Je navr?eno rozd?leni tohoto ?lanku a p?esunuti ?asti obsahu na novy nazev.

K navrhu se m??ete vyjad?it v diskusi .

Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

P?ehled provoz? m?stske autobusove dopravy na uzemi Usteckeho kraje .

Okres Usti nad Labem [ editovat | editovat zdroj ]

Usti nad Labem [ editovat | editovat zdroj ]

Autobusove linky MHD maji ?isla z rozsahu 1?27 (neobsazena ?isla 1, 4, 6, 8, 14, 22, 24, 25 a 26: linka 10 je sezonni skibus, linka 20 a 21 je sezonni cyklobus (celkem 18 dennich linek), no?ni linky 41 a 42, licen?ni ?isla 595003 a? 595042. Trolejbusove linky maji vyhrazenou ?iselnou ?adou od 51 do 62. (?islo 52 je neobsazeno). M?stske autobusove linky obsluhuji i m?sto Trmice a obce Chlumec , P?estanov , Dolni Zalezly N?ktere z t?chto m?st a obci se v 90. letech od Usti odtrhly.

Tramvaj byla v Usti zavedena ji? roku 1899 (zru?ena 1970). M?stska autobusova doprava byla Elektrickymi podniky zahajena kratce v roce 1926, trvale pak od 19. listopadu 1929, a zaji?d?la i mimo tehdej?i hranice m?sta. Postupn? byly zavad?ny linky ?. 10, 9, 11, 12, 14 a dal?i. Od roku 1953 se m?stske autobusy usidlily v tramvajove vozovn? v P?edlicich, kterou pak po zru?eni tramvajoveho provozu obsadily zcela. 1. ?ervna 1970 byly zru?eny tramvaje. 9. kv?tna 1974 vznikl p?estupni uzel Obchodni d?m Labe. Od 26. ?ijna 1987 se hlavni uzel p?emistil na Mirove nam?sti. 1. ?ervence 1988 byla zavedena trolejbusova doprava. V sou?asnosti je hlavnim p?estupnim uzlem zastavka Divadlo.

Viz te? tramvajova doprava v Usti nad Labem a trolejbusova doprava v Usti nad Labem .

Chlumec [ editovat | editovat zdroj ]

Obci dotovana 9 kilometr? dlouha linka byla zavedena p?ed komunalnimi volbami, 4. za?i 2006 ^[1] Chlumec s mistnimi ?astmi Stradov a ?andov (ze Stradova na oto?ku v Chlumci, pote okruhem kolem Zdravotniho st?ediska a DPS obji?i sidli?t? Zalu?anska a p?es oto?ku v Chlumci pokra?uje do st?edu ?andova). V roce 2009 obec linku dotovala 1,5 milionu K? ro?n? (m?si?n? necelymi 130 000 K?), pro cestujici byl provoz bezplatny. Dopravcem je ?ivnostensky podnik Pavel Chaloupka ? Nordbus , ktery v Chlumci sidli. Na lince jezdi 10 par? spoj? v pracovni dny od 6 do 16:30 hodin, dopravu zaji??uje minibus. Linka jezdi na zaklad? ?adne licence, ?islo linky v?ak nebylo zve?ejn?no a linka neni obsa?ena v Celostatnim informa?nim systemu o jizdnich ?adech ani v systemu IDOS . Koncem roku 2009 se obec kv?li zadlu?eni a exeku?nimu ?izeni dostala do problem? s platbami a uva?ovala o zru?eni linky nebo omezeni provozu. ^{[2] [3] [4]}

Do obce Chlumec zasahuje te? linka Dopravniho podniku m?sta Usti nad Labem (linka 11) a dale linky provozovane v systemu Doprava Usteckeho kraje . V ?ijnu 2009 byla zm?n?na barva ozna?nik? zastavek obecni linky pro rozli?eni od zastavek linek dotovanych krajem. ^{[5] [6]}

Okres D??in [ editovat | editovat zdroj ]

D??in [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou hromadnou dopravu tvo?i 14 autobusovych linek s ?isly z rozmezi 201?237 (licen?ni ?isla 515201 a? 515237). N?ktere linky maji vice variant trasy. Linky 232 a 233 jsou no?ni, linka 237 obsluhuje pr?myslovou zonu Rozb?lesy. Provozovatelem MHD je Dopravni podnik m?sta D??ina a. s. M?stska autobusova doprava v sou?asne dob? ^{[ kdy? ]} nep?ekra?uje hranice m?sta D??ina a do roku 2023 ?adna ze zastavek neni v ramci MHD v re?imu na znameni (pro regionalni autobusy jsou naopak od roku 2015 na znameni v?echny zastavky).

Kolem p?elomu 19. a 20. stoleti existoval plan na zavedeni tramvajove dopravy, ale byl zavr?en. Prvni pokus o zavedeni mistni autobusove dopravy v D??in? a Podmoklech , kterou se chystal od roku 1902 na dvou linkach provozovat Heinrich Hollerstein, nebyl uskute?n?n, a? ji? byly vydany koncese. Koncese postoupenim ziskal Friedrich Leinweber, ktery p?ibli?n? v srpnu 1906 zahajil dopravu na jedne z p?vodn? planovanych dvou linek, a to mezi D??inem a Podmokly, ?im? se D??in s Podmokly staly pravd?podobn? prvnimi m?sty s autobusovou MHD na uzemi dne?ni ?eske republiky. Z finan?nich d?vod? byl provozu ukon?en roku 1907. V roce 1912 Leinweber spole?n? s Heinrichem Mullerem provoz obnovil, ale zastavilo jej vypuknuti 1. sv?tove valky v roce 1914. V unoru 1923 Leinweber linku na dva tydny zku?ebn? obnovil. Proto?e nem?l dostate?ny kapital, inicioval zalo?eny spole?enstva s ru?enim omezenym Labskom?stsky dopravni podnik (EVU) s u?asti drobnych podilnik?. Na novou spole?nost byla p?evedena p?vodni koncese a doprava na lince obnovena 15. kv?tna 1923. Do roku 1930 se si? p?im?stskych linek EVU rozrostla na 7 linek s ?isly 1 a? 7, na p?vodni lince klesl interval na 5 minut. Za hospoda?ske krize ve 30. letech se r?st zpomalil, ale i v tomto obdobi se si? rozrostla na nova mista. Gara?e a zazemi EVU byly od roku 1926 u Obloukove ulice. Nejvyznamn?j?im konkurentem EVU byl podmokelsky podnikatel Rehatschek, ktery jezdil do Libouchce a pozd?ji do Prost?edniho ?lebu. V oblasti p?sobilo i n?kolik dal?ich dopravc?.

