한국   대만   중국   일본 
Ludmila Ho?ka ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ludmila Ho?ka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ludmila Ho?ka
Rodne jmeno Maria Terezie Holubkova
Narozeni 26. dubna 1892
Dvo?isko
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 4. ?ijna 1966 (ve v?ku 74 let)
Opava
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Pseudonym Ludmila Ho?ka
Povolani hostinska
Stat ?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
?anr lidova hudba , lyrika , proza , novela , autobiografie poezie
Vyznamna dila Doma, ?eka, Bejatka, Hanysove, Mezivodky, Bile pun?ochy, Dolina
Man?el(ka) Vincenc ?umnik
Franti?ek ?indela?
?ho?ky ?ivot ? ho?ke jmeno“
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Chybi svobodny obrazek .
Portret Ludmily Ho?ke v Krava?ich

Ludmila Ho?ka ( pseudonym ), rozena Marie Terezie Holubkova ( 26. dubna 1892 Dvo?isko [1] ? 4. ?ijna 1966 Opava ) byla ?eska, ve Slezsku p?sobici spisovatelka, basni?ka, publicistka a folkloristka spjata s regionem Hlu?inska .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Marie Holubkova se narodila v rodin? chalupnika Benjamina Holubky (1863) a matky Johanny, rozene Heidrove (1865?1903). Jejich p?t sourozenc? zem?elo p?ed ?estym rokem ?ivota.

Chodila do dvout?idni obecne ?koly, nejd?ive n?mecke v Krava?ich , pak ?eske ve ?titin? . Po umrti matky a po otcov? novem s?atku r. 1904 s Marii roz. Peterkovou (1870), vyr?stala u tety v Krava?ich . Ji? tehdy pomahala v hostinci, ktery po otcov? smrti vedla v letech 1915?1958. R. 1914 se vdala za zednika Vincence ?umnika (1893?1915) [2] , se kterym m?la t?i d?ti: Bohumira (1912), Benjamina a Janu (1916).

Po smrti man?ela se r. 1919 provdala za zednika Franti?ka ?indela?e (1890) [3] , se kterym m?la osm d?ti: Gabriela, Old?icha (1919), Franti?ka (1920), Drahomiru, Josefa, Josefku, Terezii Hablovou a Marii: Man?el byl ?asto bez zam?stnani a rodina s jedenacti d?tmi trp?la bidou [4] .

Po Mnichovske dohod? v roce 1938 a zabrani Hlu?inska ode?la do Kostelce na Hane , kde stykala se s Petrem Bezru?em . Zalo?ila tam narodopisny soubor. Zalo?ila take tane?ni soubor, jeho? je hlavni oporou, jezdila s nim a v hlu?inskem kroji propagovala sv?j kraj. Z po?atku vystupuji s hlu?inskymi tanci, pozd?ji se v?nuji hanackemu folkloru. Od te doby se pak soubor jmenoval Hanacka beseda . P?es mnohe krize soubor pokra?oval v ?innosti. Za jedenact m?sic? se vratila do ?titiny. Po navratu ji zatkli. Po ?estihodinovem vyslechu ji propustili. P?i prohlidkach jejiho domu Gestapo zabavilo n?kolik jejich rukopis? a basni, ktere pak nav?dy zmizely.

Ji? od d?tstvi si Marie Holubkova zapisovala lidove pisni?ky. Od roku 1925 za?ala sve basn?, drobnou prozu a folkloristicke sb?ry publikovat v ?asopise Moravec . Prvni jeji basn? se objevily ve 14. ?isle Moravce. Po?atkem 20. let se stala ?lenkou a pak i vedouci odbo?ky narodopisneho sdru?eni Sedli??ane v Krava?ich a pod vlivem etnograf? Jana Vyhlidala a Franti?ka Myslivce sb?ratelkou pis?oveho a slovesneho folkloru. ?asopisecky za?ala Ho?ka uve?ej?ovat v polovin? 20. let zapisy lidovych pisni, pohadky a dal?i lidovou tvorbu i vlastni lyriku. Publikovala v periodikach Moravec v Hlu?in? a ?eske slovo , Na? domov , Radostna zem? v Opav? aj.

