Matua
Матуа (rusky)
Ostrov na satelitnim snimku NASA {{Male|(2002)}}
Poloha ostrova v Kurilach
Matua
Lokalizace	Centralni skupina Kurilskych ostrov?
Souostrovi	Kurilske ostrovy
Stat	Rusko Rusko
?  oblast	Sachalinska oblast
? rajon	Severokurilsky
Topografie
Rozloha	52 km²
Zem?pisne sou?adnice	48°5′24″ s. ?. , 153°12′ v. d.
Delka	11 km
?i?ka	6,5 km
Nejvy??i vrchol	vulkan Sary?eva  (1446 m n. m.)
Osidleni
Po?et obyvatel	0  (2020)
Hustota zalidn?ni	0 obyv./km²
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Matua ( rusky Матуа , ^[1] japonsky 松輪島 ) je neobydleny vulkanicky ostrov ve st?edni skupin? Kurilskych ostrov? ^[1] v  Ochotskem mo?i na severozapad? Ticheho oceanu . Na map? v ruskem zem?pisnem atlasu z roku 1745 je zaznamenan jako Urigikaj ( Уригикай ). ^[2] Administrativn? nale?i k severokurilskemu okresu Sachalinske oblasti (od roku 1946). B?hem druhe sv?tove valky m?l ostrov strategicky vyznam a byla zde jedna z nejv?t?ich japonskych namo?nich zakladen. Domorodi obyvatele ostrova byli lovci a sb?ra?i Ainuove , po roce 1875 byli vysidleni a nahrazeni japonskou armadou, kterou v roce 1945 vyst?idala sov?tska armada.

Podle jedne verze znamena Matua v ain?tin? ?pekelna usta“, podle jineho nazoru je etymologie nejasna. ^[3]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ainuove dlouho ostrov nav?t?vovali p?i loveckych a ryba?skych vypravach, ale v dob? kontakt? s Evropany nebyl trvale osidlen. Objevuje se na map? z obdobi Edo datovane roku 1644, kde je vyzna?en jako feudalni dr?ba klanu Macumae. ?ogunat Tokugawa vlastnictvi klanu Macumae v roce 1715 potvrdil. N?ktere rane evropske prameny ozna?uji ostrov jako Raukoke.

V zim? 1756/1757 na ostrov? p?ezimoval rusky cestovatel Andrejan Mojsejovi? Jurlov spolu s posadkou ruske obchodni lod?.

Svrchovanost nejprve smlouvou ze ?imody p?e?la na Rusko, posleze byla navracena Petrohradskou smlouvou spolu s dal?imi Kurilskymi ostrovy Japonsku . Administrativn? byl ostrov spravovan z Hokkaido jako sou?asti podprefektury Nemuro .

B?hem druhe sv?tove valky m?la japonska cisa?ska armada na ostrov? posadku a leti?t?, jeho? draha byla orientovana vychodo-zapadn?. Hostovala na n?m i namo?ni Kokutai 553 , vyzbrojena st?emhlavymi bombardery Ai?i D3A ( Val ) . Posadku o po?tu 7?8 tisic mu?? tvo?il 41. samostatny smi?eny pluk, 6. samostatna tankova rota a podp?rne jednotky. V pr?b?hu roku 1944 americke vojenske letectvo opakovan? bombardovalo japonska za?izeni na ostrov? a lod? americkeho namo?nictva jej ost?elovaly. N?kolik japonskych nakladnich lodi Ameri?ane potopili pobli? ostrova nebo v p?istavu. Japonska pob?e?ni baterie potopila 1. ?ervna 1944 americkou ponorku USS Herring . ^{[4] [5]} V zav?ru druhe sv?tove valky Ruda armada provedla vysadkovou operaci p?i ktere japonska posadka slo?ila zbran? a Ruda armada obsadila ostrov bez boje.

Kratce po valce americky prezident Harry S. Truman navrhl sov?tskemu v?dci Josifu Stalinovi , aby neobydleny ostrov p?e?el pod spravu USA, ktere by zde vybudovaly svou vojenskou zakladnu. Stalin souhlasil pod podminkou, ?e USA p?evedou pod svrchovanost SSSR jeden z Aleutskych ostrov? . USA tuto variantu nep?ijaly a Matua tak z?stala pod sov?tskou svrchovanosti. ^{[6] [7]}

V roce 2021 ruska Tichomo?ska flotila rozmistila na ostrov? mobilni obranny raketovy system K300 Bastion, ktery je ur?en k ochran? pob?e?i. Na ostrov? byly z?izeny trvale ubikace pro vojaky a gara?e pro vozidla. P?islu?nici raketoveho vojska Tichomo?ske flotily sleduji 24 hodin denn? p?ilehle vody a pr?livy. ^[8]

Geografie a geologie [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrov p?ibli?n? ovalneho tvaru ma delku 11 km, ?i?ku 6,5 km a rozlohu 52 km², ^[9] pob?e?i m??i 30,3 km. ^[10] Na jihovychod? ostrova le?i dv? opu?t?na sidla ? Sary?evo ( Сарычево ) a Gubanovka ( Губановка ). U vychodniho b?ehu se ve vzdalenosti 1,3 km naleza ostr?vek Toporkovyj ( Топорковый ) o rozloze okolo 1 km² s nejvy??im bodem 70 m n. m. Jmeno dostal podle papuchalka chocholateho ( Fratercula cirrhata ), ktery na b?ezich hnizdi ( rusky топорок ).

Ostrov je kompozitni stratovulkan se dv?ma hlavnimi vrcholy: vulkanem Sary?eva (1 446 m n. m.) a vyrazn? ni??im vrcholem Tengaizan (127 m n. m.) na jihu.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli le?i na stejne zem?pisne ?i?ce jako Pa?i? nebo Seattle , proud Oja?io na zapad? aleutske ni?e p?ina?i na ostrov subarkticke podnebi ( Dfc podle Koppenovy klasifikace podnebi ), ktere se p?ibli?uje polarnimu podnebi ( ET ). Na rozdil od subarktickeho klimatu typickeho pro Sibi? ?i Mongolsko jsou na ostrov? silne de??ove a sn?hove sra?ky i mlhy. Zimy jsou mirn?j?i ne? v odpovidajicich zem?pisnych ?i?kach Mand?uska: pr?m?rna teplota v nejchladn?j?im m?sici je ?6,1 °C oproti ?17,8 °C v  Cicikaru . Stejn? jako na v?ech Kurilskych ostrovech, i zde dochazi k sezonnimu zpo?d?ni, p?i?em? nejmirn?j?im m?sicem je srpen a unor nejchladn?j?im.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Matua (island) na anglicke Wikipedii a Матуа na ruske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Matua na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.