V roce 1950, sou?asn? se zavedenim trolejbus? (ktere byly zru?eny v roce 1973), vznikl Dopravni podnik m?sta D??ina . Ve m?st? byly 4 linky, p?i?em? linka A byla smi?ena (autobusova i trolejbusova) a linky B, C, D ?ist? autobusove, v roce 1951 vznikla je?t? linka Ca, brzy p?ezna?ena na E. V roce 1953 byly linky p?ezna?eny na ?isla 1 a? 5, v roce 1958 p?ibyla linka 6, linku 3 mezitim p?evzaly trolejbusy. V 60. letech linku 5 do Mal?ovic p?evzalo ?SAD, ostatni autobusove linky byly p?eorganizovany a p?e?islovany do ?iselne ?ady 10 a? 14. Za?atkem 70. let byla trolejbusova doprava op?t nahrazena autobusy. Roku 1986 byly zavedeny linky ?. 8 a 9 do Boletic , Nebo?ad? a Velke Velen? , si? MHD se rozr?stala do p?im?stskych oblasti. Tento trend pokra?oval v 90. letech i v prvnim desetileti 21. stoleti. Od ?ervna 2004 se DPMD za?al anga?ovat i na regionalnich linkach nespadajicich do MHD a na dalkove lince do Prahy. V roce 2007 ziskal smlouvu s krajem na provozovani regionalni dopravy v oblastech D??insko-vychod a D??insko-zapad do roku 2014.

Odbaveni a kontrola jizdenek je provad?na ?idi?em, kontrola te? revizorem, jen? je vybaven pr?kazem. Pr?kaz ma v horni ?asti logo dopravce, pod logem napis KONTROLOR MAD a ve spodni ?asti slu?ebni ?islo revizora.

V MHD v D??in? byla obsluha na znameni od 1. ?ervence 2023 zavedena v zastavkach Alusuisse, Armex, Boletice n. L., h?bitov, Desta, Ferox, Folkna?ska, Jal?v?i, rozc., Kamenna, Kovo?rot, K?e?ice Lod?nice, Lesni mlyn, Loubi, I, Loubi, II, Loubi, III, Loubi, IV, Na skluzu, Na strani, P?ipe?, U p?ejezdu, Slovanka, U Kaple, U h?bitova, U tabule, Vodarna, Zotavovna. Informa?ni letaky byly formulovany tak, jako by dosud v d??inske MHD ?adne zastavky na znameni nebyly. Podle publikovaneho sd?leni cestujici nemusi na zastavce ?na znameni“ bedliv? sledovat p?ijezd autobusu a nemusi davat znameni rukou (?mavat“). ale vozidlo zastavi na zastavce, pokud se v prostoru zastavky viditeln? nachazi alespo? jedna osoba nebo ji? na zastavce stoji jine vozidlo. Ve voze lze znameni dat bu? tla?itkem ?znameni k ?idi?i“, nebo poptavkovym tla?itkem dve?i. ^[7]

Viz te? trolejbusova doprava v D??in? a vytah na Pasty?skou st?nu .

Linky MHD D??in [ editovat | editovat zdroj ]

201 ? Chrochvice ? Pod Nemocnici; pate?ni linka s intervalem 15' a? 30', v provozu celotydn?, do kone?ne zastavky Pod Nemocnici zaji?di jen n?ktere spoje (v?t?ina kon?i v zastavce Nemocnice), vybrane spoje take obsluhuji zastavku Pivovar, linku obsluhuji rovn?? kloubove vozy

202 ? Bynov ? Stare M?sto; pate?ni linka s intervalem 15' a? 30', v provozu v pracovni dny (o vikendech a statnich svatcich nahrazena linkou 229), vybrane spoje take obsluhuji zastavku Horni Old?ichov, ?ast spoj? je vedena mimo zastavku B?ezova p?es zastavku Kaufland, linku obsluhuji rovn?? kloubove vozy

204 ? Letna ? B?eziny; ?aste?n? pate?ni linka se zakladnim intervalem 30' (v useku Letna ? Autobusove nadra?i 30' a? 60'), v provozu celotydn?, ve ?pi?ce pracovnich dn? je na linku nasazovan posilovy minibus v trase Autobusove nadra?i ? B?eziny sidli?t?, ktery navic obsluhuje zastavku 28. ?ijna a zaji?di p?imo do sidli?t? B?eziny (hlavni spoje kon?i v obrati?ti pod sidli?t?m)

208 ? Autobusove nadra?i ? Velka Vele?; linka s nepravidelnym (cca 75' a? 100') intervalem, v provozu celotydn?, obsluhuje m?stske ?asti vesnickych charakter? na jihovychod? D??ina, vybrane spoje obsluhuji take zastavky Kaufland a B?ezova, od Autobusoveho nadra?i a? po K?e?ickou ?kolu ma stejnou trasu jako linka 209 a 229, posledni spoj dne obsluhuje rovn?? Nebo?ady

209 ? Autobusove nadra?i ? Nebo?ady, kone?na; pate?ni linka s intervalem 20' a? 30', v provozu v pracovni dny (o vikendech a statnich svatcich nahrazena linkou 229), vybrane spoje obsluhuji take zastavky Kaufland a B?ezova, od Autobusoveho nadra?i a? po K?e?ickou ?kolu ma stejnou trasu jako linka 208, linku rovn?? obsluhuji kloubove vozy

210 ? Krasny Studenec ? Jal?v?i / Maxi?ky; linka se zakladnim intervalem 30' a? 60', v provozu celotydn?, ?ast spoj? kon?i v Jal?v?i, ?ast spoj? zaji?di a? na Maxi?ky, n?ktere spoje z obou sm?r? jsou v?ak ukon?eny ji? na Hlavnim nadra?i, v turisticke sezon? jsou n?ktere spoje provozovany jako cyklobus s vlekem pro jizdni kola, n?ktere spoje jsou obsluhovany minibusy

