Marie Laurencinova
Narozeni	31. ?ijna 1883 10. obvod
Umrti	8. ?ervna 1956 (ve v?ku 72 let) Pa?i?
P?i?ina umrti	srde?ni zastava
Misto poh?beni	H?bitov Pere-Lachaise ( 48°51′47″ s. ?. , 2°23′51″ v. d. ) Grave of Marie Laurencin
Bydli?t?	Pa?i?
Povolani	mali?ka , tiska?ka, scenografka, ilustratorka, basni?ka , um?lkyn? a grafi?ka
Cho?	Otto von Watjen (do 1920)
Partner(ka)	Guillaume Apollinaire (od 1907)
Web	www .marielaurencin .com
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Marie Laurencinova ( 31. ?ijna 1883 , Pa?i? ? 8. ?ervna , 1956 , Pa?i? ) byla francouzska mali?ka, grafi?ka, ilustratorka a basni?ka, jedna z mala ?en, je? jsou spojovany s pa?i?skym kubismem . Stala se vyznamnou postavou pa?i?ske avantgardy jako ?lenka kubist? spojenych s um?leckym sdru?enim Section d'or . Postupn? si vytvo?ila sv?j osobity, elegantni styl. Jeji platna jsou pokryta jemnymi dekorativnimi tematy v pastelovych barvach modre, ?ede a r??ove. Pro jeji obrazy jsou typicke stylizovane postavy bledych, tmavookych ?en a divek. Je take ozna?ovana za tv?rkyni ?enskeho um?ni. Krom? malby se v?novala grafice , vytvo?ila ilustrace pro desitky knih, navrhovala divadelni kostymy a sceny, dekorace latek a tapet. ^[1]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod a studium (1883?1905) [ editovat | editovat zdroj ]

Marie Laurencinova byla neman?elskou dcerou da?oveho auditora a politika Alfreda Touleta a vy?iva?ky Pauline Melanie Laurencinove. ^[2] Vyr?stala s matkou v Pa?i?i, otec je nav?t?voval a finan?n? podporoval, ale Marie netu?ila, ?e je jejim biologickym otcem. Matka ji to prozradila a? po nabyti plnoletosti. St?idav? nav?t?vovala kla?terni ?kolu a Lyceum Lamartine, kde se za?ala zajimat o vytvarne um?ni. Po maturit? v roce 1901 se Marie Laurencinova zapsala na t?i roky do ?koly v Sevres , aby se stala mali?kou porcelanu . Sou?asn? nav?t?vovala ve?erni kurzy kresleni organizovane radnici ve ?tvrti Batignolles , kde se seznamila s rytinou . U?ila se take u mali?ky specializovane na kv?tinovou malbu a sve matce p?edkreslovala na hedvabi kv?tiny a postavy k vy?ivani. Na za?atku ?kolniho roku se zapsala na Academie Humbert, ^[3] soukrome um?lecke ?kole, kde byli jejimi spolu?aky Francis Picabia , Georges Lepape a Georges Braque . Podporovali ji v zam?ru byt nezavislou um?lkyni, zatim co matka cht?la, aby se v?novala ?emeslu. V teto dob? se pod vlivem ?etby basni ze sbirky Kv?ty zla pokou?ela o sve prvni ver?e.

Mali?ske za?atky (1906?1922) [ editovat | editovat zdroj ]

