Mariner 9
Pojmenovano po	Program Mariner
COSPAR	1971-051A
Katalogove ?islo	5261
Start	30. kv?tna 1971 , 22:23 UTC
Kosmodrom	Cape Canaveral Air Force Station
Nosna raketa	Atlas-Centaur SLV-3C
Stav objektu	ji? nesledovan, na areocentricke draze
Zanik	Zanik
Provozovatel	NASA - JPL
Vyrobce	NASA
Druh	planetarni sonda
Mate?ske t?leso	Mars
Program	Program Mariner
Hmotnost	974 kg [1]
Parametry drahy
Apoapsida	16 860 km
Periapsida	1 650 km
Sklon drahy	64,4°
Doba ob?hu	719,47 min
Excentricita drahy	0,601 4
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Mariner 9 ( Mariner Mars '71 / Mariner-I) byla americka planetarni sonda ur?ena pro pr?zkum planety Mars v ramci programu Mariner . Kdy? vstoupila na ob??nou drahu okolo Marsu, stala se prvnim lidskym vyrobkem na orbit? jine planety. V katalogu COSPAR byla ozna?ena 1973-085A. ^[2]

Pr?b?h letu [ editovat | editovat zdroj ]

Sonda byla vyslana k planet? 30. kv?tna 1971 z Cape Caneveral a k Marsu dorazila 14. listopadu teho? roku. Po brzdicim manevru a navedeni na ob??nou drahu se stala prvni lidskou sondou, ktery se nachazela na orbit? jine planety, jen t?sn? p?ed tim, ne? se u Marsu objevily sov?tske sondy Mars 2 a Mars 3 . Po m?sicich, kdy zu?ila v atmosfe?e Marsu prachova bou?e , zaslala sonda p?ekvapiv? jasne fotografie povrchu, ktere slou?ily pro pozd?j?i planovani vyzkumnych misi .

Sonda provad?la pozorovani planety b?hem 698 ob?h? ^[3] , b?hem kterych se ji poda?ilo po?idit 7 329 snimk? ^[4] a zmapovat okolo 80 % povrchu (jine zdroje uvad?ji 100 % ^[5] ). Sonda p?estala pracovat 27. ?ijna 1972 , kdy do?el plyn pro orienta?ni trysky ^[1] a bylo rozhodnuto o jejim vypnuti.

Mariner 9 z?stal na ob??ne draze, kde bude krou?it kolem Marsu asi do roku 2022 ^[4] , kdy se dostane do hust?ich vrstev Marsovske atmosfery. Vlivem zvy?ujiciho se t?eni se pak rozpadne a jednotlive ?asti sho?i nebo dopadnou na povrch planety. ^[6]

Naklady na misi dosahly 137 milion? americkych dolar? ^[5] z celkovych 554 milion? dolar?, ktere byly pou?ity na program Mariner od sond Mariner 1 a? po Mariner 10 .

Ukoly [ editovat | editovat zdroj ]

Mariner 9 byl navr?en, aby pokra?oval ve vyzkumu atmosfery Marsu , ve kterem zapo?aly sondy Mariner 6 a 7 a sou?asn? aby dopl?oval vyzkum planovane sondy Mariner 8 . Dal?im ukolem (po neusp??nem startu Mariner 8) bylo mapovani a? 80% Marsovskeho povrchu z ni??i ob??ne drahy (ve vy?ce okolo 1500 kilometr?) s nejvy??im mo?nym rozli?enim (od 1 kilometru na pixel a? po detailni snimky o rozli?eni 100 metr? na pixel). Sonda byla sou?asn? vybavena i infra?ervenym radiometrem , ktery byl schopen detekovat tepelne zdroje a p?ipadny probihajici vulkanismus na povrchu. Plan mise po?ital i s vyzkumem dvou m?sic? Marsu .

Popis sondy [ editovat | editovat zdroj ]

Mariner 9 byla prvni sonda obihajici kolem jine planety. Byla zalo?ena na konstrukci sond Mariner 6 a 7, oproti t?mto sondam byla ale hmotn?j?i diky v?t?imu ?idicimu systemu sondy, co? v d?sledku vedlo k tomu, ?e sonda Mariner 9 byla t???i ne? Mariner 6 a 7 dohromady. ^[7]

P?istroje na palub? [ editovat | editovat zdroj ]

• ultrafialovy spektrometr (UVS)
• infra?erveny spektrometr (IRIS)
• infra?erveny radiometr (IRR)
• ?irokouhla kamera (ohniskova vzdalenost 50 mm s maximalnim rozli?enim 420 metr?) vybavena 9 barevnymi filtry
• teleskopicka kamera (ohniskova vzdalenost 508 mm s maximalnim rozli?enim 42 metr?), vybavena ?lutym filtrem