212 ? B?la ? Folkna?e; linka s intervalem 30' a? 60' (v useku Hlavni nadra?i ? Folkna?e 30' a? 120') v provozu celotydn?, ?ast spoj? z obou sm?r? je ukon?ena v zastavce Autobusove nadra?i, vybrane spoje obsluhuji take zastavku ?echy, o vikendu a statnich svatcich zaji?di i na ?krabky misto linky 214

214 ? ?krabky ? Podskali; linka s intervalem 30' a? 120', v provozu celotydn? (v useku ?krabky ? Hlavni nadra?i jezdi jen v pracovni dny a je nahrazena linkou 212), ?ast spoj? z obou sm?r? je ukon?ena na zastavce Hlavni nadra?i, vybrane spoje jsou ukon?eny ji? v zastavce Loubi I, linka je obsluhovana vyhradn? minibusy

216 ? ZOO ? Zamek; turisticka linka s intervalem 60', v provozu v turisticke sezon? o vikendech a statnich svatcich, b?hem letnich prazdnin v provozu denn?, linka je obsluhovana minibusy

218 ? Horni Old?ichov ? Autobusove nadra?i; linka s intervalem 30' a? 60', v provozu celotydn? (v useku U Zame?ku ? Autobusove nadra?i jezdi jen o vikendech a statnich svatcich), vybrane spoje jsou ukon?eny v zastavce U Zame?ku, linku obsluhuji minibusy

229 ? Bynov ? Nebo?ady, kone?na; pate?ni linka s intervalem 20' a? 30', v provozu o vikendech a statnich svatcich (v pracovni dny nahrazena linkou 202 a linkou 209), ?ast spoj? je vedena mimo zastavku B?ezova p?es zastavku Kaufland, vybrane spoje jsou ukon?eny v zastavce Stare M?sto, linku rovn?? obsluhuji kloubove vozy

232 ? ?elenice ? B?eziny ? Nebo?ady, kone?na ? ?elenice; no?ni polookru?ni linka s n?kolika spoji, v provozu celotydn?, vybrane spoje kon?i v zastavce Ba?antnice

233 ? Chrochvice ? Kamenicka ? Bynov; no?ni linka s n?kolika spoji, v provozu celotydn?, vybrane spoje jsou ukon?eny v zastavce Kamenicka, Bynov, Hlavni nadra?i a Ba?antnice

237 ? Chrochvice ? Nemocnice; linka s nepravidelnym intervalem, v provozu celotydn?, linka obsluhuje pr?myslovou zonu Rozb?lesy, vybrane spoje jsou vedeny jako p?ime vozy a od Hlavniho nadra?i pokra?uji po trase jine linky, v?t?ina spoj? je ukon?ena v zastavce Autobusove nadra?i

Varnsdorf [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska autobusova doprava je tvo?ena jednou okru?ni trasou z autobusoveho nadra?i. Dopravce ?SAD BUS Usti nad Labem a. s. (pozd?ji Dopravni podnik Usteckeho kraje a. s.) ji provozoval pod regionalnim ?islem 510460.

Od 8. ledna 2007 za?al linku provozovat podnik ?SAD Semily , a.s. u? jako m?stskou linku s ?islem 515001. Rano a dopoledne byly v jizdnim ?adu uvedeny celkem dva spoje jednim sm?rem a odpoledne dva spoje opa?nym sm?rem.

Rada m?sta 24. dubna 2008 schvalila navrh dopravce Quick Bus a. s. na provoz linky MHD, ^[8] zatimco navrh dopravce ?SAD Semily a. s. dne 12. ?ervna 2008 pouze ?vzala na v?domi“. ^[9] Od za?atku ?ervence 2007 za?al dopravu na m?stske lince pod ?islem 515002 provozovat Quick Bus a. s., p?i?em? zprava dopravce zve?ejn?na na webu m?sta hovo?i o ?p?evzeti“ provozu MHD. Quick Bus provozuje rano a dopoledne t?i spoje v intervalu 1 hodina a 2 hodiny jednim sm?rem a odpoledne t?i spoje v pravidelnem hodinovem intervalu opa?nym sm?rem. Jizdni ?ad Quick busu platny od 1. 7. 2008 je sestaveny tak, ?e ?ty?i z ?esti spoj? jedou 5?10 minut p?ed spojem ?SAD Semily, a.s. podle jizdniho ?adu platneho od 1. 2. 2008. ?SAD Semily, a.s. v?ak i nadale (je?t? v za?i 2008) na svem webu zve?ej?uje jizdni ?ad sve p?vodni linky 515001.

Koalice v m?stskem zastupitelstvu si v roce 2007 dala do programu jednani o tzv. ?Sousedske lince MHD“ Großschonau ? Varnsdorf ? Seifhennersdorf ? Rumburk , ^[10] koncem roku 2007 skute?n? jednani probihala. ^[11]

Okres Chomutov [ editovat | editovat zdroj ]

Chomutov a Jirkov [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou autobusovou dopravu tvo?i 15 linek s ?isly v rozmezi 1?17 (15 linek) a licen?nimi ?isly z ?ady 525xxx (trolejbusove linky p?vodn? p?ebiraly ?isla po nahrazovanych autobusovych linkach, nyni maji ?isla z rozmezi 20 a? 34). Do Jirkova zaji?di z Chomutova 6 autobusovych linek (1, 2, 10, 11, 13, 16), ?adna linka MHD neni omezena pouze na uzemi m?sta Jirkova, ale linka 13 zasahuje do Chomutova pouze jednou zastavkou jmenem "Pise?na". Jeji hlavni funkci je toti? spojeni m?sta Jirkova s rychlikovou ?elezni?ni zastavkou le?ici na trati 130 Usti nad Labem ? Chomutov, ktera se nachazi na ji?nim okraji Jirkova relativn? daleko od samotneho m?sta. Si? MHD zahrnuje i obce Drou?kovice , Spo?ice a ?ernovice v okoli Chomutova. Linka 17 obsluhuje i obce Udlice a P?e?aply jihovychodn? od Chomutova. V?t?ina linek je denni, linka 11 je no?ni. Linka 5 vedla mezi zastavkami Vodni a Globus a byla zru?ena v roce 2009 z d?vodu uspor na novy odbavovaci system. Provoz linky 15 mezi autobusovym a ?elezni?nim nadra?im v Chomutov? byl zru?en s koncem ?ervna 2007. Linka 16 vznikla pond?lim 23. dubna 2007 z regionalni linky 520140. Linka 17 vznikla k za?atku roku 2008 vy?len?nim p?im?stskych spoj? z linky 7. ^[12]

