Marie Alexandrovna Romanovova
sasko-kobursko-gothajska a edinburska vevodkyn?
Marie Alexandrovna
Doba vlady	22. srpen 1893 ? 30. ?ervenec 1900
Narozeni	17. ?ijen 1853 Tsarskoye Selo, Ruske imperium
Umrti	24. ?ijen 1920 Curych , ?vycarsko
Poh?bena	Friedhof am Glockenberg, Coburg
Man?el	Alfred Sasko-Kobursko-Gothajsky
Potomci	Alfred Sasko-Kobursky Marie Edinburska Viktorie Melita Sasko-Koburska Alexandra Sasko-Koburska Beatrix Sasko-Koburska
Dynastie	Holstein?Gottorp?Romanov
Otec	Alexandr II. Nikolajevi?
Matka	Marie Alexandrovna
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Marie Alexandrovna Romanovova ( 17. ?ijna 1853 , Carske Selo , Rusko ? 24. ?ijna 1920 , Curych , ?vycarsko ) byla rodem ruska velkokn??na a s?atkem vevodkyn? z Edinburghu a vevodkyn? sasko-kobursko-gothajska.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod, mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Marie se narodila jako nejmlad?i dcera ruskeho cara Alexandra II. a jeho man?elky, carevny Marie Alexandrovny z hesenske dynastie . Jako takova byla tetou posledniho ruskeho cara Mikula?e II. , zavra?d?neho v roce 1918.

Man?elstvi, potomci [ editovat | editovat zdroj ]

U p?ile?itosti pobytu carevny Marie Alexandrovny a velkokn??ny Marie na zamku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a jeho morganaticke man?elky Julie von Hauke se poznala s Alfredem , vevodou z Edinburghu, druhym synem britske kralovny Viktorie ; man?elem Alfredovy sestry Alice byl Mariin bratranec Ludvik Hesensky . 23. ledna roku 1874 se Marie v Zimnim Palaci v Petrohrad? za Alfreda provdala, t?eba?e matky snoubenc? nebyly s?atku naklon?ny ? Rusko bylo od Krymske valky nep?itelem Britanie .

Mariin otec dal dce?i jako v?no v te dob? neslychanou sumu 100 000 liber , navic pak je?t? ka?doro?ni p?isp?vek ve vy?i 20 000 liber. Vevoda a vevodkyn? z Edinburghu p?ibyli do Londyna 12. b?ezna. Londynska high society Marii v?ak nep?ijala a shledavala ji p?ili? povy?enou a arogantni, Marie zase hled?la na britskou kralovskou rodinu s despektem. Problemy nastaly hned po svatb? stran za?azeni Marie v hierarchii kralovske rodiny. Car Alexandr II. trval na tom, aby byla jeho dcera oslovovana nikoli jako ≪Va?e kralovska Vysost≫, ale jako ≪Va?e cisa?ska Vysost≫ a aby m?la p?ednost p?ed princeznou waleskou , tedy man?elkou naslednika tr?nu. Kralovna Viktorie vyhlasila, ?e titul ≪Jeji kralovska Vysost≫, jej? ziskala s?atkem, bude zm?n?n na ≪Jeji cisa?ska Vysost≫, ktery ji nale?el podle p?vodu. Krom toho ov?em byla novope?ena vevodkyn? ura?ena take proto, ?e princezna waleska ( Alexandra Danska ), dcera "pouze" danskeho krale Kristiana IX. , ma p?ednost p?ed ni, dcerou ruskeho cara. Po svatb? byla titulovana ≪Jeji kralovska Vysost, ≪Jeji kralovska a cisa?ska Vysost≫, a ≪Jeji cisa?ska a kralovska Vysost≫. Kralovna Viktorie ji dala prvni misto po princezn? waleske.

Snad i pro tyto okolnosti man?elstvi nebylo p?ili? ??astne, vevodkyn? navic platila za bezcitnou a tvrdou osobu. Narodilo se z n?ho ?est d?ti, ?ty?i dcery a dva synove.

