Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: beletristicke vyrazy, tvrzeni bez zdroj?, doslovn? ?ast bakala?. prace v?. osob. pozn.)

Podle Slovniku spisovneho jazyka ?eskeho je medium, mno?ne ?islo media , zprost?edkujici osoba , prost?edi, ?initel, vypl? prostoru nebo latka , ve ktere je p?edm?t ulo?en. V masove komunikaci jsou media komunika?nimi vystupy nebo nastroji pou?ivanymi k ukladani a doru?ovani informaci nebo dat. ^{[1] [2]} Termin se tyka slo?ek masmedialniho komunika?niho pr?myslu, jako jsou ti?t?na media, vydavatelstvi, zpravodajska media, fotografie, kino, vysilani (rozhlas a televize), digitalni media a reklama. ^[3]

U?iti pojmu media v ?e?tin? se li?i podle kontextu:

1. v nej?ir?im slova smyslu je medium v?e, co dovede p?enest informaci (elekt?ina, vzduch), jde tedy o hmotne prost?edi, eter , nebo v lidskem pohledu, jak uvadi McLuhan, ^[4] o extenzi ?lov?ka.
2. v u??im slova smyslu jsou to sd?lovaci prost?edky umo??ujici vytvo?eni sd?leni ^[5]
3. v nejuz?im slova smyslu jsou to distribu?ni prost?edky umo??ujici p?enos, multiplikaci ( masmedia ), p?ip. fixaci sd?leni k adresatovi, tedy prost?edky ur?ene k socialni komunikaci (telefon, rozhlas, televize, internet ad.)

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Rozvoj pisma a vyroby papiru umo?nil lidstvu komunikovat na del?i vzdalenost, p?ikladem je po?ta v Perske ?i?i (Chapar Khaneh a Angarium) a v ?imske ?i?i, ktere lze interpretovat jako rane formy medii. ^[6] Historie medii zahrnuje i malby v jeskyni Chauvet a pokra?uje dal?imi zp?soby, jak prodlou?it lidske sd?leni dale, ne? dosahne hlas: kou?ove signaly, zna?eni stezek a sochy. ^[7]

Reklama byla a je nejvyrazn?j?im obsahem propaga?nich medii. Prvni zminky o reklam? m??eme najit u? ve starem Egypt? . U? p?ed n?kolika tisici lety existovaly jako jakesi prvni vyklady d?ev?ne sk?i?ky s nabizenym zbo?im. To pozd?ji zopakovali i ?imane formou beden se zbo?im. Ze 3. stoleti p?. n. l. pochazi relief , zpodob?ujici chramove pr??eli s textem oznameni slu?eb ?eckeho vyklada?e sn?. Jedna se tedy o jakysi vyv?sni ?tit , ozna?eni firmy . Jiny vyklada? sn? si nechal vyryt na hlin?nou tabulku : ?Ja, Rino z Krety, vykladam sny na p?ikaz boh?“. Take ve vykopavkach z Pompeji (v r. 79 n. l. byly zasypany popelem p?i vybuchu Vesuvu) byla nalezeny r?zne reliefni ?tity ?emeslnych dilen. I v ?eske literatu?e najdeme popis reklamniho sd?leni ve h?e Masti?ka? ze 14. stoleti , kde trhovec propaguje vonne masti .

?len?ni medii [ editovat | editovat zdroj ]

Primarni, sekundarni, terciarni a kvartarni ^[8] [ editovat | editovat zdroj ]

• Primarni media umo??uji sd?lovani bez dodate?nych pom?cek (nap?. mluvene slovo , gesto , pohyb) / p?irozeny jazyk, neverbalni komunikace.
• Sekundarni media ke sd?leni vyu?ivaji technologicke pom?cky na stran? sd?lujiciho, ne v?ak na stran? p?ijemce (nap?. megafon , vesnicky rozhlas , tisk ) / technicka (ma?e se rozdil ve vzdalenosti a ?ase).
• Terciarni media vy?aduji technologickou pom?cku na stran? sd?lujiciho i p?ijemce (nap?. rozhlas , televize , telefon , p?ipadn? te? po?ita? ) / masova (pro v?t?i mno?stvi lidi).
• Kvartarni media , ktera jsou zalo?ena na globalnim elektronickem propojeni sv?ta a stiraji rozdil mezi sd?lujicim a p?ijemcem sd?leni / si?ova komunikace . ^[9]

Horka a chladna [ editovat | editovat zdroj ]

• Horka media diky p?enosu emocionalnich sd?leni intenzivn?ji p?sobi na emoce ?lov?ka a obvykle na vice jeho smysl? . Spolup?sobi nejenom mluvene slovo a obraz, ale i zvuky a hudba . Mezi horkymi medii jsou uvad?ny: televize, rozhlas , kino , telefon , obchodni reklama, dealer aj.
• Chladna media diky dominanci racionalnich sd?leni p?ina?eji zase vice informaci , jsou zpravidla uchovatelna a rytmus p?ijimani informaci si voli recipient sam. Jsou to: noviny a ?asopisy , billboardy , dopravni prost?edky , vykladni sk?in? , obaly , prospekty , darkove propaga?ni p?edm?ty aj. ^[10]