Autobusovou dopravu v Chomutov? na lince od nadra?i do m?sta zavedl roku 1927 soukromy dopravce Erwin Leidl . V letech 1938?1940 provozovala t?i m?stske linky ?i?ska po?tovni sprava , v letech 1940?1945 N?mecke ?i?ske drahy . V letech 1945?1949 zaji??ovaly MHD ?eskoslovenske statni drahy , pak mostecky dopravni zavod ?SAD (502). V roce 1953 vznikl chomutovsky dopravni zavod ?SAD se sidlem v Prune?ov? . ^[13] od roku 1995 je dopln?na i o trolejbusovou. M?stskou autobusovou dopravu provozoval pak podnik ?eska automobilova doprava a dopravni podnik , statni podnik (zkratka ?AD DP Chomutov, I? 005 26 673), ktery podle obchodniho rejst?iku vznikl 1. ?ijna 1990 transformaci z chomutovskeho dopravniho zavodu 404 krajskeho statniho podniku ?SAD Usti nad Labem (vymazan byl v roce 1999). Z?izovatelem statniho podniku byl M?stsky narodni vybor v Chomutov?.

Dopravni podnik m?st Chomutova a Jirkova byl udajn? zalo?en v roce 1987 jako investorska organizace pro vystavbu zamy?lene tramvajove rychlodrahy z Chomutova do Jirkova (v elektronicke databazi obchodniho rejst?iku informace o teto organizaci neni uvedena). K 1. ?ijnu 1991 byly podle informaci na webu dne?niho DP samostatne spole?nosti ?eska automobilova doprava Chomutov a DP m?sta Chomutova slou?eny do nove s nazvem ?AD-DP (obchodni rejst?ik tuto informaci nepotvrzuje). Dne 1. dubna 1996 vznikl novy dopravce s nazvem Dopravni podnik m?st Chomutova a Jirkova a. s. (I? 640 53 466). Majitelem podniku jsou nyni udajn? m?sta Chomutov a Jirkov (podle obchodniho rejst?iku jsou akcie v listinne podob? na jmeno).

Viz te? trolejbusova doprava v Chomutov? a v Jirkov? .

Kada? [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska autobusova doprava v Kadani byla zavedena v polovin? 90. let 20. stoleti. Dv? linky MHD, ktere vznikly z p?vodni jedne linky, zaji??uji Technicke slu?by Kada? , spol. s r. o. Na ka?de z linek jezdi jeden autobus. Linky jsou rozli?eny ?islem i barevn?, 526001 (?. 1, ?ervena) a 526002 (?. 2, modra).

Dva z p?vodnich kada?skych voz? (dnes ji? odprodane) byly v roce 1995 upln? prvnimi autobusy zna?ky SOR , maji vyrobni ?isla 0001 a 0002, jeden z nich pozd?ji pou?ival dopravce Pavel ?kramlik v MHD Kla?terec.

Kla?terec nad Oh?i [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou dopravu zaji??uje mistni dopravce Pavel ?kramlik na dvou linkach s ?isly 527001 a 527002 (ozna?ovane 1 a 2). Po provoz MHD ma dopravce pou?iva standardni i male autobusy. Linka ?. 1 jezdi celotydenn? a zaji??uje obsluhu kla?tereckych sidli??, spojeni obou nadra?i s nam?stim a lazn?mi. N?kolik vybranych spoj? zaji?di k mistni porcelance. Linka ?. 2 slou?i k obsluze Industrialniho parku Verne a jezdi na ni jen n?kolik spoj? v dob? za?atk? a konc? sm?n.

K provozu na linkach m?stske dopravy jsou vy?len?ny celkem ?ty?i autobusy. Dopoledni provoz na lince 1 zaji??uji autobusy SOR (C9,5 a BN10,5). Zhruba kolem druhe hodiny odpoledni dochazi k vym?n? autobus? a ?idi?? a na jedni?ku je vypraven minibus Mercedes-Benz Sprinter. Provoz linky ?. 2 zaji??uje autobus Karosa B732 p?vodn? slou?iv?i na linkach MHD Louny.

Provoz m?stske dopravy je dotovan m?stem na zaklad? vykazanych provoznich naklad? a zisk? z jizdneho. V roce 2007 m?sto financovalo m?stskou hromadnou dopravu ?astkou dvou a p?l milionu korun ro?n?. ^[14]

Okres Litom??ice [ editovat | editovat zdroj ]

Litom??ice [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1991/1992 jezdily dv? m?stske linky: 47540 (aut. nadr. ? nemocnice ? Pokratice ? ?ast spoj? k Uhelnym sklad?m ? aut. nadr.) a 47550 (aut. nadr. ? Ple?ivecka ? Luna ? aut. nadr.), nem?ly v?ak status MHD.

Obdobne dv? linky pozd?ji jezdily pod ozna?enim pismeny B (licen?ni ?islo 557550) a D (licen?ni ?islo 557540). Od 1. za?i 2005 do 18. kv?tna 2008 jezdila te? linka A (licen?ni ?islo 557560). Dopravcem byl Dopravni podnik Usteckeho kraje a. s., pozd?ji p?ejmenovany na DPUK a.s.

Linky B a D byly jednosm?rne polookru?ni s vychozi zastavkou na hlavnim autobusovem stanovi?ti, p?i?em? ka?da z nich je vedena opa?nym sm?rem, na lince D bylo n?kolik spoj? ve ?pi?kach zaji?di do zastavky Timo. V pracovni dny jezdily ob? linky v taktovem intervalu ve ?pi?kach 30 minut, p?es den zpravidla 60 minut. O sobotach a ned?lich jelo pouze n?kolik spoj? za den. Od 1. za?i 2005 do 18. kv?tna 2008 jezdila te? linka A, jezdilo na ni asi 4 a? 5 par? spoj? denn?, v?t?ina spoj? jezdi od horniho nadra?i k litom??ickemu Intersparu, v sobotu dva spoje a v ned?li jeden spoj pokra?ovaly p?es Terezin do Bohu?ovic nad Oh?i a zp?t. V po?atcich byla na lince A bezplatna p?eprava a provoz hradil Interspar, v roce 2008 byla ji? uvedena v b??nem tarifu MHD Litom??ice a teho? roku zru?ena. Provoz na linkach MHD zaji??ovaly p?edev?im autobusy SOR, z nich? ?ast byla v provedeni na pohon zemnim plynem, na pln?ni CNG doji?d?ly po regionalnich linkach do Roudnice.

