Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Makarios III.
(
13. srpna
1913
, Panagia jako
Michail Christodoulou Muskos
?
3. srpna
1977
,
Nikosie
) byl kypersky
pravoslavny kn?z
,
arcibiskup
a
statnik
.
V letech
1959
?
1977
byl prvnim prezidentem
Kypru
. Vyznamn? se podilel na vzniku samostatneho Kypru a jako prezident p?e?il ?ty?i pokusy o
atentat
.
Narodil se v male vesnici Panagia v zapadni ?asti Kypru jako
Michael Christodulos Muskos
. Ve t?inacti letech se stal novicem kla?tera
Kykkos
, odkud byl poslan na gymnazium v Nikosii a roku 1936 na teologickou fakultu do Athen. Po jejim ukon?eni roku 1942 studoval dva roky prava. V roce 1946 byl vysv?cen na kn?ze ?ecke pravoslavne cirkve a obdr?el stipendium
Sv?tove rady cirkvi
k dal?imu studiu na univerzit? v
Bostonu
. Tam se roku 1948 dozv?d?l o svem zvoleni
kytionskym
metropolitou
(biskupem) a odjel do vlasti, aby p?ijal sv?ceni. Roku 1950 se stal kyperskym arcibiskupem a p?ijal
mni?ske jmeno
Makarios III.
V te dob? se postavil do ?ela lidoveho odporu proti britske kolonialni sprav? a zprvu usiloval o sjednoceni Kypru s
?eckem
.
Podnikl pro svou vlast mnoho cest a zu?astnil se prvni konference africkych a asijskych stat? v
Bandungu
roku 1955.
Na Kypru zalo?il vlasteneckou organizaci mlade?e PEON a organizoval protestni protibritske stavky a demonstrace.
V dubnu 1955 p?e?lo kyperske podzemni hnuti EOKA, vedene generalem Grivasem, k ozbrojenemu boji.
Makarios usiloval s Brity uzav?it mirovou dohodu o jejich dobrovolnem odchodu, ale byl 9. b?ezna
1956
deportovan na
Seychelske ostrovy
. Za rok byl propu?t?n na svobodu pod podminkou, ?e se nevrati na Kypr, a tak odjel do Athen, kde byl uvitan, jako p?edstavitel kyperske svobody. Vzhledem k pokra?ujicim partyzanskym akcim na Kypru byla vlada Britanie nucena navazat s Makariem styky a povolit mu navrat na Kypr (1. b?ezna 1959). Misto sjednoceni s ?eckem za?al Makarios podporovat samostatnost Kypru.
V dubnu teho? roku byl jmenovan p?edsedou prozatimni vlady Kypru, ministrem zahrani?i. Po londynskych a ?enevskych jednanich, v nich? se Britanie vzdala Kypru jako sve kolonie, byl 13. prosince 1959 zvolen prezidentem Kyperske republiky a Kypr se stal 97. ?lenem
OSN
. V pozici prezidenta Kyperske republiky zastaval nezavislou politiku a blizke vztahy udr?oval se staty vychodniho bloku. V roce 1966 s jeho pov??enim odjel do ?eskoslovenska p?edseda kyperskeho parlamentu Glafkos Klerides, ktery v Praze vyjednal nakup zbrani pro nov? se formujici policejni jednotky Makaria.
[1]
Roku 1973, kdy? zahajil sve t?eti funk?ni obdobi, musel ?elit pokusu svateho synodu zbavit ho funkce prezidenta pro p?ili?nou pokrokovost arcibiskupskeho stolce. Teprve 5. ?ervence 1973 uznal svaty synod Makaria za hlavu kyperske ortodoxni cirkve. Makarios udr?oval s ?eskoslovenskem dobre vztahy a na podzim roku 1974 byla naplanovana jeho nav?t?va Prahy, b?hem ni? mu m?l byt ud?len ?ad Bileho lva a ?estny doktorat Univerzity Karlovy.
[2]
K tomu ji? ale nedo?lo. Dne 15. ?ervence 1974, kdy na ostrov? do?lo k vojenskemu p?evratu a k
vylod?ni tureckych vojsk v severni ?asti ostrova
(a?koliv na ostrov? ?ilo jen 18% Turk?). Makarios uprchl z bombardovaneho prezidentskeho palace v Nikosii a 17. ?ervence odlet?l do
Londyna
. V p?tim?si?nim exilu se zasazoval o mirove vy?e?eni situace na Kypru a o odchod v?ech cizich vojsk. Dne 7. prosince 1974 se vratil do vlasti a op?t se ujal prezidentske funkce, kterou vykonaval a? do smrti.
- M. Pe?enka a kol.,
Encyklopedie moderni historie
. Praha: Libri 1999, str. 268.
- J. Koura, Rozd?leny ostrov. Studena valka a "kyperska otazka" 1960-1974. Praha: Epocha 2019.
