Rifle, Caliber 5.56 mm, M16
M16A2
Typ	Uto?na pu?ka
Misto p?vodu	USA
Historie slu?by
Ve slu?b?	1963 ? dosud
Pou?ivana	USA a dal?ich asi 73 zemi
Valky	Valka ve Vietnamu , Valka v Zalivu , Valka v Iraku
Historie vyroby
Konstrukter	Eugene Stoner (AR-10) [1] L. James Sullivan (AR-15) [2] [3]
Navr?eno	1959 [4]
Vyrobce	Colt's Manufacturing Company Daewoo Precision Industries FN Herstal Bushmaster H&R Firearms General Motors Hydramatic Division Elisco U.S. Ordnance
Vyroba	1964 ? dosud
Vyrobeno kus?	cca 8 mil. kus? (rok 2003)
Varianty	Colt Canada C7
Zakladni udaje
Hmotnost	3,9 kg; zavisla na modelu
Delka	1 000 mm
Delka  hlavn?	508 mm
Typ naboje	5,56 × 45 mm (.223 Remington)
Kadence	45?60 ran/min (poloautomat) 700?950 ran/min (automat) (M16A1) [5] 700-900 ran/min (automat) (M16A2, M16A3) [6] 800 ran/min (automat) (M16A4) [6]
Us?ova rychlost	975 m/s (M16A1) 930 m/s (M16A2)
U?inny dost?el	600 m (u M16A4)
Maximalni dost?el	3600 m
Zasobovani munici	schrankovy zasobnik na 20, 30 nebo 100 (dvojity bubnovy) naboj?
Hledi	mechanicke stavitelne

M16 , oficialn? ozna?ena jako Rifle, Caliber 5.56 mm, M16 , je ?ada vojenskych uto?nych pu?ek vyvinutych z pu?ky ArmaLite AR-15 pro ozbrojene sily Spojenych stat? . P?vodni M16 byla automaticka pu?ka ra?e 5,56 mm s zasobnikem na 20 naboj?.

V roce 1964 vstoupila M16 do slu?by u americke armady a nasledujici rok byla nasazena do bojovych operaci v d?ungli b?hem valky ve Vietnamu . V roce 1969 nahradila varianta M16A1 pu?ku M14 a stala se standardni slu?ebni pu?kou americke armady. ^[7] Vylep?eni M16A1 zahrnuji uzam?eni rota?nim zavornikem, pochromovanou hlave? a zasobnik na 30 naboj?.

V roce 1983 p?ijala americka namo?ni p?chota variantu M16A2 a americka armada ji p?ijala v roce 1986 . M16A2 pou?iva vylep?eny naboj 5,56 × 45 mm NATO (M855/SS109), ma nov?j?i nastavitelne hledi, deflektor pouzdra, t??kou hlave? (heavy barrel), vylep?ene p?edpa?bi, pistolovou rukoje? a v?t?i pa?bu, stejn? jako voli? re?imu st?elby na poloautomat nebo davku t?i ran. ^{[8] [9]} M16A4, p?ijata v ?ervenci 1997, je ?tvrtou generaci ?ady M16. Je vybavena odnimatelnou rukojeti pro p?ena?eni a Picatinny li?tou pro monta? optiky a dal?ich pomocnych za?izeni. ^[10]

M16 byla take ve velkem p?ijata do vyzbroje jinymi ozbrojenymi silami po celem sv?t?. Celosv?tova produkce M16 dosahla p?ibli?n? 8 milion? kus?, co? z ni ?ini jednu z nejprodukovan?j?ich st?elnych zbrani ra?e 5,56 mm. ^[11] Americka armada v prvoliniovych bojovych jednokach z velke ?asti M16 nahradila krat?i a leh?i verzi - karabinou M4 . ^[12]