Pote, co DPUK a.s. m?stu ke konci roku 2011 vypov?d?l smlouvu, uzav?elo m?sto s platnosti od 1. ledna 2012 v re?imu mimo?adne situace smlouvu s dopravcem BusLine a.s. ^[15]

P?ed vypr?enim smlouvy m?sto konalo postupn? dv? zadavaci ?izeni na noveho dopravce pro dal?i desetilete obdobi. Poprve bylo neusp??ne z d?vodu namitkoveho ?izeni U?adu na ochranu hospoda?ske sout??e , ktere inicioval jeden z uchaze??, a podruhe z d?vodu nezajmu dopravc?. Po vypr?eni smlouvy zaji??uje MHD v re?imu mimo?adne situace dosavadni dopravce BusLine a.s. (po p?ejmenovani TD BUS a.s.). ^[16]

Za?atkem ledna 2018 Litom??ice p?ipravovaly zcela zasadni zm?ny v MHD a vyb?rove ?izeni na noveho provozovatele, jeho? ukolem ma byt z?izeni novych autobusovych linek, tzv. ?seniorske“ a ?nakupni“ vedle dosavadnich dvou linek a zarove? zaji?t?ni krat?ich interval?. V p?ipad? bezproblemoveho pr?b?hu vyb?roveho ?izeni by novy dopravce na 4 nove linky MHD vyjel za?atkem roku 2019. ^[16]

Od kv?tna 2018 je m?stska autobusova doprava v Litom??icich bezplatna. Zastupitelstvo navrh, inspirovany nedalekymi Lovosicemi, schvalilo 2. b?ezna 2018. Ro?ni vydaje m?sta by tim m?ly vzr?st asi o 700 tisic korun. ^[17]

Stavajici dopravce TD BUS a.s. oznamil ukon?eni provozu ke konci ledna 2019. Od unora 2019 ma MHD provozovat dopravce Autobusy Karlovy Vary , ktery na nasledujici obdobi od leta 2019 ma uzav?enou smlouvu na 10 let. Sou?asn? od ?ervence 2019 k dosavadnim dv?ma linkam MHD p?ibudou dal?i dv?. Jedna z novych linek povede z autobusoveho nadra?i p?es Mirove nam?sti, druha bude takzvana obchodni ? bude obsluhovat lokality Kaufland a Na Soutoku v ?eleticich. ^[18]

M?sto uvad?lo na svem webu take odkaz na (silni?ni) vyletni vla?ek . Na odkazovane strance je v?ak od za?i pouze v?eobecny propaga?ni text a telefonni kontakt a chybi udaje o provozovateli i konkretnim jizdnim ?adu. ^[19] Od 22. ?ervence do 29. srpna 2008 podle jizdniho ?adu vyst?idal vla?ek b?hem ka?deho pracovni dne dvakrat ?ty?i okruhy po m?st? s vychozim mistem u radnice na Mirovem nam?sti, p?i?em? v utery a ve ?tvrtek misto dopoledniho III. a IV. okruhu a ve stejnou dobu i v sobotu jel do Pi??an, kde na n?j navazovala turisticka lo? Porta Bohemica . ^[20]

Roudnice nad Labem [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou hromadnou dopravu tvo?i autobusova linka 556001. V roce 2008 jezdilo kolem 12 spoj? ka?dym sm?rem, p?eva?n? od gara?i ?SAD p?es centrum k podniku Glazura , p?i?em? jeden odpoledni par spoj? zaji?d?l do obce V?domice a celkem t?i pary spoj? rano a dopoledne do roudnicke vesnice Podlusky . Dopravcem byl Dopravni podnik Usteckeho kraje a. s., dopravu zaji??ovaly autobusy SOR na zemni plyn.

Od 1. ledna 2011 na dobu p?ti let ziskala zakazku na provozovani MHD v rozsahu 42 tisic kilometr? ro?n? na zaklad? vyb?roveho ?izeni spole?nost Veolia Transport Praha s. r. o. ^[21] Linka bude v provozu pouze v pracovni dny, ^[21] a to ?aste?n? nizkopodla?nim autobusem SOR BN 8,5 spl?ujicim emisni normu EURO 5. ^[21] Zastupce m?stskeho u?adu informoval o zam?ru m?sta roz?i?ovat MHD do okolnich obci. ^[21]

K 1. lednu 2019 je m?stska autobusova doprava v Roudnici, provozovana spole?nosti Arriva City , za?azena do integrovaneho dopravniho systemu Doprava Usteckeho kraje jako linka 368. Oproti dosavadni lince MHD ma novou, p?ehledn?j?i trasu a vice spoj?. Na linku MHD se rovn?? vztahuje platnost papirovych jizdenek Pra?ske integrovane dopravy za stejnych podminek jako na dosavadnich linkach DUK v Roudnici. ^[22]

?t?ti [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou linku 555001 provozuje B?etislav Kafka ze Chcebuzi . V pracovni dny jezdi p?t par? spoj? a o vikendu dva pary, hlavni trasa je z Ujezda k Sepapu. Prakticky v te?e trasy vedou i dal?i dv? linky, ktere nemaji m?stske ?islo linky. Na lince DPUK 550630 po vytla?eni tohoto dopravce z dopravy dotovane krajem v roce 2006 zbyl pouze symbolicky jeden spoj ro?n? v ?asti trasy pro udr?eni licence. Linku tem?? v te?e trase pod ?islem 552648 provozuje rovn?? ?SAD Slany a. s. Jezdi na ni 6 par? spoj? v pracovni den. Linku B?etislava Kafky i linku ?SAD Slany uvadi Ustecky kraj ob? soub??n? jako linky dopravni obslu?nosti objednavane krajem a m?stem. ^[23]

Lovosice [ editovat | editovat zdroj ]

Provoz MHD Lovosice byl zku?ebn? na p?l roku zahajen 28. ledna 2008 na polookru?ni lince 558001 od Lovochemie do Holoubkova . V unoru MHD p?epravila 1561 cestujicich, v b?eznu 2112, v dubnu 2721 a b?hem m?sice kv?tna 2406. M?sto jednalo o dotacich s komer?nimi subjekty jako Glanzstoff Bohemia, Lovochemie, Aoyama a Lidl. Od 1. za?i 2008 byl vyhla?en novy jizdni ?ad s platnosti do 31. prosince 2008. Linka jezdi pouze v pracovni dny s taktovym hodinovym a? dvouhodinovym intervalem. Provozovatelem je ?SAD Semily a. s. Dopravu zaji??uje autobusem SOR C 9.5. V sou?asne dob? zaji??uje MHD v Lovosicich spole?nost ?SAD ?eska Lipa, nasazuje autobus SOR BN 10,5, neboli EKOBUS CITY. M?sto prodlou?ilo smlouvu se spole?nosti do 31. b?ezna 2011 a v blizke dob? vypi?e vyb?rove ?izeni a p?edstavi novy koncept dopravy, ktery bude lepe navazovat na ostatni prost?edky ve?ejne dopravy.