V b?eznu 1906 Marie Laurencinova poznala prost?ednictvim Georgese Braqua obchodnika a sb?ratele Pierra Roche , ktery se specializoval na ?enske um?ni . Stali se z nich milenci a Roche ji uvedl do okruhu um?lc?, kte?i se schazeli pravideln? v kavarn? La Closerie des Lilas . Byl take prvnim sb?ratelem jejich obraz?, ?asem ziskal sto ?ty?icet d?l. I po rozchodu se staral o prodej jejich praci. V roce 1907 ji obchodnik Clovis Sagot nabidl prvni vystavu ve sve pa?i?ske galerii na rue Laffitte a p?edstavil ji Picassovi a dal?im avantgardnim mali??m z okruhu Bateau?Lavoir. Poprve se zu?astnila Salonu nezavislych , na kterem vystavila sv?j obraz Kv?tiny ve vaze . Ziskala uznani od svych vrstevnik? fauvistickym zachazenim s ?ernou linkou a orfickymi odstiny ?ede, modre a okrove. Teho? roku se seznamila s basnikem Guillamem Apollinairem a na ?est let se stala jeho blizkou p?itelkyni a muzou . Jako darek pro n?ho namalovala skupinovy portret s nazvem Skupina um?lc? , v jeho? st?edu sedi Apollinaire a kolem n?ho ?est p?atel v?etn? Laurencinove, Gertrudy Steinove a Picassa s jeho psem. ^[3] Steinova tento obraz koupila o rok pozd?ji a byl to prvni obraz, ktery Laurencinova prodala. Jeji prvni samostatna vystava se konala v roce 1908 v galerii Berthe Weillove. V roce 1909 byly v literarni revui publikovany dv? basn? Marie Laurencinove pod pseudonymem Louise Lalanne. Do sveho bytu si zvala ?adu znamych um?lc? ? Picassa , Braquea , Matisse , Grise i Delaunaye . V Picassov? atelieru na nam?sti Clichy se zapojila do um?lecko-teoretickych diskusi, ktere pozd?ji vedly ke kubismu, studovala techniku kubismu . I p?es sve p?atelstvi s t?mito um?lci Laurencinova nepodlehla natlaku abstrakce a v?dy si ponechala sv?j vlastni styl. V roce 1911 m?la druhou vystavu, b?hem ni? bylo prodano n?kolik obraz?, mezi nimi akvarel Mlade ?eny .

Jeji vztah s Apollinairem, poznamenany bou?livymi scenami pod vlivem alkoholu a ?arlivosti, skon?il po mat?in? smrti v kv?tnu roku 1913. Apollinaire si po rozchodu ponechal jediny obraz Marie Laurencinove s nazvem Apollinaire a jeho p?atele (1909), ktery je verzi obrazu Skupina um?lc? . ^[3] Marie Laurencinova navazala dlouhy p?atelsky vztah s kostymni navrha?kou Nicole Groultovou, znamou v um?leckem prost?edi jako emancipovana ?ena propagujici volnou lasku bez ohledu na pohlavi. Take v ?ivot? Marie Laurencinove se vyst?idalo mnoho partner?.

Mali?sky se v teto dob? za?ala odpoutavat od kubismu, rozhodla se prohloubit sv?j vlastni jemny a lyricky styl. U?ila se rytectvi ve ?kole Jeana Emila Laboureua. V roce 1913 byl na vystav? v N?mecku usp??n? prodan jeji obraz Toaleta mlade ?eny , zu?astnila se vystav po?adanych v USA (Armory Show) a Rusku (Бубновый валет ? Karovy spodek ).

V ?ervnu 1914 se Marie Laurencinova provdala za n?meckeho mali?e barona Otto von Watjena, ?im? ziskala i n?mecke ob?anstvi. ^[2] Za?atek prvni sv?tove valky je zastihl na svatebni cest? ve ?pan?lsku , kde z?stali a? do roku 1918, proto?e Marie byla zbavena francouzskeho ob?anstvi a jeji man?el necht?l jit bojovat do n?mecke armady proti Francii. B?hem sveho exilu pobyvali v Madridu , Malaze a Barcelon? a setkali se s ?adou znamych um?lc? ( Diego Rivera , Jacques Lipchitz , man?ele Delaunayovi , Francis Picabia s man?elkou a dal?i). Nav?tivila znama muzea s obrazy ?pan?lskych mistr?, ale sama malovala jen malo. Psala poezii a v lednu 1917 publikovala dv? basn? v ?asopise Dada 391 . Po valce se s man?elem vratila do N?mecka, v Dusseldorfu se setkala s Maxem Ernstem . V roce 1920 ziskala v?t?i ?astku pen?z prodejem ?esti obraz?, ktery zprost?edkoval Pierre Roche a to ji umo?nilo dosahnout rozvodu, kdy? se vzdala narok? na podil z majetku.