Vietkongem byla M16 nazyvana ??erna pu?ka“ (anglicky ?Black rifle“ ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1928 provedla ?Caliber Board‘, sekce americke armady , palebne testy v za?izeni Aberdeen Proving Ground a doporu?ila p?echod na naboje men?i ra?e, p?i?em? zminila zejmena ra?i 0,27 palce (6,86 mm). Z velke ?asti v uct? k tradici bylo toto doporu?eni ignorovano a armada na dal?ich 35 let ozna?ila ra?i 0,30 in (7,62 mm) za ?plnou velikost“. Po druhe sv?tove valce za?ala armada Spojenych stat? hledat jedinou automatickou pu?ku, ktera by nahradila M1 Garand , karabiny M1/M2 , M1918 Browning Automatic Rifle , M3 ?Grease Gun“ a samopal Thompson . Nicmen? rane experimenty s vybranymi verzemi M1 Garand ukazaly se zklamanim. B?hem korejske valky vyb?rova karabina M2 nahradila z velke ?asti samopal v americkych slu?bach a stala se nejpou?ivan?j?i variantou karabiny. Nicmen? bojove zku?enosti nazna?ovaly, ?e naboj .30 Carbine je nedostate?ny. Ameri?ti konstrukte?i zbrani dosp?li k zav?ru, ?e je nutny p?echodny naboj, a doporu?ili naboj male ra?e s vysokou rychlosti.

Av?ak vysoci ameri?ti velitele, kte?i ?elili fanatickym nep?atel?m a za?ili velke logisticke problemy b?hem druhe sv?tove valky a valky v Koreji, trvali na tom, aby byl vyvinut jediny, vykonny naboj ra?e .30, ktery by mohl pou?ivat nejen nova automaticka pu?ka, ale novy univerzalni kulomet (GPMG) v soub??nem vyvoji. To vyvrcholilo vyvojem naboje 7,62 × 51 mm NATO .

Americka armada pote za?ala testovat n?kolik pu?ek, ktere by nahradily zastaralou M1. T44E4 ze Springfield Armory a t???i T44E5, ktere byly v podstat? aktualizovane verze M1 komorovane pro novy naboj 7,62 mm, zatimco Fabrique Nationale p?edlo?ila svou FN FAL jako T48. ArmaLite vstoupila do sout??e pozd? a na podzim roku 1956 narychlo p?edlo?ila n?kolik prototypovych pu?ek AR-10 k testovani do Springfield Armory americke armady. AR-10 se vyzna?ovala inovativnim designem hlavn?/pa?ba s p?imou linii, kovanymi pouzdry zav?ru z hlinikove slitiny a pa?bami z fenolickych kompozit?. M?la robustni vyvy?ena mi?idla, nadrozm?rny hlinikovy tlumi? plamene a us?ovou brzdu a nastavitelny plynovy system. Kone?ny prototyp se vyzna?oval hornim a spodnim pouzdrem zav?ru s dnes ji? znamym pantem a rozbornymi ?epy a nabijeci rukoje? byla na horni stran? pouzdra zav?ru umist?neho uvnit? rukojeti. Na pu?ku pro naboj 7,62 mm byla AR-10 neuv??iteln? lehka, prazdna va?ila jen 6,85 lb (3,11 kg). Po?ate?ni komenta?e testovaciho personalu Springfield Armory byly p?iznive a n?kte?i ze zkou?ejicich poznamenali, ?e AR-10 byla nejlep?i lehka automaticka pu?ka, kterou kdy Armory testovala. Nakonec si americka armada vybrala T44, pojmenovanou jako pu?ka M14 , co? byla vylep?ena M1 Garand se zasobnikem na 20 naboj? a schopnosti automaticke palby. USA take p?ijaly univerzalni kulomet M60 (GPMG). Partne?i v NATO p?ijali pu?ky FN FAL a HK G3 , ??stejn? jako FN MAG a Rheinmetall MG3 .

V rane fazi vietnamske valky p?i?ly prvni st?ety mezi AK-47 a M14 . Zpravy z bitevniho pole nazna?ovaly, ?e M14 byla neovladatelna v pln? automatickem re?imu a ?e vojaci nemohli nest dostatek munice k udr?eni palebne p?evahy nad AK-47. A i kdy? karabina M2 nabizela vysokou rychlost palby, byla nedostate?na a AK-47 ji nakonec p?ed?ila. Bylo zapot?ebi nahrady: prost?ednik mezi tradi?ni p?ednost vysoce vykonnych pu?ek jako M14 a lehkou palebnou silou karabiny M2.