O zru?eni jizdneho MHD v Lovosicich od ned?le 28. ledna 2018, tedy ode dne 10. vyro?i zavedeni MHD, rozhodlo m?stske zastupitelstvo na svem prvnim zasedani toho roku. Cestujici se nemusi prokazovat ?adnou kartou a zdarma mohou p?eva?et i zavazadla, ko?arky a psy. Cilem je navratit cestujici do autobus? MHD, sni?it nar?st automobilove dopravy ve m?st? a uspo?it drobnou ?ast vydaj? p?edev?im star?im, socialn? slab?im ob?an?m a ?ak?m zakladnich ?kol, jim? ma MHD slou?it. Zatimco v roce 2016 autobusy p?epravily 55 279 cestujicich, v roce 2017 u? jen 35 556, naklady na provoz (p?es 35 tisic kilometr? ro?n?) p?itom vzrostly o vice ne? sto tisic korun. Lovosice MHD dotovaly MHD ?astkou p?es 1,3 milionu ro?n? a tr?by z jizdneho ?inily v roce 2017 jen 148 742 korun. Provozovatelem linky byla i nadale BusLine a.s. ^[24]

Stavajici dopravce TD BUS a.s. (p?ejmenovana spole?nost BusLine a.s.) oznamil ukon?eni provozu ke konci ledna 2019. Od unora 2019 ma MHD od unora 2019 do?asn? provozovat Destina?ni agentura ?eske st?edoho?i , ktera ma volne ?idi?e ze sezonnich cyklobus?. M?sto za to agentu?e zaplati podle smlouvy m?si?n? vic ne? sto tisic korun. ^[25]

Okres Louny [ editovat | editovat zdroj ]

Louny [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou autobusovou dopravu tvo?i linky 565001, 565002 a 565003 (ozna?ovane zjednodu?en? ?isly 1, 2 a 3). Dopravcem jsou Autobusy Karlovy Vary, a. s. V?echny linky vedou zapadovychodnim sm?rem podel toku Oh?e a maji shodne zakladni kone?ne zastavky (na zapad? Oto?ka u kotelny, na vychod? nadra?i), av?ak zatimco linka 1 vede p?imou trasou (se zaji??kou vybranych spoj? na sever k masokombinatu, linka 2 obsluhuje ji?ni ?ast m?sta v?etn? autobusoveho nadra?i, mimo ji?ni pr?myslovou zonu. Linka 3 je shodna s linkou 2, ale zaji?di navic do ji?ni pr?myslove zony m?sta. Na vychod? obsluhuji vybrane spoje MHD i obce ?ern?ice , Vr?ovice a Obora . Od 1. srpna 2005 obsluhuji vybrane spoje i obce Dobrom??ice a Lene?ice zapadn? od m?sta. Podle uzemni planu z roku 1990 (aktualizovaneho v letech 1996 a 2001) ma byt jako nosny system MHD i nadale dr?ena autobusova doprava.

Rozsah provozu je v m?stskem useku na v?ech linkach denn? od ?asneho rana tem?? do p?lnoci, interval na ka?de lince hodinovy, ve ?pi?ce jezdi t?i a? ?ty?i spoje ka?de linky za hodinu.

Vozovy park byl v roce 2018 kompletn? obm?n?n novym autobusy SOR, toto bylo velmi kritizovano, jeliko? nove autobusy jezdi na naftu, zatimco p?ede?le jezdily na zemni plyn CNG.

?atec [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou autobusovou dopravu tvo?i linky 566001 a 566002 (zkracene ozna?eni 1 a 2). Dopravcem je Dopravni podnik Usteckeho kraje , a. s. Na lince 1 jezdi v pracovni den jeden a? dva spoje za hodinu ka?dym sm?rem, linka ma n?kolik variant trasy, v?t?ina spoj? jede a? do mistni ?asti Bezd?kov . Od 10. ?ervna 2012 n?ktere spoje obsluhuji zastavku ?atec, koupali?t?. Na lince 2 jede od nadra?i 6 polokru?nich spoj? v pracovni den po jednotne trase jednim sm?rem. Na linkach jezdi vyhradn? autobusy zna?ky SOR.

^[26]

Za rok 2013 m?sto dotovalo MHD ?astkou tem?? 4 miliony K?. ^[27]

Dosavadni dopravce, DPUK a.s., ktery ma smlouvu s ro?ni vypov?dni lh?tou, ^[28] dostal od m?sta na konci roku 2012 vypov?d u?innou ke konci roku 2013. Navrh zadavacich podminek schvalila rada v listopadu 2012, znovu se jim m?la zabyvat v lednu 2013. V dubnu 2013 vyhlasilo m?sto vyb?rove ?izeni na dopravce na deset let (od ledna 2014 do konce prosince 2023), p?i?em? nabidky bylo mo?no podavat do 20. kv?tna. ^[29] Hodnota zakazky byla vy?islena na 40 milion? K? a jedinym hodnoticim kriteriem m?la byt nejni??i cena za km. Nasledn? v?ak m?sto sout?? zru?ilo s od?vodn?nim, ?e ?do?le nabidky ve vyb?rovem ?izeni nep?edstavovaly pro m?sto vyraznou pozitivni zm?nu oproti sou?asnemu stavu“, tedy nap?iklad lep?i autobusy nebo ni??i cenu, ^[27] a proto?e se ?ukazalo, ?e nabidnute podminky nejsou pro m?sto nijak vyhodn?j?i ne? ty sou?asne“. ^[30] M?sto zru?enim sout??e reagovalo na namitku teplicke spole?nosti, ktera ukazala, ?e podminky ?izeni jsou nastaveny tak, ?e mohly mit za nasledek znemo?n?ni vyb?ru nejvhodn?j?i nabidky. ^[30]