Siln? ji poznamenaly spletite politicke, narodnostni a socialni pom?ry na Hlu?insku za druhe sv?tove valky. Po jejim skon?eni se op?t usp??n? v?novala narodopisne ?innosti. Po unoru 1948 se odml?ela. Kdy? za?al v druhe polovin? padesatych let vychazet ?asopis ?erveny kv?t , byla po?adana redakci o p?isp?vek.

V rukopise z?stala jeji sbirka vice ne? stovky lidovych pisni z Krava? a Dvo?iska a kronika osady Dvo?isko. Jeji lyrika ryze ohlasova i osobn?ji lad?na, psana v la?skem na?e?i i spisovnem jazyce , jako? i v?echny jeji knihy prozaicke t??i ze ?ivota ve ?titin? a okoli. Autorka u?iva lidovych uslovi a obrat?, v p?ime ?e?i pak la?skeho na?e?i. Je jednou z mala spisovatelek, ktere do sveho dila promitaji tak silne niterne sep?ti se svym rodnym krajem. Sve knihy vydavala jako Ludmila Ho?ka a pro podobnost osudu i temat je ozna?ovana za Bo?enu N?mcovou Hlu?inska.

Podle hrdinky jeji knihy Bejatka je pojmenovan narodopisny soubor Bejatka ze ?titiny.

Jeji odkaz se sna?i roz?i?it pravnu?ka Miriam ?umnikova.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1946: ?estny odznak pracovni ob?tavosti
  • ulice Ludmily Ho?ke v Krava?ich

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • Moravska svatba z Hlu?inska . Moravec , ro?. 2 / 1926
  • Doma . Vy?ehrad, Praha 1943 a 1947
  • Narodopisne pab?rky z Hlu?inska . Slezsky studijni ustav, Opava 1948
  • ?eka . Vy?ehrad, Praha 1949
  • Bejatka . Krajske nakladatelstvi, Ostrava 1959 [v pol?tin?: Miałam dwoch synow . Krajske nakladatelstvi, Ostrava 1961]
  • Hanysove . Krajske nakladatelstvi, Ostrava 1961
  • Mezivodky . Krajske nakladatelstvi, Ostrava 1962
  • Dolina . Lidova Demokracie , Praha 1962
  • Bile pun?ochy . Krajske nakladatelstvi, Ostrava 1964
  • Na ostravskem sm?ru . In Krava?sky almanach. Sbornik stati o m?stu Krava?ich, jeho historii a muzeu Ostravske operace . M?stsky narodni vybor KS?, Ostrava 1973
  • Ji?i Svoboda (editor): Trnite cesty . Mezivodky-Bejatka-Hanys Benjamin . Profil, Ostrava 1975
  • Dv? slezske koledy . Sbornik. Antonin Satke , 1987
  • Antonin Satke (editor): Tesknice . Matice slezska , Gramma, ?esky T??in 1992, ISBN   978-80-90110-74-8 .
  • Miriam ?umnikova (editor): Tesknice v mluvenem slov? ? audiokniha , interpretoval a aran?oval Narodopisny soubor Bejatka. Tento projekt byl spolufinancovan m?stem Opava. Specialni pod?kovani pat?i Mgr. Herbertu Paverovi ? senatorovi parlamentu ?R a starostovi obce Bolatice , Opava 2020. [5]
  • Miriam ?umnikova (editor): audiokniha Bejatka ? interpretem slova se stala Jana B?lohradska a hudebnim doprovodem byl Narodopisny soubor Bejatka. Tento projekt byl spolufinancovan m?stem Opava. Nato?eno v ?eskem rozhlase Ostrava.
  • Miriam ?umnikova (editor): audiokniha ?eka ? interpretem slova se stala Jana B?lohradska a hudebni doprovodem byl Narodopisny soubor Bejatka. Tento projekt byl spolufinancovan m?stem Opava. Nato?eno v ?eskem rozhlase Ostrava.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. HO?KA, ludmila. Digitalni archiv ZA v Opav?. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupne online .  
  2. Digitalni archiv ZA v Opav?. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupne online .  
  3. Digitalni archiv ZA v Opav?. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupne online .  
  4. Nazyvaji ji Bo?enou N?mcovou Hlu?inska . www.zijemenaplno.cz [online]. [cit. 2015-10-07]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  5. Tesknice - Ludmila Ho?ka, Narodopisny soubor Bejatka [online]. YouTube , 2020-12-24 [cit. 2021-09-24]. Dostupne online .  