Stavba sondy [ editovat | editovat zdroj ]

Mariner 9 byla sonda osmiuhelnikoveho pr??ezu o pr?m?ru 1,384 metr? a vy?ce 0,457 metru tvo?ena z ho??iku , hliniku a laminatu . ^[5] O dodavku elektricke energie se staraly ?ty?i solarni panely o rozm?rech 2,15 × 0,90 metru umist?ne v horni ?asti t?la sondy na sklap?cich ramenech, ktere zaji??ovaly dostatek energie pro chod komunika?nich , ?idicich a povelovych system?. Celkova plocha panel? po rozlo?eni dosahla 7,7 m ^{2 [1]} , je? produkovaly 800 W u Zem? a 500 W u Marsu. ^[5] Energie byla ukladana do Ni Cd baterii .

Mezi slo?enymi solarnimi panely se nachazela i nizkoziskova a vysokoziskova parabolicka antena ur?ena pro komunikaci s ?idicim st?ediskem mise, je? byly umist?ny na 1,44 metru dlouhem sto?aru. Vyjma anten se zde nachazely i dv? nadr?e na palivo. Spodni ?ast sondy byla vyhrazena pro v?decke za?izeni, ktere na palub? tvo?ilo 63,1 kilogramu nakladu. ^[1]

O stabilizaci sondy se staraly 2 sady 6 motork? na stla?eny dusik umist?nych na koncich slune?nich panel?, sledova? Slunce a hv?zdy Canopous, setrva?nik, akcelerometr a inercialni jednotka. Hlavni motor ur?eny pro korekce drahy a navedeni sondy na ob??nou drahu Marsu byl raketovy motor o tahu 1340 N s p?tinasobnym restartem. Motor spaloval sm?s oxidu dusi?iteho a monometylhydrazinu . ^[1] Celkova vy?ka sondy byla 2,28 metru se startovni vahou 997,9 kg , ze kterych bylo 439,1 kg postupn? spot?ebovano.

?izeni sondy bylo realizovano pomoci centralniho po?ita?e a ?adi?e , ktery m?l zabudovanou pam?? na 512 slov (1 slovo = 2 bajty = 16 bit?). P?ikazovy system byl naprogramovan pomoci 86 p?imych, 4 nasobnych a 5 ?idicich p?ikaz?. Data byla ulo?ena v kotou?ovem magnetofonu. 168 metr? dlouha 8stopa paska mohla uchovat a? 180 milion? bit? nahranych rychlosti 132 kbit/s. P?ehravani bylo mo?ne rychlosti 16, 8, 4, 2 a 1 kbit/s s vyu?itim dvou stop sou?asn?. Telekomunika?ni spojeni bylo realizovano pomoci dvou 10 a 20 W vysila?? v pasmu S. Jediny p?ijima? p?ijimal signaly z vysokoziskove parabolicke anteny, st?edn?ziskove trychty?ove anteny a pomoci v?esm?rove anteny s nizkym ziskem.

Mise [ editovat | editovat zdroj ]

Mise Mariner v roce 1971 byla p?vodn? koncipovana tak, ?e bude uskute?n?na dvojici sond Mariner 8 a 9. Ka?da sonda se m?la zam??it na jiny aspekt mise, kdy Mariner 8 m?l mapovat a? 70% povrchu planety ^[8] a Mariner 9 se m?la v?novat vyzkumu p?echodnych zm?n v atmosfe?e a na povrchu planety. Sonda Mariner 8 havarovala b?hem startu po selhani nosne rakety a tak bylo nutne slou?it program obou sond do jedine sondy, co? m?lo za nasledek omezeni vyzkumu polarnich oblasti a redukci pozorovani probihajicich zm?n povrchu na men?i oblasti.

Start nosne rakety prob?hl 30. kv?tna 1971 v 22:23:00 UTC usp??n?, nasledn? o 13 minut pozd?ji do?lo k odd?leni nosne rakety od sondy, o 4 minuty pozd?ji se rozvinuly solarni panely. Kratce pote, co se sonda dostala ze stinu Zem?, nalezlo orienta?ni ?idlo Slunce a 31. kv?tna ve 02:26 do?lo k orientaci sondy sm?rem na Canopus (spolu se Sluncem jeden ze dvou orienta?nich bod? sondy). B?hem letu se 5. ?ervna uskute?nila korekce drahy . 14. listopadu se sonda p?ibli?ila k Marsu po p?ekonanych 398 milionech kilometr? ^[9] a zapo?al brzdny manevr za pomoci hlavniho raketoveho motoru, ktere trval 15 minut a 23 sekund. ^[9] Brzd?ni prob?hlo v po?adku a sonda se dostala na orbitalni drahu Marsu po 167 dnech letu kosmickym prostorem s nejbli??im p?ibli?eni k planet? na 1398 km a ob??nou dobou 12 hodin a 34 minut. ^[9] O dva dny pozd?ji byl proveden dal?i korek?ni manevr trvajici 6 sekund pro upraveni ob??ne drahy na drahu s ob??nou dobou t?sn? pod 12 hodin a p?ibli?enim 1387 km. Zav?re?na korekce byla provedena 30. prosince , kdy se ji? sonda dostala na kone?nou ob??nou drahu umo??ujici vysilat data na pozemsky radioteleskop v Goldstone ^[1] s ob??nou dobou 11 hodin 59 minut a 28 sekund a p?ibli?enim 1650 km. ^[9]