V srpnu 2013 vzalo m?sto vypov?? zp?t a MHD tak dale provozuje DPUK. ^[30]

Okres Most [ editovat | editovat zdroj ]

Most a Litvinov [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska autobusova doprava v Most? byla zavedena roku 1930 p?ti autobusy Praga na t?ech linkach s ?isly 1 a? 3, postupn? p?ibyly je?t? linky 4, 5 a 6. Si? m?la od po?atku i p?im?stsky charakter (linka 5 vedla do Horniho Litvinova a linka 6 a? do saskeho Olbernhau . Za valky do?lo k redukci a vnitrom?stske spoje p?estaly jezdit. Po valce p?e?la si? pod ?SAD a autobusy postupn? nahrazovaly ru?ene uzkorozchodne tramvaje. Postupn? se autobusove linky specializovaly na napaje?e nove tramvajove rychlodrahy, ktera p?evzala zejmena pate?ni spojeni obou m?st. Od 30. prosince 1958 jezdily autobusy i do noveho Mostu. V roce 1962 byla vedeni autobusovych linek reorganizovano. V roce 1968 p?esidlily autobusy do nove vozovny Most , spole?ne s tramvajemi. V roce 1989 byly zprovozn?ny gara?e a dilny v Litvinov? , op?t spole?ne s tramvajemi. Provozovatelem je Dopravni podnik m?st Mostu a Litvinova , a. s.

?islovani tramvajovych linek neni odd?leno od autobusovych, t?eba?e tramvajim pat?i ni??i ?isla (1, 2, 3, 4). P?esto?e Most a Litvinov maji spole?nou si?, ve schematech linkoveho vedeni jsou barevn? odli?eny mostecke autobusove linky od litvinovskych. Licen?ni ?isla nejsou v jizdnich ?adech uvad?na, ale udajn? mostecke linky za?inaji troj?islim 575 a litvinovske 576.

Mosteckych linek je 12 (5, 9, 10, 12, 16, 17, 20, 22, 24, 25, 30, 31) a t?i ?kolni spoje maji samostatna ?isla linek (50, 51 a 53). K mostecke siti pat?i i obce Havra? , Korozluky , Obrnice . Po optimalizaci MHD bylo n?kolik linek slou?eno ? linky ?. 11 a 12 do prodlou?ene linky ?. 12, linky ?. 10 a 19 do prodlou?ene linky ?. 10, ktera nov? obsluhuje i obec Skr?in . Linka ?. 18 byla zru?ena bez nahrady. Linka ?. 24 byla v roce 2013 obnovena a jezdi po jine trase. O vikendech je m?stska ?ast Vtelno obsluhovana prodlou?enou linkou ?. 5, ktera sem zaji?di i ve ve?ernich hodinach pracovnich dn?.

Litvinovskych linek je 8 (8, 13, 14, 15, 21, 23, 27, 28) a ?kolni spoj ma ?islo linky 60, do Litvinova zaji?di te? mostecka linka ?. 12. K litvinovske siti pat?i i m?sta Horni Ji?etin , Mezibo?i a Lom (linky 13 a 21) a m?sto Osek v teplickem okrese (linka 13). Po optimalizaci MHD se i zde slou?ilo nebo zru?ilo n?kolik linek. Linky ?. 6 a 29 byly nahrazeny prodlou?enou linkou ?. 13 a linka ?. 26 byla nahrazena prodlou?enou mosteckou linkou ?. 12. V Oseku se litvinovska MHD setkava s linkami teplicke MHD (124, 127, 136, 139).

Vozovy park byl v pr?b?hu let 1991 a? 1999 kompletn? plynofikovan.

V roce 2005 se DPmML p?ihlasil do vyb?roveho ?izeni Usteckeho kraje na provozovani regionalni dopravy. Vyb?rove ?izeni bylo tehdy anulovano, ale podnik se k provozovani p?im?stske dopravy dostal v roce 2006 v ramci ?e?eni krize krajske dopravy .

Viz te? trolejbusova doprava v Most? a v Litvinov? (1946?1959) a tramvajova doprava v Most? a v Litvinov? , a to krom? okoli Mostu a Litvinova i v oblastech Bilinsko a Lounsko .

Okres Teplice [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Teplice [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou dopravu zaji??uje Arriva City s.r.o., vznikla postupnou koupi a transformaci zdej?iho Dopravniho podniku Teplice. M?stska autobusova doprava byla zavedena v roce 1925. V sou?asne dob? ma asi 22 pravidelnych autobusovych linek ?isla z ?ady 121, 122a no?ni 131 (m?stske), 212 (p?eprava zdarma do OC Olympia), 480?495 a no?ni 802 a 803 (mezim?stske DUK ) . Licen?ni ?isla linek za?inaji troj?islim 585. Po krizi autobusove dopravy v let? 2006 se od 1. listopadu 2006 teplicka si? MHD roz?i?ila do dal?ich m?st a obci v regionu, zahrnuje tem?? cely okres a postupn? nahradila nap?iklad MHD v m?st? Krupka . N?kolik linek zasahuje do usteckeho okresu a jedna vede a? do Usti nad Labem .

Viz te? tramvajova doprava v Teplicich a trolejbusova doprava v Teplicich .

Krupka [ editovat | editovat zdroj ]

Linku m?stske dopravy Krupka s ?islem 588001 zaji??oval do konce roku 2007 ^[31] dopravce Dopravni podnik Usteckeho kraje a. s. Linka vedla z Vrchoslavi p?es vlastni Krupku, Un?in a Bohosudov do Teplic, v?t?ina spoj? jen v useku Vrchoslav ? Bohosudov nebo Krupka ? Bohosudov. Jeden par spoj? zaji?d?l do P?estanova . Linka jezdila pouze v pracovni dny, p?eva?n? v p?epravnich ?pi?kach. Jezdily na ni dva ?lute 14mistne vozy Ford Transit , na vybrane vyti?ene spoje byl nasazovan autobus. Od listopadu 2006 se ve m?st? prolinaly krupska a teplicka MHD, MHD Krupka za?atkem roku 2007 p?eru?ila provoz, av?ak po protestech obyvatel byla obnovena se zdra?enym jizdnym. Vydr?ela v?ak jen do konce roku 2007 (jizdni ?ad plati do 13. 12. 2008, av?ak v?echny spoje maji poznamku, ?e jedou jen do 13. 12. 2007).