V d?sledku toho byla armada nucena p?ehodnotit ?adost generala Willarda G. Wymana z roku 1957, velitele americkeho velitelstvi kontinentalni armady (CONARC), aby vyvinula pu?ku ra?e 0,223 palce (5,56 mm) o hmotnosti 6 lb (2,7 kg) p?i nabiti 20rannym zasobnikem. St?ela ra?e 5,56 mm musela proniknout standardni americkou p?ilbou na 500 yard? (460 metr?) a udr?et si rychlost nad rychlosti zvuku, p?i?em? se vyrovnala nebo p?ekonala ranivost naboje .30 Carbine.

Tento po?adavek nakonec vyustil ve vyvoj zmen?ene verze Armalite AR-10 , ktera dostala nazev ArmaLite AR-15 . AR-15 poprve p?edstavil Eugene Stoner ve Fort Benning v kv?tnu 1957. AR-15 pou?ivala naboje ra?e .22, ktere se destabilizovaly, kdy? zasahly lidske t?lo, na rozdil od naboj? .30, ktere obvykle prochazely v p?ime linii. Men?i ra?e znamenala, ?e mohla st?ilet v automatickem re?imu diky sni?enemu tahu zav?ru a volnemu zp?tnemu razu. S tem?? t?etinovou hmotnosti ra?e .30 mohl vojak udr?et palbu dele se stejnou zasobou st?eliva. Diky konstruk?nim inovacim mohla AR-15 vyst?elit 600 a? 700 ran za minutu s extremn? nizkou rychlosti ru?eni. Dily byly ra?eny, nebyly ru?n? opracovany, tak?e mohly byt seriov? vyrab?ny. Pa?ba byla plastova, ?im?e se sni?ila hmotnost.

V roce 1958 provedlo armadni odd?leni Combat Developments Experimentation Command experimenty s malymi ?etami v bojovych situacich s pou?itim M14, AR-15 a dal?ich pu?ek navr?ene Winchesterem. Vysledna studie doporu?ila pou?iti lehke pu?ky jako AR-15. V reakci na to armada prohlasila, ?e v?echny pu?ky a kulomety by m?ly pou?ivat stejnou munici a objednala plnou vyrobu M14. Zastanci AR-15 si v?ak ziskali pozornost na?elnika ?tabu letectva generala Curtise LeMaye. Po testovani AR-15 s munici vyrab?nou Remingtonem, kterou Armalite a Colt doporu?ovali, letectvo prohlasilo, ?e AR-15 je jeho ?standardni model“ a objednalo 8 500 pu?ek a 8,5 milionu naboj?. Obhajci AR-15 v agentu?e Defence Advanced Research Projects Agency ziskali od letectva 1000 AR-15 a odeslali je k otestovani jihovietnamske armad? (ARVN). Vojaci Ji?niho Vietnamu vydali za?ive zpravy o spolehlivosti zbran?, zaznamenali nula rozbitych dil? p?i vyst?eleni 80 000 naboj? v jedne fazi testovani a vy?adovali pouze dva nahradni dily pro 1 000 zbrani b?hem celeho pr?b?hu testovani. Zprava o experimentu doporu?ila, aby USA poskytly AR-15 jako standardni pu?ku jihovietnamske armad?, ale admiral Harry Felt, tehdej?i vrchni velitel tichomo?skych sil, doporu?eni na radu americke armady odmitl.

V pr?b?hu let 1962 a 1963 americka armada AR-15 rozsahle testovala. Pozitivni hodnoceni zd?raz?ovala jeji lehkost, ?letalitu“ a spolehlivost. United States Army Materiel Command v?ak kritizovalo jeji nep?esnost na del?i vzdalenosti a nedostatek pr?bojne sily na v?t?i vzdalenosti. Za?atkem roku 1963 americke specialni sily po?adaly a dostaly povoleni, aby se z AR-15 stala standardni zbra?. Mezi dal?i u?ivatele pat?ily vojenske vysadkove jednotky ve Vietnamu a n?ktere jednotky p?idru?ene k Ust?edni zpravodajske slu?b? . Jakmile dal?i jednoky p?ijimaly AR-15, na?idil ministr pro armadu Cyrus Vance vy?et?ovani, pro? byla zbra? armadou odmitnuta. Vysledna zprava zjistila, ?e Army Materiel Command zmanipulovalo p?edchozi testy, vybralo testy, ktere by up?ednostnily M14, a vybralo M14 jako zapas proti AR-15 hned ?po vybaleni“. V tomto bod? byly byrokraticke bitevni linie dob?e definovane, p?i?em? armadni zbrojni agentury byly proti AR-15 a letectvo a civilni vedeni ministerstva obrany ve prosp?ch AR-15.