Specificka media a masmedia [ editovat | editovat zdroj ]

Specificka media [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho specifickych medii je zarove? propaga?nim prost?edkem (a naopak). Propaga?ni prost?edky jsou vlastn? materialnim vyjad?enim reklamniho sd?leni. Jsou u?innym nastrojem , ktery p?sobi slovem, obrazem, zvukem, pohybem, tvarem, barvou a jinymi komunika?nimi prvky. Mohou se pou?ivat samostatn? nebo v kombinaci pro zvy?eni jeji u?innosti. Reklamni sd?leni musi upoutat a byt vnimano, musi byt podn?tem k aktivnimu jednani (ke koupi). Jde tedy nejen o to co sd?lit, ale take jak to sd?lit (otazka textu, grafiky , volby propaga?niho prost?edku), komu to sd?lit (zvolena cilova skupina ) a kde to sd?lit.

Propaga?ni prost?edky [ editovat | editovat zdroj ]

Propaga?ni prost?edky m??eme ?lenit z n?kolika hledisek:

• technicka p?ibuznost ( ti?t?ne , zvukove , sv?telne , prostorove apod.)
• delka p?sobeni (nap?. plakat , noviny , rozhlas )
• misto p?sobeni (na mist? prodeje , na ulici, doma )
• zp?sob komunikace, smyslove vnimani, vliv na objekt propagace atd.

Propaga?ni media jsou nositeli propaga?nich prost?edk?, ktere umo??uji masove ?i?eni reklamniho sd?leni.

Prvky reklamy m??eme najit d?iv, ne? v?bec vznikla prvni manufaktura . Obecn? lze ?ici, ?e se propagace datuje vznikem prvniho statu, proto?e ka?de spole?enske z?izeni pot?ebovalo ur?itym zp?sobem informovat ?ir?i ve?ejnost o svych zam?rech (zvy?eni dani , kralovsky manifest , ryti?sky turnaj ). Je?t? obecn?ji m??eme ?ici, ?e reklama je spojena s d?lbou prace , s pot?ebou nabidnout sv?j vyrobek za vyrobek jiny nebo jej prodat ― tedy i se vznikem trhu .

Tyto p?iklady z davne minulosti zd?raz?uji, ?e ka?demu vyrobci , obchodnikovi ?i poskytovateli n?jake slu?by by m?lo zale?et na tom, aby jeho nabidka ve?la ve znamost. Aby se vryla do pov?domi ve?ejnosti ― a to v co nej?ir?im okruhu jeho p?sobnosti. K tomu slou?i propagace a reklama .

Pokud vyjdeme z jazykoveho zakladu t?chto slov, pak propagace znamena latinsky ' ?i?eni , zatimco latinske slovo reclamare zna?i vyvolavat, na n?co upozor?ovat, vychvalovat. Propagace je tedy ?ir?i pojem a zahrnuje nejen reklamu, ale i statni propagaci (vytva?eni dobre pov?sti dane zem? v zahrani?i) a spole?enskou propagaci (p?edvolebni kampa? politickych stran i propagace zdraveho zp?sobu ?ivota ? ?ivotniho stylu ).

Existuje mnoho definic reklamy a propagandy, av?ak ?adna neni ?oficialni“ a ka?dy autor teoreticke prace si vyvozuje svoji vlastni verzi . Definice dle Zde?ka Chmela: " Propagace je v?doma ?innost, zam??ena specifickymi prost?edky na ur?eny okruh lidi s cilem vyvolat, zesilit, nebo omezit u nich ur?itou pot?ebu nebo zajem, resp. zp?sob jejich uspokojovani. Reklama je nastrojem ekonomicke sout??e, hromadnym zp?sobem prodeje, placenou formou p?sobeni na ve?ejnost, aby p?ijala nabizene zbo?i nebo slu?by. Je ?innosti, ktera ve?ejnym podavanim informaci vyvolava pot?eby nebo zajmy, existujici pot?eby zesiluje a upozor?uje na nejvyhodn?j?i zp?sob jejich uspokojovani. “

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Media (communication) na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BEDNA?IK, Petr, Jan JIRAK a Barbara KOPPLOVA. D?jiny ?eskych medii: od po?atku do sou?asnosti . Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 439 s. ?urnalistika a komunikace. ISBN   978-80-247-3028-8 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu sd?lovaci prost?edek na Wikimedia Commons
• Tema Media ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo media ve Wikislovniku
• Uvod do konkretnich media-typ?