[1]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Vla?inova, Drahomira. Ludmila Ho?ka. ?Ho?ky ?ivot ? ho?ke jmeno". Portret spisovatelky Ludmily Ho?ke. Opava: Matice slezska, 2008, ISBN   978-80-86887-09-8 .
  • Cicho?, Vaclav. Po stopach Narodopisneho sdru?eni Sedli??ane . Havi?ov: Info Press, 2010, ISBN   978-80-903746-2-1 .
  • Pavera, Libor. Mezi folklorem a um?nim, mezi zem?mi a existenci . 2009, s. 95?105. (elektronicka verze)

?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

  • (Ske) [Satke, Antonin]. 65 let Ludmily Ho?ke. Radostna zem? 7, 1957, s. 58.
  • Satke, Antonin. Ludmila Ho?ka (1892?1966). Narodopisne aktuality 3, 1966, ?. 3?4, s. 54?55.
  • Satke, Antonin. Poezie Ludmily Ho?ke. K nedo?itym 75. narozeninam spisovatelky. Slezsky sbornik 66, 1968, s. 342?359.
  • Satke, Antonin. Ludmila Ho?ka ? spisovatelka bolesti a nad?ji hlu?inskeho lidu. Slezsko. Kultura a zem? 4, 1972, s. 16?17.
  • Satke, Antonin. Bo?ena N?mcova a Ludmila Ho?ka ? podobnost dvou osud? v ?ivot? a v tvorb?. ?esky lid 59, 1972, s. 1?4.
  • Satke, Antonin. Ludmila Ho?ka ? spisovatelka ? trpitelka a bojovnice. Ostravsky ve?ernik , 25. 4. 1972, ?. 81, s. 4?5.
  • Satke, Antonin. Ludmila Ho?ka a narodopis jejiho kraje. Vlastiv?dne listy Severomoravskeho kraje 14, 1988, ?. 1, s. 31?32.
  • Satke, Antonin. Z koledni tvorby Ludmily Ho?ke. Vlastiv?dne listy Severomoravskeho kraje 16, 1990, ?. 2, s. 32?37.
  • Ho?ky ?ivot ? ho?ke jmeno. Kniha o proste rob?, jeji? va?ni bylo psani, je cennym dokumentem [1]
  • Opavsky Poeziomat [2]
  • Album Tesknice [3]
  • ?esky rozhlas Ostrava - po?ad Rozhlasove listovani [4]
  • ?esky rozhlas Ostrava - po?ad Hudebni p?istav [5]
  • ?esky rozhlas Ostrava - po?ad Hudebni p?istav [6]
  • Moravskoslezsky kraj [7]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

  1. LUKA?, Martin. "Pravda se zle o?e" : poznamky k narativni koherenci Van?urovy Hrdelni p?e anebo P?islovi. Bohemica litteraria . 2021, ?is. 2, s. 100?114. Dostupne online [cit. 2024-03-27]. ISSN 1213-2144 . DOI 10.5817/bl2021-2-5 .