V lednu 1963 ministr obrany Robert McNamara dosp?l k zav?ru, ?e AR-15 je nad?azeny zbra?ovy system a na?idil zastavit vyrobu M14. Koncem roku 1963 zahajilo ministerstvo obrany hromadne nakupy pu?ek pro letectvo a specialni armadni jednotky. Ministr McNamara ur?il armadu jako dodavatele zbran? s ministerstvem, co? umo?nilo armadnimu arzenalu upravit zbra?, jak si p?ali. Prvni modifikaci bylo p?idani ?ru?niho ?rouboveho uzav?ru“, umo??ujiciho vojakovi vypalit st?elu, pokud se zasekla. Letectvo, ktere pu?ku kupovalo, a namo?ni p?chota, ktera ji testovala, se proti tomuto p?idani ohradily, p?i?em? letectvo poznamenalo: ?B?hem t?i let testovani a provozu pu?ky AR-15 za v?ech typ? podminek letectvo nema ?adne zaznamy o poruchach, ktere by mohly byt opraveny ru?nim uzaviracim za?izenim." Take poznamenali, ?e uzav?r p?idal na hmotnosti a slo?itosti, ?im? sni?il spolehlivost zbran?. Plukovnik Harold Yount, ktery ?idil armadni zakazky, pozd?ji uvedl, ?e uzav?r byl p?idan na pokyn vy??iho vedeni, nikoli jako vysledek jakekoli sti?nosti nebo vysledku testu, a sv?d?il o d?vodech: ?M-1, M-14, a karabina m?la v?dy n?co, na co mohl vojak tla?it, co? by pro n?j mo?na bylo uklid?ujici nebo tak n?co.“

Po upravach byla nova p?epracovana pu?ka nasledn? p?ijata jako pu?ka M16:

(M16) byla mnohem leh?i ve srovnani s M14, kterou nahradila, co? nakonec umo?nilo vojak?m nest vice munice. Vzduchem chlazena, plynem ovladana uto?na pu?ka napajena zasobnikem byla vyrobena z oceli, hlinikove slitiny a kompozitnich plast? a na svou dobu byla skute?n? nejmodern?j?i. Zbra?, navr?ena s pln? a poloautomatickymi schopnostmi, zpo?atku nereagovala dob?e na mokre a ?pinave podminky, n?kdy se dokonce zasekla v boji. Po n?kolika drobnych upravach si v?ak zbra? ziskala oblibu mezi vojaky na boji?ti.

Navzdory svym ranym selhavanim se M16 ukazala jako revolu?ni navrh a je nejdele nep?etr?it? slou?ici pu?kou v historii americke armady. Byla p?ijata mnoha americkymi spojenci a naboj 5,56 × 45 mm NATO se stal nejen standardem NATO, ale ?standardnim nabojem do uto?ne pu?ky ve velke ?asti sv?ta.“ To take vedlo k vyvoji malora?ovych rychlopalnych slu?ebnich pu?ek ka?dou velkou armadou na sv?t?. Je to m??itko, podle ktereho jsou ostatni uto?ne pu?ky posuzovany.

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Zbra? pou?iva system uzam?eni rota?nim zavornikem ovladanym tlakem prachovych plyn? odebiranych z hlavn?. Zbra? se sklada z pouzdra zav?ru (horni ?ast ? upper receiver) ve kterem je za?roubovana hlave? a ramu zbran? obsahujici spou??ovy mechanismus, rukoje? a ?achtu zasobniku. Zde je take namontovana pa?ba. Vratna pru?ina je umist?na v hlavi?ti pa?by, co? lze pova?ovat za rozporuplny konstruk?ni detail, proto?e toto brani aplikaci sklopne ramenni op?rky a takte? se vibrace stla?ovani vratne pru?iny p?ena?i do tva?e st?elce.

