Schema Maginotovy linie: silnou ?arou jsou ozna?eny useky s d?lost?eleckymi tvrzemi, slabou bez d?lost?eleckych tvrzi a p?eru?ovanou useky s lehkym opevn?nim.
Maginotova linie
je pevnostni system, vybudovany
Francii
v letech
1929
?
1940
. Linie, pojmenovana podle
Andre Maginota
, ministra valky v letech
1929
?
1932
, ktery prosadil jeji financovani, chranila hranice s
Belgii
,
Lucemburskem
,
N?meckem
,
?vycarskem
a
Italii
a take n?ktere oblasti ostrova
Korsika
ve St?edozemnim mo?i. Opevn?ni na sever od ?vycarska jsou ozna?ovana jako Severovychodni Maginotova linie, opevn?ni na jih od ?vycarska jako Ji?ni nebo take Alpska Maginotova linie. Potencialn? nep?atelskymi staty bylo pouze N?mecko a Italie, kde byla opevn?ni nejsiln?j?i, u hranic se zbyvajicimi staty v?ak hrozil n?mecky utok p?es jejich uzemi. Vystavba opevn?ni byla motivovana p?edev?im zku?enostmi z
prvni sv?tove valky
, kdy pevnostni objekty, umist?ne ve strategicky d?le?itych mistech, prokazaly sv?j velky vyznam. Oproti p?vodnim plan?m v?ak byly n?ktere useky vybudovany ve vyrazn? skromn?j?i podob?, p?edev?im pokud jde o jejich vybaveni d?lost?electvem, co? se negativn? projevilo p?i
bojich v roce 1940
. Maginotova linie byla vzorem pro n?ktere dal?i pevnostni systemy, p?edev?im pro
?eskoslovenske opevn?ni
a
Rupnikovu linii
a v men?i mi?e
polske opevn?ni
. V dobovem tisku byla prezentovana jako nedobytna, co? vyvolavalo mylny dojem, ?e by m?la ubranit hranice bez pomoci dal?ich slo?ek armady.
Nejd?le?it?j?i objekty byly budovany pod vedenim Komise pro organizaci pevnostnich sektor? (CORF) a jednalo se p?edev?im o tvrze a samostatne t??ke objekty. ?innost CORF na severovychod? byla ukon?ena v roce
1935
, av?ak v obti?nem terenu
Alp
pokra?ovala a? do vypuknuti druhe sv?tove valky. Celkem CORF vybudovala nebo rozestav?la vice ne? 100
tvrzi
, p?es 340 kasemat (p?chotnich srub?) a dal?i t??ke objekty, vyzbrojene vyhradn? specialnimi pevnostnimi zbran?mi. Od roku 1936 pokra?ovala vystavba pod vedenim ?enijni technicke sekce (STG). Tato organizace disponovala omezenym rozpo?tem, p?esto v?ak stav?la relativn? solidni objekty, by? v?t?inou vyzbrojene zastaralymi zbran?mi, pro ktere nebylo jine vyu?iti. V te?e dob? byla zahajena te? vystavba lehkych objekt?, kterou provad?ly Vojenske pracovni sily (MOM). Tyto male objekty byly vesm?s nep?ili? promy?lene a oproti star?im opevn?nim p?edstavovaly vyrazny krok zp?t.
Opevn?ni byla v?t?inou ?len?na do hloubky. Nejbli?e k hranicim se nachazela p?edsunuta postaveni, ktera m?la zbrzdit postup nep?itele. Na severovychod? se v?t?inou jednalo o nevelke objekty u silnic, v Alpach je obvykle tvo?ilo n?kolik malych objekt?, spojenych podzemnimi chodbami. Za nimi se nachazela hlavni obranna linie, tvo?ena v idealnim p?ipad? ?et?zem velkych (d?lost?eleckych) tvrzi, ktere se vzajemn? kryly palbou. Mezery mezi nimi kryly male (p?chotni) tvrze a samostatne p?chotni sruby. V?echny objekty propojoval souvisly pas p?eka?ek proti tank?m a p?chot?. Hlavni linii obrany zesilovalo velke mno?stvi malych objekt? pro
kanony
a
kulomety
a v d?le?itych mistech take linie t??kych ukryt?, z nich? m?la vyra?et p?chota k protiutok?m. V tylu se m?la nachazet druha obranna linie, slo?ena z objekt? STG, ktera v?ak byla postavena jen v n?kolika malo usecich. Organiza?n? bylo opevn?ni ?len?no na pevnostni sektory (SF) a obranne sektory (SD), av?ak jejich sila byla velmi rozdilna. B?eh
Ryna
, pova?ovaneho za obti?n? p?ekro?itelnou p?eka?ku, stejn? jako n?ktere zaplavitelne nebo hornate useky, chranily pouze samostatne objekty bez d?lost?electva. Zvla?? slabe useky se nachazely na severozapad? u belgickych hranic, v poho?i
Vogezy
a u hranic se ?vycarskem. Silne useky s d?lost?eleckymi tvrzemi le?ely jen u n?meckych hranic, a to nikoli ve v?ech mistech, u hranic s Lucemburskem a v Alpach. V Alpach v?ak tvrze chranily jen d?le?ite pr?smyky a samostatne objekty se zde vyskytovaly v minimalnim mno?stvi.