V d?iv?j?i minulosti provozoval ?SAD BUS Usti nad Labem a. s. (p?edch?dce DP Usteckeho kraje) vice linek MHD. Do 14. prosince 2002 jezdily dv? m?stske linky (588002 v trase Un?in, kino ? Bohosudov, nadra?i ? Krupka, ?kola ? Vrchoslav, rozcesti a 588003 v trase Bohosudov, nadra?i ? Sob?chleby ? Un?in, kino ? Krupka, ?kola ? Vrchoslav, rozcesti), ktere byly od 15. prosince 2002 nahrazeny linkou 588001.

A? do krize dopravy v Usteckem kraji v let? 2006 zaji??oval regionalni dopravu Dopravni podnik Usteckeho kraje a. s. Od 9. za?i 2006 byla linkova doprava provozovana formaln? jako p?ile?itostna doprava . Od 1. listopadu 2006 byly v trasach p?vodnich regionalnich linek zavedeny linky DP Teplice (dnes Arriva Teplice s.r.o ).

Duchcov [ editovat | editovat zdroj ]

Linka MHD v Duchcov? od nadra?i k poliklinice ma ?islo 585011 (v minulosti udajn? byla pro MHD Duchcov vyhrazena ?iselna ?ada 586xxx). Provozovatelem MHD jsou Technicke slu?by Duchcova ^[32] . Linka jezdi v pracovni dny i o sobotach a ned?lich, ale nejezdi ve statem uznane svatky. Interval je vcelku pravidelny, ve ?pi?kach hodinovy, v sedlech dvouhodinovy nebo t?ihodinovy. K Penny Marketu zaji?d?ji pouze vybrane spoje ve ?tvrtek. Dopravu zaji??uje autobus, n?kdy zaskakuje Ford Transit.

V roce 1991/1992 jezdila linka ?SAD 40660 Duchcov, nam. Legii ? Duchcov, ?el. st., nem?la v?ak status MHD.

Od prosince 2015 provozuji duchcovskou MHD Technicke slu?by Duchcov. K dispozici jsou dv? linky: 586001 a 586002, dopravu zaji??uje mikrobus.

Bilina [ editovat | editovat zdroj ]

V Bilin? jezdily dv? linky m?stske dopravy, pod ?isly 587001 a 587002. Provozovatelem byl Dopravni podnik Usteckeho kraje a. s. (v minulosti ?SAD BUS Usti nad Labem a. s.). Linky nep?ekra?uji hranice m?sta. Zkracene ozna?eni linek se nepou?iva. Ve zve?ejn?nem planku MHD Bilina byla zakreslena pouze prvni z linek, ktera m?la jednotnou polookru?ni trasu a relativn? pravidelne hodinove intervaly (v?etn? vikendu), ve ?pi?ce p?lhodinove. Linka 587002 shrnovala jednotlive spoje v r?znych trasach ur?ene p?eva?n? k doprav? zam?stnanc? velkych pr?myslovych podnik?. Provoz zaji??ovaly autobusy.

P?vodniho dopravce od 1. listopadu 2011 nahradil Dopravni podnik m?st Chomutova a Jirkova . Ten byl vybran na zaklad? vyb?roveho ?izeni vyhla?eneho m?stem, nabidl cenu 28,95 K?/km. Pro tento provoz zakoupil mimo ramec investi?niho planu jeden minibus Iveco s kapacitou 37 cestujicich, ^[33] co? podle DPCHJ odpovidalo podminkam vyb?roveho ?izeni, ktere po?adovalo v?z pro nejmen? 37 cestujicich. ^[34] Na fotografii p?ilo?ene k nabidce a na slavnostni prezentaci v?ak dopravce p?edvedl v?t?i autobusy ( SOR B 9,5 ), tak?e nasazeni t?chto midibus? s nedostatkem mista pro ko?arky a invalidni voziky vyvolalo spory m?sta s dopravcem i sti?nost konkuren?niho dopravce u UOHS. ^{[35] [36]} M?sto nechalo policii ov??it po?et seda?ek podle technickeho pr?kazu a krom toho, ?e policie nalezla ?idi?e DPCHJ pod vlivem alkoholu, zjistila, ?e vozidlo ma sice 37 mist (25 k sezeni a 12 ke stani), ale v?etn? mista pro ?idi?e, tak?e podminky sout??e spln?ny nebyly. ^[34] Dopravce se hajil tim, ?e jak tento midibus, tak velky autobus SOR jsou nasazeny jen do?asn? a ?e zcela novy autobus s 37 misty pro cestujici dostane od vyrobce 27. unora. Odvolaval se na to, ?e zakazka s parametry podle podminek sout??e je?t? nebyla podepsana a ?e zatim provozuji dopravu jen podle m?si?nich objednavek, ktere nemaji s ve?ejnou sout??i absolutn? nic spole?neho. ^[34] M?sto pote smlouvu s DPCHJ a.s. na obdobi dane vyb?rovym ?izenim u? neuzav?elo. ^[37] DPCHJ a.s. ve sve vyro?ni zprav? za rok 2012 pi?e, ?e realizace zakazky v roce 2012 mu nebyla umo?n?na a spole?nost se domaha napravy u UOHS a soud?. ^[38]

Po m?sicich spor? mezi m?stem a dopravcem DPCHJ jej od 1. b?ezna 2012 nahradila Veolia Transport Teplice (dnes Arriva Teplice s.r.o ), ktera v sout??i skon?ila druha. Od 1. ?ijna 2012 je provoz MHD organizovan na 3 linkach s ?isly 1, 2, 3. Od 1. 7. 2016 je bilinska MHD zapojena do integrovaneho systemu DUK .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• M?stska autobusova doprava v ?esku
• M?stska hromadna doprava v ?esku
• Autobusova doprava v zavazku ve?ejne slu?by v Usteckem kraji

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Zprava Lovosice zavad?ji MHD ve Wikizpravach
• Seznam provoz? m?stske ve?ejne dopravy v ?esku (Spole?nost pro ve?ejnou dopravu)