, knihovny a dal?i pracovny. Ve v?t?ich osmanskych m?stech (zhruba v dne?ni Anatolii , hlavn? pak na pob?e?i) byly budovany rozsahle komplexy. ^[8] ?koly musely fungovat zcela v souladu s pravem ?aria ^[5] . Vzd?lani bylo v?t?inou p?tilete; studenti byli ozna?ovani jako fakihove.

V ?ele osmanskych medres stal jako nejvy??i p?edstavitel tzv. muderis ( arabsky mudarris), ktery po?ival vysoke va?nosti ^[9] a jednalo se v?dy o velmi vzd?lanou osobnost. ^[4] Jeho pomocnikem pak byl muid (suplent), ktery vykonaval p?esn? tu praci, kterou mu muderis zadal. Muderisove byli zprvu jmenovani do ?ela medres na neomezenou dobu, pozd?ji (od p?elomu 16.?17. stoleti) se v?ak ji? jejich obdobi ?asov? omezovala, nebo? mno?stvi ?kol rostlo, stejn? jako po?et vzd?lanych lidi. Mezi jednotlivymi kandidaty se vybiralo tak, ?e museli skladat zkou?ky. ^[10]

Muderisove z vyznamnych ?kol v centru ?i?e ziskavali krom? toho take i mnohe funkce a u?astnili se r?znych slavnosti. N?kte?i z nich se dokonce dostali i k ?izeni jednotlivych vakuf?. ^[9] V okrajovych oblastech p?sobili ?asto muderisove z vyznamnych a rozvinutich m?st centra ?i?e. ^[6]

Kritika [ editovat | editovat zdroj ]

Medresy byly s nastupem moderniho sekularizovaneho vzd?lani likvidovany jako symbol zastaraleho re?imu s nevzd?lanym obyvatelstvem. Nap?iklad v Jugoslavii byly odstran?ny po druhe sv?tove valce v souvislosti s nastupem komunistickeho re?imu ^[3] , podobn? byly likvidovany i ve st?edni Asii, ktera byla toho ?asu sou?asti Sov?tskeho svazu . Ostatni zem? potom za?aly kopirovat zapadni model ?kolstvi, co? znamenalo omezeni ?i sni?eni vlivu medres.

Po teroristickych utocich v roce 2001 a vyhla?eni valky proti terorismu prezidentem USA Georgem Bushem za?aly byt medresy, hlavn? ty pakistanske, medii ^{[ zdroj? ]} ?asto pova?ovany za centra radikalniho islamu, ze kterych se rekrutuji teroriste . Fakticky bylo ji? prokazano ^{[ zdroj? ]} spojeni mezi n?kterymi medrasami a teroristickymi organizacemi, a proto jsou v Pakistanu p?isn? kontrolovany. ^{[ zdroj? ]}

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu medresa na Wikimedia Commons