D?lost?elecky srub B3 tvrze Hochwald. T?i rozm?rne st?ilny byly vyzbrojeny kanony ra?e 75 mm, na stropnici jsou vid?t pance?ove zvony.
Konstrukce pevnostnich objekt? vychazela ze zku?enosti
prvni sv?tove valky
a jejich zakladnim principem bylo pou?iti bo?nich paleb a jejich vzajemna ochrana.
Bo?ni palby
sice omezovaly mo?nost p?sobeni proti bli?icimu se nep?iteli, av?ak vylu?ovalo to jejich vy?azeni palbou z dalky, co? byla zasadni vyhoda. Zakladnim prvkem byly t??ke objekty, velmi masivni a kompaktni stavby ze ?elezobetonu o sile st?n a? 3,5 metru, vyzbrojene kulomety, protitankovymi kanony,
minomety
, kanony a
houfnicemi
, zasadn? chran?nymi specialnimi pance?ovymi st?ilnami, zvony a v??emi. Podstatna ?ast t??kych objekt? byla sou?asti tvrzi. V takovem p?ipad? byly spojeny ?achtami s podzemnimi chodbami v hloubce nejmen? 20 metr?. V podzemi se nachazela take ve?kera pot?ebna infrastruktura, jako
kasarna
, o?et?ovny, kuchyn?, elektrarny a sklady
munice
. P?istup do podzemi a dopravu zasob umo??ovaly vchodove objekty, umist?ne v tylu, kde nehrozilo jejich p?ime napadeni. Bojove objekty se podle vyzbroje rozli?ovaly na p?chotni, slou?ici pro obranu ur?iteho useku proti p?chot? a obrn?nym vozidl?m a d?lost?elecke, ukryvajici d?la ve st?ilnach ?i pance?ovych v??ich pro daleke palby. D?lost?elecke objekty se a? na vyjimky vyskytovaly pouze v sestav? velkych (d?lost?eleckych) tvrzi. D?le?itym typem objekt? byly samostatne kasematy (p?chotni sruby), velke, obvykle dvoupatrove objekty, ktere nebyly sou?asti tvrzi a m?ly za ukol branit mezery mezi tvrzemi nebo cele useky, kde se tvrze nevyskytovaly. Dal?imi typy objekt?, ktere se vyskytovaly mimo sestavu tvrzi, byly p?edev?im ukryty a pozorovatelny. Objekty STG a MOM plnily podobne ukoly, byly v?ak men?i a jednodu??i.
- P?iklady p?chotnich srub?
-
-
-
Pevnostni houfnice ra?e 75 mm vzor 31 v objektu B2 tvrze Saint Ours Haut v Alpach.
Pokud jde o mno?stvi instalovane vyzbroje a vybaveni, nem?la Maginotova linie ve sv?t? obdoby. Zbran? pevnostnich objekt?, budovanych CORF, byly vesm?s vyvinuty pro pou?iti v opevn?ni a od svych b??nych polnich prot?j?k? se zna?n? odli?ovaly. Kulomety i d?lost?elecke zbran? byly ve st?ilnach umist?ny na specialnich lafetach, ktere nevytva?ely ?adny otvor, jim? by mohla byt zbra? nebo jej obsluha ohro?ena a zarove? zaji??ovaly plynot?snost objekt?. Hlavni zbrani proti p?chot? byly dvoj?ata t??kych
kulomet?
Reibel, obranu proti tank?m zaji??ovaly kanony ra?e 25, 36 a 47 mm.
D?lost?electvo
disponovalo r?znymi verzemi kanon? a houfnic ra?e 75 mm, minomety ra?e 81 mm a
houfnicemi
ra?e 135 mm. Velke mno?stvi kulomet? a pozorovacich stanovi?? bylo umist?no v pance?ovych zvonech o sile st?n a? 30 cm, ktere vy?nivaly ze strop? objekt?. Nejslo?it?j?imi, nejdra??imi a neju?inn?j?imi systemy byly
oto?ne vysuvne v??e
, vyzbrojene vy?e uvedenymi typy zbrani, ktere umo??ovaly kruhovou palbu do v?ech sm?r? a zarove? dokonale chranily zbran? a obsluhy p?ed jakymikoli bojovymi prost?edky nep?itele. Vybaveni objekt?, p?edev?im pak tvrzi, bylo velmi dokonale. Posadka m?la zaji?t?nu elektrickou energii z vlastnich generator?, dostatek pitne vody, komfortni socialni za?izeni a filtrovani vzduchu v p?ipad? utoku
bojovymi plyny
. ve velkych tvrzich zaji??ovaly dopravu elektricke uzkorozchodne vlaky. Pevnostni objekty byly propojeny podzemnimi kabelovymi sit?mi a vybaveny radiovym spojenim. Informace se sbihaly v podzemnich velitelskych stanovi?tich, odkud byla ?izena palba pevnostnich zbrani. V men? dokonalych objektech STG a MOM byly pou?ivany p?edev?im stare kulomety a vy?azene namo?ni kanony.