V dubnu 1921 se jako finan?n? nezavisla ?ena vratila do Pa?i?e. Uzav?ela nove smlouvy s obchodniky s obrazy a galerista Paul Rosenberg za?adil jeji obrazy na vystavu vedle Picassa, Braquea, Legera, Matisse. Otev?en? p?iznala lesbicky vztah s Nicole Groultovou, ktera si ji vybrala jako kmotru sve nejstar?i dcery. Na ja?e 1922 byla Marie Laurencinova hospitalizovana s rakovinou ?aludku. Po operaci stravila n?jaky ?as v rodinnem sidle byvaleho man?ela v N?mecku.

P?echod k vlastnimu stylu a obdobi slavy (1923?1939) [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem mezivale?neho obdobi ziskala znovu svou pozici. Od roku 1923 ?ila jako usp??na a vyhledavana mali?ka portret? v Pa?i?i. Spi?e ne? ostatni mali?e vyhledavala spole?nost spisovatel? a basnik?: Andre Gide , Paul Morand , Jacques de Lacretelle , Max Jacob , Saint-John Perse , Jean Cocteau , Raymond Radiguet a dal?i. Vytvo?ila ilustrace pro vice ne? 80 knih, v?etn? d?tske knihy Lewise Carrolla Alenka v ?i?i div? . Pracovala take jako navrha?ka divadelnich opon, scen a kostym? pro Rusky balet , Komickou operu nebo Comedie-Francaise . V roce 1924 se zapojila do ?innosti nov? otev?eneho atelieru Fernanda Legera p?i Akademii moderniho um?ni, kam se sji?d?li um?lci z celeho sv?ta.

V roce 1925 koupila d?m ve vesni?ce Champrosay (dnes sou?ast obce Draveil ), kde ?ila se svym novym p?itelem, obchodnikem s obrazy Armandem Lowengardem. V roce 1928 si koupila byt v presti?ni ?tvrti Champ-de-Mars v nejvy??im pat?e 1 rue Savorgnan-de-Brazza a usadila se tam 2. ?ervna 1929.

Roku 1931 se zu?astnila prvni vystavy po?adane sdru?enim francouzskych um?lky? (FAM) v divadle Pigalle. T?i roky vyu?ovala na um?lecke akademii ve ?tvrti Chaillot . V roce 1935 obdr?ela ?ad ?estne legie a o dva roky pozd?ji bylo 16 jejich obraz? za?azeno mezi francouzske mistry moderniho um?ni v ramci Sv?tove vystavy v Pa?i?i.

Vale?na leta a zav?r ?ivota (1940?1956) [ editovat | editovat zdroj ]

Valku pro?ila z velke ?asti v Pa?i?i, kde se nevyhybala kontakt?m s n?meckymi p?ateli i p?islu?niky n?meckych okupa?nich jednotek, kte?i m?li na starosti propagandu a vzajemne sbli?ovani kultur, jako byl nap?iklad poru?ik Gerhard Heller. Posilala kresby do prore?imnich ?asopis?, v roce 1942 publikovala pod nazvem Le Carnet des nuits (No?ni denik) n?kdy surrealisticky , n?kdy velmi otev?eny p?ib?h ze svych vzpominek na mladi, kde se popisuje jako ?maso?rava ovce“, monstrum and?lskeho vzhledu. Sou?asn? se v?ak p?imlouvala za sveho ?idovskeho p?itele Maxe Jacoba internovaneho v tabo?e v Drancy a pomahala i jinym pot?ebnym lidem. P?i osvobozeni Pa?i?e byla 8. za?i 1944 zat?ena doma v ramci ob?anske o?isty a odvezena do Drancy. Byla tam internovana, ale po deviti dnech byla propu?t?na bez obvin?ni.

Po valce se postupn? vratila k praci, za pomoci p?atel ziskala zakazky na kresby do ?asopis?, pro Philippa de Rothschilda vytvo?ila etiketu vina Chateau Mouton Rothschild 1948. V poslednich letech ?ivota ji slabl zrak a klesal i zajem o jeji obrazy, ktere u? nedr?ely krok s novymi um?leckymi sm?ry. V letech 1945?1956 namalovala asi 70 platen.