• Alfred Alexandr Vilem Ernest Albert (15. ?ijna 1874 ? 6. unora 1899), spachal sebevra?du
• Marie Alexandra Viktorie (29. ?ijna 1875 ? 18. ?ervence 1938), ? 1893 Ferdinand I. Rumunsky (24. srpna 1865 ? 20. ?ervence 1927), rumunsky kral od roku 1914 a? do sve smrti
• Viktorie Melita (25. listopadu 1876 ? 2. b?ezna 1936)

  ? 1894 Arno?t Ludvik Hesensky (25. listopadu 1868 ? 9. ?ijna 1937), hesensky vekovevoda, man?ele se rozvedli v roce 1901

  ? 1905 Kirill Vladimirovi? Rusky (12. ?ijna 1876 ? 12. ?ijna 1938), rusky velkokni?e

• Alexandra Luisa Olga Viktorie (1. za?i 1878 ? 16. dubna 1942), ? 1896 Arno?t II. Hohenlohe-Langenbursky (13. za?i 1863 ? 11. prosince 1950), kni?e z Hohenlohe-Langenburgu a v letech 1900 a? 1905 regent Sasko-kobursko-gothajskeho vevodstvi
• mrtv? narozeny syn (*/† 13. ?ijna 1879)
• Beatrix Leopoldina Viktorie (20. dubna 1884 ? 13. ?ervence 1966), ? 1909 Alfonso z Galliery (12. listopadu 1886 ? 6. srpna 1975), vevoda z Galliery

Vevodkyn? Sasko-Kobursko-Gothajska [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Afredova stryce Ernesta II. , star?iho bratra jeho otce, se v roce 1893 stal Mariin man?el novym vevodou Sasko-kobursko-gothajskym, pote co se prav k tr?nu vevodstvi z?ekl jeho star?i bratr, princ walesky Eduard . Po ziskani tohoto tr?nu se z?ekl ro?niho d?chodu od britskeho parlamentu a mista ve Sn?movn? lord?. T?eba?e byl zpo?atku ve sve nove zemi pova?ovan za cizozemce, poda?ilo se mu postupn? ziskat oblibu u svych poddanych. Marie byla ??astna, ?e opustila Londyn. P?i oslavach Diamantoveho jubilea kralovny Viktorie se ji po technicke strance dostalo zadostiu?in?ni za d?iv?j?i nep?ijemnosti stran jejiho postaveni v kralovske rodin?, kdy? ? jako man?elka n?meckeho vevody a suverena ? m?la p?ednost p?ed v?emi svymi ?vagrovymi .

Nejstar?i syn vevodskeho paru se ve 24 letech ( 1899 ) zast?elil; d?vod jeho sebevra?dy se spat?uje v onemocn?ni syfilidou , tehdy nele?itelne a p?edev?im spole?ensky nep?ijatelne nemoci. Vevoda Alfred kladl smrt syna za vinu sve ?en?, ode?el od ni a sve ho?e utap?l v alkoholu. Skonal rok a p?l po svem synovi 30. ?ervence roku 1900 ve v?ku 56 let. Druhy jejich syn zem?el hned po narozeni, vevoda Alfred tedy nezanechal po sob? naslednika. Na kobursky tr?n pak nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vevoda Albany .

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Marie zem?ela 20 let po svem man?elovi ve v?ku 67 let v ?ijnu roku 1920 v Curychu ve ?vycarsku . Pochovana byla v mauzoleu na rodinnem h?bitov? vevodske rodiny u Coburgu .

Zajimavost [ editovat | editovat zdroj ]

Po Marii Alexandrovn? jsou nazvany sladke su?enky Maria , ktere vznikly roku 1874 v Londyn? ve vyhla?enem peka?stvi Peek Freans na pamatku svatby Marie Alexandrovny a vevody Alfreda. Oblibene jsou v Evrop?, Latinske Americe i ?ad? asijskych zemi; ve ?pan?lsku po ob?anske valce byly symbolem hospoda?ske obnovy, kdy? jich peka?stvi produkovala velke mno?stvi diky velkemu nadbytku p?enice a naslednemu sni?eni jejich cen.

Tituly [ editovat | editovat zdroj ]

• Jeji cisa?ska Vysost velkokn??na Marie Alexandrovna (1853?1874)
• Jeji cisa?ska a kralovska Vysost vevodkyn? z Edinburghu (1874?1893)
• Jeji cisa?ska a kralovska Vysost vevodkyn? Sachsen-Coburg-Gotha (1893?1900)
• Jeji cisa?ska a kralovska Vysost vevodkyn?-vdova Sachsen-Coburg-Gotha (1900?1920)

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Marie Alexandrovna Romanovova na Wikimedia Commons
• http://www.thepeerage.com/p10075.htm