Americke jednotky u d?lost?eleckeho srubu tvrze Hochwald, o ktery se v roce 1944 bojovalo.
Uloha Maginotovy linie v bojich s N?meckem v roce 1940 byva v literatu?e zna?n? zjednodu?ovana a zleh?ovana. Roli opevn?ni je toti? nutne posuzovat v kontextu katastrofalniho neusp?chu cele francouzske armady, ktera spolu s dal?imi spojenci zdaleka nesplnila o?ekavani. N?me?ti uto?nici pro?li slab? bran?nym poho?im Vogezy, prorazili p?es slabou obranu u belgickych hranic, ?im? od?izli britske a francouzske jednotky na belgickem uzemi a pozd?ji usp??n? p?ekro?ili Ryn, jeho? u?innou obranu znemo?nilo odsunuti francouzskych jednotek na sever. Ty useky Maginotovy linie, ktere se svym stavem alespo? bli?ily planovane podob?, bez vyjimky obstaly. D?lost?elecke tvrze efektivn? branily sve useky proti utok?m, a?koli ty byly vedeny v?t?inou z tylu, tedy ze sm?ru, kde byla jejich obrana slab?i a to za situace, kdy byly tem?? v?echny polni jednotky a posadky men?ich objekt? odsunuty na sever. P?esto v?echny silne pevnostni sektory z?staly v rukou Francouz? a? do kapitulace. V Alpach odrazila opevn?ni bez problem? v?echny italske utoky. Pou?ita technicka ?e?eni se pln? osv?d?ila a objekty prokazaly vynikajici odolnost proti t??kym d?l?m a
leteckym pumam
. Pokud v?ak nebyla linie chran?na d?lost?electvem v d?sledku uspornych opat?eni p?i jejich vystavb? a odsunu polniho d?lost?electva na jine useky, stavaly se osam?le objekty snadno ob?ti p?ime palby protitankovych a protiletadlovych d?l, vedene proti st?ilnam a pance?ovym zvon?m.
Po okupaci Francie provad?li n?me?ti okupanti na opevn?ni r?zne zkou?ky, p?i?em? jich ?ast po?kodili. Na rozdil od ?ady jinych opevn?ni v?ak neprovad?li rozsahlej?i demolice a nedemontovali vyzbroj. Na konci druhe sv?tove valky opevn?ni jen sporadicky vyu?ili pro obranu proti postupujicim Spojenc?m. Po valce byly d?le?ite pevnostni objekty opraveny a za?azeny do planovanych obrannych opat?eni
Severoatlanticke aliance
proti p?ipadnemu utoku vojsk
Var?avske smlouvy
. N?ktere men?i tvrze v?ak byly naopak vyplen?ny obchodniky se ?rotem. Po vystoupeni francouzskych ozbrojenych sil z integrovaneho veleni Severoatlanticke aliance v roce
1966
a p?esunu t??i?t? obrany na odstra?ovani vlastnimi jadernymi zbran?mi ztratila opevn?ni vyznam a byla postupn? vyklizena. V sou?asne dob? jsou a? na n?kolik vyjimek objekty Maginotovy linie bu? opu?t?ne, nebo slou?i jako muzea, p?i?em? mezi nejznam?j?i muzea pat?i d?lost?elecke tvrze
Schoenenbourg
, Fermont,
Hackenberg
?i Saint Agnes. V opu?t?nych tvrzich bylo ponechano prakticky v?echno vybaveni a v Alpach nez?idka i d?lost?elecke zbran?. Maginotova linie je velkym lakadlem pro zajemce o pevnostni architekturu, by? prohlidka opu?t?nych a po?kozenych objekt? vy?aduje zna?nou opatrnost. P?edev?im Alpsky usek nabizi krom? samotnych pevnosti i velmi atraktivni lokality, nebo? v?t?inou voln? p?istupne tvrze jsou umist?ny ve velkych nadmo?skych vy?kach, nez?idka nad 2 000 metr?.
- RABO?, Martin, a kolektiv: Maginotova linie, SP?O, Brno 1997
- KUPKA, Vladimir: pr?vodce po Maginotov? linii, FORTprint, Dv?r Kralove nad Labem 1997
- VAROQUI, Robert C.: Maginotove linie - d?lost?elecka tvrz A 19 Hackenberg, Dv?r Kralove nad Labem 1998
- NOVAK, Zden?k, PILECKA Zuzana: Pevnosti Maginotovy linie v boji I., SP?O, Brno