Vyst?idala n?kolik meditativnich pobyt? v kla?terech, kde absolvovala duchovni cvi?eni.

Marie Laurencinova zem?ela ve svem dom? v Pa?i?i v noci 8. ?ervna 1956, ve v?ku 72 let na zastavu srdce. Byla poh?bena na h?bitov? Pere-Lachaise v bilych ?atech, s r??i v jedne ruce a na srdci m?la ulo?eny milostne dopisy Guillauma Apollinaira. Poz?stalost p?ipadla ?aste?n? Suzanne Moreau-Laurencinove, ktera od roku 1925 jeji hospodyni, a kterou adoptovala v roce 1954, z v?t?i ?asti pak Nadaci sirotk? z Auteuil.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodn? ovlivn?na fauvismem, zjednodu?ila sve formy vlivem kubistickych mali??. Jeji osobity styl, osvobozeny od um?lecko-teoretickych uvah kubismu, se vyvinul po navratu do Pa?i?e v roce 1920 z exilu b?hem prvni sv?tove valky. Tlumene barvy a geometricke vzory zd?d?ne z kubismu byly nahrazeny sv?tlymi tony a zvln?nymi kompozicemi. Marie Laurencinova p?ekonanim po?ate?nich vliv? fauvismu i kubismu vytvo?ila sv?j vlastni styl, kteremu ?ikala nymfismus . ^[4] Jeji velmi osobity styl charakterizuji postavy vil, pohadkovych zvi?at a mladych lidi s bledymi obli?eji v pastelovych odstinech. Pou?iti jemnych, vzdu?nych pastel? a snaha o z?eteln? ?ensky esteticky rozli?oval jeji praci od norem hnuti. Jeji prace le?i mimo hranice kubistickych norem ve snaze o specificky ?enskou estetiku pou?itim pastelovych barev a zak?ivenych obrys?. ^[3] Ve svych obrazech se vzdu?nym a tem?? bledym zp?sobem zabyvala lyrickymi motivy, jako jsou p?vabne mlade divky, obklopene kv?tinami nebo doprovazene ko?kami a psy. Jeji charakteristicky motiv je poznamenan eterickymi ?enskymi postavami a paletou jemnych pastelovych barev, evokujicich kouzelny sv?t.

Jeji dilo zahrnuje olejomalby, akvarely, kresby a tisky. Marie Laurencinova zanechala vice ne? tisic osm set olej? v?etn? portret?, vice ne? dv? st? rytin a litografii .

Vybrana dila:

• 1904: Pisn? Bilitiny (Les Chanson de Bilitis) , lept?barevna akvatinta, v basnicke sbirce Pierre Louyse , Les Chansons de Bilitis
• 1906: Kv?tiny ve vaze ( Fleurs dans un vase), soukroma sbirka , olejomalba
• 1907: Skupina um?lc? (Groupe d'artistes) , Baltimore Museum of Art, Baltimore , olejomalba
• 1909: Apollinaire a jeho p?atele ( Apollinaire et ses amis) , Centre Georges Pompidou , Pa?i?, olejomalba
• 1911: Mlade ?eny (Les jeunes filles) , Moderna Museet, Stockholm , akvarel
• 1915: Portret (Marie Laurencin, Cecilia de Madrazo a pes Coco) , Tate Gallery , Londyn, olejomalba
• 1920: Divky v lese (Les Femmes dans la foret) ,
• 1923: Portret sle?ny Chanelove ( Mademoiselle Coco Chanel) , Musee de l'Orangerie , Pa?i?, olejomalba
• 1923: Lan? (Les Biches) ,1925, Musee de l'Orangerie, Pa?i?, olejomalba
• 1930: Divky v krajin? , Narodni galerie Praha , olejomalba ^[5]
• 1948: Divky s kv?tinami (Les jeunes filles avec les fleurs) , soukroma sbirka, New York

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Marie Laurencin na francouzske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Marie Laurencin na Wikimedia Commons
• Osoba Marie Laurencinova ve Wikicitatech