St?elivo [ editovat | editovat zdroj ]

Zbra? pou?iva naboje 5,56 × 45 mm NATO ( .223 Remington ). V prvnich verzich byl pou?it zasobnik na 20 naboj?, zasobniky na 30 naboj? byly planovany i p?vodn?. M?ly v?ak ?etne vyrobni vady, ktere byly p?eva?n? ve ?patnych pru?inach. Je mo?ne i vzacn? vid?t specialni 50nabojove zasobniky, ale v?t?ina vojak? nabijela pouze 18 naboj?, proto?e p?i plnem nabiti m?la zbra? tendenci se zasekavat z d?vodu ?patne pru?iny na posunovani naboj? v zasobniku. Pozd?ji se za?aly pou?ivat zasobniky na 30 naboj? pote, co byly odstran?ny konstruk?ni vady. 30ranne zasobniky je mo?ne spat?it na n?kterych fotografiich z vietnamskeho konfliktu .

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni verze byly nespolehlive (kv?li ?patne munici) a ameri?ti vojaci je odmitali, proto je u t?chto zbrani take druhotne ozna?eni:

• XM1-E1 (AR-15) byla experimentalni verze, ktera v?ak m?la problem se zasekavanim zav?ru.
• M16A1 u teto verze byla p?idana pa?ka na ru?ni dov?eni zav?ru , m?la hladke p?edpa?bi. Byla hojn? pou?ivana ve Vietnamu , kde byla prot?j?kem AK-47 .
• M16A2 je nov?j?i verze (pou?ivana a? po ?Vietnamu“), ktera ma dra?kovane p?edpa?bi a zasobnik na 30 naboj?; umo??uje st?elbu po t?irannych davkach (M16A2 maji i modifikaci na pln? automaticky re?im). Zarove? byla modifikovana t???i hlavni umo??ujici st?ilet u?inn?j?i munici (SS-109).
• M16A3 se od p?edchozi verze li?i pouze rychle odnimatelnou transportni rukojeti pro rychlej?i nasazeni kolimatoru ?i optiky (rukoje? je nasazena na tak zvanou R.I.S. li?tu). Nest?ili t?iranne davky, ale automaticky.
• M16A4 upraven vnit?ni mechanizmus pro vy??i odolnost proti okolnim vliv?m (pisek, blato…) a p?idana R.I.S. p?edpa?bi.

Rozdily mezi ozna?enim AR-15, XM-16 (XM16E1) a M16A1 jsou nasledujici. AR-15 je konstruk?ni nazev, dodnes v?ak pou?ivany u ozna?eni civilni verze teto zbran? (u civilni verze neni automaticky re?im, zbra? je pouze poloautomaticka). XM16E1 je ozna?eni pro experimentalni model M16 a E1 znamena prvni experimentalni uprava. Po schvaleni modifikaci se pismeno X vypou?ti a E je nahrazeno pismenem A. Tedy nazev XM16E1 se po schvaleni prom?ni na M16A1.

Dal?i varianty [ editovat | editovat zdroj ]

Specialni jednotky pou?ivaly jeji zkracenou variantu XM177E1 neboli Colt Commando (take ozna?ovanou jako CAR-15, co? je v?ak matouci, proto?e tak se nazyval i experimentalni model), vyzna?ujici se krat?i hlavni a vysuvnou pa?bou (tato zbra? byla jakysi p?edch?dce M4 ). Ob? zbran? pou?ivaji Picatinny li?tu pro uchyceni p?idavnych za?izeni jako laserovy zam??ova? , granatomet M203 (jako prvni vyu?it experimentalni granatomet XM148), takticke p?edpa?bi nebo opticke zam??ova?e. Colt M4 , dal?i standardni zbra? americkych ozbrojenych sil, je stejny princip zbran? AR-15, kde se odli?uje delka hlavn?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ROTTMAN, Gordon L., 2011. The M16 . 1.. vyd. Oxford: Osprey . 80 s. (Weapon; sv. 014). Dostupne online . ISBN   978-1-84908-691-2 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu M16 na Wikimedia Commons
• nam.wz.cz Archivovano 4. 5. 2006 na Wayback Machine . ? dal?i informace nejen o M-16 A1, ale i ostatnich zbranich a technice (z valky ve Vietnamu)
• www.military.cz ? detailn?j?i informace k sou?asnym zbranim (v?etn? verzi pu?ky M16) a technice
• world.guns.ru ? stranky o v?t?in? p?chotnich zbrani (v angli?tin?)
• www.colt.com ? stranky vyrobce