Mariner 9 obihal po 349 dni na orbit? Marsu 2 krat denn? planetu s 12 hodinovou periodou b?hem ni? ho podrobn? mapoval. Planovana ?ivotnost sondy byla 9 m?sic?, ktere sonda ale p?ekonala o tem?? 30 %. ^[5]

P?i p?iletu sondy k planet? byl povrch Marsu zcela zahalen globalni prachovou bou?i, ktera zu?ila v cele atmosfe?e. Bou?e vypukla v oblasti Noachis 22. za?i , roz?i?ila se do cele atmosfery a brzy se stala nejv?t?i pozorovanou bou?i na povrchu Marsu v?ech dob. ^[9] Mno?stvi prachu v atmosfe?e bylo p?ili? velke, ne? aby zaslane fotografie ukazaly n?co z povrchu vyjma vrcholku nejvy??ich sopek v oblasti Tharsis a tak byl z ?idiciho st?ediska vyslan p?ikaz, aby sonda vydr?ela z po?izovanim mozaikovych snimk? ve vysokem rozli?eni na dobu, kdy se atmosfera pro?isti. ^[10] V listopadu a prosinci za?ala bou?e pomalu slabnout a na za?atku roku 1972 ^[11] skute?n? ustala, co? umo?nilo sond? za?it mapovat povrch a posilat na Zemi snimky povrchovych utvar?.

Na ziskanych snimcich se objevil ?lenity teren, je? nebylo mo?no ze Zem? pozorovat dalekohledy , slo?eny z mno?stvi krater? (v?etn? obrovske impaktni oblasti Hellas Planitia ), obrovskych sopek (v?etn? nejv?t?i zname hory slune?ni soustavy Olympus Mons ), ka?on? (v?etn? Valles Marineris ? system ka?on? tahnouci se p?es 4 000 kilometr?), utvar? vzniklych v?trnou a vodni erozi ?i ?i?nich koryt . V atmosfe?e objevila sonda d?kazy o existenci prom?nliveho po?asi , postupu front , mlhu a dal?i jevy.

B?hem ob?h? kolem planety byly zkoumany i m?sice Phobos a Deimos , diky ?emu? byly ziskany prvni kvalitni fotografie jejich povrchu.

Koncem ?ijna 1972 byla sonda vypnuta, proto?e se vy?erpala zasoba dusiku v orienta?nim a stabiliza?nim systemu. ^[2]

Vysledky mise [ editovat | editovat zdroj ]

Sonda pravideln? b?hem ob?h? m??ila zakladni parametry atmosfery ( teplotu , tlak , chemicke slo?eni ?i hustotu ), co? pozd?ji umo?nilo analyzovat zakladni chovani atmosfery a vytvo?it jeji prvni matematicky model.

Ze zaslanych snimk? bylo kone?n? zcela jasne, jak povrch Marsu vypada a ?e se jedna o mrtvou a suchou planetu, na ktere se nenachazi velke oceany kapalne vody. Podrobne zmapovani povrchu umo?nilo vyu?it tyto znalosti p?i dal?ich misich a pro vyb?r vhodnych p?istavacich mist u navazujiciho programu Viking .

Mise Mariner 9 ziskala celkem 54 miliard bit? v?deckych informaci ^[9] v?etn? 7329 fotografii pokryvajici v?t?inu povrchu planety. Tyto ziskane fotografie umo?nily vytvo?it prvni celoplanetarni fotografickou mapu planety.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Mariner 9 na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Mariner 9 na Wikimedia Commons
• Software na prohli?eni snimk? Mariner 9
• Na webu Space

Program Mariner
Mariner 1 ? Mariner 2 ? Mariner 3 ? Mariner 4 ? Mariner 5 ? Mariner 6 ? Mariner 7 ? Mariner 8 ? Mariner 9 ? Mariner 10
P?edchozi mise: Mariner 8 Nasledujici mise: Mariner 10